Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

9 C 84/2022

č. j. 9 C 84/2022-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2022:9.C.84.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Uherském Hradišti vyhověl žalobkyni ve věci o náhradu částky ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, a to na základě prokázané smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené elektronickou formou. Soud uznal, že žalovaná se zavázala vrátit úvěr do určeného termínu, avšak jej neplnila, a proto vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 513 a § 1970 NOZ. Rozhodnutí bylo vydáno bez jednání, protože žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a soud považoval důkazy za důvěryhodné a prokázané. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně odměny advokáta, soudního poplatku a DPH, podle § 142 odst. 1 OSŘ a vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa. anonymizována čtyři slova, země zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 4 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 4.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 4.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 4.000 Kč od datum do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce ve znění Smluvních podmínek účinných od datum pro území České republiky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 4.000 Kč Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS, přičemž odesláním žádosti o půjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do datum. Právní předchůdce žalobkyně se pak s žalovanou ve smluvních podmínkách dohodl na tom, že mimo tento poplatek nebude žalované účtován žádný smluvní úrok z poskytnuté zápůjčky coby odměna věřitele za zapůjčení peněz. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do datum zapůjčenou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes následnou předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně tak požadovala zaplacení žalované jistiny ve výši 4.000 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení, nepožadovala však poplatek za poskytnutí zápůjčky, ani případně další nároky spojené s uzavřenou smlouvou o zápůjčce. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum. Usnesením ze dne 25. 5. 2022 č.j. 9 C 84/2022-38 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou. Žalobkyně s takovým postupem vyjádřila souhlas již předem. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění a bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl soud za jednoznačně prokázané, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce ve znění Smluvních podmínek účinných od datum pro území České republiky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 4.000 Kč Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, resp. formou textové zprávy SMS, přičemž odesláním žádosti o půjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila se smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedenými a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky nejpozději do datum. Právní předchůdce žalobkyně se pak s žalovanou ve smluvních podmínkách dohodl na tom, že mimo tento poplatek nebude žalované účtován žádný smluvní úrok z poskytnuté zápůjčky coby odměna věřitele za zapůjčení peněz. Žalovaná se však dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do datum zapůjčenou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátila. Žalovaná neuhradila ničeho ani přes následnou předžalobní výzvu žalobkyně. Žalobkyně tak požadovala zaplacení žalované jistiny ve výši 4.000 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení, nepožadovala však poplatek za poskytnutí zápůjčky, ani případně další nároky spojené s uzavřenou smlouvou o zápůjčce. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. Žalované byl poskytnut podle názoru soudu ze strany právního předchůdce žalobkyně spotřebitelský úvěr (nikoliv zápůjčka) a ta se zavázala jej řádně vrátit nejpozději do datum, avšak toto nesplnila a dostala se i do prodlení s úhradou jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyni respektive jejímu právnímu předchůdci pak vzniklo právo nejen na odstoupení od úvěrové smlouvy, ale i na zaplacení nevrácené částky úvěru s případnými dalšími částkami (poplatek za poskytnutí úvěru apod.), stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně požadovat i úroky z prodlení. Soud posoudil nárok na příslušenství tj. zákonný úrok z prodlení podle příslušných ustanovení NOZ, kdy podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobcem řádně vyzvána a zároveň upozorněna na postoupení pohledávky na žalobce ze strany původního věřitele, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, kdy tedy pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena na základě platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.