9 C 86/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 43 334,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30.352,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32.916,80 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.352,34 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 13.532,61 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13.532,61 Kč od [datum] do zaplacení, částku ve výši 2.349,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2.349,75 Kč od [datum] do zaplacení, částku 100 Kč představující smluvní pokutu, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4.040 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 46.334,70 Kč spolu s příslušenstvím z jednotlivých dlužných částek představovaným zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu nehrazení dodávek plynu a elektřiny do daného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva či smlouvy), jejichž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky sdružených služeb dodávky plynu a [ulice] podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebraný plyn i elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Ač byly žalovanému plyn i elektřina řádně do odběrného místa dodávány, neuhradil řádně fakturované částky za odebranou energii v jednotlivých obdobích. Žalovaný sice hradil zálohy na odebranou elektřinu a plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 32.916,80 Kč za odebraný plyn v množství [číslo] m3 za období od [datum] do [datum], kdy fakturovaná částka za toto období byla ve výši 45.026,66 Kč s tím, že dále byla fakturovaná částka ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou záloh a samotné zálohy pak byly uhrazeny ve výši 12.209,87 Kč. Na tuto fakturu žalovaný uhradil pouze dne [datum] částku 2.564,46 Kč a dlužil tak 30.352,34 Kč. Dále mu byla vyúčtována částka ve výši 19.332,60 Kč za odebraný plyn v množství [číslo] m3 za období od [datum] do [datum], když žalovaný uhradil na zálohách za toto období pouze 5.800 Kč s tím, že dlužil 13.532,61 Kč za toto období. Za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] pak dlužil částku ve výši 2.349,75 Kč. Dále pak žalobkyně po žalovaném požadovala i zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč, když tato smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána pro případ zpoždění se žalovaného s úhradou záloh na dodávky plynu a elektřiny. Žalovaný ani přes výzvu ze dne [datum] doručovanou na adresu uvedenou žalovaným jako doručovací adresa ve smlouvě ničeho neuhradil, stejně tak dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobních výzev ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 6. 2022 č.j. 9 C 86/2022-15 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas již v samotné žalobě. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i [ulice] podmínky sdružených služeb dodávky plynu a elektřiny. Žalovaný odběr plynu a elektřiny realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu a za odebraný plyn pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou (VS) [číslo] částku ve výši 32.916,80 Kč včetně DPH, která byla splatná dne [datum] s tím, že cena za odebraný plyn v množství [číslo] m3 činila částku 45.026,66 Kč za období od [datum] do [datum], přičemž za uvedené období žalovaný uhradil zálohy ve výši 12.209,87 Kč a měl tedy uhradit uvedenou částku 32.916,80 Kč včetně DPH, avšak žalovaný dne [datum] provedl pouze úhradu ve výši 2.564,46 Kč a dlužil tak částku 30.352,34 Kč. Dále žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému fakturou (VS) [číslo] částku ve výši 13.832,61 Kč včetně DPH splatnou dne [datum], přičemž žalovanému byla účtována částka 19.332,60 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb za [číslo] m3 odebraného plynu ve fakturačním období od [datum] do [datum]. Žalovaný uhradil částku 5.800 Kč na zálohách, když tedy měl žalovaný uhradit částku 13.532,61 Kč, na níž ničeho dalšího neuhradil. Zároveň pak žalovaný odebíral i elektřinu od žalobkyně, přičemž za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] v množství 1, [číslo] MWh žalobkyně vyfakturovala žalovanému fakturou (VS) [číslo] částku 7.009,75 Kč. Žalovaný uhradil za uvedené období na zálohách částku 4.860 Kč a měl tedy uhradit částku 2.349,75 Kč, avšak nic na fakturované částce za odebranou elektřinu neuhradil. Zároveň pak měl uhradit i smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení faktury (VS) [číslo], když mu tato byla vyúčtována fakturou (VS) [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužných částek, jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum], když mu byly jednotlivé výzvy řádně doručovány na jím uváděnou adresu, o čemž svědčily také jednotlivé doklady o odeslání ze dne [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum].

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. a následného ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

9. Stejně tak bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], přičemž pokud se jedná o tuto uzavřenou smlouvu, pak podle přesvědčení soudu se jedná o smlouvu, která se svou povahou blíží smlouvě kupní.

10. S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva ve vztahu k dodávce elektřiny a rovněž ve vztahu k dodávce plynu je svou povahou smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

11. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

13. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

14. A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

15. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí ze dne [datum] a Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], jež svým obsahem odpovídají povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalobkyně dodávala řádně do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], elektřinu a plyn, přičemž dodávky respektive cenu za odebranou komoditu žalovanému řádně vyúčtovala prostřednictvím jednotlivých faktur. Žalovaný hradil zálohy na odebranou elektřinu a plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 32.916,80 Kč za odebraný plyn v množství [číslo] m3 za období od [datum] do [datum], kdy fakturovaná částka za toto období byla ve výši 45.026,66 Kč s tím, že dále byla fakturovaná částka ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou záloh a samotné zálohy pak byly uhrazeny ve výši 12.209,87 Kč. Na tuto fakturu žalovaný uhradil pouze dne [datum] částku 2.564,46 Kč a dlužil tak 30.352,34 Kč. Dále mu byla vyúčtována částka ve výši 19.332,60 Kč za odebraný plyn v množství [číslo] m3 za období od [datum] do [datum], když žalovaný uhradil na zálohách za toto období pouze 5.800 Kč s tím, že dlužil 13.532,61 Kč za toto období. Za odebranou elektřinu v období od [datum] do [datum] pak dlužil částku ve výši 2.349,75 Kč. Stejně tak měl uhradit smluvní pokutu za neuhrazení fakturované částky za dodanou elektřinu ve výši 100 Kč, která byla ve smlouvě mezi účastníky ujednána, kterou rovněž žalovaný neuhradil. Žalovaný se pak dostal i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu za odebranou elektřinu a soud musel prodlení a uplatněný nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení posuzovat podle příslušných ustanovení NOZ. Ve smyslu § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dlužné částky neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně opakovaně ze strany žalobkyně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalovaným částkám a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.862 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1.500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 4.040 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)