9 C 95/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 8 880 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8.880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8.880 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2020 domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 8.880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8.880 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že jeho právní předchůdce respektive právní předchůdce právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], reg. č. HRB [číslo] B, se sídlem [adresa], Helmholtzstrasse 2-9, banka [právnická osoba], se sídlem Malta, Sliema SLM [číslo], 14 [příjmení] [příjmení], Level 6, Tagliaferro Business Centre, uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace na dálku dne 4. 5. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce právního předchůdce žalobce [webová adresa], kde žalovaná uvedla mj. i své telefonní číslo a emailovou adresu, přičemž základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 6.000 Kč. Uvedená částka byla žalované poukázána na její účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.880 Kč nejpozději do 20. 6. 2018. Žalovaná však řádně úvěr nevrátila v dohodnuté lhůtě, nezaplatila ničeho na dlužné částce a dlužila částku ve výši 8.880 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 1. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 14. 9. 2020.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 8. 2020 č.j. 9 C 95/2020-23 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 14. 9. 2020 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě žalobcem předložených důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich pak i bezpečný závěr o skutkovém stavu projednávané věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že právní předchůdce právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], reg. č. HRB [číslo] B, se sídlem [adresa], Helmholtzstrasse 2-9, banka [právnická osoba], se sídlem Malta, Sliema SLM [číslo], 14 [příjmení] [příjmení], Level 6, Tagliaferro Business Centre, uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace na dálku dne 4. 5. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě registrace žalované na webovém portálu právního předchůdce právního předchůdce žalobce [webová adresa], kde žalovaná uvedla mj. i své telefonní číslo a emailovou adresu, přičemž základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 6.000 Kč. Uvedená částka byla žalované poukázána na její účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.880 Kč nejpozději do 20. 6. 2018. Žalovaná však řádně úvěr nevrátila v dohodnuté lhůtě, nezaplatila ničeho na dlužné částce a dlužila částku ve výši 8.880 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 1. 2020.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o zápůjčce, která byla uzavřena distančním způsobem, přičemž soud tuto považoval za smlouvu o úvěru ve smyslu §§ 2395 a násl. NOZ.

8. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že právní předchůdce žalobce – původní věřitel banka [právnická osoba], se sídlem Malta, Sliema SLM [číslo], 14 [příjmení] [příjmení], Level 6, Tagliaferro Business Centre, uzavřela s žalovanou řádně smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytla potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla bance i její konkrétní osobní identifikační údaje, což ostatně vyplývalo přímo z úvěrové smlouvy.

9. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi bankou banka [právnická osoba], se sídlem Malta, Sliema SLM [číslo], 14 [příjmení] [příjmení], Level 6, Tagliaferro Business Centre, jako právním předchůdcem právního předchůdce žalobce a žalovanou byla tedy platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku úvěru ve výši 8.880 Kč i s poplatkem za jeho poskytnutí (kapitalizovaným úrokem z úvěru) ve výši 2.880 Kč. Žalovaná poskytnutou částku nevrátila ve sjednaném termínu splatnosti a dostala se tak i do prodlení od 21. 6. 2018, kdy se stal celý dluh splatným. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 22. 1. 2020. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila původním věřitelům, ani žalobci, ačkoliv k tomu byla žalobcem vyzvána, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce i ve vztahu k požadovanému příslušenství spočívajícím v zákonném úroku z prodlení od 21. 6. 2018. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato vyplývala ze skutečnosti, že na žalobce byla platně postoupena pohledávka za žalovanou ze strany jeho právního předchůdce ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)