9 C 83/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 26 044 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 044 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 044 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 642 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 044 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 26 044 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaný na odběrném místě Anonymizováno na adrese adresa odebíral na základě smlouvy s dodavatelem právnická osoba., elektřinu, avšak smluvní vztah byl k datu 30. 9. 2023 ukončen. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaný žalobkyni v rozporu s § 49 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném a účinném znění, (dále jen EZ), neumožnil demontáž elektroměru. K odběru elektřiny od ukončení smlouvy nemělo nadále docházet, avšak žalovaný neumožnil odpojení elektroměru a odebíral elektřinu až do data 12. 8. 2024, kdy se žalobkyni po několika předcházejících neúspěšných pokusech o demontáž elektroměru, podařilo za aktivní účasti spolumajitele domu jméno FO odpojit elektroměr s tím, že bylo bezpečně zjištěno, že odběrné místo užíval pouze žalovaný. Jednáním žalovaného došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2024. Neoprávněný odběr byl žalovanému vyúčtován fakturou č. hodnota ze dne 3. 9. 2024 znějící na částku ve výši 26 044 Kč a splatnou k datu 17. 9. 2024, přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno na základě získaných hodnot z elektroměru, kdy rozdíl mezi konečným stavem ke dni skončení smluvního vztahu a zjištěným k datu 12. 8. 2024 činil 0,971 MWh elektřiny za období od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2024. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb., když žalobkyně měla nárok nejen na částku za neoprávněně provedený odběr, ale rovněž také na škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech ve výši 10 858 Kč a DPH ve výši 21 % odpovídající částce ve výši 4 520,04 Kč. Žalovaný nic neuhradil ani po doručování výzvy ze dne 9. 10. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 16. 5. 2025.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2025 č.j. 9 C 83/2025-22 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 16. 5. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že žalobkyně i žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: ze Zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 12. 8. 2024 zjistil, že dne 12. 8. 2024 byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese adresa, Anonymizováno, ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaný nebyl této kontrole přítomen, ale byl přítomen vlastník nemovitosti jméno FO, který v Potvrzení ze dne 26. 8. 2024 stvrdil, že od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2024 odebíral bezesmluvně elektřinu žalovaný. Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2023, kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Z podkladů pro výpočet výše škody bylo zjištěno, že výpočet žalobkyní požadované částky vycházel z vypočtené spotřeby podle hlavního jističe a rozdílem vypočtenou spotřebou a změřenou spotřebou elektroměrem ze dne 12. 8. 2024, přičemž bylo zjištěno, že množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo stanoveno na základě získaných hodnot z elektroměru, kdy rozdíl mezi konečným stavem ke dni skončení smluvního vztahu a zjištěným k datu 12. 8. 2024 činil 0,971 MWh elektřiny za období od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2024. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb., když žalobkyně měla nárok nejen na částku za neoprávněně provedený odběr, ale rovněž také na škodu spočívající v účelně vynaložených nákladech ve výši 10 858 Kč a DPH ve výši 21 % odpovídající částce ve výši 4 520,04 Kč. Dluh vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 EZ. Neoprávněný odběr byl žalovanému vyúčtován fakturou č. hodnota ze dne 3. 9. 2024 znějící na částku ve výši 26 044 Kč a splatnou k datu 17. 9. 2024 s tím, že vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za neoprávněný odběr elektřiny výzvou ze dne 9. 10. 2024 (včetně poštovního podacího archu), v níž jej upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

11. Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný na odběrném místě Anonymizováno na adrese adresa odebíral na základě smlouvy s dodavatelem právnická osoba., elektřinu, avšak smluvní vztah byl k datu 30. 9. 2023 ukončen. Elektroměr byl uvnitř nemovitosti a žalovaný žalobkyni v rozporu s § 49 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném a účinném znění, (dále jen EZ), neumožnil demontáž elektroměru. Jednáním žalovaného došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ od 1. 10. 2023 do 12. 8. 2024. Neoprávněný odběr byl žalovanému vyúčtován fakturou č. hodnota ze dne 3. 9. 2024 znějící na částku ve výši 26 044 Kč a splatnou k datu 17. 9. 2024. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení. Ve smyslu totiž § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně vyzván žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 042 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 1 642 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.