9 C 68/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 876 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 4 152,41 Kč z důvodu provedených úhrad žalovaným po zahájení řízení podanou žalobou dne 23. 11. 2018 a nadále se v řízení pokračuje pro částku ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 800 Kč za dobu od 2. 10. 2014 do 16. 11. 2017 ve výši 1 482,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 5 800 Kč za dobu od 27. 7. 2015 do 16. 11. 2017 ve výši 2 737,75 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 800 Kč za dobu od 2. 10. 2014 do 16. 11. 2017 ve výši 1 482,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 5 800 Kč za dobu od 27. 7. 2015 do 16. 11. 2017 ve výši 2 737,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 611,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 11. 2018 (řízení bylo následně až do 6. 2. 2025 přerušeno z důvodu insolvenčního řízení žalovaného u Krajského soudu , spisová značka, ) domáhala po žalovaném po částečném zpětvzetí žaloby (viz níže) zaplacení částky ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřené smlouvy o úvěru (smlouvy o zápůjčce). K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne 14. 9. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 12 076 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 7 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5 076 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 45týdenních splátkách po 269 Kč, kdy poslední 45. splátka měla při řádném splácení činit 240 Kč a byla splatná k datu 26. 7. 2015. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 5 800 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 5 076 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 16. 11. 2017.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 20. 1. 2025.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2025 č.j. 9 C 68/2019-62 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 20. 1. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyni a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů možno uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 14. 9. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 12 076 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 7 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5 076 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 45týdenních splátkách po 269 Kč, kdy poslední 45. splátka měla při řádném splácení činit 240 Kč a byla splatná k datu 26. 7. 2015. Součástí Smlouvy byly i Smluví podmínky Smlouvy o zápůjčce. Zároveň byla žalovaným řádně vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, kdy tímto právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku (úvěr) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, jak soud zjistil z tabulky umoření. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 5 800 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 5 076 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 4. 10. 2018, která byla doručována žalovanému dne 5. 10. 2018, který byl žalovanému doručován prostřednictvím , právnická osoba, ., jak soud zjistil z podacího lístku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 16. 11. 2017, který byl žalovanému doručován prostřednictvím , právnická osoba, ., jak soud zjistil z podacího lístku. Žalovaný až po podání žaloby průběžně uhrazoval na dluh menší částky za období od 17. 12. 2019 do 11. 11. 2024 došlo z jeho strany k uhrazení částky ve výši 4 152,41 Kč.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřené smlouvě o zápůjčce (úvěru) mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel na základě uzavřené smlouvy částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti a byl povinen při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutou zápůjčku (úvěr) spolu se sjednaným souhrnným poplatkem. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, řádně poskytnutou částku spolu s příslušenstvím nevrátil ve sjednaných týdenních splátkách a byl tak povinen uhradit žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci původně částku v celkové výši 10 876 Kč. Žalovaný byl marně vyzván k úhradě dluhu ze strany právního předchůdce žalobkyně, a rovněž ze strany žalobkyně, ale ničeho na dlužné částce neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl také žalovaný řádně informován, stejně tak byl informován o zpracování jeho osobních údajů.

8. Žalovaný až po podání žaloby průběžně uhrazoval na dluh menší částky za období od 17. 12. 2019 do 11. 11. 2024 došlo z jeho strany k uhrazení částky ve výši 4 152,41 Kč. Žalobkyně s ohledem na tyto úhrady žalovaného žalobu částečně omezila, když vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 4 152,41 Kč a soud v intencích uvedeného dispozitivního úkonu žalobkyně tedy řízení částečně zastavil co do uvedené částky ve smyslu § 96 odst. 2 OSŘ. (výrok I.)

9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru.

11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

17. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

18. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně ve vztahu k dlužným částkám z uzavřené smlouvy o zápůjčce, respektive o úvěru, a stejně tak i k příslušenství požadovanému ze strany žalobkyně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky platně uzavřené Smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyni, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu ze Smlouvy, tj. částku v celkové výši 6 723,59 Kč, stejně tak i na požadované příslušenství z dosud neuhrazené dlužné jistiny. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vyplnil kartu zákazníka a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. Jestliže šlo o posouzení nároku na zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky, pak tento byl rovněž posuzován podle příslušných ustanovení NOZ, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení části odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), a dále za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 6 723,59 Kč tj. 1 500 Kč (§ 7 bod 4, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby po 450 Kč, tj. 450 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), a DPH ve výši 21 % tj. 661,50 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 4 611,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)