9 C 88/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 5 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 6. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 5.000 z titulu nevrácené zápůjčky. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], Počernická [číslo], s žalovanou uzavřel prostředky elektronické komunikace na dálku dne 6. 10. 2014 smlouvu o zápůjčce na základě žádosti a registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě si sjednali, že právní předchůdce žalobkyně na požádání žalované poskytne peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, a ta vrátí poskytnutou zápůjčku (úvěr, pozn. soudu) i spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.500 Kč. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 5.000 Kč převodem na běžný účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná byla povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve 3 pravidelných měsíčních splátkách po 2.500 Kč, kdy splátky byly splatné k datu 5. 11. 2014, 5. 12. 2014 a 4. 1. 2015. Žalovaná řádně zápůjčku nevrátila v dohodnuté lhůtě a právnímu předchůdci žalobkyně vznikl i nárok na úrok z prodlení z žalované částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 22. 9. 2020.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 8. 2020 č.j. 9 C 88/2020-24 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 22. 9. 2020 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich pak i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 6. 10. 2014 prostředky elektronické komunikace na dálku smlouva o zápůjčce na základě žádosti a registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě si právní předchůdce žalobkyně a žalovaná sjednali, že právní předchůdce žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, a ta vrátí poskytnutou zápůjčku (úvěr, pozn. soudu) i spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.500 Kč. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 5.000 Kč převodem na běžný účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná byla povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve 3 pravidelných měsíčních splátkách po 2.500 Kč, kdy splátky byly splatné k datu 5. 11. 2014, 5. 12. 2014 a 4. 1. 2015. Žalovaná řádně zápůjčku nevrátila v dohodnuté lhůtě a právnímu předchůdci žalobkyně vznikl i nárok na úrok z prodlení z žalované částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru (nikoliv o zápůjčce), která byla uzavřena distančním způsobem.

8. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku úvěru ve výši 5.000 Kč i s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 2.500 Kč ve 3 měsíčních splátkách po 2.500 Kč, kdy splátky byly splatné k datu 5. 11. 2014, 5. 12. 2014 a 4. 1. 2015. Žalovaná řádně zápůjčku nevrátila v dohodnuté lhůtě a právnímu předchůdci žalobkyně vznikl i případný nárok na úrok z prodlení z žalované částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.000 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)