10 C 163/2013

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; právnická osoba právnická osoba   právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 128 971 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] ústní formou smlouvu o půjčce, na základě které přenechala žalované částku 1 000 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit do [datum]. Dne [datum] byl závazek písemně uznán do důvodu a výše. Žalovaná ale tento závazek nedodržela a přes výzvy dlužnou částku neuhradila ani zčásti. Kromě dlužné částky žalobkyně požadovala uhradit dohodnutý smluvní úrok ve výši 7,2 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení (konkrétní výše úroku z prodlení uvedená v žalobě zcela neodpovídala zákonné výši, když úrok z prodlení se již v té době neměnil každé pololetí, ale v rámci původního závěrečného návrhu žalobkyně toto opravila). Následně žalobkyně doplnila, že půjčka byla poskytnuta na provoz společnosti žalované. Za žalobkyni jednal [jméno] [příjmení] a za žalovanou [jméno] [příjmení]. Okolnosti půjčky byly takové, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru v bance, úvěr jí však poskytnut nebyl, proto půjčku poskytla žalobkyně. Částku 1 000 000 Kč vyzvedl přímo z účtu žalobkyně [jméno] [příjmení]. Na výzvu soudu k doplnění, kdy byla předmětná částka žalované poskytnuta, pak žalobkyně uvedla, že tato částka byla vybrána v březnu 2009. Následně ale pan [příjmení] zjistil, že tato částka není zaúčtována ani u žalobkyně ani u žalované a na základě toho byl následně sepsán pokladní doklad o půjčce ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že půjčka žalované nikdy poskytnuta nebyla, ke sjednání smlouvy o půjčce ani k předání peněz nikdy nedošlo. Žalovaná na provoz ani na nic jiného půjčku nepotřebovala, o úvěr v bance nežádala. Pan [příjmení] byl jednatelem žalobkyně, částku vybíral z účtu jménem žalobkyně. Dále měla být smlouva uzavřena mezi osobami, které byly zároveň jednateli obou společností. K takovému úkonu by byl třeba souhlas valné hromady, ten však dán nebyl. Stejně tak nebyl dán souhlas valné hromady k uznání dluhu, toto navíc učinil za žalovanou pan [příjmení], který byl zároveň jednatelem obou společností a jednal tak v kolizi zájmů, i proto bylo uznání neplatné. V době, kdy bylo podepsáno uznání závazku, byly mezi společníky spory, které vyústily v to, že panem [příjmení] byl pan [příjmení] odvolán z funkce jednatele žalobkyně a následně pan [příjmení] odvolal pana [příjmení] z funkce jednatele žalované. Pan [příjmení] se poté domáhal soudně zrušení své účasti ve společnosti žalobkyně, bylo mu v tom bráněno z důvodu, aby nemohl vyvíjet konkurenční činnost. Pokud jde o finanční situaci žalované, tak před vznikem společnosti bylo dohodnuto s panem [jméno] [příjmení], že pro žalovanou obstará koupi tří karavanů, to učinil a jejich cenu zaplatil ze svého účtu v červnu 2008. [příjmení] za karavany byla panu [příjmení] zaplacena do výše 1 000 000 Kč z tržeb v roce 2008 a do výše 1 500 000 Kč z peněz, které zaplatil pan [příjmení] panu [příjmení] v souvislosti s převzetím obchodního podílu v roce 2009. Všechny tyto finanční vztahy tak byly vypořádány nejpozději v březnu 2009. Účetní záznam o tom, že společníci žalované půjčili každý 1 500 000 Kč, neodpovídá skutečnosti. Provoz karavanů byl dostatečně financován zálohami od zákazníků, peníze na nic nepotřebovali.

3. Rozsudkem ze dne 21. 11. 2018, č. j. 10 C 163/2013-345, soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu zamítl co do úroku ve výši 7,2 % ročně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení (výrok III.). Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce a že žalobkyně poskytla žalované částku 1 000 000 Kč. Neměl však za prokázané, že bylo dohodnuto úročení půjčky a jak byla sjednána její splatnost. Splatnost tak nastala na výzvu dne [datum]. Proto soud žalobě vyhověl jen ohledně zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] a ve zbytku žalobu zamítl.

4. Proti tomuto rozsudku, do výroků I. a III., podala žalovaná včasné odvolání. Kromě námitek vůči skutkovým závěrům a hodnocení důkazů také namítla, že rozsudek byl pro ni překvapivý, když jí soud před rozhodnutím neposkytl poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, proto předpokládala, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a bude tak neúspěšná. Dále namítla, že soud v rozporu se zákonem vyzýval žalobkyni k doplnění rozhodných skutečností opakovaně a dále rozhodl na základě jiných rozhodných skutečností, než byly uvedeny v žalobě, aniž by rozhodl o změně žaloby, neboť žalobkyně se domáhala vrácení půjčky, kterou měla poskytnout dne [datum], ale soud rozhodoval o půjčce, která měla být poskytnuta dne [datum], tedy rozhodoval o jiné půjčce, než jaké se domáhala žalobkyně v žalobě.

5. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalované usnesením ze dne 31. 8. 2020, č. j. 11 Co 225/2019-418, rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že vyslechl [jméno] [příjmení] v rozporu se zákonem jako svědka dle § 126 občanského soudního řádu, ačkoliv měl být správně vyslechnut jako účastník řízení dle § 131 občanského soudního řádu, neboť předmětem jeho výslechu byly okolnosti z doby, kdy byl jednatelem žalobkyně a žalované. Pokud jde o výslech [jméno] [příjmení], není z protokolu zřejmé, zda byl vyslýchán jako účastník řízení, když sice byl poučen jako účastník řízení, ale vyslýchán byl jako svědek, přitom byl v době výslechu statutárním orgánem žalobkyně. Skutková zjištění jako výsledek takto vadného hodnocení důkazů neodpovídají postupu vyplývajícímu z § 132 občanského soudního řádu Odvolací soud proto rozsudek zrušil pro nepřezkoumatelnost a uložil soudu prvního stupně, aby vyslechl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako účastníky řízení. Dále uvedl, jak má soud hodnotit důkazy, aniž by však v tomto směru soudu prvního stupně cokoliv vytkl.

6. Předmětem řízení tak po zrušení uvedených výroků zůstává zaplacení částky 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 000 000 Kč od [datum] do zaplacení, když zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl napaden odvoláním a nabyl tak samostatně právní moci.

7. Soud tedy následně při vázanosti právním názorem odvolacího soudu nařídil jednání a uvedené osoby opětovně vyslechl (resp. před výslechem poučil) dle pokynu odvolacího soudu. Podepsaný soud je však přesvědčen, že se při původním výslechu těchto osob žádného pochybení nedopustil. V prvé řadě se odvolací soud mýlí, pokud uvádí, že [jméno] [příjmení] poučil podle § 126 občanského soudního řádu. Soud jej poučil podle § 126a občanského soudního řádu, jak je v protokolu ze dne [datum] uvedeno, neboť měl za to, že právě toto ustanovení upravuje výslech osob v jeho postavení (tj. osoby, která má vypovídat o okolnostech týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem, ovšem aktuálně již jejím statutárním orgánem není). Toto ustanovení sice také odkazuje na § 131 občanského soudního řádu, ale jen na některé jeho části, proto bylo poučení zaprotokolováno odkazem na § 126a občanského soudního řádu. Označení svědek pak soud při výslechu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] použil proto, že tak zákon označuje osoby, které mají být vyslechnuty a nejsou účastníkem řízení (§ 126 odst. 1 občanského soudního řádu), přičemž jiné označení pro vyslýchané osoby, které jsou (či byly) členem statutárního orgánu účastníka, neuvádí. To soud považuje za nutné uvést vzhledem k použitelnosti jejich předchozích výpovědí.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně soud zjistil, že při jejím vzniku dne [datum] byli společníky [jméno] [příjmení] (podíl 33 %) a [jméno] [příjmení] (podíl 67 %), tito byli zároveň jednateli. Od [datum] se stal společníkem namísto [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], od stejného data byl také jednatelem spolu se [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl jednatelem do [datum]. Od [datum] došlo k navýšení vkladu [jméno] [příjmení] a v důsledku toho i ke změně podílů, kdy [jméno] [příjmení] měl podíl 99 % a [jméno] [příjmení] podíl 1 %. [jméno] [příjmení] byl společníkem do [datum], od té doby je jediným společníkem [jméno] [příjmení].

10. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované soud zjistil, že při jejím vzniku dne [datum] byli společníky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (oba s podílem 50 %), jednatelem byl [jméno] [příjmení]. Od [datum] se namísto [jméno] [příjmení] stala společníkem žalobkyně a dalším jednatelem se stal [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla společníkem do [datum], [jméno] [příjmení] byl jednatelem do [datum]. [jméno] [příjmení] byl jednatelem a společníkem do [datum].

11. Z předložených kopií příjmového pokladního dokladu žalované číslo [číslo] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto je uvedeno, že bylo přijato 1 000 000 Kč, u toho je uveden text„ půjčka spole. [název společnosti] [název společnosti] [název společnosti]“. Na dokladu se nachází dva podpisy, nečitelné, dle žalobkyně jde o podpisy pana [příjmení] (vpravo) a pana [příjmení] (vlevo). Pod textem dokladu se nachází další text„ Půjčka bude úročena 7,2% p.a. a je splatná do [datum]“. Tento text se však liší od zbylého textu na dokladu – je zcela zjevně vytištěn jiným písmem a je výraznější. Žalobkyně uvedla, že originál tohoto dokladu nemá, tento měl pan [příjmení].

12. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] v [obec] soud zjistil, že tohoto dne [jméno] [příjmení] jako bývalý jednatel předal doklady k účetnictví žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], daňovému poradci, který byl na základě plné moci udělené [jméno] [příjmení] oprávněn účetnictví převzít. Předány měly být mimo jiné listiny, které byly přílohou notářského zápisu, a to opis uznání závazku ze dne [datum], rozvahy dle hlavní knihy za březen 2009, červen 2009, září 2009, říjen 2009.

13. V opisu uznání závazku datovaného [datum] se uvádí, že žalovaná jako dlužník uznává svůj závazek vůči žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve výši 1 000 000 Kč a zavazuje se jej uhradit nejpozději do [datum], výslovně se zavazuje uhradit též smluvní úrok 7,2 % p.a. ode dne vzniku závazku do jeho zaplacení. Ke dni uznání dluhu má zbývat k úhradě částka 1 000 000 Kč. Uznání podepsal za žalovanou [jméno] [příjmení] jako jednatel. Na tomto opisu se nachází ověření notáře o tom, že opis souhlasí s originálem, ze dne [datum].

14. V rozvaze žalované dle hlavní knihy za březen 2009 je mezi pasivy uvedena„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 1 497 764,16 Kč a„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 1 500 000 Kč. V rozvaze za červen 2009 je mezi pasivy uvedena„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 1 490 230 Kč a„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 1 500 000 Kč. V rozvaze za září 2009 je mezi pasivy uvedena„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ jen 370 840 Kč, stejně tak„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 370 840 Kč, nově se tam ale nachází„ půjčka společníka [název společnosti] [název společnosti]“ 1 000 000 Kč. Totéž v rozvaze za říjen 2009. V rozvaze dle hlavní knihy za prosinec 2009 je uvedena půjčka jednatele p. [příjmení] 461 347,50 Kč, půjčky [příjmení] [příjmení] a žalobkyně jsou v nezměněné výši.

15. Z hlavní knihy žalované za období říjen 2009 – prosinec 2009 bylo zjištěno, že i tam jsou uvedeny„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ celkem 461 347,50 Kč,„ půjčka jednatele p. [příjmení]“ 370 840 Kč a„ půjčka společníka [název společnosti] [název společnosti]“ 1 000 000 Kč.

16. Z rozvahy žalobkyně dle hlavní knihy za prosinec 2011 soud zjistil, že v této je mezi aktivy v části„ jiné pohledávky a závazky“ uvedena půjčka žalované 1 000 000 Kč. Dále je tam uvedena„ půjčka [obec]“ ve výši - 200 000 Kč (tj. záporná položka). Součet položky„ jiné pohledávky a závazky“ je tak uveden 800 000 Kč.

17. Z položkového rozpisu žalobkyně za období leden 2009 – březen 2009 vyplývá, že dne [datum] mělo dojít k výběru hotovosti 1 000 000 Kč.

18. Z výběrního lístku a dokladu o vydaných bankovkách soud zjistil, že dne [datum] v [bankovní ústav] [bankovní ústav] vybral [jméno] [příjmení] z účtu č. [bankovní účet] v hotovosti částku 1 000 000 Kč.

19. Ze zprávy daňového poradce [titul] [jméno] [příjmení] o kontrole účetnictví žalované za období let 2008 a 2009 soud zjistil, že se v ní uvádí, že dle pokladních dokladů měli dne [datum] pan [příjmení] a pan [příjmení] vložit do pokladny oba po 100 000 Kč jako vklad základního kapitálu, dále účetnictví obsahuje pokladní doklady na částku 1 500 000 Kč jako půjčku od pana [příjmení] a doklad na částku 1 500 000 Kč jako půjčku od pana [příjmení]. Dne [datum] jsou zaúčtovány pokladní doklady na částky 986 356 Kč, 1 020 125 Kč a 1 017 975 Kč, všechny jsou zaúčtovány jako nákup tří automobilů od firmy [příjmení] [jméno] za hotové. Z dokladů ale nevyplývá, že bylo placeno hotově. Dle bankovních výpisů měl tyto faktury za žalovanou hradit pan [příjmení]. V roce 2008 měla proběhnout kontrola Finančním úřadem v [obec], kdy nebylo zjištěno porušení zákona o omezení plateb v hotovosti, z toho vyplývá, že žalovaná musela předložit dokumenty, podle kterých nebylo [právnická osoba] [právnická osoba] hrazeno v hotovosti, jak uvádí účetnictví. V roce 2008 jsou dále uskutečňovány výběry na pokladnu v celkové výši 826 000 Kč, aniž by z účetnictví vyplývala potřeba těchto výběrů. Tyto peníze měly být na pokladně až do července-srpna 2009. Tehdejší účetní účtovala pokladní doklady hromadně většinou k poslednímu dni čtvrtletí, proto nelze z pokladní knihy zjistit, jak se vyvíjel stav peněžních prostředků na pokladně a jak byly použity. Ačkoliv stav pokladny ke dni [datum] byl 1 021 665 Kč, měl dne [datum] poskytnout pan [příjmení] žalované půjčku 1 500 000 Kč, ve stejný den byla vrácena půjčka 1 500 000 Kč panu [příjmení]. Po těchto peněžních operacích byl stav pokladny pořád asi 1 000 000 Kč. V průběhu roku 2009 byly uskutečněny tyto významné výběry peněžních prostředků z bankovního účtu žalované: dne [datum] částka 150 000 Kč, dne [datum] částka 385 000 Kč, dne [datum] částka 51 000 Kč, dne [datum] částka 70 000 Kč, od 2. 11. až [datum] celkem 116 000 Kč. Dne [datum] byl účetní stav pokladní hotovosti 882 446 Kč, toho dne se panu [příjmení] a panu [příjmení] vrátilo oběma po 300 000 Kč. Dne [datum] měla žalobkyně poskytnout žalované v hotovosti částku 1 000 000 Kč, pokladní hotovost poté činila 1 282 046 Kč. Dne [datum] se pánům [příjmení] a [příjmení] údajně vrátilo každému 400 000 Kč, dne [datum] se jim každému mělo vrátit 397 050 Kč. Dne [datum] byl zaúčtován pokladní doklad, podle kterého pan [příjmení] poskytl žalované půjčku 95 000 Kč, zcela zjevně jako dorovnání záporného stavu pokladny. Závěr zprávy je takový, že účetnictví žalované nezobrazuje skutečný stav, účetní případy zachycuje způsobem, jakým ve skutečnosti neproběhly a nemohly proběhnout, pokladní hotovost je vedena způsobem, který nemohl odrážet její skutečný stav. Dle dostupných poznatků je účtováno nesprávně a jsou zaúčtovány fiktivní účetní případy. Faktury [právnická osoba] [právnická osoba] nebyly uhrazeny hotově, jak uvádějí pokladní doklady, tyto faktury neuhradila žalovaná, půjčku na nákup automobilů neposkytli pan [příjmení] a pan [příjmení], ale pan [příjmení] tím, že [právnická osoba] [právnická osoba] tyto faktury uhradil. Není jasné, k čemu sloužily výběry větších částek v roce 2008. Není jasné, proč pan [příjmení] poskytl půjčku 1 500 000 Kč, když na pokladně společnosti mělo být přes 1 milion Kč, navíc to mělo být na vrácení půjčky panu [příjmení], který tyto peněžní prostředky s největší pravděpodobností nikdy nevložil. Účetní operace v roce 2009 patrně nemohly být uskutečněny, jak říká účetnictví, neboť k tomu nebyl reálný skutečný zůstatek pokladní hotovosti, skutečný stav lze předpokládat kolem nuly.

20. Z protokolu o ústním jednání ze dne [datum] a zprávy z vytýkacího řízení z [datum] vypracovaných Finančním úřadem v [obec] soud zjistil, že Finanční úřad přezkoumával pořízení tří dopravních prostředků žalovanou od [právnická osoba]. Protokol i zpráva uvádějí, že nebylo zjištěno porušení § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti. Podle těchto plátce neuvedl v daňovém přiznání částku za pořízení 3 nových dopravních prostředků [značka automobilu] [značka automobilu] v celkové výši základ daně 2 541 711 Kč a daň 482 925 Kč. Záloha daně ve výši 482 925 Kč byla správci daně zaplacena, daňový subjekt ale neprovedl její vypořádání v následně podaném daňovém přiznání.

21. Z notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že valná hromada rozhodla o odvolání [jméno] [příjmení] z funkce jednatele společnosti. Pro přijetí návrhu hlasoval [jméno] [příjmení] jako společník s většinou hlasů, proti hlasoval [jméno] [příjmení].

22. Z notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu o částku 3 200 000 Kč. Pro rozhodnutí hlasoval [jméno] [příjmení] jako většinový společník, [jméno] [příjmení] se na valnou hromadu nedostavil.

23. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 3. 2014, č. j. 24 Cm 213/2013-38, soud zjistil, že tímto usnesením soud rozhodl o zrušení účasti [jméno] [příjmení] jako navrhovatele ve společnosti žalobkyně. Návrh byl odůvodněn tím, že podíl navrhovatele je jen 1 %, žalobkyně nevyvíjí činnost, její majetek byl převeden na společnost ovládanou [jméno] [příjmení]. Zákaz konkurence podle společenské smlouvy brání navrhovateli, aby si obstarával výživu v oboru, v němž působil 9 let. Soud návrhu vyhověl s odůvodněním, že navrhovatel má oproti původnímu třetinovému podílu jen minimální obchodní podíl 1 %, vzhledem k zákazu konkurence je vyloučen z podnikání v oboru, který praktikoval a pro který byla společnost založena, společnost mu vzhledem k rozsahu jeho podílu obživu zajistit nemůže. Po navrhovateli proto nelze spravedlivě žádat, aby ve společnosti setrvával.

24. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 8. 2013, č. j. 22 C 430/2010-102, který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že tímto rozsudkem soud uložil žalované, aby zaplatila [jméno] [příjmení] částku 370 840 Kč s úrokem z prodlení (co do sazby úroku z prodlení byl rozsudek změněn odvolacím soudem, jinak byl rozsudek potvrzen). V dané věci se [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení uvedené částky s odůvodněním, že s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které jí poskytl částku 1 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku do [datum], do [datum] však několika splátkami zaplatila celkem jen 1 129 160 Kč, zbývá tedy doplatit 370 840 Kč. Žalovaná uzavření smlouvy popírala, tvrdila, že se jedná o fiktivní transakci, která měla [jméno] [příjmení] vrátit prostředky, které vynaložil v lednu 2009 na převzetí podílu od [jméno] [příjmení]. Ve věci byl mj. předložen příjmový pokladní doklad ze dne [datum], podle kterého měla žalovaná přijmout od [jméno] [příjmení] v hotovosti částku 1 500 000 Kč z titulu půjčky [jméno] [příjmení] jako jednatele. Dále byly předloženy výdajové pokladní doklady, podle kterých žalovaná zaplatila [jméno] [příjmení] od [datum] do [datum] částku celkem 1 097 050 Kč (dne [datum] částky 250 000 Kč a 50 000 Kč, dne [datum] částku 400 000 Kč, dne [datum] částku 397 050 Kč), tyto doklady nebyly nikým podepsané. Také byla předložena smlouva o převodu obchodního podílu ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení] převedl na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. svůj obchodní podíl v žalované za částku 100 000 Kč, která mu byla uhrazena již před podpisem smlouvy; podpisy stran byly ověřeny v notářské kanceláři. Dále bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako jediný společník žalované dne [datum] rozhodl při výkonu působnosti valné hromady tak, že [jméno] [příjmení] odvolal z funkce jednatele. Podle rozsudku [jméno] [příjmení] ve věci vypověděl, že po založení žalované jí její tehdejší společníci poskytli půjčky na pořízení obytných automobilů v celkové výši 3 000 000 Kč. Žalovaná však neměla prostředky na splácení půjček a mezi společníky začalo docházet k rozporům. V lednu 2009 se [jméno] [příjmení] stal jednatelem žalované a spolu s druhým jednatelem [jméno] [příjmení] poskytli žalované na úhradu předchozích půjček půjčky každý ve výši 1 500 000 Kč. Převod obchodního podílu z [jméno] [příjmení] na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. se uskutečnil za částku 100 000 Kč, tu [jméno] [příjmení] předal [jméno] [příjmení] již u notářky. [jméno] [příjmení] půjčku poskytl žalované za tím účelem, aby mohla splatit dluh vůči [jméno] [příjmení], který ze společnosti odcházel. [jméno] [příjmení] poskytl půjčku ze svých prostředků ve dvou nebo třech částech, jednou u [jméno] [příjmení] v bytě, kde tyto peníze [jméno] [příjmení] obratem předal [jméno] [příjmení] na úhradu jeho půjčky. Půjčky od jednatelů byly v průběhu roku 2009 také spláceny, splátky mu předával [jméno] [příjmení] vždy v hotovosti a o platbách byly vyhotovovány pokladní doklady. Na podzim 2009 se jednatelé nepohodli a [jméno] [příjmení] ze společnosti žalované odešel. [jméno] [příjmení] (v té době v postavení jednatele žalované) ve věci vypověděl, že na koupi obytných automobilů poskytl žalované půjčku pouze [jméno] [příjmení], a to ve výši 2 500 000 Kč, on sám žalované tehdy půjčku neposkytl. Pak začaly mezi ním a [jméno] [příjmení] vznikat neshody a podíl [jméno] [příjmení] nakonec převzala [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. O půjčce [jméno] [příjmení] žalované ani o jejím splácení nic neví. V lednu 2009 u [jméno] [příjmení] v bytě předával [jméno] [příjmení] peníze nikoli jemu, ale [jméno] [příjmení], a to za obchodní podíl zakoupený [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] sám žalované žádnou půjčku ve výši 1 500 000 Kč neposkytl. [jméno] [příjmení] ve věci vypověděl, že v žalované měl 50% obchodní podíl a ten v roce 2009 převedl [jméno] [příjmení] za částku 1 500 000 Kč. Tuto částku mu [jméno] [příjmení] zaplatil z jedné třetiny již u notářky při převodu a ze zbývajících dvou třetin u něj doma. Jaká částka byla jako převodní cena uvedena ve smlouvě, si nevybavuje. Dokud byl [jméno] [příjmení] společníkem žalované, [jméno] [příjmení] jí žádnou půjčku neposkytl. Neví, zda jí poskytl nějakou půjčku později. [jméno] [příjmení] ve věci vypověděla, že pro žalovanou působí jako účetní od jejího založení. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se dohodli, že [jméno] [příjmení] poskytne žalované půjčku za [jméno] [příjmení], který tehdy ze společnosti odcházel. Předání peněz neviděla, proběhlo to u ní pouze účetně, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jí řekli, že jde o půjčku, ona vytiskla příjmový pokladní doklad, který před ní podepsali. Na půjčku bylo zaplaceno pět nebo šest částek, u předávání peněz nebyla, pouze vystavovala výdajové pokladní doklady. Splátky půjček oběma jednatelům byly vždy stejné. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že smlouva o půjčce byla uzavřena a že [jméno] [příjmení] žalované peněžní prostředky ve výši 1 500 000 Kč předal. K výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který tvrdil, že částka 1 500 000 Kč byla platbou za obchodní podíl, soud uvedl, že svědek při svém výslechu zjevně neměl příliš přehled o tom, kdo a jaké částky mu tehdy dlužil. Dle smlouvy o převodu obchodního podílu byla cena za obchodní podíl sjednána ve výši 100 000 Kč a byla mu uhrazena před podpisem smlouvy v notářské kanceláři. Další částky poskytnuté mu později doma tedy nemohly být platbou za obchodní podíl, nemohlo jít o nic jiného než o platbu na jeho půjčku poskytnutou žalované při jejím založení.

25. Z předložených listin vystavených [právnická osoba] [právnická osoba] (v německém jazyce, účastníci překlad nepožadovali) je zjevné, že se jedná o objednávky a faktury na tři automobily [značka automobilu] [značka automobilu] [značka automobilu] [značka automobilu]. Objednávky jsou na jméno [jméno] [příjmení], vyúčtování jsou adresována žalované. Listiny jsou z dubna a června 2008. Účtované částky činí 35 400 EUR, 34 306,72 EUR a 35 533,61 EUR. Dle těchto vyúčtování měla být pokaždé zaplacena záloha 2 000 EUR.

26. Z výpisu z bankovního účtu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v červnu 2008 bylo zaplaceno příjemci„ [jméno] [příjmení] – [příjmení]“ 33 450,42 EU, 32 357,15 EUR, 33 533,61 EUR a 2 000 EUR. U prvních dvou plateb je uvedeno číslo vyúčtování [právnická osoba] [právnická osoba], viz výše.

27. Ze zprávy [právnická osoba], ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla klientem banky od [datum] do [datum], za toto období banka neeviduje žádný úvěr ani žádost o úvěr, která by byla s žalovanou projednávána. Na doplňující dotaz soudu [právnická osoba], dne [datum] sdělila, že nebyly zjištěny záznamy nebo dohledána dokumentace o tom, že žalovaná v letech 2008 2009 žádala nebo jednala o poskytnutí úvěru či půjčky.

28. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalobkyni revolvingový úvěr do výše limitu 1 000 000 Kč, účel úvěru byl uveden profinancování zásob a krátkodobých pohledávek z obchodního styku. Úvěr byl veden na účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně měla zaplatit cenu za realizaci úvěru ve výši podle sazebníku. Ode dne čerpání úvěru měly být hrazeny úroky. Za žalobkyni smlouvu uzavřel [jméno] [příjmení] jako jednatel. Za banku smlouvu podepsal mj. [titul] [jméno] [příjmení], bankovní poradce. Ve smlouvě bylo uvedeno, že úvěr bude zajištěn avalovanou krycí blankosměnkou, přičemž avalisté budou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dle textu smlouvy byla blankosměnka předána současně s podpisem smlouvy.

29. Soud dále vyžádal od [právnická osoba], výpisy z účtů žalobkyně a žalované za rok 2009. V případě žalobkyně se jedná o účty [číslo] [číslo] (tento účet byl otevřen [datum] a zrušen [datum]), v případě žalované o účet [číslo]. Z výpisu z účtu žalobkyně [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] je zaúčtováno připsání částky 1 000 000 Kč z účtu [číslo] [bankovní účet] (tj. úvěrový účet dle smlouvy ze dne [datum], viz výše), téhož dne je zaúčtován výběr hotovosti 1 000 000 Kč. Dále je téhož dne zaúčtován poplatek 5 000 Kč, bez dalšího popisu. Následně z účtu odcházely pravidelně ke konci každého měsíce na účet [číslo] splátky úvěru a poplatky za spravování úvěru, tyto činily celkem asi 6 000 Kč měsíčně. Takto bylo k [datum] na úvěr zaplaceno 18 127,78 Kč, k [datum] bylo zaplaceno 24 011,11 Kč. Z tohoto účtu byly také vypláceny mzdy, mj. [jméno] [příjmení], také z účtu odcházely platby účetní [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došla z účtu žalované na účet žalobkyně částka 28 827,78 Kč, popis platby byl„ prefa. popl. spoj. s uverem“, [variabilní symbol]. Dne [datum] tuto částku žalobkyně odeslala zpět na účet žalované, popis této platby byl„ [popis platby]“, [variabilní symbol]. Jedinou další platbou mezi účty žalobkyně a žalované je platba 3 507 Kč, která došla na účet žalobkyně dne [datum] (bez dalšího popisu). Z výpisu z účtu žalobkyně [číslo] nebylo zjištěno nic podstatného.

30. Z výpisu z účtu žalované [číslo] bylo dále zjištěno, že na účtu byl po celý rok 2009 kladný zůstatek. Významnější finanční operace představují výběr hotovosti 150 000 Kč dne [datum] (po kterém byl zůstatek na účtu 6 700,23 Kč) a výběr hotovosti 385 000 Kč dne [datum] (po kterém byl zůstatek na účtu 15 704,04 Kč). [příjmení] 1 000 000 Kč na účet vložena nebyla, nedošlo ani k žádným vkladům nad 100 000 Kč, ani v březnu ani po zbytek roku. I z tohoto účtu odcházely platby účetní [jméno] [příjmení].

31. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že na žádost žalobkyně o prověření, zda u Komerční banky neexistují dokumenty o zamítnutí žádosti žalované o úvěr z přelomu let 2008 2009, odpověděl [jméno] [příjmení] tak, že žalovaná nepodala v Komerční bance žádnou písemnou žádost o úvěr, o jednání neexistují žádné písemnosti, jednání s bankou tedy probíhalo jako předběžné, na základě kterého se usoudilo, že se nebude dále pokračovat.

32. Z příjmových pokladních dokladů [číslo] – 4 ze dne [datum] soud zjistil, že doklad [číslo] je doklad na přijetí částky 100 000 Kč od p. [příjmení], popis je vklad společníka, doklad [číslo] je na přijetí částky 100 000 Kč od p. [jméno] [příjmení], popis je vklad společníka, doklad [číslo] je na přijetí částky 1 500 000 Kč od p. [příjmení], popis je půjčka, doklad [číslo] je na přijetí částky 1 500 000 Kč od p. [příjmení], popis je půjčka. Na dokladech [číslo] [číslo] byla přelepena a přepsána číselně uvedená částka, která byla přijata. Na všech těchto dokladech se nachází pouze jeden podpis, a to v kolonce„ zaúčtoval“.

33. Z části pokladního deníku žalované za období leden 2009 – prosinec 2009 (strany [číslo]) bylo zjištěno, že k [datum] bylo zaúčtováno značné množství plateb. Poslední zaúčtovanou platbu představuje vklad p. [příjmení] 95 000 Kč. Před touto platbou byl uveden stav pokladny - 94 552,04 Kč, po této platbě 447,96 Kč.

34. Z dalších dokladů předložených žalovanou, se kterými zástupce žalované konfrontoval svědkyni [příjmení] při jejím výslechu (položkový rozpis za období květen 2008 – prosinec 2008, stvrzenka [číslo] na částku 7 664,19 Kč, příjmový pokladní doklad [číslo] na částku 137 000 Kč, výpis z účtu žalované za den [datum], položkový rozpis za období leden 2009 – prosinec 2009, strany 2 a 9 pokladního deníku za období květen 2008 – prosinec 2008) soud nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí ve věci.

35. Z potvrzení pracovní neschopnosti z roku 2005 potvrzené žalobkyní jako zaměstnavatelem, příkazu ke zřízení povolení inkasa k účtu žalobkyně ze dne [datum], části dodatku ke smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu ze dne [datum], který měl za žalobkyni uzavřít [jméno] [příjmení], a pracovní smlouvy ze dne [datum], kterou měl za žalobkyni uzavřít [jméno] [příjmení] jako jednatel, soud zjistil, že na těchto listinách se nachází za žalobkyni podpis zjevně stejné osoby, odpovídající podpisu [jméno] [příjmení] na smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené s [právnická osoba], a na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum].

36. Z e-mailové zprávy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že v této sdělil účetní [jméno] [příjmení] následující:„ hotovost firmy [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] k [datum] – [číslo]“. V závěru zprávy byl uveden název žalobkyně a pod tím [jméno] [příjmení] – jednatel.

37. Žalobkyně navrhla k otázce věrohodnosti [jméno] [příjmení] dotaz na Policii ČR [obec], zda bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání. Dle sdělení Policie ze dne [datum] byl [jméno] [příjmení] obviněn v jedné věci, kde stále probíhá vyšetřování. Dále bylo vedeno zkrácené přípravné řízení pro skutek ze dne [datum], který zjevně nesouvisí s předmětem tohoto řízení.

38. Z notářského zápisu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka] [spisová značka], soud zjistil, že v tomto [jméno] [příjmení] jako jediný společník společnosti [právnická osoba], prohlásil, že této společnosti poskytl půjčky v celkové výši 9 201 390 Kč, mj. částku 1 000 000 Kč dle smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum].

39. Z dalšího uznání závazku ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto se uvádí, že žalovaná jako dlužník uznává svůj závazek vůči [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], poskytnutí finančních prostředků 1 500 000 Kč, a zavazuje se jej uhradit do [datum]. V uznání se uvádí, že dne [datum] měla být uhrazena částka 250 000 Kč, dne [datum] částka 50 000 Kč, dne [datum] částka 32 110 Kč, dne [datum] částka 400 000 Kč a dne [datum] částka 397 050 Kč. Ke dni uznání zbývá k úhradě částka 370 840 Kč. Uznání podepsal za žalovanou [jméno] [příjmení] jako jednatel.

40. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že tímto vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 1 000 000 Kč nejpozději do [datum]. Dle podacího lístku byl dopis podán na poště dne [datum], dle dodejky byl žalované doručen dne [datum].

41. Z vyjádření daňového poradce [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k platbám ve výši 28 827,78 Kč ze dne [datum] a [datum] (platby mezi účty žalobkyně a žalované) uvedl, že tyto jsou vedeny pod variabilním symbolem [číslo] a [číslo]. Variabilní symbol je číslo faktury a slouží k párování plateb s fakturami v účetnictví. Údajný vystavovatel faktury takovou strukturu čísel svých faktur nepoužívá. Dne [datum] [právnická osoba] tuto sumu zaplatil a dne [datum] mu byla vrácena. Odchozí platba má představovat přefakturaci poplatku spojeného s úvěrem, vrácení má komentář vrácení krátkodobé finanční výpomoci. Buďto jde o chybnou platbu, nebo zadavatel omylem přefakturoval jiné firmě a platbu vrátil. Pokud by poplatek spojený s úvěrem patřil k tíži [právnická osoba], nemusel by být vrácen. [právnická osoba] tedy nepochybně žádný úvěr nečerpal. V účetnictví [právnická osoba] není žádná faktura od [právnická osoba], která by měla uvedený variabilní symbol. Účetní, která v té době účtovala pro obě společnosti, používala jinou strukturu číslování faktur.

42. Z rozvahy žalobkyně ve zjednodušeném rozsahu k [datum] bylo zjištěno, že v této jsou uvedeny krátkodobé pohledávky ve výši 1 800 tisíc Kč.

43. Z rozvahy žalobkyně ve zjednodušeném rozsahu k [datum] bylo zjištěno, že v této jsou v rámci aktiv uvedený krátkodobé pohledávky (řádek 48) ve výši 938 tisíc Kč (v minulém období 1 800 tisíc Kč).

44. Ze sdělení [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] k rozvaze žalobkyně za rok 2010 bylo zjištěno, že uvedl, že pohledávky jsou zachyceny v rozvaze na straně aktiv jako krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, případně může být půjčka zachycena i v položce dlouhodobý finanční majetek. V rozvaze je uvedena celková hodnota pohledávek 938 tisíc Kč a dlouhodobý finanční majetek je nulový. Žádné jiné pohledávky v rozvaze zachyceny nejsou. V pohledávkách 938 tisíc Kč nemůže být zahrnuta pohledávka ve výši 1 000 000 Kč.

45. Z rozvahy žalobkyně dle hlavní knihy za prosinec 2009 soud zjistil, že v této je mezi aktivy v části„ jiné pohledávky a závazky“ uvedena půjčka žalované 1 000 000 Kč. Dále je tam uvedena„ půjčka [obec]“ ve výši - 537 594 Kč (tj. záporná položka). Součet položky„ jiné pohledávky a závazky“ je tak uveden 462 406 Kč. Součet všech položek, u kterých je uveden řádek rozvahy 48 (vyjma daně z přidané hodnoty, která se dle žalobkyně do součtu nezapočítává) činí 1 799 550,18 Kč.

46. Z rozvahy žalobkyně dle hlavní knihy za prosinec 2010 soud zjistil, že v této je mezi aktivy v části„ jiné pohledávky a závazky“ uvedena půjčka žalované 1 000 000 Kč. Dále je tam uvedena„ půjčka [obec]“ ve výši - 712 350,69 Kč (záporná položka). Součet položky„ jiné pohledávky a závazky“ je tak uveden 287 649,31 Kč. Součet všech položek, u kterých je uveden řádek rozvahy 48 (vyjma daně z přidané hodnoty, která se dle žalobkyně do součtu nezapočítává) činí 938 848,37 Kč.

47. Z výsledovky žalované za rok 2009 soud zjistil, že v této jsou uvedeny tržby 1 608 150,91 Kč, celkové výnosy 1 899 127,10 Kč, náklady 2 080 740,98 Kč, výsledkem je tedy ztráta 190 613,88 Kč. V nákladech jsou uvedeny např. náhradní díly, cestovné, náklady na opravy. Odpisy činí v rámci nákladů částku 565 532 Kč. 48. [jméno] [příjmení], který ve věci vypovídal jako bývalý jednatel žalované i žalobkyně, při svém prvním výslechu dne [datum] (po poučení dle § 126a občanského soudního řádu) uvedl, že v roce 2000 s paní [příjmení] založil [právnická osoba] [právnická osoba]. Tuto firmu vedl, firma prosperovala. Firma prováděla opravy autoskel a jejich prodej. Po několika letech podíl paní [příjmení] převzal pan [příjmení]. V [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] byl zaměstnanec. Společnost patřila do skupiny [právnická osoba] [právnická osoba], kam patřil ještě [právnická osoba] pana [příjmení], činnost byla provozována pod stejným názvem. V říjnu 2009 (původně uváděl srpen, ale to následně opravil) byl z firmy vyhozen, zaměstnanci byli převedeni na [právnická osoba] [právnická osoba], který vlastnil pan [příjmení], tomu také byly pronajaty provozovny a prodána litoměřická provozovna. Měnily se zámky v provozovnách a zaměstnanci mu nesměli volat. Ze [právnická osoba] [právnická osoba] zůstala prázdná společnost. Do poslední chvíle o ničem nevěděl, začalo to tak, že si ho pan [příjmení] pozval do kanceláře, řekl mu, že k němu ztratil důvěru a měl pro něj připravené výpovědi, jednu na dohodu a druhou na paragraf. Mohl si vybrat. Měl stále podíl ve společnosti, ale na jejím fungování se již vůbec nepodílel. Pokud jde o [právnická osoba], tu založil se švagrem panem [příjmení] zkraje roku 2008, chtěli půjčovat obytná auta. Na jejich zakoupení neměli peníze, ty jim půjčil kamarád švagra pan [příjmení], on auta objednal a zaplatil. Švagr zaplatil panu [příjmení] jedno auto, auta přivezli, ale v té době se na dovezená auta muselo hradit DPH, na to si půjčili 500 000 Kč v rámci rodiny, následně jim DPH bylo vráceno. Provozovali tedy půjčovnu obytných aut. Po první sezoně z tržeb zaplatili první auto. Jelikož poté došlo k neshodám se švagrem, domluvil se s panem [příjmení] a podíl pana [příjmení] převedli na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Když se pan [příjmení] dozvěděl, že pan [příjmení] ukončil činnost ve společnosti, chtěl vrátit peníze za zbylá auta. Na to pan [příjmení] půjčil asi 1 500 000 Kč, to bylo vyplaceno panu [příjmení] a ten to dále předal panu [příjmení]. To bylo v lednu 2009. V roce 2009 byl příjem asi 1 200 000 Kč, dále tam byly zálohy na příští rok. V roce 2009 společnost vrátila panu [příjmení] asi 1 230 000 Kč. Když pak byl v říjnu 2009 vyhozen z [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], byl z jeho podnětu převeden podíl [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] v [právnická osoba] a tím to skončilo. S panem [příjmení] již nechtěl mít nic společného. Předtím, než dostal výpověď, tam žádné spory nebyly. Mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] žádné finanční vztahy nebyly, nebyl k tomu důvod. [příjmení] byl zaměstnaný v [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a pan [příjmení] měl vlastní společnost. [právnická osoba] si na běžný provoz vydělával, v podstatě tam náklady na provoz nebyly, auta byla nová, v záruce, takže všechny náklady řešil servis, až na nějaké drobnosti. Probíhalo to tak, že se auta půjčila, třeba po měsíci se vrátila, musela se zkontrolovat, ale to bylo vše. Podpis nalevo na příjmovém pokladním dokladu ze dne [datum] je jeho, ale tento doklad nikdy nepodepsal, nikdy ho neviděl, jeho podpis musí být zkopírovaný. Žádná půjčka tam nebyla, nebyl důvod. Částku 1 000 000 Kč dne [datum] vybral. Vybral ji na pokyn pana [příjmení] a panu [příjmení] ji odevzdal. Na co byla tato částka určená nebo jak ji pan [příjmení] použil, to neví. Pan [příjmení] byl jeho šéf, takže dělal, co mu pan [příjmení] řekl. Finance měl pod sebou pan [příjmení], on se staral pouze o provoz. Smlouvu o úvěru s Komerční bankou dne [datum] uzavřel, smlouvu připravoval pan [příjmení], on ji pouze podepsal. Neví, k čemu to bylo určeno, pan [příjmení] mu k tomu nic neřekl. O uznání závazku, které měl podepsat pan [příjmení], nic neví. 49. [jméno] [příjmení] při svém druhém výslechu dne [datum] (po poučení dle § 131 občanského soudního řádu) vypověděl, že pracoval u [právnická osoba] [právnická osoba], propracoval se na pozici prodejce. Postupem času začal mít pocit, že není dostatečně finančně ohodnocen, chtěl se poohlédnout po jiné práci. Pan [příjmení] mu nabídl, že by založili novou společnost. Již neví, z jakého důvodu tam byla společníkem manželka pana [příjmení]. [příjmení] byl společníkem menšinovým v rozsahu 33 %. Nejprve objížděl zákazníky, postupem času se rozrůstali, nakoupili provozovny. Pak paní [příjmení] ze společnosti odešla a přišel tam pan [příjmení]. [příjmení] měl na starosti provoz, mechaniky, obchodování se zákazníky, neměl na starosti účetnictví. V [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] skončil ze dne na den, pan [příjmení] dal jemu i jeho manželce výpověď. Zaměstnance a provozovny si pan [příjmení] převedl do své firmy a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] v podstatě umrtvil. Dodnes neví, proč se to stalo, údajně pro ztrátu důvěry, nic dalšího mu k tomu pan [příjmení] neřekl. Jako jednatel tam skončil, když dostal výpověď, možná chvíli poté. Pak tam pan [příjmení] navýšil základní kapitál, tím mu zůstal podíl 1 %, u soudu se musel domáhat zrušení účasti ve společnosti. [právnická osoba] zakládal se švagrem panem [příjmení], předmětem podnikání byl pronájem obytných aut. Pak měli se švagrem spory ohledně provozu. Stále častěji se stávalo, že na autech pracovali zaměstnanci jeho, resp. [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. To mu nepřišlo k panu [příjmení] fér, proto nabídl švagrovi, jestli by svůj podíl neprodal panu [příjmení]. Švagr s tím souhlasil a přišla tam [právnická osoba] [právnická osoba] jako druhý společník. Pronájem aut nebyl náročný na provoz, auta byla nová, v záruce. Náklady tam téměř žádné nebyly. Karavany jim koupil pan [příjmení], kamarád švagra. Cena karavanů byla dohromady asi 2 500 000 Kč bez daně. Myslí si, že pan [příjmení] byl se švagrem domluven, že se to bude vracet postupně z tržeb [právnická osoba]. Také si myslí, že pan [příjmení] dal při nákupu peníze na jedno auto, ale neví, jak to s panem [příjmení] mezi sebou měli. Myslí, že za první sezonu zaplatili z výdělku jeden vůz. Pak došlo k převodu podílu na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], pan [příjmení] zaplatil 1 500 000 Kč panu [příjmení] a ten to vrátil panu [příjmení]. Peníze byly zaplaceny v souvislosti s převodem obchodního podílu, neví, jaký byl přesně účel. U předání peněz byl, bylo to u pana [příjmení] doma. Již neví, kdy to bylo. Jinak už neví, jak to s převodem obchodního podílu bylo. Neví, jak se splátky panu [příjmení] projevily v účetnictví. Při dovozu karavanů museli zaplatit DPH, to bylo asi 500 000 Kč. S tím nepočítali, museli si na to půjčit od rodiny. Po finanční kontrole jim bylo DPH vráceno. DPH bylo vráceno na účet společnosti, peníze vybrali a vrátili rodině. Myslí si, že doklady, podle kterých měli dát společníci [právnická osoba] půjčku, byly fiktivní, které měly optimalizovat daně. [příjmení] ani pan [příjmení] do společnosti nic nevkládali. Neví, proč byly tyto půjčky vedeny v účetnictví. [příjmení] do [právnická osoba] vložil peníze jen při jejím založení, bylo to nutné pro zápis, po zápisu je zase vybral. Žádná půjčka od pana [příjmení] tam nebyla, nebylo na co, společnost to nepotřebovala. Když tam byl pan [příjmení], tak mu něco vyplácel ze zisku, ale už neví kolik. [příjmení] sám po celou dobu z [právnická osoba] žádné příjmy neměl. Mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] žádná půjčka nebyla. Příjmový pokladní doklad o poskytnutí půjčky ze dne [datum] nezná, podpis není jeho. [právnická osoba] mohl mít v roce 2008 obrat asi 1 000 000 Kč až 1 200 000 Kč, v roce 2009 to mohlo být podobné. Veškerý výdělek šel panu [příjmení], poté panu [příjmení], zbytek musel zůstat na účtu. Pokud jde o smlouvu o úvěru mezi Komerční bankou a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum], tak si na ni nepamatuje, ale nepopírá, že ji uzavřel, je možné, že peníze vybral. Myslí si, že tyto peníze byly určeny na zaplacení obchodního podílu panu [příjmení]. Při výběru museli zaplatit 5 000 Kč, aby jim ty peníze dali. Myslí si, že peníze vybral a následně jeli s panem [příjmení] zaplatit podíl panu [příjmení], že pan [příjmení] k tomu ještě přidal vlastní peníze. Nepamatuje si, proč smlouvu uzavíral on, jestli to dostal za úkol. Nepamatuje si na směnku, ale u Komerční banky se u každého úvěru podepisuje blankosměnka. Kdyby peníze byly určeny pro [právnická osoba], okamžitě by je vložil na účet. [příjmení] [příjmení] splácel, protože dal peníze ze svého, takto chtěl asi zpátky. Účetní vystavovala v [právnická osoba] účetní doklady původně na jeho pokyn, po vstupu pana [příjmení] na pokyn pana [příjmení]. Nedával pokyn k vystavení dokladů o půjčkách společníků. Sdělili účetní situaci a čekali, že to udělá správně. K účtu [právnická osoba] měl přístup on, možná i pan [příjmení]. Neví o platbách mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], mohlo se maximálně jednat o nějakou platbu za služby, např. výměnu oken.

50. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla účetní žalobkyně i žalované, v současnosti je stále účetní žalobkyně. Je osoba samostatně výdělečně činná. Asi v roce 2009 [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] poskytla půjčku [právnická osoba] s.r.o. ve výši 1 000 000 Kč. Ví o tom proto, že pan [příjmení] a pan [příjmení] se dostavili k ní do kanceláře a tam podepsali doklad o půjčce. Doklad vyhotovila ona. Bližší okolnosti neví, nic jí o tom neříkali. U předání peněz nebyla přítomna, nemůže potvrdit, jestli byly předány. Poskytnutí půjčky zaúčtovala u žalobkyně i žalované. U žalobkyně ji zaúčtovala jako výběr hotovosti z pokladny. Neví, na co měla být použita. V té době byly vztahy pana [příjmení] a pana [příjmení] standardní, chovali se k sobě přátelsky, takže věří, že se vše odehrálo tak, jak sepsali. Pokladní doklad ze dne [datum] před ní jednatelé osobně podepsali. Domnívá se, že datum uvedené na dokladu odpovídá. Text o tom, že půjčka bude úročena 7,5 % a je splatná do [datum], tam byl dopsán dodatečně, až po podpisu dokladu, asi z toho důvodu, že pan [příjmení] zjistil, že půjčky mezi právnickými osobami musí být úročené z daňových důvodů. Tento text nebyl připsán před ní, neví, kdy to tam bylo dopsáno. Jednatelé jí o tom nic neříkali. Asi to dopsal pan [příjmení], který měl účetnictví zapůjčené. Pro žalovanou účtovala čtvrtletně, probíhalo to tak, že jí vždy před koncem čtvrtletí přinesli doklady a ty zaúčtovala. Účtovala i stav hotovosti na pokladně, ale ten nekontrolovala, vychází z předložených dokladů, takže skutečný stav nemůže potvrdit. Mohlo stát, že dle účetnictví byl na pokladně záporný zůstatek, ale není si jistá, zda k tomu došlo v tomto případě. Řešilo se to tak, že zůstatek na pokladně dorovnali vlastním vkladem. Pro žalovanou přestala účtovat asi v roce 2010, poté účetnictví předala panu [příjmení]. Do té doby bylo účetnictví u ní, ale jednatelé si ho mohli zapůjčit. [příjmení] [příjmení] a pana [příjmení] zná asi od roku 2000, pan [příjmení] byl v té době zaměstnancem žalobkyně. U žalované vedla účetnictví od založení. Žalovaná měla také další půjčky, a to od společníků pana [příjmení] a pana [příjmení]. Měl tam také půjčku předchozí jednatel pan [příjmení]. Pokud jde o splácení těchto půjček, to si nevzpomíná. Okolnosti podpisu této půjčky si pamatuje proto, že se nestává, že by před ní někdo podepisoval 1 000 000 Kč. Jednalo se o půjčku mezi dvěma právnickými osobami, to nebylo obvyklé. V té době byli společníky žalobkyně pan [příjmení] a pan [příjmení]. Příjmové pokladní doklady o poskytnutí půjček žalované panem [příjmení] a panem [příjmení] ze dne [datum] vyhotovila a podepsala, ale samotné předání peněz nemůže potvrdit, tyto peníze neviděla, nemůže vysvětlit, proč je na dokladech přepisováno. Zaúčtovala to na pokyn pana [příjmení] a pana [příjmení]. Půjčky měly být poskytnuty na nákup karavanů. Účtovala na pokyn jednatelů, nemůže potvrdit, že platby byly provedeny. Všechny účetní doklady účtovala na základě pokynů jednatele pana [příjmení], pan [příjmení] jí žádné pokyny ohledně účetnictví nedával. 51. [jméno] [příjmení], který ve věci vypovídal jako jednatel žalobkyně (a je zároveň bývalým jednatelem žalované), při svém prvním výslechu dne [datum] vypověděl, že [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] fakticky vedl [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] do žalované vstoupil na začátku roku 2009, kdy žalobkyně nabyla podíl ve společnosti a on se stal jednatelem. [jméno] [příjmení] se tenkrát nepohodl se svým švagrem a nabídl mu, jestli by nechtěl švagrův podíl odkoupit. Podíl byl zakoupen za cenu nominálu, jak je zapsán v obchodním rejstříku, myslí, že to bylo 100 000 Kč. V té době měla žalovaná dluhy vůči třetím osobám, které jí poskytly finanční prostředky na nákup karavanů. Za účelem úhrady těchto dluhů poskytl on a [jméno] [příjmení] žalované půjčku každý v částce 1 500 000 Kč. V době, kdy vstupoval do společnosti žalované, mu byly poměry této společnosti známy tak, jak mu je popsal [jméno] [příjmení]. V té době velice dobře vycházel se [jméno] [příjmení] a důvěřoval mu. Měly tam být půjčky rodinných příslušníků a známých pana [příjmení] a pana [příjmení] asi 3 000 000 Kč. Významnější majetek společnosti tvořily tři karavany, dále nějaké drobnosti. Částku 3 000 000 Kč navrhl [jméno] [příjmení], přesněji ty dluhy nesčítali. Takto se nakonec dohodli, že oba poskytnou společnosti půjčku 1 500 000 Kč. [příjmení] částku 1 500 000 Kč poskytl tak, že část těchto peněz předal panu [příjmení] v přítomnosti [jméno] [příjmení] a zbytek této částky předal [jméno] [příjmení] na úhradu závazků. Neví o tom, jak tam peníze vložil [jméno] [příjmení]. Z těchto prostředků byly dluhy uhrazeny a bylo dohodnuto, že tyto půjčky budou splaceny do konce roku 2009. Jelikož pan [příjmení] měl problém se splácením těchto půjček, přišel s nápadem, že si žalovaná na jejich úhradu vezme úvěr. Pan [příjmení] byl v [právnická osoba], u pana [příjmení], který měl tehdy jejich společnosti na starost. Pan [příjmení] ho informoval, že jelikož byla žalovaná v té době novou společností, úvěr jí nebude poskytnut, a proto nemá smysl o něj žádat. [příjmení] [jméno] [příjmení] přišel s tím, že by se vzal úvěr na žalobkyni. S tím [jméno] [příjmení] souhlasil. [jméno] [příjmení] úvěr vyřídil. Peníze, které [jméno] [příjmení] vybral z úvěru pro žalobkyni, měly být vloženy do žalované, bylo dohodnuto, že tato částka bude poskytnuta jako půjčka žalované. Tyto prostředky měly sloužit na vracení půjček jednatelům. Není pravdou, že mu [jméno] [příjmení] tyto peníze předal. O poskytnutí půjčky od žalobkyně se dohodli někdy na začátku roku 2009, byla tam určitá posloupnost. Následně byly půjčky jednatelům spláceny oběma stejným dílem, a to až někdy do září 2009. Takto byla vrácena většina půjčky, až na částku asi 380 000 Kč, která byla předmětem předchozího řízení. Domnívá se, že data splátek půjčky uvedená v uznání ze dne [datum] (týkajícího se půjčky, kterou měl žalované poskytnout on) odpovídají, ale není vyloučeno, že to bylo antedatováno. V létě 2009 [jméno] [příjmení] přišel na to, že tato půjčka ani splátky nejsou vedeny v účetnictví společností. Účetnictví kontroloval, protože neměl doklady k těm vraceným částkám. [příjmení] [jméno] [příjmení] se proto dohodli, že to dají do pořádku. Proto se sešli někdy v srpnu 2009 u účetní a tam všechny chybějící doklady doplnili a zaúčtovali. Příjmový pokladní doklad ze dne [datum] byl pořízen za účelem řádného zaúčtování půjčky, ke které došlo již dříve. Nevzpomíná si, jestli se v té době dohodli na tom, kdy bude půjčka splatná, určitě to ale bylo uvedeno v době, kdy to zaúčtovali. Na příjmový pokladní doklad bylo dodatečně dopsáno, že půjčka bude úročena, protože účetní zjistila, že mezi blízkými osobami musí být půjčka úročená. Dopsala to tam asi účetní, ale je možné, že to tam dopsal on. Bylo to po dohodě se [jméno] [příjmení]. Myslí si, že v době, kdy půjčku dohodli, se mělo jednat o bezúročnou půjčku. Pokud jde o to, k čemu mezi ním a [jméno] [příjmení] došlo v září 2009, tak v té době začal být nespokojený s tím, jak [jméno] [příjmení] vede účetnictví, dostal strach, protože jako jednatel za to také odpovídá. Byly tam i nějaké další drobnosti, ale tohle byl hlavní důvod, proč se rozešli. V roce 2009 měl dále účast dále ve společnostech [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a [právnická osoba] Je možné, že v březnu 2009 poskytl [právnická osoba] [právnická osoba] půjčku ve výši 1 000 000 Kč, tuto částku poskytl z vlastních prostředků, rozhodně se nejedná o peníze, které vybral [jméno] [příjmení]. 52. [jméno] [příjmení] při svém druhém výslechu dne [datum] vypověděl, že v [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] byla původně společníkem jeho manželka, pak tam místo ní vstoupil on. [příjmení] tam sice byl společníkem a jednatelem, ale v podstatě tam nic nedělal, jen vykonával dozor. Věci týkající se provozu, účetnictví apod. měl na starosti [jméno] [příjmení]. [právnická osoba] založil [jméno] [příjmení] s panem [příjmení]. Asi po roce se dohodli, že to spolu ukončí. Jelikož [právnická osoba] stejně využíval k podnikání provozovnu a zaměstnance [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], dohodli se, že podíl převezme on, resp. podíl převzalo [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. Když vstupoval do společnosti, bylo tam třeba vložit peníze, protože tam byly dluhy vůči osobám, které poskytly peníze na nákup aut a dalšího příslušenství. Jelikož společnost měla majetek asi 3 000 000 Kč, jednalo se o karavany a pak nějaké drobnosti jako čtyřkolka, vodní skútr, přepravník, vybavení aut, tak se se [jméno] [příjmení] dohodli, že tam vloží každý 1 500 000 Kč jako půjčku jednatele. Za převod obchodního podílu se platilo pouze v notářské kanceláři za notářský úkon. [příjmení] [příjmení] hradil 1 500 000 Kč, bylo to na úhradu závazku [právnická osoba], v podstatě to poskytl jako půjčku [právnická osoba], ale hradil to přímo panu [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] uhradil také 1 500 000 Kč, to neví, ale byli tak domluveni, takže předpokládá, že ano. Účetně to v té době zaznamenáno nebylo, měl to na starosti [jméno] [příjmení], ale neudělal to, takže to dávali do pořádku dodatečně někdy na konci prázdnin. O dluzích [právnická osoba] věděl od [jméno] [příjmení], viděl faktury na nákup aut, jinak asi žádné doklady neviděl. [příjmení] [příjmení] předal peníze asi na konci ledna nebo začátkem února 2009. Bylo to zaplaceno asi jednorázově, někdy v době kolem podpisu notářského zápisu o převodu obchodního podílu, asi v řádu dní. Mohlo to ale být i ve více platbách. Částku vzal doma z pokladny. Půjčky měly být jednatelům spláceny z provozního zisku společnosti, v průběhu roku 2009 mu byla větší část této částky vrácena. Již si nepamatuje, jak to bylo spláceno, splátek bylo víc a byly nepravidelné. Pokud jde o úvěr u Komerční banky, takto bylo tak, že za ním přišel [jméno] [příjmení] s tím, že by potřeboval nějaké peníze na provoz [právnická osoba] a že mu nebyl poskytnut úvěr v bance z důvodu krátké historie společnosti. Proto se domluvili, že půjčku si vezme [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a tuto následně poskytne [právnická osoba]. Úvěr byl na 1 000 000 Kč. [jméno] [příjmení] mu to odůvodnil tím, že to potřebuje na provoz. Předpokládal, že všechny peníze používá na úhradu dluhů, a proto mu nezbývají peníze na provoz. Je možné, že pak z těchto peněz hradil i nějaké splátky půjček jednatelů. Vycházel z toho, co mu řekl [jméno] [příjmení], tedy že peníze potřebuje na provoz. V té době mu důvěřoval, nekontroloval to. Provozem se rozumí splátky půjček, na to nezbývaly peníze. O půjčce mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] nebyla sepsána žádná smlouva, pouze dodatečně byly zaneseny doklady do účetnictví společnosti. Myslí si, že byli dohodnuti, že půjčka bude vrácena do konce roku 2009 nebo 2010. Mělo to být vráceno spolu s poplatky bance, které s tím byly spojeny. U výběru částky 1 000 000 Kč nebyl, neví, co s ní [jméno] [příjmení] udělal. [příjmení] s bankou nejednal, i když smlouvu podepsal, dojednával to [jméno] [příjmení]. Důvodem pro ukončení činnosti [jméno] [příjmení] v [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] bylo mimo jiné, jak vedl společnosti, chyběly mu tam účetní doklady za půl roku. [příjmení] s ním nechtěl dále spolupracovat. Proto na valné hromadě [jméno] [příjmení] odvolal, [jméno] [příjmení] poté svolal valnou hromadu v [právnická osoba] a tam za [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], kde byl ještě jednatelem, ukončil účast [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] v [právnická osoba]. K vyhotovení dokladů ohledně poskytnutí půjčky mezi [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo někdy na konci prázdnin. Bylo to poté, kdy zjistil, že tato půjčka není vedena v účetnictví. Do té doby účetnictví nekontroloval. [příjmení] si schůzku se [jméno] [příjmení] u účetní a doklady doplnili. Byly to doklady k poskytnutí částky 1 000 000 Kč a ohledně splátek jednatelům. Myslí si, že doklady ohledně splátek byly vyhotoveny všechny ve stejný den. Splátky obdržel již předtím, do té doby k tomu žádné účetní doklady neměl. Splátky dostával v hotovosti. Příjmový pokladní doklad o půjčce ze dne [datum] podepsali, napravo je jeho podpis, nalevo podpis [jméno] [příjmení]. Věta o úročení tam byla dopsána dodatečně, když ho účetní upozornila, že z daňových důvodů musí být půjčka úročená. Bylo to se souhlasem a po informování [jméno] [příjmení]. Myslí si, že datum uvedené na dokladu odpovídá datu podpisu. Myslí si, že předmětná půjčka je v účetnictví žalobkyně. U podpisu uvedených dokladů byla kromě pana [příjmení] a pana [příjmení] účetní paní [příjmení], možná paní [příjmení]. Ta pracovala jako účetní pro [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba], paní [příjmení] ji zaučovala. [jméno] [příjmení] chyběly účetní doklady v obou společnostech, které řídil, tj. [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba]. [příjmení] má podíl ve společnostech [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], ve všech má většinový podíl.

53. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v roce 2009 pracoval u [právnická osoba], jako bankovní poradce. Měl na starosti [právnická osoba] [právnická osoba], není si jistý, jestli měl na starosti také [právnická osoba]. Ví, že [právnická osoba] spadal pod skupinu [právnická osoba] [právnická osoba], která spadala pod pana [příjmení]. Nepamatuje si, jestli se [právnická osoba] projednával nějakou žádost o úvěr, je možné, že tam nějaké jednání mohlo být, ale opravdu si již nepamatuje. Pokud jde o [právnická osoba] [právnická osoba], tam určitě nějaký úvěr byl. Myslí si, že za společnost jednali pan [příjmení] a pan [příjmení]. Pokud jde o smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], jednalo se o úvěr na profinancování zásob. Nic bližšího si k této smlouvě nepamatuje. Pro tento typ úvěru nebylo nutné dokládat účel, při poskytnutí úvěru se vycházelo především z kreditního obratu společnosti.

54. Z protokolu o výslechu svědka ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] před Policií vypověděl, že žalovanou založil spolu se [jméno] [příjmení], byli domluveni, že budou půjčovat karavany. [příjmení] byl jen společník, jednatelem byl [jméno] [příjmení]. Auta zaplatil [jméno] [příjmení], který jim na ně půjčil peníze, bylo to asi 2,5 milionu korun. Auta se objednala v Německu a zaplatil je [jméno] [příjmení] převodem z účtu. K té půjčce se nedělaly žádné papíry, [jméno] [příjmení] je jeho kamarád, půjčka nebyla úročena, splatnost nebyla ujednána. Provoz firmy se rozeběhl, do konce roku 2008 tam byl výnos kolem jednoho milionu korun, dá se říct, že vše, co se vydělalo, šlo [jméno] [příjmení] na splácení dluhu. [příjmení] mu zaplatil, když prodal svůj obchodní podíl panu [příjmení]. Byly tam problémy, [jméno] [příjmení] náhle přišel s tím, že pan [příjmení] chce do společnosti vstoupit. [příjmení] nechtěl dělat problémy a měl své jiné aktivity, tak souhlasil s tím, že ze společnosti odejde a prodal svůj podíl panu [příjmení]. Za podíl od pana [příjmení] dostal hotově asi milion a půl, což bylo nezbytné, aby doplatil tu půjčku od [jméno] [příjmení]. Takže ty peníze potom vrátil [jméno] [příjmení]. Neví, jak bylo vedeno účetnictví žalované, to neřešil, administrativního chodu společnosti se neúčastnil. Při založení žalované tam on i [jméno] [příjmení] vložili jen základní kapitál, tj. po 100 000 Kč. Tyto peníze se vkládaly do banky, takže nejsou pravdivé pokladní doklady na přijetí částek 2x 100 000 Kč. Pokud jde o příjmové pokladní doklady ze dne [datum] na částky 1 500 000 Kč, tak on do pokladny tyto peníze nedával, nebyla to třeba, platil [příjmení] Ani [jméno] [příjmení] tam tyto peníze nevložil, netuší, kde by je vzal. Pokud jde o pokladní doklad z [datum], podle kterého měl od žalované obdržet 1 500 000 Kč, tak tam žádná půjčka nebyla, neboť auta do firmy vkládali. [příjmení] od [právnická osoba] ty peníze neobdržel. Dostal jen peníze od pana [příjmení], část při podpisu smlouvy, zbytek mu pak dovezl domů. Dohromady to byl ten 1 500 000 Kč. Jiné peníze nedostal, tento doklad neviděl. Peníze od pana [příjmení] dostal zálohou v den podpisu listin u jeho advokáta, zbytek těch peněz mu do 14 dnů přivezl osobně pan [příjmení] domů. Poslední peníze dal [jméno] [příjmení] do 14 dnů poté, co mu je přivezl pan [příjmení]. Svůj podíl prodal panu [příjmení]. Neví, že jeho podíl koupila [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], vyřizoval to pan [příjmení], on se o to nestaral.

55. Z protokolu o výslechu svědka ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] před Policií vypověděl, že zná [jméno] [příjmení], je to jeho velmi dobrý kamarád, na půjčku z roku 2008 si vzpomíná. [jméno] [příjmení] chtěl rozjet půjčovnu karavanů, on mu půjčil peníze na jejich nákup. Auta vybrali společně u prodejce v Německu, jedná se o [právnická osoba]. Peníze zaplatil přímo prodejci převodem z účtu, jednalo se asi o 2,5 milionu Kč. Žádné smlouvy mezi sebou nedělali, úroková sazba nebyla sjednána, splatnost nebyla domluvena. [jméno] [příjmení] mu to splácel z výnosu z té půjčovny. Již nemůže říct, co mu kdy zaplatil. [jméno] [příjmení] mu to doplatil v lednu 2009 na jeho žádost, protože mu řekl, že z té společnosti chce odejít. Jak se to dozvěděl, chtěl peníze zpět, protože důvěřoval [jméno] [příjmení], nikoliv lidem v té jeho firmě. Půjčku mu [jméno] [příjmení] splácel v hotovosti, v lednu 2009 mu tu půjčku zcela doplatil asi jedním milionem hotově, tím to skončilo.

56. O pravosti předložených listinných důkazů soud neshledal důvod pochybovat, samozřejmě s výjimkou příjmového pokladního dokladu o půjčce č. P 49 ze dne [datum], který byl předložen jen v kopii a jehož pravost žalovaná popírala.

57. Pokud jde o výpovědi uvedených osob, všichni při výpovědi působili věrohodně. Soud na jejich chování při výslechu nepozoroval nic, co by svědčilo o tom, že nevypovídají pravdivě.

58. Soud především jako zcela věrohodnou hodnotí výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]. Svědkyně vypovídala spontánně, v její výpovědi nebyly logické rozpory, na své výpovědi setrvala i za situace, kdy ji zástupce žalované konfrontoval s nesprávností jejího postupu, když podepisovala příjmové doklady, aniž byla přítomna předání peněz. Pouze to, že je stále účetní žalobkyně (nikoliv jako zaměstnankyně, zpracovává pro žalobkyni účetnictví jako osoba samostatně výdělečně činná), a že nyní již nevykonává činnost účetní pro žalovanou, není důvodem, aby vypovídala lživě ve prospěch žalobkyně. Ostatně její výpověď zcela ve prospěch žalobkyně nebyla, když svědkyně nepotvrdila předání peněz a také uvedla, že v době podpisu pokladního dokladu o půjčce tam nebyla věta o splatnosti a úročení a neví o tom, kdy to tam bylo dopsáno. Soud také nemá důvod pochybovat o tom, že si svědkyně i přes značný časový odstup předmětné události týkající se podpisu pokladního dokladu pamatuje, když si pamatovala i další skutečnosti z té doby – kdo tenkrát byli jednatelé a společníci obou společností, že tam byly půjčky společníků, resp. jednatelů. Je namístě zdůraznit i to, že vypovídala pod hrozbou trestního stíhání v případě nepravdivé výpovědi (zatímco [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] to nehrozí vzhledem k jejich postavení jednatelů, resp. bývalých jednatelů účastníků). Námitky, které vůči její výpovědi vznesla žalovaná (v rámci odvolání proti prvnímu rozsudku) soud nepovažuje za odůvodněné. Pokud žalovaná namítala, že v rozporu se zákonem svědkyně přijala do účetnictví dodatečně změněný doklad č. [číslo dokladu] [číslo dokladu] ze dne [datum] (na který byl dopsán údaj o úročení a splatnosti), tak nic takového z provedeného dokazování ani nevyplývá – svědkyně k tomu uvedla, že neví, kdy to tam bylo dopsáno, asi to dopsal pan [příjmení], který měl účetnictví zapůjčené. Tedy o změnách na tomto dokladu patrně ani nevěděla. Stejně tak pokud žalovaná svědkyni vyčítá, že snad zaúčtovala nepravdivé účetní doklady (zejména půjčky společníků žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které zjevně nebyly ve skutečnosti poskytnuty), takto samozřejmě není její odpovědnost. [příjmení] odpovědnou za účetní případ je pochopitelně osoba, která účetní případ provedla (tedy peněžní prostředky přijala či vydala) a která měla účetní doklad vystavit, nikoliv účetní, která má pouze vyhotovené účetní doklady zaúčtovat. 59. [jméno] [příjmení] sice také působil při výpovědích věrohodně, avšak vzhledem k zásadním rozporům v jeho výpovědích (a také výpovědi ve věci sp. zn. 22 C 430/2010), soud jeho výpověď hodnotí jako zcela nevěrohodnou, alespoň pokud jde o rozhodující skutečnosti týkající se poskytnutí půjček žalované. Ve věci sp. zn. 22 C 430/2010 [jméno] [příjmení] uváděl, že o půjčce [jméno] [příjmení] žalované a jejím splácení nic neví, zatímco při prvním výslechu v této věci o půjčce a jejím splácení vypovídal, při druhém výslechu však zase tvrdí, že tam žádná půjčka od [jméno] [příjmení] nebyla (i když připouští, že následně žalovaná [jméno] [příjmení] něco splácela). Při prvním výslechu uvedl, že podpis na příjmovém pokladu ze dne [datum] je jeho (s tím, že doklad nepodepsal a že tedy podpis musí být zkopírovaný), při druhém výslechu však ihned bez zaváhání uvedl, že se o jeho podpis nejedná (přitom laicky tento podpis odpovídá jeho podpisům na listinách předložených v této věci, např. na smlouvě o úvěru uzavřené s [právnická osoba], ze dne [datum], nebo na plné moci udělené k zastupování žalované v této věci). Při první výpovědi uvedl, že peníze z úvěru u [právnická osoba], předal [jméno] [příjmení] a neví, k čemu byly určeny, následně při druhé výpovědi (po dalších 4 letech) přichází s tím, že peníze byly určeny na zaplacení obchodního podílu panu [příjmení] a že po výběru jeli s panem [příjmení] zaplatit podíl panu [příjmení], také si vzpomíná, že při výběru museli zaplatit 5 000 Kč. Rozpory ve výpovědích nebyl schopen věrohodně vysvětlit. Dále je soudu z úřední činnosti známo, že [jméno] [příjmení] je v souvislosti s předmětnými událostmi trestně stíhán (soud opakovaně zapůjčoval spis k trestnímu řízení). To je samozřejmě další skutečnost, která ho může motivovat k nepravdivé výpovědi (když navíc trestní stíhání pro křivou výpověď mu v této věci nehrozí, jak již bylo uvedeno).

60. Oproti tomu [jméno] [příjmení] vypovídal konzistentně. V podstatě jediný rozpor mezi jeho výpověďmi v této věci jsou ohledně důvodu pro poskytnutí půjčky mezi žalobkyní a žalovanou, když při prvním výslechu uváděl, že to bylo na splátky půjček jednatelů, při druhém tvrdil, že to bylo na provoz, byť to se splátkami půjček jednatelů souviselo. Tento rozpor může být dán odstupem času od předmětných událostí (ostatně [jméno] [příjmení] připouštěl, že si mnoho věcí přesně nepamatuje), navíc se jedná o podstatně menší rozpor, než ve výpovědích [jméno] [příjmení]. Jen v tom tedy soud neshledává důvod, proč [jméno] [příjmení] nevěřit. Také rozhodně nepůsobil tak, že by se na výpovědi připravoval.

61. I když mnoho provedených důkazů bylo předloženo až po prvním jednání, soud shledal, že k nim lze přihlížet. Převážně se jednalo o důkazy, které účastníci předložili po výzvě soudu dle § 118a občanského soudního řádu, což zakládá výjimku z koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu. Takto lze přihlédnout i k novému tvrzení a důkazům žalobkyně ohledně toho, že žalovanou vyzvala k vrácení půjčky, když tyto nové skutečnosti žalobkyně uvedla poté, co byla soudem poučena dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu, že soud nemá za prokázané, že byla sjednána splatnost půjčky. Soud je toho názoru, že i v tomto případě musí mít účastník možnost uvést další skutečnosti, ze kterých může splatnost vyplývat, když s ohledem na jeho dosavadní tvrzení o sjednané splatnosti (která však následně nebyla prokázána) nebylo předtím nutné takové skutečnosti uvádět. Dále byly předkládány důkazy, které směřovaly ke zpochybnění věrohodnosti svědků (případně se kterými byli svědci konfrontováni), tyto důkazy jsou také přípustné dle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu. A to včetně důkazů navržených až po prvním rozhodnutí soudu prvního stupně, když tento rozsudek byl odvolacím soudem zrušen. Pokud jde o důkaz protokoly o výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] před Policií, jedná se o důkazy nové, které nemohly být dříve navrženy, a za situace, kdy byl již dříve v řízení navrhován jejich výslech, soud neshledal důvod, proč tyto důkazy neprovést. Konečně soud shledal, že lze přihlížet i k obsahu výpovědi (resp. výpovědí) [jméno] [příjmení], který uvedl nové (dříve netvrzené) skutečnosti o účelu poskytnutí půjčky. Soud má za to, že na tyto skutečnosti se omezení podle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu nevztahuje, neboť koncentrace řízení se vztahuje na rozhodné skutečnosti, tj. skutečnosti rozhodné z pohledu právní normy, která má být na věc aplikována. V případě smlouvy o půjčce jsou takovými rozhodnými skutečnostmi uzavření smlouvy a poskytnutí peněz, nikoliv její účel či okolnosti jejího poskytnutí. Tyto skutečnosti mají význam jen z hlediska dokazování, nikoliv právního posouzení. Výjimkou je tvrzení [jméno] [příjmení] v rámci jeho výpovědi, že mezi jednateli bylo dodatečně dohodnuto, že půjčka bude úročena. Zde se již jedná o novou rozhodnou skutečnost (dohoda o změně smlouvy je právně významná skutečnost) uvedenou po koncentraci řízení a proto k tomuto tvrzení nelze přihlížet. Soud upozorňuje, že důkaz výslechem účastníků (či jejich statutárních orgánů) nemůže sloužit k tomu, aby se do řízení dostávaly nové rozhodné skutečnosti v rozporu s § 118b odst. 1 občanského soudního řádu. Proto soud žalobkyni ani nevyzýval k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru.

62. Pokud žalovaná namítala, že soud neměl přihlížet k novým tvrzením žalobkyně uvedeným po koncentraci řízení na dalším jednání dne [datum] (ohledně toho, že půjčka byla fakticky předána v březnu 2009), soud upozorňuje, že tyto skutečnosti žalobkyně uvedla po výzvě soudu k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu, k těmto tvrzením se tedy dle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu přihlíží. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně neuvedla, k prokázání jakých tvrzení navrhuje výslech účetní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak dle názoru soudu bylo zcela zřejmé, že k prokázání uzavření smlouvy o půjčce a předání peněz. Již v podání ze dne [datum] žalobkyně navrhovala výslech [jméno] [příjmení] a účetní k prokázání poskytnutí půjčky. Na jednání dne [datum] pak žalobkyně uvedla, že pravost předmětného příjmového pokladního dokladu lze prokázat výslechem účetní. [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobkyně opakovaně navrhla v reakci na výzvu soudu dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu.

63. Soud neprovedl žalovanou navržené důkazy výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když skutečnosti, o kterých by mohli vypovídat, soud nepovažoval pro rozhodnutí ve věci za zásadní, navíc byly předloženy protokoly o jejich výslechu před Policií. Za potřebný soud nepovažoval ani výslech daňového poradce [titul] [jméno] [příjmení], když byla předložena jeho zpráva o kontrole účetnictví žalované a soud nepředpokládá, že by jeho výslech přinesl cokoliv dalšího, ostatně žalovaná ani netvrdila žádné další konkrétní rozhodující skutečnosti, které by jeho výslechem chtěla prokázat. Navíc se soudu tento daňový poradce již nejeví jako objektivní, když pouze ze skutečnosti, že platby mezi účty účastníků nemají variabilní symbol odpovídající číslování faktur účastníků, vyvozuje závěr, že žalovaná„ nepochybně žádný úvěr nečerpala“ (jeho vyjádření ze dne [datum]), což však jen z toho zjevně dovozovat nelze (to, že něco nebylo zaúčtováno, rozhodně neznamená, že se to nestalo). Soud také nevyžádal originál úvěrové smlouvy a dokladu o výběru hotovosti, jak navrhovala žalobkyně, když obsah těchto listin má za prokázaný z předložených kopií, ostatně tyto žalovaná nijak nerozporovala. Soud také neshledal důvod k tomu, aby žalovanou vyzval k předložení listiny prokazující předání částky 1 000 000 Kč [jméno] [příjmení], jak navrhovala žalobkyně. Soud zdůrazňuje, že je povinností žalobkyně prokázat svá tvrzení (v tomto případě poskytnutí peněz žalované), žalobkyni tíží důkazní břemeno a není povinností žalované, aby předkládala důkazy k prokázání opaku. [příjmení] [jméno] [příjmení] peníze z úvěru vybíral jako jednatel žalobkyně a pokud tyto nebyly předány žalované (což popírala), není důvod, aby žalovaná o jejich předání měla jakýkoliv doklad. Soud dále neprovedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku ohledně [právnická osoba] s.r.o., který žalobkyně navrhovala k prokázání toho, že [jméno] [příjmení] je majitelem této společnosti, když to jednak nepovažuje podstatné pro rozhodnutí, jednak to [jméno] [příjmení] potvrdil již při své výpovědi. Konečně soud neopatřil účetnictví žalobkyně a nezadal znalecký posudek na jeho posouzení, jak navrhovala žalovaná. To žalovaná navrhla proto, že ze závěrky žalobkyně k [datum] (kde jsou uvedeny pohledávky žalobkyně ve výši 938 000 Kč) dospěla k názoru, že žalobkyně ve svém účetnictví tuto pohledávku nemá, a chtěla tím v podstatě zpochybnit výpověď [jméno] [příjmení], že pohledávku u žalobkyně zaúčtovala. Žalobkyně však doložila doklady z účetnictví (rozvahy, výsledovky), o jejichž pravosti soud nemá důvod pochybovat a ze kterých je zřejmé, že pohledávka vůči žalované je v jejím účetnictví vedena. Tyto důkazní návrhy proto soud považuje za nedůvodné a nadbytečné.

64. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

65. Žalobkyně (tj. [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]) vznikla k [datum], původními společníky a jednateli byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Od [datum] se stal společníkem a jednatelem namísto [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] činil 33 %, podíl [jméno] [příjmení] 67 %.

66. Žalovaná (tj. [právnická osoba] s.r.o.) vznikla k [datum], zakládajícími společníky byla [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], oba s podílem 50 %. Jednatelem byl pouze [jméno] [příjmení]. Následně smlouvou ze dne [datum] převedl [jméno] [příjmení] svůj obchodní podíl v žalované na žalobkyni a poté se stal druhým jednatelem [jméno] [příjmení].

67. Tyto skutečnosti v podstatě byly mezi účastníky nesporné a vyplývají zejména z výpisů z obchodního rejstříku, výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (před Policií), dále z rozsudku č. j. 22 C 430/2010-102 (kde byl konstatován obsah smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne [datum]).

68. Na počátku října 2009 došlo mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ke konfliktu, když [jméno] [příjmení] chtěl, aby [jméno] [příjmení] skončil ve společnosti žalobkyně. To vyplynulo především z výpovědi [jméno] [příjmení], kterou v tomto směru žalobkyně nerozporovala. Potvrdil to i [jméno] [příjmení], když uvedl, že v září 2009 se rozešli, protože začal být nespokojený s tím, jak [jméno] [příjmení] vede účetnictví. Konflikt jednatelů vyústil v to, že již na začátku listopadu 2009 [jméno] [příjmení] odvolal [jméno] [příjmení] z funkce jednatele žalobkyně a naopak [jméno] [příjmení] odvolal [jméno] [příjmení] z funkce jednatele žalované a ukončil účast žalobkyně v žalované. O trvajících konfliktech pak svědčí to, že následným jednáním [jméno] [příjmení] došlo k podstatnému snížení podílu [jméno] [příjmení] v žalobkyni a [jméno] [příjmení] se musel domáhat soudně ukončení své účasti ve společnosti, přičemž tato účast mu bránila v konkurenční činnosti. Ukončení své účasti docílil až v roce 2014 (to vyplývá z notářských zápisů o rozhodnutí valné hromady žalobkyně ze dne [datum] a ze dne [datum], z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 24 Cm 213/2013-38, z výpisů z obchodního rejstříku a z výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Je tak zjevné, že od října 2009 byly mezi jednateli spory, které směřovaly k tomu, že [jméno] [příjmení] zůstane jediným jednatelem a společníkem žalobkyně a [jméno] [příjmení] zůstane jediným jednatelem a společníkem žalované.

69. Dále bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] za žalovanou sepsal uznání závazku vůči žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Toto uznání je datované [datum], avšak první záznam o jeho existenci je ověření notáře ze dne [datum] (jak vyplývá z tohoto uznání). Toto uznání bylo předáno [jméno] [příjmení] až [datum] (jak vyplývá z notářského zápisu o předání účetnictví ze dne [datum]).

70. Pokud jde o předmětnou půjčku, soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že uzavření smlouvy o půjčce a poskytnutí částky 1 000 000 Kč bylo prokázáno. Soud vyšel především z výpovědi účetní [jméno] [příjmení], která potvrdila, že jednatelé před ní podepsali příjmový pokladní doklad ze dne [datum] a že na pokyn jednatelů půjčku zaúčtovala u žalobkyně a žalované. Soud tuto svědkyni považuje za zcela věrohodnou, jak je uvedeno výše. Shodně vypovídal [jméno] [příjmení], jehož výpověď soud také považuje za věrohodnou. Oproti tomu výpověď [jméno] [příjmení], který poskytnutí půjčky popíral, soud za věrohodnou nepovažuje, jak bylo uvedeno výše. Tvrzený podpis [jméno] [příjmení] na tomto pokladním dokladu laicky odpovídá podpisům na předložených listinách, které [jméno] [příjmení] podepsal (zejména smlouva o revolvingovém úvěru uzavřená s [právnická osoba], ze dne [datum], výběrní lístek ze dne [datum], dokumenty uvedené v odst. 35 tohoto rozsudku, a také plná moc udělená k zastupování žalované v této věci).

71. Předmětem sporu byl mj. účel poskytnutí půjčky. Žalobkyně tvrdila, že půjčka byla poskytnuta na provoz žalované. To žalovaná popírala, uváděla, že na provoz půjčku nepotřebovala. Zde lze souhlasit s žalovanou. Pokud předmětem podnikání bylo jen pronajímání karavanů (jak vypověděl [jméno] [příjmení] a zpochybněno to nebylo), které byly nové, tak skutečně nelze předpokládat, že by žalovaná potřebovala nějaké prostředky na provoz, rozhodně ne ve výši 1 000 000 Kč. I z výpisu z účtu žalované vyplývá, že peněžní prostředky měla. Zjevně dosahovala zisku, když byla schopna splácet karavany (jak vyplývá z výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]).

72. Soudu se však v tomto směru jeví jako pravděpodobná verze [jméno] [příjmení], který původně uvedl, že půjčka byla poskytnuta za tím účelem, aby žalovaná mohla splácet půjčky jednatelů. Také uvedl, že půjčka byla poskytnuta proto, že žalované nebyl poskytnut úvěr, úvěr si tak vzala žalobkyně. [příjmení] [jméno] [příjmení] měl předtím poskytnout půjčku žalované na úhradu půjčky předchozího společníka [jméno] [příjmení].

73. Zde je namístě uvést, že po provedeném dokazování nelze s jistotou tvrdit, jak to s půjčkami společníků, resp. jednatelů žalované skutečně bylo. Za jisté lze považovat pouze to, že peněžní prostředky na nákup karavanů ve skutečnosti poskytl [jméno] [příjmení] (vyplývá to z objednávek karavanů, z předloženého výpisu z účtu [jméno] [příjmení], z jeho výpovědi a z výpovědi [jméno] [příjmení], taktéž z výpovědi [jméno] [příjmení]), přičemž mu tyto karavany žalovaná splácela v průběhu roku 2008 a zcela doplatila v době převodu obchodního podílu v žalované z [jméno] [příjmení] na žalobkyni, a to z peněz, které [jméno] [příjmení] předal [jméno] [příjmení] (opět uvedené výpovědi). Pokud však jde o účel platby ze strany [jméno] [příjmení], výpovědi se rozcházejí. [jméno] [příjmení] tvrdil, že částku 1 500 000 Kč obdržel za obchodní podíl, [jméno] [příjmení] uváděl, že se jednalo o půjčku na úhradu dřívějších závazků. Je však zjevné, že [jméno] [příjmení] neměl o právní stránce věci příliš povědomí, když např. nevěděl, že svůj podíl prodal žalobkyni, nikoliv [jméno] [příjmení], navíc dle smlouvy o převodu obchodního podílu byla cena za obchodní podíl sjednána jen ve výši 100 000 Kč (jak bylo zjištěno ve věci sp. zn. 22 C 430/2010), nikoliv 1 500 000 Kč. To tedy nasvědčuje tomu, že tato platba měla jiný účel. Proto se soud přiklání spíše k verzi [jméno] [příjmení] (Byť nelze s jistotou vyloučit, že se ve skutečnosti mělo jednat o platbu za obchodní podíl a z nějakého důvodu byla ve smlouvě o převodu obchodního podílu uvedena nižší částka. O tom však [jméno] [příjmení] nic neuváděl.) Poskytnutí půjčky ze strany [jméno] [příjmení] potvrdil při své první výpovědi i [jméno] [příjmení] (následně to popíral, ale jeho vysvětlení této změny v tvrzeních je nevěrohodné). Dále lze poukázat na výběry z účtu žalované (dle předloženého výpisu), kde soud kromě výběru částky 150 000 Kč dne [datum] (v době převodu obchodního podílu na žalobkyni, patrně za účelem úhrady části půjčky [jméno] [příjmení]) odkazuje na výběr hotovosti 385 000 Kč dne [datum], tj. jen několik dnů předtím, než měla být [jméno] [příjmení] vrácena dne [datum] částka 400 000 Kč (jak vyplývá z uznání závazku k této půjčce a zprávy daňového poradce [titul] [příjmení] o kontrole účetnictví). Lze předpokládat, že tento výběr sloužil k následnému splacení půjčky [jméno] [příjmení]. A konečně je tu ta skutečnost, že půjčka [jméno] [příjmení] byla vedena v účetnictví žalované, kde byly i doklady o splácení (jak vyplývá z předložených účetních listin a zprávy o kontrole účetnictví).

74. Lze ovšem souhlasit s žalovanou, že účetnictví je nevěrohodné. V účetnictví se nachází příjmové doklady o půjčce od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši celkem 3 000 000 Kč (tj. každý 1 500 000 Kč) jak vyplývá z předmětných dokladů, dokumentů z účetnictví žalované i zprávy o kontrole účetnictví. Ti však zjevně žádné půjčky žalované neposkytli, když to oba popřeli, karavany byly hrazeny z účtu [jméno] [příjmení] a na nic dalšího žalovaná evidentně půjčku nepotřebovala. Dle účetnictví byla na konci roku 2008 na pokladně žalované částka přes 1 000 000 Kč (dle zprávy o kontrole účetnictví), tato částka tam však zjevně nebyla, když tyto peněžní prostředky byly předávány [jméno] [příjmení], jak vypověděl on a [jméno] [příjmení] [jméno] nesprávnosti účtování svědčí i zjevný záporný zůstatek na pokladně na konci roku 2009, který byl (účetně) vyrovnán vkladem [jméno] [příjmení] (zpráva o kontrole účetnictví, pokladní deník žalované za rok 2009). Je jasné, že na pokladně nikdy nemůže být reálný záporný zůstatek (zkrátka tam buď peníze jsou nebo nejsou, tj. nejnižší reálný stav je nula) a pokud vznikne záporný zůstatek účetně, znamená to, že účetnictví neodpovídá (nemůže odpovídat) skutečnosti. Konečně i sama žalobkyně uvedla, že příjmový pokladní doklad ze dne [datum] neodpovídá skutečnosti, když půjčka měla být poskytnuta již dříve.

75. Na druhou stranu účetní doklady byly vyhotovovány na pokyn [jméno] [příjmení], jak vypověděla účetní [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] (byť popíral, že by dal pokyn k vystavení dokladů o půjčkách společníků), a pokud byly vyhotoveny, muselo to mít nějaký důvod.

76. Soud poukazuje na to, že i když [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení] žalované půjčky neposkytly, tak na druhou stranu poskytl [jméno] [příjmení] půjčku na zakoupení karavanů a příbuzní [jméno] [příjmení] měli poskytnout půjčku na zaplacení DPH, které naopak v účetnictví vedeny nebyly (jak vyplývá z kontroly účetnictví). Zde se mělo jednat o částky 2 541 711 Kč za karavany a 482 925 Kč za DPH (jak vyplývá z protokolu a zprávy Finančního úřadu ze dne [datum]), tedy celkem 3 024 636 Kč, což prakticky odpovídá částce, kterou měli žalované při založení poskytnout její společníci (ale neposkytli). Nabízí se tedy závěr, že namísto těchto skutečných půjček (které však nebyly půjčkami žalované, když [jméno] [příjmení] před Policí vypověděl, že půjčku považoval za půjčku [jméno] [příjmení], nikoliv žalované) byly zaúčtovány fiktivní půjčky společníků. To ostatně sama žalovaná v odvolání potvrdila. Tyto fiktivní půjčky zjevně měly sloužit k tomu, aby byly účetně zohledněny splátky uvedených skutečných půjček. (K námitce žalované o tom, že takový postup je nezákonný, soud uvádí, že rozhodně netvrdí, že by tento postup byl v souladu se zákonem. To však nic nemění na tom, že se to fakticky stalo.) Je zde pak otázka, proč se následné splácení [jméno] [příjmení] v účetnictví neprojevilo jako snižování dluhu vůči společníkům. Je možné, že to zkrátka nebylo vůbec účtováno a proto dle účetnictví měly být tyto peníze na pokladně. V účetnictví mohly být splátky zohledněny až následně, když se splácela půjčka [jméno] [příjmení], přičemž v té době měla být ve stejné výši splácena půjčka i [jméno] [příjmení]. Tj. že se v té době fakticky splácelo jen (či z větší části) [jméno] [příjmení] a splátky [jméno] [příjmení] byly jen účetní, tak, aby se zohlednily dřívější splátky a skutečný stav peněžních prostředků žalované odpovídal. Tomu nasvědčuje skutečnost, že dle účetnictví žalované měly být činěny výběry na pokladnu v částce přes 800 000 Kč, které tam měly být (ale fakticky jistě nebyly) až do července 2009, tj. do doby, kdy se měly splácet půjčky společníkům (dle zprávy o kontrole účetnictví), tedy účetně byly půjčky spláceny z těchto peněz na pokladně. Jisté to ovšem není. I přes uvedené nesrovnalosti však účetnictví nasvědčuje tomu, že [jméno] [příjmení] skutečně poskytl žalované půjčku na úhradu půjčky [jméno] [příjmení] (byť fiktivní, ve skutečnosti to bylo použito na úhradu [jméno] [příjmení]). 77. [jméno] [příjmení] uváděl, že v době, kdy žalobkyně nabyla obchodní podíl žalované, poskytl žalované půjčku ve výši 1 500 000 Kč, následně se se [jméno] [příjmení] dohodli, že si žalobkyně vezme úvěr, přičemž získané prostředky zapůjčí žalované (na provoz, resp. splátky jednatelům), což se také stalo (mělo se jednat o smlouvu o úvěru ze dne [datum]), poté mu byly půjčky spláceny, avšak neměl k nim doklady, proto kontroloval účetnictví žalované a zjistil, že tam není vedena půjčka od žalobkyně. Proto se následně sešli a doklady doplnili.

78. Lze připustit, že výpověď [jméno] [příjmení] v některých částech zcela neodpovídá dalším důkazům. [jméno] [příjmení] uváděl, že v době odkoupení obchodního podílu v žalované poskytli žalované půjčku na úhradu závazků ve výši 1 500 000 Kč on i [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] však v té době nepochybně žádnou půjčku žalované neposkytl, když půjčka od něj již v té době byla v účetnictví vedena, a to od jejího založení. Dále uváděl, že půjčka měla být na provoz žalované, která však zjevně na provoz prostředky nepotřebovala, rozhodně ne v takové výši. [jméno] [příjmení] ovšem také uváděl, že půjčka měla být použita i na splátky společníkům. Především však uváděl, že tyto informace (ohledně závazků žalované a potřebě půjčky) měl od [jméno] [příjmení], kterému v té době důvěřoval a nekontroloval to. Pak je zde i výpověď [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] přišel s nápadem, že si vezme úvěr, protože měl problém se splácením půjček společníkům. [příjmení] [jméno] [příjmení] poskytl žalované půjčku v lednu 2009, bylo by zvláštní, že by již na počátku března řešili problémy se splácením, které vyžadují vzít si úvěr (když předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum]). Při druhé výpovědi však uváděl, že [jméno] [příjmení] chtěl peníze na provoz (protože z důvodu splácení dluhů mu na provoz nezbývalo). Je možné, že mu to skutečně [jméno] [příjmení] takto odůvodnil. Oproti tomu pokud žalovaná namítala, že [jméno] [příjmení] vypověděl, že se na půjčce měli dohodnout někdy na začátku roku 2009, ale úvěr byl sjednán až v jeho průběhu, zde soud žádný rozpor nevidí. Smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum], což lze jistě ještě obecně za dobu„ někdy na začátku roku“ považovat, zejména s takovým časovým odstupem. Konečně je zde i otázka splátek půjčky [jméno] [příjmení], kdy dle vyhotovených dokladů o splátkách mu měla být první splátka zaplacena dne [datum] a další v podstatě v rozmezí jednoho týdne (jak vyplývá z uznání tohoto závazku a rozsudku č. j. 22 C 430/2010-102). To by neodpovídalo jeho výpovědi, že mu byly v průběhu roku splátky hrazeny, ale neměl k nim doklady, proto kontroloval účetnictví a následně doklady doplnili. Pokud by mu skutečně byla první splátka zaplacena dne [datum], lze si stěží představit, že by to ihned řešil a již [datum] by sepsali pokladní doklad o půjčce. [jméno] [příjmení] ale u prvního výslechu vypověděl, že není vyloučeno, že data neodpovídají, při druhém výslechu již uváděl, že si myslí, že doklady ohledně všech půjček byly vyhotoveny ve stejný den. Není tedy vyloučeno, že data na těchto dokladech neodpovídají skutečnosti, neboť byly vyhotoveny až dodatečně, když mělo dojít k zanesení splátek do účetnictví (přičemž [jméno] [příjmení] pak tato nesprávná data z dokladů uvedl i v uznání závazku). Pokud žalovaná uváděla, že podle čísel těchto dokladů byly tyto doklady vyhotoveny v uvedených dnech (protože se před nimi nacházejí starší a za nimi mladší účetní doklady), tak soud v prvé řadě upozorňuje, že to z provedeného dokazování nevyplynulo, tyto doklady (ani další doklady z účetnictví v té době) nikdo k důkazu nenavrhl. V každém případě i kdyby to tak bylo, nevylučuje to možnost, že byly tyto doklady vyhotoveny až dodatečně. Rozhodně to tedy nevyvrací výpověď [jméno] [příjmení] v tom směru, že doklady původně neměl k dispozici (s ohledem na časové souvislosti to spíše jeho výpověď potvrzuje). Lze tak shrnout, že uvedené rozpory pravdivost jeho výpovědi, resp. jeho verze skutkových událostí, nevyvrací, přičemž je samozřejmě nutné pohlížet na přesnosti jím uvedených údajů při vědomí časového odstupu mezi předmětnými událostmi a jeho výpovědí.

79. Pokud žalovaná v této souvislosti vznesla otázku, proč na příjmovém pokladním dokladu z [datum] není uvedeno skutečné datum poskytnutí půjčky, takto mohlo být z důvodu, že doklady za přechozí období již byly zaúčtovány ([jméno] [příjmení] účtovala ke konci čtvrtletí, jak vyplývá z její výpovědi a zprávy o kontrole účetnictví), proto se na tento doklad (a i na doklady o splátkách půjčky [jméno] [příjmení]) uvedlo datum z doby, kdy tyto doklady dodatečně vyhotovili. Příp. že skutečné datum poskytnutí půjčky pro jednatele v té době nemělo význam, proto na dokladu uvedli datum aktuální. (Soud opět netvrdí, že takový postup je v souladu se zákonem.)

80. Další podstatnou okolností je zde uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a [právnická osoba], dne [datum], dle které si žalobkyně vzala úvěr 1 000 000 Kč, přičemž smlouva byla za žalobkyni podepsána [jméno] [příjmení], který také částku 1 000 000 Kč ještě téhož dne vybral (předmětná smlouva o revolvingovém úvěru, výběrní lístek; tyto skutečnosti mezi účastníky nebyly sporné). Dle žalobkyně (a výpovědi [jméno] [příjmení]) byly tyto peněžní prostředky určeny, resp. poskytnuty na půjčku žalované. [jméno] [příjmení] nedokázal věrohodně vysvětlit, jak s vybranými penězi naložil. Jeho první verze (kterou uvedl při prvním výslechu) byla taková, že smlouvu uzavřel a peníze vybral na pokyn [jméno] [příjmení], kterému je poté předal, a neví, k čemu byly určeny. To soud považuje za nevěrohodné. Stěží si lze představit, že by [jméno] [příjmení] jako jednatel a společník žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru na značnou částku – a k jeho zajištění dokonce sám jako fyzická osoba podepsal směnku (jak vyplývá ze smlouvy o revolvingovém úvěru) – aniž by věděl, na co mají být peníze použity. Navíc pokud by tuto smlouvu skutečně připravil [jméno] [příjmení], jak [jméno] [příjmení] tvrdil, soud nevidí důvod, proč by také tuto smlouvu sám nepodepsal (navíc když už musel také podepsat směnku). Skutečnost, že úvěrovou smlouvu uzavíral za žalobkyni [jméno] [příjmení], svědčí spíše pro závěr, že smlouva byla uzavírána z jeho podnětu, že proto to zařizoval. Převzetí těchto peněz [jméno] [příjmení] popřel. Druhá verze [jméno] [příjmení] (kterou uvedl při druhém výslechu) pak byla ta, že si myslí, že tyto peníze byly určeny na zaplacení obchodního podílu panu [příjmení], že peníze vybral a následně jeli s panem [příjmení] zaplatit podíl panu [příjmení]. To však neodpovídá výpovědím [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] před Policií. [jméno] [příjmení] uvedl, že měl dostat od [jméno] [příjmení] zálohu v den podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu (ta byla uzavřena dne [datum], jak vyplývá z rozsudku č. j. 22 C 430/2010-102) a zbytek mu dovezl do 14 dnů, poté je dal [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pak vypověděl, že mu [jméno] [příjmení] půjčku na karavany doplatil v lednu 2009. Tento úvěr tedy zjevně na zaplacení obchodního podílu určen nebyl, protože obchodní podíl byl v té době již zaplacen. Samozřejmě tuto verzi činí nevěrohodnou již jen skutečnost, že původně [jméno] [příjmení] nic takového netvrdil, ale při druhém výslechu s odstupem dalších 4 let si na to vzpomíná.

81. Žalovaná k tomu namítala, proč by [jméno] [příjmení] riskoval trestní stíhání za úvěrový podvod, pokud uvedl nepravdivý účel úvěru. To už je zcela v rovině spekulace, je otázka, zda si možných následků [jméno] [příjmení] vůbec byl vědom. Každopádně lze poukázat na to, že i když bylo v úvěrové smlouvě uvedeno, že se jedná o úvěr na profinancování zásob a krátkodobých pohledávek, tak u tohoto typu úvěru se účel nedokládal, jak uvedl svědek [jméno] [příjmení].

82. Žalovaná dále vznesla otázku, proč tedy tyto vybrané prostředky nebyly ihned předány [jméno] [příjmení] na vrácení půjčky. Zde soud poukazuje na to, že není jasné, konkrétně kdy a kolik bylo spláceno, jak je uvedeno výše. [příjmení] [jméno] [příjmení] předpokládal, resp. uváděl, že se splácely půjčky ve stejné výši oběma jednatelům. Současně uváděl, že půjčka žalované měla být použita i na provoz. Není tak vyloučeno, že mu v té době skutečně byla nějaká částka vrácena, jen se mohlo jednat o částku nižší. Jelikož se domníval, že stejná částka byla vrácena i [jméno] [příjmení] a že část půjčky byla použita na provoz, nemuselo mu být nic divného na tom, že mu byla vrácena podstatně nižší částka, než kolik bylo čerpáno z úvěru.

83. Žalovaná také poukazovala na to, že při výběru peněz z tohoto úvěru byl zaplacen poplatek za expresní hotovostní platbu ve výši 5 000 Kč a vznesla otázku, proč žalobkyně potřebovala urychleně vybrat takovou částku v hotovosti a proč si ji nenechala poslat na účet. Zde soud opět upozorňuje, že z provedeného dokazování nevyplývá, že se jednalo o poplatek za expresní výběr hotovosti. Dle výpisu z účtu žalobkyně jí byl dne [datum] naúčtován poplatek 5 000 Kč, avšak z tohoto výpisu nevyplývá za co, ani zda byl naúčtován v souvislosti se smlouvou o revolvingovém úvěru. Není vyloučeno, že se jednalo o cenu za realizaci úvěru, která měla být dle smlouvy o revolvingovém úvěru zaplacena. Že byl tento poplatek zaplacen tvrdil jen [jméno] [příjmení] s tím, že tento poplatek museli zaplatit, aby jim dali peníze, a následně je jeli zaplatit za podíl panu [příjmení] (k nevěrohodnosti jeho výpovědi v tomto směru viz výše). Avšak i kdyby to tak bylo a jednalo se o poplatek za expresní výběr, nejedná se o okolnost, která by dokazovala verzi [jméno] [příjmení]. Pokud by to totiž bylo tak, že [jméno] [příjmení] na zaplacení této částky (kterou potřeboval na zaplacení dluhu [jméno] [příjmení]) vyčkával více než měsíc (smlouva o převodu obchodního podílu byla uzavřena dne [datum]), nelze očekávat, že by najednou musel [jméno] [příjmení] narychlo vybírat bezodkladně peněžní prostředky (tedy že by [jméno] [příjmení] nemohl další den či dva počkat).

84. Lze připustit, že je skutečně otázka, jak bylo s těmito penězi nakonec naloženo. Zde soud připomíná, že smlouvu uzavíral a peněžní prostředky vybral [jméno] [příjmení], který to nebyl schopen věrohodně vysvětlit.

85. Žalovaná také uváděla, že tuto půjčku k ničemu nepotřebovala, neboť v letech 2008 a 2009 měla dostatečné příjmy na úhradu svých závazků (a pokud tedy půjčka od žalobkyně byla poskytnuta, musely by tyto prostředky někde být). O tom však předložené doklady nesvědčí. Dle zprávy o kontrole účetnictví měla žalovaná k [datum] mít na pokladně 1 021 665 Kč, které tam však zjevně nebyly, neboť výdělky šly na splátky [jméno] [příjmení] (jak bylo uvedeno výše). [příjmení] [jméno] [příjmení] byla doplacena z částky 1 500 000 Kč poskytnuté [jméno] [příjmení], a lze předpokládat, že výběr z účtu žalované dne [datum] ve výši 150 000 Kč také sloužil k úhradě této půjčky (tedy že k tomuto datu žalovaná vyplatila [jméno] [příjmení] prostř. [jméno] [příjmení] celkem asi 1 000 000 Kč a dalších 1 500 000 Kč zaplatil [jméno] [příjmení]). Zde je ovšem namístě připomenout, že žalované mělo být v roce 2008 vráceno na účet DPH ve výši 482 925 Kč (jak vypověděl [jméno] [příjmení]), které z tohoto účtu také muselo být vybráno. Není tedy vyloučeno, že část uvedených výběrů na pokladnu činila právě tato vratka DPH (která také byla použita na splátku [jméno] [příjmení]), uvedené výběry tedy nemusely představovat jen příjmy žalované. Pokud jde o rok 2009, tak dle předložené výsledovky žalované za rok 2009 měla žalovaná účetní ztrátu, po odečtení odpisů (tyto jsou čistě účetní položkou) by činil zisk jen necelých 384 000 Kč (mimochodem tato výsledovka dosti zpochybňuje tvrzení [jméno] [příjmení], že žalovaná neměla téměř žádné náklady). V tomto roce ani nebyly nějaké větší výběry z účtu (dle výpisu z účtu žalované), jediným větším výběrem je částka 385 000 Kč dne [datum]. To tedy nenasvědčuje tomu, že by žalovaná byla schopna ze svých příjmů v roce 2009 splatit půjčku [jméno] [příjmení] (resp. částku, kterou mu na tuto půjčku měla zaplatit). Opět nelze zapomínat ani na to, že [jméno] [příjmení] měl také vrátit členům své rodiny půjčku na zaplacení DPH, když z provedených důkazů není zřejmé, zda a kdy jim půjčenou částku (asi 500 000 Kč) vrátil. Lze vyslovit domněnku, zda právě na to neměla být určena půjčka od žalobkyně. Tj. že při nabytí obchodního podílu žalobkyní byla uhrazena půjčka [jméno] [příjmení] a zbývalo vrátit půjčku na DPH členům rodiny, že na to [jméno] [příjmení] neměl prostředky, proto si vzal tuto půjčku a půlku z ní použil na úhradu této půjčky. Jak bylo uvedeno, vracení těchto půjček se následně v účetnictví projevilo jako splátky půjček jednatelů (se všemi výhradami uvedenými výše). Je jasné, že soud nemá k dispozici dostatečné podklady k posouzení finanční situace žalované. Jistě tam byly hotovostní příjmy a výdaje, takže jen z výše uvedeného nelze s jistotou vycházet. Účetnictví je nevěrohodné, jak bylo uvedeno. Avšak výše uvedené nasvědčuje tomu, že bez půjčky od žalobkyně by žalovaná závazky vůči [jméno] [příjmení] splácet nemohla.

86. Tomu, že žalobkyně poskytla žalované prostředky z úvěru u [právnická osoba], pak nasvědčuje i platba z účtu žalované na účet žalobkyně dne [datum] v částce 28 827,78 Kč s popisem„ prefa. popl. spoj. s uverem“ – tj. zjevně přefakturace poplatků spojených s úvěrem. Účelem této platby tedy patrně bylo uhradit žalobkyni náklady, které jí s úvěrem vznikly (tj. splátky úroků a poplatky, které hradila). Není jasné, jaký by jinak byl důvod této platby. Lze poukázat na to, že k [datum] žalobkyně zaplatila na tento úvěr (dle výpisu z jejího účtu) částku 24 011,11 Kč. Pokud byl dále zaplacen poplatek 5 000 Kč, jak tvrdila žalovaná, činila by celková zaplacená částka na úvěr 29 011,11 Kč. To je tedy podobná částka jako ta, která byla žalovanou zaplacena. [příjmení] rozdíl může být dán např. tím, že byl dluh žalobkyně vyčíslen k dřívějšímu datu. Pokud žalovaná namítala, že žádná odpovídající faktura není v účetnictví žalované (resp. že ani žalobkyně nepoužívá taková čísla faktur), tak soud ani nepředpokládá, že nějaká byla vystavena (k uvedenému datu tato půjčka nepochybně nebyla v účetnictví účastníků). Přefakturací poplatků je zde zjevně laicky míněna jejich úhrada. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně dne [datum] tuto částku vrátila – důvodem vrácení mohlo být právě to, že půjčka mezi účastníky dosud nebyla vedena v účetnictví. Jen pro úplnost soud poznamenává, že pokud žalovaná uváděla, že vratka této platby byla označena jako vrácení krátkodobé finanční výpomoci (shodně vyjádření [titul] [příjmení] ze dne [datum]), takto není pravdou, dle výpisů z účtů byl popis vrácené platby jen„ [popis platby]“.

87. Při hodnocení skutkového stavu soud nevycházel z e-mailového sdělení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], kde uvedl, že jednání o úvěru s žalovanou probíhalo jako předběžné, na základě kterého se usoudilo, že se nebude dále pokračovat. [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedl, že si na jednání o úvěru nepamatuje, je tak zjevné, že formulace tohoto e-mailu byla dána poněkud návodnou otázkou žalobkyně (nikoliv zda žalovaná žádala o úvěr, ale přímo zda mají k dispozici dokumenty o zamítnutí žádosti žalované o úvěr). Na druhou stranu však svědek možné jednání o úvěru s žalovanou nevyloučil.

88. Pokud žalovaná při výslechu [jméno] [příjmení] poukazovala na to, že měl v březnu 2009 poskytnout půjčku 1 000 000 Kč své společnosti [právnická osoba] (dle notářského zápisu ze dne [datum]), tak mezi touto půjčkou a úvěrem, který si v březnu 2009 vzala od Komerční banky žalobkyně, nebyla prokázána souvislost. [jméno] [příjmení] měl společnosti [právnická osoba], poskytnout půjčky přes 9 milionů Kč, na poskytnutí půjčky v této výši tak patrně měl vlastní prostředky. To tedy jeho věrohodnost ani výše uvedené závěry relevantně nezpochybňuje.

89. Žalovaná také uváděla, že žalobkyně tuto půjčku nemá v účetnictví, což dovozovala z toho, že v rozvaze žalobkyně k [datum] jsou uvedeny pohledávky jen ve výši 938 000 Kč, takže tam pohledávka za žalovanou ve výši 1 000 000 Kč nemůže být obsažena. K tomu však byly předloženy rozvahy žalobkyně dle hlavní knihy za prosinec 2009, prosinec 2010 a prosinec 2011, přičemž v těchto je mezi jinými pohledávkami a závazky uvedena kromě půjčky žalované ve výši 1 000 000 Kč také„ půjčka [obec]“ vždy v záporné výši a tomu pak odpovídá součet části„ jiné pohledávky a závazky“ nižší, než 1 000 000 Kč. Přitom rozvahu za prosinec 2011, kde je také tato záporná položka uvedena, žalobkyně předložila již v roce 2015, tj. mnoho let předtím, než žalovaná přišla s touto námitkou. Soud proto nemá důvod pochybovat o pravosti těchto rozvah. Je otázka, zda takový postup (uvádění záporných položek) je účetně správný, resp. co to má představovat, ale podstatné je to, že uvedená rozvaha nevyvrací skutečnost, že půjčka byla vedena v účetnictví žalobkyně.

90. Pokud jde o samotné předání peněz mezi žalobkyní a žalovanou, k tomu vzhledem k totožnosti jednatelů obou společností mohlo dojít jednoduše tak, že [jméno] [příjmení] vybral peněžní prostředky z účtu žalobkyně, aby je následně použil ve prospěch žalované. Právnická osoba jedná svým statutárním orgánem (§ 13 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), tedy jednání jednatele je přímo jednáním právnické osoby. Záleží tak na okolnostech, za koho jednatel jedná (zda za sebe či za kterou společnost). Stěží si lze představit, že by [jméno] [příjmení] – jednatel žalobkyně – nějak fakticky předával [jméno] [příjmení] – jednateli žalované – peněžní prostředky. Každopádně to, že půjčka byla poskytnuta, lze dovodit z okolností.

91. Lze tedy shrnout, že jsou zde tři podstatné skutečnosti, které poskytnutí půjčky dokládají. Jednak a především to, že došlo k podepsání příjmového pokladního dokladu o půjčce ze dne [datum], jednak smlouva o revolvingovém úvěru žalobkyně z [datum], u které [jméno] [příjmení] nebyl schopen věrohodně vysvětlit, na co jiného byly použity, jednak platba z účtu žalované na účet žalobkyně na úhradu poplatků spojených s úvěrem. Tyto odpovídají verzi žalobkyně, resp. [jméno] [příjmení], jak byla uvedena výše. Byť je pravdou, že zde zůstává určitá nejistota, zejména ohledně skutečného účelu a faktického použití půjčky.

92. Ovšem ať už to s poskytnutím půjčky či jejím účelem bylo jakkoliv, za zcela zásadní soud považuje to, že jednatelé dne [datum] podepsali příjmový pokladní doklad, podle kterého žalobkyně poskytla žalované půjčku 1 000 000 Kč. Pokud jednatelé tento doklad podepsali, muselo k poskytnutí půjčky dojít. Soud nevidí žádný důvod, proč by jednatelé jinak tento doklad vyhotovili – co by je k tomu vedlo nebo k čemu by měl nepravdivý doklad sloužit. Žádný takový důvod z provedeného dokazování nevyplynul, nebyl ani tvrzen. Na tomto závěru nic nemění to, že doklad měl být vyhotoven až dodatečně.

93. Soud tedy vzal za prokázané, že půjčka byla poskytnuta. Za prokázané však nemá, že bylo dohodnuto úročení půjčky a jak byla sjednána její splatnost. Text o úročení a splatnosti byl na příjmový pokladní doklad ze dne [datum] zjevně dopsán dodatečně, svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že při podpisu dokladu tam tento text nebyl. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že text o úročení byl dopsán dodatečně. Také uvedl, že v době sjednání půjčky se asi mělo jednat o bezúročnou půjčku, a že si nevzpomíná, jestli se při poskytnutí půjčky dohodli na její splatnosti. Žalobkyně přes výzvu soudu další důkazy k prokázání těchto tvrzení nenavrhla. K tvrzení [jméno] [příjmení], že se jednatelé následně dohodli na tom, že půjčka bude úročena, nelze přihlížet, jak je uvedeno výše.

94. Právní hodnocení:

95. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum].

96. Jelikož nebylo tvrzeno a z dokazování nevyplynulo, že smlouva o půjčce byla mezi účastníky uzavřena při výkonu jejich podnikatelské činnosti (zejména v případě žalobkyně nebylo poskytování půjček předmětem jejího podnikání), a nejednalo se tak o věc dle § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, soud věc posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

97. Soud se nejprve zabýval platností uznání závazku ze dne [datum], sepsaného [jméno] [příjmení]. Soud dospěl k závěru, že k tomuto uznání nelze přihlížet, neboť [jméno] [příjmení] v té době jednal v nepřípustné kolizi zájmů, když jako jednatel žalované uznal závazek vůči žalobkyni, ve které byl v té době také jednatelem a většinovým společníkem. Nebylo ani tvrzeno, že by [jméno] [příjmení] měl k tomuto uznání souhlas valné hromady. I když ustanovení obchodního zákoníku upravující kolizi zájmů (zejména § 196a odst. 1, 2 v návaznosti na § 135 odst. 2 obchodního zákoníku) nevylučují, aby jednatel v takovém postavení uznal závazek vůči společnosti, jménem které je také oprávněn jednat, je nutno se zabývat tím, zda takový právní úkon obstojí i z hlediska občanského práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 29 Cdo 910/2009). Jak je uvedeno výše, od počátku října byli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v konfliktu, který vyústil ve vzájemné odvolání jednatelů a který směřoval k tomu, že [jméno] [příjmení] zůstane jediným jednatelem a společníkem žalobkyně a [jméno] [příjmení] zůstane jediným jednatelem a společníkem žalované. V době, kdy měl [jméno] [příjmení] za žalovanou uznat závazek, tak pro něj zjevně musely být přednější zájmy žalobkyně jako společnosti, která zůstane„ jeho“. Proto soud dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] nemohl jednat za žalovanou, protože jeho zájmy byly v rozporu se zájmy žalované (§ 22 odst. 2 občanského zákoníku). Podle § 39 občanského zákoníku proto bylo uznání neplatné pro rozpor se zákonem.

98. Pro úplnost lze ještě uvést, že není jisté, zda [jméno] [příjmení] uznání sepsal v době, kdy byl jednatelem žalované. I když je toto uznání datované [datum], první záznam o jeho existenci je ověření notáře ze dne [datum], kdy již jednatelem nebyl (viz výše).

99. V každém případě k uznání nelze přihlížet, není tedy dána fikce existence dluhu dle § 558 občanského zákoníku a bylo na žalobkyni, aby poskytnutí půjčky prokázala.

100. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla smlouva o půjčce uzavřena. Dle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Žalobkyně poskytla žalované půjčku v částce 1 000 000 Kč a má proto právo na její vrácení. I když nebylo prokázáno, že byla sjednána splatnost půjčky, to nemá vliv na platnost smlouvy. V případě, že není splatnost půjčky dohodnuta, je dlužník povinen splnit dluh na výzvu věřitele dle § 563 občanského zákoníku.

101. Dle § 196a odst. 1, 2 v návaznosti na § 135 odst. 2 obchodního zákoníku může společnost uzavřít smlouvu o půjčce s jednatelem nebo osobou jemu blízkou jen s předchozím souhlasem valné hromady. Jsou-li tyto osoby oprávněny jednat i jménem jiné osoby, vztahuje se to i na tyto jiné osoby. Na předmětnou smlouvu se tedy toto ustanovení vztahovalo, když v té době měly žalobkyně a žalovaná stejné jednatele, přitom souhlas valné hromady dán nebyl (nebylo to ani tvrzeno). Přesto soud shledal, že to není důvodem pro neplatnost smlouvy. Smlouvu totiž uzavírali jednatelé obou [právnická osoba] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jak vyplývá z toho, že sepsali doklad o poskytnutí půjčky), kteří byli zároveň společníky žalobkyně, přičemž společníky žalované byl [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Smlouvu tedy uzavíraly všechny osoby, které byly společníky obou společností, resp. které byly oprávněné za společníky jednat. Za této situace by bylo přehnaně formalistické a v rozporu s účelem předmětného ustanovení dovozovat neplatnost uzavřené smlouvy o půjčce jen proto, že společníci neudělili souhlas ve formě usnesení valné hromady (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1780/2008).

102. Na platnost nemá vliv ani to, že poskytnutím půjčky došlo k porušení § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, v tehdy platném znění. K tomuto porušení nepochybně došlo, když částka 1 000 000 Kč přesahující limit pro hotovostní platby nebyla převedena na účet žalované. Porušení tohoto zákona však nezakládá neplatnost soukromoprávního úkonu, ale jedná se o správní delikt (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 23 Cdo 3427/2011).

103. Zde lze však uvést, že i kdyby smlouva o půjčce nebyla platná, nemělo by to na rozhodnutí vliv. V takovém případě by totiž poskytnutá částka představovala bezdůvodné obohacení jako plnění z neplatného právního úkonu a žalobkyně by měla právo na její vrácení dle § 451 a násl. občanského zákoníku. Jelikož předmětem řízení zůstává jen vrácení poskytnuté částky s úrokem z prodlení dle výzvy k plnění (ve zbylém rozsahu již byla žaloba pravomocně zamítnuta), bylo by rozhodnutí soudu naprosto stejné.

104. Jak je uvedeno výše, vzhledem k tomu, že splatnost půjčky nebyla sjednána (resp. to nebylo prokázáno), byla žalovaná povinna splnit dluh na výzvu (§ 563 občanského zákoníku). Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky 1 000 000 Kč dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté půjčky nejpozději do [datum]. Od [datum] tak byla žalovaná v prodlení s placením a byla proto povinna platit žalobkyni úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

105. Soud proto žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Ve zbytku již byla žaloba pravomocně zamítnuta předchozím rozsudkem.

106. K námitkám žalované vůči postupu soudu (které uvedla v odvolání proti předchozímu rozsudku) soud uvádí:

107. Žalovaná namítala, že soud v důsledku rozhodl o jiné půjčce, když dle žaloby se mělo jednat o půjčku, kterou měla žalobkyně poskytnout žalované dne [datum], soud ale rozhodoval o půjčce, která měla být poskytnuta již [datum], a nerozhodl o změně žaloby. K tomu soud uvádí, že žalobkyně v žalobě netvrdila, kdy peněžní prostředky žalované poskytla, pouze uváděla, že dne [datum] měla být uzavřena smlouva o půjčce. Teprve na výzvu soudu usnesením ze dne [datum] uvedla, že peněžní prostředky vyzvedl přímo [jméno] [příjmení], o čemž předkládá výběrní lístek (z [datum]). Na výzvu soudu na jednání dne [datum] pak uvedla, že se mělo jednat o půjčku z března 2009. Až tím tedy doplnila skutková tvrzení ohledně data poskytnutí peněžních prostředků. Jednalo se tedy o doplnění, nikoliv změnu žaloby, když do té doby o datu poskytnutí peněžních prostředků nic neuváděla. Jelikož žalobkyně do té doby nic o předání peněz netvrdila (tvrdila jen datum uzavření smlouvy), byl soud povinen ji vyzvat k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu Uzavření smlouvy je totiž v konečném důsledku právní hodnocení, nikoliv skutkové tvrzení (což nabývá na významu zejména u reálných kontraktů). Ostatně žalovaná sama uváděla, že za rozhodující pojmový znak smlouvy o půjčce považuje reálné předání peněz, které je třeba označit dostatečně určitě.

108. Žalovaná namítala, že soud žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení opakovaně. K tomu soud uvádí, že první výzva žalobkyni k doplnění tvrzení na jednání dne [datum] bylo zcela nekonkrétní (aby doplnila skutková tvrzení„ o konkretizaci uzavření smlouvy o půjčce“), z toho nebylo možné dovodit, doplnění jakých tvrzení soud po žalobkyni požaduje. Následně byla vyzvána usnesením ze dne [datum], na kterou sice výslovně datum poskytnutí peněz neuvedla, ale odkázala na připojený výběrní lístek. Jelikož je soud povinen poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 občanského soudního řádu na jednání, případná předchozí písemná výzva nemá na tuto povinnost vliv (tj. pokud účastník na písemnou výzvu neuvede rozhodné skutečnosti, je soud povinen výzvu poskytnout i ústně na jednání). Další výzva na jednání tedy nebyla v rozporu se zákonem.

109. Pokud žalovaná namítala, že jí soud před rozhodnutím neposkytl poučení dle § 118a občanského soudního řádu, tak toto poučení soud poskytuje účastníkovi, který má břemeno tvrzení a důkazní břemeno. Důkazní břemeno v této věci bylo na žalobkyni, tedy pouze ji by soud případně vyzýval, pokud by shledal, že navrženými důkazy svá tvrzení neprokázala. (Původně bylo na žalované, když měla vyvrátit platnost uznání závazku, proto ji soud také vyzýval dle § 118a občanského soudního řádu, poté však musela prokazovat žalobkyně). Pokud však soud dospěl k závěru, že svá tvrzení prokázala, neměl důvod nikoho vyzývat k navržení důkazů. (Ve skutečnosti soud ještě na jednání dne [datum] vyzýval žalobkyni k navržení důkazů k prokázání sjednané splatnosti a sjednání úroků.)

110. K náhradě nákladů řízení:

111. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Co do přiznané jistiny byla úspěšná žalobkyně, nelze však odhlížet od toho, že předmětem řízení byly i úroky, které dosahují značné výše. Pro porovnání úspěchu účastníků proto soud vyšel z celkové žalované a přiznané částky, včetně úroků. Pokud jde o úrok, ohledně kterého již byla žaloba zamítnuta, soud jej vyčíslil k datu právní moci předmětného výroku, když tímto okamžikem přestal být předmětem řízení. Úrok z prodlení pak soud vyčíslil k datu vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu).

112. Celková žalovaná částka činila ke dni rozhodnutí soudu celkem 2 594 576,71 Kč (jistina 1 000 000 Kč, vyčíslený úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum] v částce 916 198,63 Kč, vyčíslený úrok ve výši 7,2 % ročně z této částky od [datum] do [datum] v částce 678 378,08 Kč), částka přiznaná žalobkyni činila celkem 1 913 438,36 Kč (jistina 1 000 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum] v částce 913 438,36 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 74 % z žalované částky, úspěch žalované 26 %, rozdíl činí 48 %, úspěšnější žalobkyně má proto právo na náhradu 48 % nákladů řízení.

113. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování advokátem za 15 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na 10 jednáních, přičemž jednání dne [datum] trvalo déle než dvě hodiny, jedná se tedy o dva úkony, a jednání dne [datum] trvalo déle než 4 hodiny, jedná se tedy o tři úkony) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 15x12 300 Kč, tj. celkem odměna 184 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 15 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 4 500 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 39 690 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 40 000 Kč, tj. celkem 268 690 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 48 %, tj. 128 971 Kč.

114. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.