9 C 68/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 10 876 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 4 152,41 Kč z důvodu provedených úhrad žalovaným po zahájení řízení podanou žalobou dne 23. 11. 2018 a nadále se v řízení pokračuje pro částku ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 800 Kč za dobu od 2. 10. 2014 do 16. 11. 2017 ve výši 1 482,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 5 800 Kč za dobu od 27. 7. 2015 do 16. 11. 2017 ve výši 2 737,75 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 5 800 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 800 Kč za dobu od 2. 10. 2014 do 16. 11. 2017 ve výši 1 482,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 5 800 Kč za dobu od 27. 7. 2015 do 16. 11. 2017 ve výši 2 737,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 611,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 11. 2018 (řízení bylo následně až do 6. 2. 2025 přerušeno z důvodu insolvenčního řízení žalovaného u Krajského soudu spisová značka) domáhala po žalovaném po částečném zpětvzetí žaloby (viz níže) zaplacení částky ve výši 6 723,59 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřené smlouvy o úvěru (smlouvy o zápůjčce). K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne 14. 9. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. Anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 12 076 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 7 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5 076 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 45týdenních splátkách po 269 Kč, kdy poslední 45. splátka měla při řádném splácení činit 240 Kč a byla splatná k datu 26. 7. 2015. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 5 800 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 5 076 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 16. 11. 2017.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 20. 1. 2025.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2025 č.j. 9 C 68/2019-62 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 20. 1. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyni a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů možno uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 14. 9. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. Anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 12 076 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 7 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 5 076 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 45týdenních splátkách po 269 Kč, kdy poslední 45. splátka měla při řádném splácení činit 240 Kč a byla splatná k datu 26. 7. 2015. Součástí Smlouvy byly i Smluví podmínky Smlouvy o zápůjčce. Zároveň byla žalovaným řádně vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, kdy tímto právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku (úvěr) a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, jak soud zjistil z tabulky umoření. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 5 800 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 5 076 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 4. 10. 2018, která byla doručována žalovanému dne 5. 10. 2018, který byl žalovanému doručován prostřednictvím právnická osoba., jak soud zjistil z podacího lístku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 16. 11. 2017, který byl žalovanému doručován prostřednictvím právnická osoba., jak soud zjistil z podacího lístku. Žalovaný až po podání žaloby průběžně uhrazoval na dluh menší částky za období od 17. 12. 2019 do 11. 11. 2024 došlo z jeho strany k uhrazení částky ve výši 4 152,41 Kč.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřené smlouvě o zápůjčce (úvěru) mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel na základě uzavřené smlouvy částku ve výši 7 000 Kč v hotovosti a byl povinen při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutou zápůjčku (úvěr) spolu se sjednaným souhrnným poplatkem. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, řádně poskytnutou částku spolu s příslušenstvím nevrátil ve sjednaných týdenních splátkách a byl tak povinen uhradit žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci původně částku v celkové výši 10 876 Kč. Žalovaný byl marně vyzván k úhradě dluhu ze strany právního předchůdce žalobkyně, a rovněž ze strany žalobkyně, ale ničeho na dlužné částce neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl také žalovaný řádně informován, stejně tak byl informován o zpracování jeho osobních údajů.

8. Žalovaný až po podání žaloby průběžně uhrazoval na dluh menší částky za období od 17. 12. 2019 do 11. 11. 2024 došlo z jeho strany k uhrazení částky ve výši 4 152,41 Kč. Žalobkyně s ohledem na tyto úhrady žalovaného žalobu částečně omezila, když vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 4 152,41 Kč a soud v intencích uvedeného dispozitivního úkonu žalobkyně tedy řízení částečně zastavil co do uvedené částky ve smyslu § 96 odst. 2 OSŘ. (výrok I.)

9. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru.

11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

17. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

18. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně ve vztahu k dlužným částkám z uzavřené smlouvy o zápůjčce, respektive o úvěru, a stejně tak i k příslušenství požadovanému ze strany žalobkyně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky platně uzavřené Smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyni, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu ze Smlouvy, tj. částku v celkové výši 6 723,59 Kč, stejně tak i na požadované příslušenství z dosud neuhrazené dlužné jistiny. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný řádně vyplnil kartu zákazníka a uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen. Jestliže šlo o posouzení nároku na zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky, pak tento byl rovněž posuzován podle příslušných ustanovení NOZ, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení části odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), a dále za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 6 723,59 Kč tj. 1 500 Kč (§ 7 bod 4, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby po 450 Kč, tj. 450 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), a DPH ve výši 21 % tj. 661,50 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 4 611,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.