9 C 55/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno . Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 - Malá Strana proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 44 080 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 44 080 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,44 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč ve výši 2 479,17 Kč za dobu od 8. 10. 2022 do 1. 6. 2023, s kapitalizovaným úrokem z částky 25 000 Kč ve výši 3 708,33 Kč za dobu od 8. 10. 2022 do 1. 6. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 942 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 44 080 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem ze zápůjčky (úvěru) z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu), uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného ze stejného dne, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 760 Kč s účinností od 19. 8. 2021 a zavázal se vrátit částku v celkové výši 45 600 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovaným uhrazena dne 6. 10. 2022. Částka ve výši 45 600 Kč byla představována jistinou ve výši 25 000 Kč, úrokem ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 600 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 600 Kč. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 10. 5. 2024.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 4. 2024 č.j. 9 C 55/2024-53 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 10. 5. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, půjčka č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalovaného ze stejného dne, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka úvěru ve výši 25 000 Kč, jak mohl soud zjistit i z karty zákazníka, žádosti o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 760 Kč s účinností od 19. 8. 2021 a zavázal se vrátit částku v celkové výši 45 600 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovaným uhrazena dne 6. 10. 2022. Částka ve výši 45 600 Kč byla představována jistinou ve výši 25 000 Kč, úrokem ve výši 5 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 10 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 600 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 600 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, což bylo zjištěno z předložených důkazů ze strany žalobkyně, a to ze mzdových lístků, pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, žádosti o spotřebitelském úvěru a karty zákazníka. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 11. 8. 2021 uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník u zaměstnavatele , právnická osoba, . Jeho čistý příjem byl ve výši 27 217 Kč. Tento byl ověřen na základě mzdových lístků (výplatních pásek). Měsíční výdaje žalovaného byly výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 5 000 Kč, což bylo zjištěno z nájemní smlouvy. Osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 3 860 Kč byly ověřeny na základě sdělení žalovaného. Celkové běžné měsíční výdaje žalovaného byly ve výši 8 860 Kč. Použitelný příjem žalovaného tedy byl ve výši 18 357 Kč. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč, jak bylo zjištěno z transakční historie. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 6. 2023.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný obdržel částku 25 000 Kč a měl vrátit částku 45 600 Kč s tím, že svým podpisem jednoznačně projevil souhlas s podmínkami, za nichž mu byly částky úvěru poskytnuty, tedy souhlasil i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrových smluv. Žalovaný však poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácel poskytnutý úvěr, když uhradil pouze částku ve výši 1 520 Kč. Dlužil tak na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalovaný neuhradil dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovaným pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 23. 6. 2023.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčila karta zákazníka, kterou žalovaný řádně vyplnil, i ostatní listiny prokazující jeho majetkové poměry. Stejně tak v této kartě zákazníka, jakož i v samotné Smlouvě byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 25 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vyplnil kartu zákazníka a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

13. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

19. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platně Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Žalovaný tak dlužil na jistině částku ve výši 25 000 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 19 080 Kč. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny ve vztahu k dlužné jistině a smluvní úrok z úvěru ve výši 22,44 %, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat rovněž podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)

20. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 764 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3 942 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)