Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

9 C 63/2023

č. j. 9 C 63/2023-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2023:9.C.63.2023.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě dluhu za dodávku elektřiny ve výši 31 463 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % ročně. Soud se opřel o § 2079 odst. 1 a § 1970 NOZ, kterými potvrdil vznik kupní smlouvy a povinnost žalovaného k úhradě dluhu. Náhrada nákladů řízení ve výši 3 437 Kč byla přiznána podle § 142 odst. 1 OSŘ a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Rozsudek byl vydán bez jednání na základě pasivity žalovaného a důkazů předložených žalobkyní.

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 31 463 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31.463 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31.463 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.437 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31.463 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31.463 Kč od datum do zaplacení z titulu nehrazení dodávek elektřiny, která byla žalovanému dodávána ze strany žalobkyně jakožto dodavatelem poslední instance do odběrného místa EAN číslo na adrese adresa, při sazbě distribuce D25d a hodnotě hlavního jističe 3x25 A. Žalovanému tak vznikl závazek za tuto dodávku elektřiny žalobkyni hradit řádně a včas sjednanou cenu, respektive cenu stanovenou ze strany žalobkyně jako dodavatele poslední instance. Fakturou číslo ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 7,878 MWh elektřiny do odběrného místa v období od datum do datum ve výši 45.342 Kč splatnou k datu datum. Žalobkyně pak ještě vydala opravnou fakturu číslo ze dne datum s tím, že žalobkyně žalovanému stanovila přeplatek ve výši 10.877 Kč. S ohledem na všechny provedené platby ze strany žalovaného pak žalovaný dlužil za odebranou elektřinu částku ve výši 31.463 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručování předžalobní výzvy ze dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 3. 2023 č.j. 9 C 63/2023-40 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě také nevyjádřila, přičemž soud vycházel z toho, že oba účastníci s tímto postupem souhlasí.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bylo možno jednoznačně z těchto důkazů zjistit, že žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance dodávala elektřinu do odběrného místa EAN číslo na adrese adresa, při sazbě distribuce D25d a hodnotě hlavního jističe 3x25A. Cena elektřiny byla stanovena Ceníkem žalobkyně, respektive Ceníkem dodávky elektřiny DPI MO pro rok 2021 a z přehledu cen denního trhu a přehledu indexu typového diagramu dodávky. Stejně tak se stanovená cena řídila i Ceníkem distribuce elektřiny a souvisejících služeb pro rok 2021 a 2022, když tento ceník byl vydán právnická osoba, a.s. pro zákazníky kategorie D. Žalovanému tak vznikl závazek za dodávku elektřiny žalobkyni hradit řádně a včas sjednanou cenu, respektive cenu stanovenou ze strany žalobkyně jako dodavatele poslední instance. Fakturou číslo ze dne datum žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 7,878 MWh elektřiny do odběrného místa v období od datum do datum ve výši 45.342 Kč splatnou k datu datum. Žalobkyně pak ještě vydala opravnou fakturu číslo ze dne datum s tím, že žalobkyně žalovanému stanovila přeplatek ve výši 10.877 Kč. S ohledem na všechny započtené provedené platby ze strany žalovaného pak žalovaný dlužil za odebranou elektřinu v uvedeném období částku ve výši 31.463 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po doručování předžalobní výzvy ze dne datum.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil, ač mu byla žaloba obsahující veškerá tvrzení žalobkyně doručena do vlastních rukou dne datum.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy bylo bezpečně zjištěno a bylo možné uzavřít, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN číslo na adrese adresa, při sazbě distribuce D25d a hodnotě hlavního jističe 3x25A, když za období od datum do datum vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 7,878 MWh elektřiny do odběrného místa ve výši 45.342 Kč splatnou k datu datum s tím, že žalovaný uhradil částku 3.002 Kč a dále mu byl vyúčtován přeplatek ve výši 10.877 Kč a žalovaný tak dlužil za uvedené období částku ve výši 31.463 Kč.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu v postavení dodavatele poslední instance ve smyslu příslušného § 12a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), když cena elektřiny byla dána ceníkem dodávky elektřiny DPI MO pro rok 2021 a z přehledu cen denního trhu a přehledu indexu typového diagramu dodávky.

10. S ohledem ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

11. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl závazkový vztah. Žalovaný měl povinnost hradit dodávanou elektřinu žalobkyni podle platně stanovených cen elektřiny. Žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN číslo na adrese adresa, při sazbě distribuce D25d a hodnotě hlavního jističe 3x25A, když za období od datum do datum vyúčtovala žalovanému cenu za sdružené služby dodávky 7,878 MWh elektřiny do odběrného místa ve výši 45.342 Kč splatnou k datu datum s tím, že žalovaný uhradil částku 3.002 Kč a dále mu byl vyúčtován přeplatek ve výši 10.877 Kč a žalovaný tak dlužil za uvedené období částku ve výši 31.463 Kč. Žalovaný se dostal i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, kdy toto prodlení a nárok na zákonný úrok z prodlení bylo třeba posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ. Ve smyslu § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh za dodanou elektřinu řádně a včas neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně žalobkyní vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.259 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1.500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3.437 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.