10 C 466/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyloučení věcí z exekuce, konečným rozsudkem,

I. Návrh na vyloučení věcí z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. [spisová značka], se v části týkající se pozemku parc. č. [rok] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec], zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení ve vztahu k částečnému zastavení řízení nepřiznává.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 12 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala u exekutora návrh na vyškrtnutí nemovitých věcí ze soupisu exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. [spisová značka], proti jejímu tehdejšímu manželovi [celé jméno svědka], [datum narození], coby povinnému (dále též„ povinný“ či„ bývalý manžel žalobkyně“) pro uspokojení pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], coby oprávněné (dále též„ KB“). Exekutor o návrhu nerozhodoval a postoupil jej exekučnímu soudu. Exekuční soud podání žalobkyně posoudil jako vylučovací žalobu podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), a postoupil jej do agendy C zdejšího soudu, v níž byla žalobkyně vyzvána k opravě a doplnění návrhu. Žalobkyně po výzvě soudu ze dne [datum] svůj návrh podáním z [datum] upravila tak, že navrhla vyloučení nemovitostí z exekuce. Jelikož postupem soudu došlo k tomu, že žalobkyně svůj návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekuce na výzvu soudu v důvěře ve správnost postupu soudu transformovala na žalobu o vyloučení věcí z exekuce, je potřeba původní návrh považovat za žalobu o vyloučení věcí z exekuce a o ní tedy soud v tomto řízení rozhodoval. Dne [datum] vydal soud částečný rozsudek, ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž řízení po částečném zpětvzetí žaloby částečně zastavil a rozhodl o části žalobou uplatněného nároku. V tomto konečném rozsudku soudu opakuje narativní část, a též z velké části opakuje zjištění a závěry uvedené již v částečném rozsudku, přičemž se však zaměřuje na argumentaci, skutková zjištění a skutkové a právní závěry k návrhu na vyloučení pozemku parc. č. [rok] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec] z exekuce.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení nemovitých věcí žalobkyně z exekuce vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] pro uspokojení pohledávky společnosti [právnická osoba] coby oprávněné s tím, že pro dluh povinného byl postižen majetek v jejím výlučném vlastnictví, mj. pozemek parc. č. [rok] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území [obec]. Žalobkyně uvedla, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o povinnosti [celé jméno svědka], jenž byl od [datum] do [datum] manželem žalobkyně, zaplatit KB směnečný peníz 362 375 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z částky 362 375 Kč od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu 1 207,90 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 54 770 Kč. Povinný však uloženou povinnost dobrovolně nesplnil a KB proto podala exekuční návrh, načež byl v exekuci postižen majetek patřící do výlučného vlastnictví žalobkyně. Dle žalobkyně nespadá exekvovaný dluh do společného jmění manželů (dále též„ SJM“), neboť tento dluh vznikl po zúžení rozsahu SJM notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře, ze dne [datum], na základě něhož poté vzniklé závazky mají zavazovat toho z manželů, kterému vzniknou. Dluh bývalého manžela žalobkyně nadto vznikl při podnikatelské činnosti bývalého manžela žalobkyně a jednalo se o závazek, který přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům bývalých manželů a bývalý manžel jej převzal bez souhlasu žalobkyně, pročež pro takový závazek nemůže být postižen výlučný majetek žalobkyně. Nemovitosti by do SJM nepatřily ani v případě, kdy by k jeho zúžení nedošlo, jelikož žalobkyně nemovitosti nabyla za prostředky nepatřící do SJM, ale za prostředky nabyté darem a na základě úvěru sjednaného na svou osobu. Uvedené nemovitosti nespadají pod režim SJM ve smyslu § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále též „ex. ř.“), neboť jde o majetek ve výlučném vlastnictví žalobkyně a takový nemůže být postihnut pro závazek manžela žalobkyně. Dle žalobkyně předmětná pohledávka KB vznikla dne [datum]. Současně se žalobkyně dovolala aplikace korektivu dobrých mravů.

3. Původní žalovaná, společnost [právnická osoba], navrhla žalobu zamítnout s tím, že ve výroku specifikované nemovité věci patřily v době vzniku pohledávky do SJM žalobkyně a jejího tehdejšího manžela. Dle § 262a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 2 ex. ř., ve znění platném v době vydání exekučních příkazů, se v exekučním řízení nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah SJM o majetek, který patřil do SJM v době vzniku vymáhané pohledávky, přičemž v té době, dne [datum], kdy byla vystavena blankosměnka vlastní, jež sloužila ke krytí smlouvy [číslo] ve výši 362 375 Kč, byly předmětné nemovitosti součástí SJM. Na blankosměnku je dle žalované po jejím vyplnění nutno pohlížet jako na směnku formálně platnou již o samého počátku. Možnost dovolat se na smlouvu o zúžení rozsahu SJM může být manželce povinného dána jen tehdy, byl-li obsah dohody oprávněné znám nejpozději ke dni vzniku pohledávky. Závazek tvořil součást SJM, neboť se netýkal majetku, jenž by náležel výhradně povinnému ani nepřesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.

4. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jako soud odvolací, zrušil usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo rozhodnuto, že se některé nemovité věci z exekuce vylučují, ve zbývající části se žaloba zamítá, bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a povinnosti k zaplacení soudního poplatku, s tím, že zdejší soud měl o věci samé rozhodnout rozsudkem a pokud tak neučinil, zatížil řízení v odvolacím řízení nezhojitelnou vadou, a věc zdejšímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

5. Pravomocným usnesením soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež soud obstaral nahlédnutím do exekutorem zaslaného elektronického exekutorského spisu, bylo rozhodnuto o vstupu společnosti [právnická osoba] (současné žalované) do exekučního řízení, v jehož rámci se vede exekuce, z níž se žalobkyně v tomto řízení domáhá vyloučení věcí. V souladu s právním názorem opakovaně vyjádřeným Nejvyšším soudem (srov. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) soud o procesním nástupnictví nerozhodoval a toliko je vzal usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na vědomí.

6. Mezi účastníky je nesporným, že povinný byl od [datum] do [datum] manželem žalobkyně, dále že dne [datum] podepsala žalobkyně s povinným notářský zápis o zúžení rozsahu SJM, a rovněž že se mezi KB a povinným jednalo o podnikatelský účet.

7. Zdejší soud ve změněném obsazení senátu v souladu s § 119 odst. 3 o. s. ř. sdělil při jednání obsah všech dosavadních přednesů účastníků a obsah důkazů provedených soudem v řízení před vydáním zrušeného usnesení ze dne [datum]. Se skutkovými závěry, jež soud v přechozím řízení z takto provedených důkazů učinil, se soud v současném obsazení v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu ztotožnil, a proto je nebylo zapotřebí opakovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud provedl další potřebné důkazy a vydal zmíněný částečný rozsudek. Následně soud žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů, doplnil dokazování a vydal tento konečný rozsudek. Na základě provedeného dokazování soud pak dospěl ve vztahu k žalobnímu nároku, o němž nebylo částečným rozsudkem rozhodnuto, k těmto skutkovým zjištěním.

8. Z rámcové smlouvy, smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a smlouvy o vydání a používání platební karty ze dne [datum] soud zjistil, že se KB a povinný jako podnikající fyzická osoba označená identifikačním číslem osoby [číslo], dohodli, že KB zřídí povinnému běžný účet č. [bankovní účet], bude na tento účet přijímat platby a uskutečňovat z něj výplaty a platby. K předmětnému účtu byla téhož dne schválena žádost o vydání služební platební karty s limitem 30 000 Kč pro výběr z bankomatu, 60 000 Kč pro obchod a služby, 60 000 Kč celkový týdenní.

9. Ze směnečného vyplňovacího prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že povinný dne [datum] potvrdil vystavení jedné vlastní blankosměnky bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního na řad KB, a to jako prostředek krytí všech pohledávek a nároků KB plynoucích ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu uzavřené s KB pod [číslo] tuto blankosměnku KB odevzdal, a současně KB jako majiteli blankosměnky udělil právo vyplnit údaj splatnosti, směnečnou sumu a platební místo tak, že do údaje splatnosti se vyplní libovolné datum po dni splatnosti jakékoli pohledávky KB nebo její části nebo jejího příslušenstvím z výše uvedené smlouvy, jako směnečná suma se vyplní libovolná částka zahrnující, ale nepřekračující veškeré pohledávky KB z výše uvedené smlouvy, které budou splatné ke dni splatnosti směnky, a jako místo platební se vyplní libovolný údaj.

10. Z kopie krycí směnky ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že směnka byla vystavena dne [datum] v [obec], je v ní uvedena částka 362 375 Kč, jako místo placení je uvedena [obec], adresa [adresa], 362 735 Kč (slovy).

11. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 270 035,12 Kč. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 348 337,41 Kč. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 348 337,41 Kč. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 327 050,91 Kč. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 358 057,93 Kč.

12. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] (kdy došlo k zúžení SJM) měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 330 872,59 Kč; ke dni [datum] měl povinný vůči KB pohledávku z účtu č. [bankovní účet] ve výši 882 927,41 Kč; ke dni [datum] měl povinný vůči KB pohledávku z účtu č. [bankovní účet] ve výši 566 217,22 Kč 13. Z výpisu z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] měl povinný vůči KB pohledávku z účtu č. [bankovní účet] ve výši 83 911,01 Kč; ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek z účtu č. [bankovní účet] ve výši 57 670,99 Kč.

14. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že ve sporu mezi KB (tam žalobcem) a povinným (tam žalovaným) soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 362 375 Kč spolu se 6 % úroků ročně z této částky od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu 1 207,90 Kč a náhradu nákladů řízení 54 770 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl dle doložky právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum]. V odůvodnění se uvádí, že soud žalobě o plnění ze směnky vlastní vystavené dne [datum] žalovaným, v níž se zavázal bezpodmínečným slibem zaplatit na řad žalobce částku 362 375 Kč se splatností [datum] v [obec], vyhověl, neboť směnka má všechny požadované náležitosti, čímž žalobce prokázal své právo ze směnky vyplývající i vůči žalovanému, který je ze směnky zavázán.

15. Z notářského zápisu o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a povinný jako manželé v tomto prohlásili, že za trvání manželství nabyli do SJM následující nemovitosti: 1) byt [číslo] v domě [adresa] se spoluvlastnickým podílem zapsaný na LV [číslo] v k. ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]; 2) byt [číslo] v domě [adresa] se spoluvlastnickým podílem zapsaný na LV [číslo] v k. ú. [část obce] na základě smlouvy o převodu vlastnictví ze dne [datum]; 3) garáž č.e. [číslo] na parcele [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]; 4) garáž bez čp/če na parcele [číslo] zapsaná na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a 5) parcelu [číslo] orná půda zapsanou na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Manželé současně zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že v tomto jmění předmětné nemovitosti nebudou a tyto budou ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Manželé současně zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že počínaje dnem [datum] v tomto jmění nebude majetek, který nabude některý z manželů, ani závazky, které některému z manželů vzniknou. Tento majetek bude toho z manželů, který jej nabude, a závazky budou toho z manželů, kterému vzniknou.

16. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] spol. s r. o. jako prodávající a žalobkyní jako kupující soud zjistil, že předmětem kupní smlouvy byl převod pozemku parc. č. [rok] [číslo] v obci a k. ú. [obec], přičemž kupní cena byla sjednána ve výši 23 085 Kč a měla být kupující uhrazena bezhotovostním převodem na účet prodávající č. [bankovní účet] nejpozději do sedmi dnů ode dne podpisu smlouvy. Součástí smlouvy je doložka katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj o vkladu práva s právními účinky k [datum].

17. Z faktury č. 2011 vystavené dne [datum] společností [právnická osoba] soud zjistil, že tohoto dne tato společnost vystavila žalobkyni za převod vlastnického práva k pozemku č. [rok] [číslo] v [obec] na základě kupní smlouvy z [datum] fakturu k zaplacení částky 23 085 Kč, přičemž jako datum zdanitelného plnění a datum splatnosti je zde uvedeno [datum], platební údaje jsou účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. Rukou je při horním okraji faktury dopsána poznámka:„ placeno: [datum] ?“.

18. Z výpovědi smlouvu o účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] učinila vůči společnosti [právnická osoba], úkon, jímž vypověděla smlouvu o účtu, a to z důvodu ukončení podnikání.

19. Z potvrzení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud mj. zjistil, že otec žalobkyně v něm uvedl, že spolu se svou manželkou [celé jméno svědkyně] poskytl žalobkyni finanční prostředky na nákup nemovitostí, neboť manželství žalobkyně s [celé jméno svědka] nebylo dobré a spělo k rozvodu. Rodiče žalobkyně potřebovali, aby dcera byla pro případ rozvodu zajištěna nějakým stálým příjmem a proto jí darovali všechny prostředky, které měli, tak, aby si za ně mohla pořídit trvalé hodnoty, na které by si nemohl dělat nárok její tehdejší manžel při rozvodu, a které by zajišťovaly stabilní zdroj příjmů a nepodléhaly by inflaci a jiným proměnám. Tak rodiče žalobkyni poskytli prostředky na nákup bytové jednotky v [obec], mj. jí poskytli dar v částce 23 085 Kč, když se v roce 2011 naskytla možnost přikoupit část přilehlého pozemku o výměře 57 m2. Rodiče žalobkyně požadovali, aby byt a ostatní nemovitosti byly zajištěny zúžením rozsahu SJM notářským zápisem tak, aby předmětné nemovitosti patřily do výlučného vlastnictví žalobkyně. Prostředky na dary žalobkyni rodiče nabyli z prodeje bytu, z úspor a z prostředků, které získali nad běžný výdělek a důchod. Otec žalobkyně prohlášení učinil z důvodu svého pokročilého věku a nikoli nejlepšího zdravotního stavu, když očekával, že by se nemusel dožít doby, kdy by vystupoval jako svědek, přičemž prohlášení učinil jak za sebe tak za manželku, neboť v poskytování prostředků i hospodaření byli jednotní a vždy se dohodli. Potvrzení je opatřeno podpisem otce žalovaného a je opatřeno ověřovací doložkou pro legalizaci z [datum].

20. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl otec žalobkyně a zemřel dne [datum].

21. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] dle stavu k [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla v tu dobu v katastru nemovitostí evidována jako vlastník pozemků parc. č. [rok] [číslo], [rok] [číslo] a [rok] [číslo]. Jako nabývací titul je pro žalobkyni uvedena smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky vkladu k [datum], a dále smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky vkladu k [datum]. Všechny pozemky byly v tu dobu zajištěny zástavním právem exekutorským k zajištění pohledávky 362 375 Kč s příslušenstvím pro oprávněnou [příjmení]. Evidován je zde evidován též exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, a to exekuční příkaz Exekutorského úřadu Liberec č. j. 131 EX [číslo] ze dne [datum].

22. Z exekučního příkazu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tohoto dne exekutor k uspokojení pohledávky oprávněné [příjmení] ve výši 362 375 Kč s příslušenstvím dle exekučního titulu, jímž je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], proti povinnému ing. [celé jméno svědka] za účasti zdejší žalobkyně coby manželky povinného, přikázal provedení exekuce prodejem nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí jako výlučného vlastnictví manželky povinného, na které se pro účely exekuce pohlíží jako na nemovitosti v SJM povinného a jeho manželky, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a to pozemky parc. č. [rok] [číslo] o výměře 31 m2, parc. č. [rok] [číslo] o výměře 12 m2 a parc. č. [rok] [číslo] o výměře 57 m2.

23. Z návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu exekuce včetně obálky soud zjistil, že se žalobkyně návrhem doručeným Exekutorskému úřadu Liberec dne [datum] domáhala vyškrtnutí ve výroku tohoto usnesení specifikovaných nemovitostí ze soupisu exekuce prodejem nemovitých věcí z důvodu, že jsou v jejím vlastnictví a nepodléhají výkonu exekuce.

24. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že konkurs na majetek povinného coby dlužníka v insolvenčním řízení, byl tímto rozhodnutím zrušen po splnění rozvrhového usnesení.

25. Vzhledem k tomu, že bylo insolvenční řízení vedené s povinným coby dlužníkem před vydáním zdejšího rozsudku skončeno, neuvádí zde soud pro nadbytečnost zjištění učiněná z vyjádření insolvenčního správce z [datum].

26. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], soud zjistil, že v dalším insolvenčním řízení vedeném s povinným coby dlužníkem, byl zjištěn úpadek dlužníka povoleno řešení úpadku oddlužením. Z přihlášky pohledávky věřitelky [právnická osoba] ze dne [datum] (vedená pod P12-1) soud zjistil, že žalovaná přihlásila do insolvence dílčí nezajištěnou pohledávku P-2, kdy jako důvod vzniku pohledávky uvedla směnku vlastní ze dne [datum] a pohledávku vyčíslila částkou 130 693,27 Kč, již představuje kapitalizovaný úrokem ve výši 6 % ročně z částky 362 375 Kč od [datum] do [datum], přičemž současně uvedla, že částka 465 352,50 Kč byla dne [datum] uhrazena.

27. Z usnesení exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č j. [číslo jednací], soud zjistil, že předmětná exekuce byla tímto usnesením částečně zastavena co do částky 465 352,50 Kč a současně jím byl odmítnut návrh bývalé manželky povinného (zdejší žalobkyně) na zastavení exekuce, a to s odůvodněním, že bývalá manželka povinného není účastníkem exekučního řízení.

28. Soud provedl veškeré žalobkyní k výzvě soudu označené důkazy k prokázání tvrzení žalobkyně o tom, že kupní cenu za pozemek parc. č. [rok] [číslo] v k. ú. a obci [obec] žalobkyně zaplatila z prostředků ve svém výlučném vlastnictví, kdy tyto jí byly darovány jejími rodiči. Jediným nově označeným důkazem, na jehož provedení žalobkyně setrvala, byla výpověď smlouvy o účtu. Návrhy na provedení důkazu výslechem matky žalobkyně a výslechem bývalého manžela žalobkyně vzala žalobkyně zpět a proto soud ve zdejším sporném řízení, v němž platí princip projednací, podle něhož soud v zásadě nemá provádět jiné než účastníky navržené důkazy, výslechy osob neprovedl, i když by to mohlo k úplnému zjištění skutkového stavu přispět; primárně je povinností žalobce označovat důkazy k prokázání svých tvrzení, a pokud tak v dostatečné míře nečiní, nese s tím negativní důsledky spojené. O negativním důsledku, jímž měl být neúspěch žalobkyně s tvrzením, že cenu za pozemek žalobkyně uhradila ze svých výlučných prostředků, byla v řízení žalobkyně soudem podle § 118a o. s. ř. poučena a při jeho vědomí důkazní návrhy vzala zpět. Soud proto svůj skutkový závěr založil na zjištěních učiněných z provedených důkazů, přičemž žalobkyni uvěřil, že není schopna obstarat doklady k možné bezhotovostní úhradě kupní ceny za pozemek. Tento důkazní deficit k úhradě kupní ceny a způsobu úhrady kupní ceny jde nicméně k tíži žalobkyně.

29. Soud rovněž ve fázi po vydání částečného rozsudku zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu účastnickým výslechem žalobkyně a stejnopisem notářského zápisu ze dne [datum], když skutečnost, z jakých finančních prostředků byly předmětné nemovitosti zakoupeny, neměla s ohledem na zjištěný skutkový stav a na něj aplikované právní normy relevantní souvislost s předmětem řízení. Soud dále zamítl jako nadbytečné návrhy žalobkyně na provedení důkazu návrhem na rozvod manželství, rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], mimosoudní dohodou rodičů nezletilých dětí ze dne [datum], vyjádřením žalobkyně k odpůrčí žalobě ze dne [datum], vyjádřením PaedDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], vyjádřením žalobkyně ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], svědeckou výpovědí sestry žalobkyně [jméno] [příjmení] a svědeckou výpovědí kamarádky žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], když skutečnost, že žalobkyně od roku 2008 nesouhlasila s podnikáním svého manžela, neměla s ohledem na zjištěný skutkový stav relevantní souvislost s předmětem řízení. Soud zamítl též návrhy žalované na provedení důkazu výpisy z účtu povinného vedeného KB pod č. [bankovní účet] za období [datum] – [datum] a za období [datum] – [datum], jelikož předmětné výpisy nebyly s to ověřit, že blankosměnkou zajištěná pohledávka existovala ke dni [datum].

30. Soud se, jak je odůvodněno níže, neztotožnil s dovoláváním se žalobkyně na aplikaci institutu dobrých mravů. Proto soud rovněž zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu nečitelnou listinou, nečitelnou listinou, nečitelným dodatkem ke Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu, nečitelnou listinou, nečitelnou listinou a přihláškou pohledávky [obec] správy sociálního zabezpečení. Současně soud konstatuje, že tyto byly označeny a předloženy po koncentraci, přičemž žalobkyně nepřesvědčila soud, že tyto nemohla bez své vinny včas označit. Skutečnost, že její bývalý manžel překročil debet, nebo že nedodržel jiné smluvní (platební) povinnosti, musela být žalobkyni známá nejpozději po doručení vyjádření původní žalované ze dne [datum]. Žalobkyně měla tedy dostatek prostoru činit před koncentrací řízení ([datum]) za účelem plného seznámení se se skutkovým stavem dlouhou dobu před označením a předložením důkazů v podání ze dne [datum].

31. Soud dále zamítl návrhy žalobkyně na provedení důkazu záznamem ze šetření ze dne [datum], úplným výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] s. r. o. a výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku paní [jméno] [příjmení] z důvodu jejich navržení až po koncentraci řízení, přičemž ale současně tyto neměly relevantní souvislost s předmětem řízení.

32. Shora uvedené provedené důkazy soudu poskytly dostatečná zjištění pro skutkový závěr potřebný pro rozhodnutí o zbývající části předmětu sporu, příp. pokud žalobkyně nesplnila povinnost označit důkazy ke svým tvrzením, nese s tím spojené negativní důsledky. Soud v souladu s § 132 o. s. ř. provedené důkazy hodnotil v kontextu tvrzení účastníků jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Stěžejním důkazem, jímž žalobkyně prokazovala své tvrzení, že prostředky na úhradu kupní ceny za pozemek parc. č. [rok] [číslo] v k. ú. a obci [obec] získala darem od svých rodičů a ten je tedy v jejím výlučném vlastnictví, je potvrzení jejího otce [jméno] [příjmení] z [datum]. Soud nicméně dospěl k závěru, že ze samotného prohlášení [jméno] [příjmení] nebylo možno vycházet. Žalobkyně sama uvedla, že rodiče žalobkyně byt, k němuž přináležel předmětný pozemek, užívali, a předmětný pozemek užívali jako jeho předzahrádku. Otec žalobkyně, stejně jako matka žalobkyně coby její druhý rodič, měl tedy, vycházeje z tvrzení žalobkyně, byť neprokázaného a učiněného až po koncentraci řízení, zjevně zájem na výsledku sporu, když zpeněžením předmětného pozemku v exekuci vedené proti bývalému manželku žalobkyně, by rodiče žalobkyně fakticky přišly o nemovitou věc jimi užívanou. Matka žalobkyně, za niž otec žalobkyně své prohlášení dle jeho textu rovněž činil, v řízení nebyla vyslechnuta, neboť žalobkyně vzala důkazní návrh zpět, a soud tak nemohl, v souladu se zásadou přímosti a ústnosti, potvrdit pravdivost prohlášení otce žalobkyně. Žádné další důkazy žalobkyně ke svému tvrzení neoznačila. Skutečnost, že již fakticky nemá přístup k výpisu z účtu z doby, kdy měla kupní cenu uhradit, a že tyto nelze obstarat ani od prodávajícího, jde pouze k její tíži, neboť je to žalobkyně, již ve vztahu k jejímu tvrzení tíží břemeno důkazní. Proti pravosti ani pravdivosti zbývajících provedených listinných důkazů žádná z účastnic ničeho nenamítala. Jedná se o listiny, které pochází z činnosti předchůdkyně žalobkyně, resp. z jejího smluvní vztahu s povinným (rámcová smlouva, smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a smlouva o vydání a používání platební karty, směnečné vyplňovací prohlášení, směnka vlastní, výpisy z účtů), o (veřejné) listiny pocházející z činnosti orgánů státní moci (výpis z katastru nemovitostí, exekuční příkaz, notářský zápis, rozsudek a usnesení), o titul k převodu vlastnického práva, na jejichž základě byl převod práv zapsán v katastru nemovitostí (kupní smlouva), podání, jež vedlo k zahájení tohoto řízení (návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekuce), příp. o listiny z jiných zdrojů, o jejichž pravosti či pravdivosti soud nemá důvod pochybovat.

33. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým závěrům.

34. Žalobkyně byla manželkou povinného od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalobkyně a povinný zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že v tomto jmění nebudou nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a tyto budou ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Manželé současně zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů tak, že počínaje dnem [datum] v tomto jmění nebude majetek, který nabude některý z manželů, ani závazky, které některému z manželů vzniknou. Tento majetek bude toho z manželů, který jej nabude, a závazky budou toho z manželů, kterému vzniknou. Dne [datum] se KB zavázala povinnému zřídit podnikatelský účet v Kč [číslo] přičemž ke krytí všech pohledávek a nároků žalované z tohoto účtu podepsal povinný dne [datum] směnečné vyplňovací prohlášení a vystavil KB blankosměnku. Ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek ve výši 330 872,59 Kč. Ke dni [datum] měl povinný vůči KB pohledávku ve výši 882 927,41 Kč. Ke dni [datum] měl povinný vůči KB závazek ve výši 57 670,99 Kč KB následně do směnky doplnila částku 362 375 Kč, datum splatnosti [datum] a platební místo. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], byla manželovi žalobkyně uložena povinnost zaplatit žalované směnečný peníz ve výši 362 375 Kč s úrokem ve výši 6 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu 1 207,90 Kč a náhradu nákladů řízení 54 770 Kč.

35. Pozemek parc. č. [rok] [číslo] v k. ú. a obci [obec] byl zakoupen žalobkyní v době trvání jejího manželství s povinným. Kupní cenu žalobkyně uhradila, zůstalo však neobjasněno z jakých prostředků. Na pozemek byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí].

36. Soud konstatuje, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ve vztahu k prokázání skutečnosti, že žalobkyně věděla, že jejímu manželovi má na základě rámcové smlouvy, smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a smlouvy o vydání a používání platební karty ze dne [datum] ve spojení se směnečným vyplňovacím prohlášením ze dne [datum], vzniknout závazek vůči KB. Žalovaná k poučení soudu uvedla, že nebylo její povinností informovat žalobkyni jako manželku povinného o existenci tohoto smluvního závazku. Z těchto důvodů soud vychází z toho, že 1) žalobkyně nevěděla, že jejímu tehdejšímu manželovi má na základě smlouvy s KB z [datum] ve spojení se směnečným vyplňovacím prohlášením ze dne [datum] vzniknout závazek vůči KB, a 2) závazek manžela žalobkyně vůči KB vznikl až po sepsání notářského zápisu o zúžení rozsahu SJM.

37. Žalobkyně naopak neunesla břemeno k prokázání svého tvrzení, že prostředky, z nichž žalobkyně uhradila kupní cenu za pozemek parc. č. [rok] [číslo] v k. ú. a obci [obec], jí byly darovány jejími rodiči.

38. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval následující právní normy a rovněž uvedené judikatorní závěry.

39. Podle § 42 odst. 1 ex. ř., [účinnost] do [datum], lze exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

40. Podle § 267 odst. 1 o. s. ř., [účinnost] do [datum], lze právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

41. Podle § 267 odst. 2 o. s. ř., [účinnost] do [datum], se obdobně podle odstavce 1 postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit.

42. Podle čl. II bodu 3 zákona č. 139/2015 Sb., kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a katastrální zákon, se o návrzích na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném přede dnem nabytí tohoto zákona (tj. před [datum]), které byly podány přede dnem bytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne podle dosavadních právních předpisů 43. Jak je uvedeno již v prvním odstavci tohoto odůvodnění, žalobkyně se návrhem podaným dne [datum] domáhala vyškrtnutí ve výrocích rozsudku specifikovaných nemovitých věcí ze soupisu exekuce. Soudní exekutor o návrhu nerozhodl a tento postoupil exekučnímu soudu. Exekuční soud posoudil podání žalobkyně jemu postoupené exekutorem jako vylučovací žalobu, nechal tuto zapsat do agendy C zdejšího soudu, jenž žalobkyni vyzval k doplnění návrhu, na což žalobkyně reagovala tak, že podala vylučovací žalobu. Pokud takovým postupem soudu došlo k faktické procesní transformaci z návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu exekuce (přičemž tento nebyl žalobkyní coby tehdejší manželkou povinného podán správně, neboť nemovité věci se do soupisu nesepisují - srov. § 68 odst. 1 ex. ř. a contrario - a tyto tedy nebylo lze ze soupisu vyškrtnout) na vylučovací žalobu, nelze žalobkyni klást k tíži, že v mezidobí od podání návrhu u exekutora do dokončení transformace jejího návrhu na vylučovací žalobu za asistence soudů, došlo ke změně právní úpravy, která od [datum] odebrala manželu povinného dle názoru některých akademiků aktivní legitimaci k podání vylučovací žaloby. Soud proto posoudil žalobu jako podanou za účinnosti úpravy ustanovení § 267 o. s. ř. ve znění od [datum] do [datum]. Tato úprava se v souladu s intertemporálním ustanovením čl. II bodu 3 zákona č. 139/2015 Sb. užije i na rozhodování pozdější.

44. Soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] v exekuci vedené pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] vydal exekuční příkaz, kterým byla postižena ve výroku rozsudku uvedená nemovitá věc, a to z důvodu, že na ně nahlížel podle tehdy účinného § 42 odst. 1 ex. ř. jako na majetek patřící do SJM povinného a jeho manželky.

45. Při hmotněprávním posouzení věci, soud s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vycházel z právních předpisů účinných do [datum], když manželství a společné jmění žalobkyně a povinného vzniklo dne [datum], pohledávka KB vůči manželovi vznikla na základě rámcové smlouvy, smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu a smlouvy o vydání a používání platební karty ze dne [datum], k zúžení SJM žalobkyně a povinného došlo notářským zápisem ze dne [datum], a krátce poté došlo k zániku a opětovnému vzniku pohledávky žalobkyně.

46. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“), [účinnost] do [datum], tvoří společné jmění manželů a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jednám z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

47. Podle § 143a odst. 1 obč. zák., [účinnost] do [datum], mohou manželé smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouvy účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

48. Podle § 144 obč. zák., [účinnost] do [datum], pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

49. Podle § 488 obč. zák., [účinnost] do [datum], je závazkovým vztahem právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.

50. V dané věci je předmětem pohledávky, pro jejíž vymožení je vedena exekuce, pohledávka ze směnky, exekvované na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž směnka byla vyplněna podle vyplňovacího směnečného prohlášení (ve smyslu čl. 1 § 10 ve spojení s § 77 odst. 2 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového) povinného. Dle směnečného vyplňovacího prohlášení blankosměnka byla povinným vystavena jako prostředek ke krytí všech pohledávek a nároků KB plynoucích ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu [číslo]. Obecně je v případě smlouvy o účtu (ve smyslu § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění do [datum]), typické, že banka na účet za sjednaných smluvních podmínek peněžní prostředky přijímá, vyplácí je z něj, provádí platební transakce, a proto ačkoli po většinu času jsou prostředky na účtu uloženy, a majitel účtu má tedy za bankou pohledávku, může – dle bankou a majitelem sjednaných podmínek – docházet též k tomu, že se majitel účtu dostane do debetu, kdy naopak pohledávku za ním má banka. Pro případy vzniku a neplnění takových pohledávek KB byla jako zajišťovací prostředek vystavena blankosměnka povinným.

51. V předmětné věci bylo nezbytné zjistit, kdy KB vznikla pohledávka ve smyslu § 488 obč. zák. za žalovaným, která vedla k vyplnění směnky. Tento okamžik je rozhodný pro určení, zda pohledávka ze směnky, vznikla před či po zúžení rozsahu společného jmění manželů, k němuž v předmětné věci došlo dne [datum]. Žalovaná se mýlí, pokud uvádí, že pohledávka KB vznikla již v okamžiku vystavení blankosměnky [datum]. V řízení nebylo přesně zjištěno, kdy byla blankosměnka KB vyplněna a pro jakou konkrétní její pohledávku, ale bylo zjištěno, že KB měla po dobu několika měsíců před zúžením rozsahu SJM pohledávku za povinným, a to i ke dni zúžení rozsahu SJM (330 872,59 Kč), avšak tato její pohledávka připsáním prostředků na účet povinného dne [datum] zanikla a jemu naopak vznikla pohledávka za KB (882 927,41 Kč). Ke dni [datum] se opětovně povinný ocitl v debetu a KB vznikla za ním pohledávka ([datum]). [příjmení] do blankosměnky vyplnila datum splatnosti [datum] a částku 362 375 Kč. Z provedeného dokazování není přesně zřejmé, kdy jí pohledávka v této výši vznikla, avšak s ohledem na běh času je dle soudu očividné, že tomu bylo po zúžení rozsahu SJM, k němuž došlo více než dva roky předtím.

52. Exekvovaná pohledávka žalované tak vznikla nejdříve dne [datum], kdy se povinný opětovně dostal na účtu do debetu, a nejpozději dne [datum], kdy se stala splatnou směnka. Pokud by ostatně KB směnku neprozřetelně vyplnila předtím, než se povinný dne [datum] dostal z debetu, což vedlo k zániku její pohledávky za ním, vystavila by se riziku možného úspěšného uplatnění obranné kauzální námitky zániku pohledávky, k jejímuž zajištění byla směnka vystavena, což nelze u banky předpokládat. Soud má proto za prokázané, když žalovaná ani netvrdila opak, že banka směnku vyplnila až tehdy, kdy měla rozumnou míru jistoty, že tuto s úspěchem v případě nesplnění uplatní u soudu.

53. Ve vztahu k předmětné nemovité věci, tedy k pozemku parc. č. [rok] [číslo] v k.ú. a obci [obec], jež byla zakoupena na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené na straně prodávající toliko s žalobkyní, kdy kupní cena byla žalobkyní hrazena z blíže nespecifikovaných prostředků, je nutno uzavřít, že tato je součástí SJM, neboť ve vztahu k ní nebyl rozsah SJM modifikován, a žalobkyni se v řízení nepodařilo vyvrátit domněnku ve smyslu § 144 obč. zák., podle něhož se tato stala součástí SJM, když žalobkyně své břemeno k tvrzení, že kupní cenu za pozemek uhradila ze svých výlučných prostředků neunesla. Pokud tedy byla kupní cena hrazena z prostředků, jež byly součástí SJM, když opak nebyl žalobkyní prokázán, stal se zakoupený pozemek parc. č. [rok] [číslo] v k.ú. obci [obec] rovněž součástí SJM. Soud proto uzavřel, že ke dni vydání exekučního příkazu byl tento pozemek součástí SJM.

54. Soud se nezabýval povahou závazku žalovaného, tedy zda je součástí SJM či nikoliv, neboť to nebylo pro rozhodnutí věci podstatné, jelikož dle § 42 odst. 1 ex. ř. lze exekuci na majetek patřící do SJM vést také tehdy, jde-li o vymáhání dluhu, který vznikl jen jednomu z manželů. Soud má nicméně za to, že závazek povinného má původ v jeho podnikatelském účtu. Bez významu pro exekuci je, zda rozsah závazků přijatých povinným bez souhlasu tehdejší manželky přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům tehdejších manželů. Bylo zcela na stranách smlouvy o tomto účtu, jak si sjednají podmínky, zda banka povolí povinnému debet či nikoliv, zda jej bude navyšovat i přes opakované neplnění závazků a jiné podmínky. KB je obchodní korporací, jejímž primárním účelem je zisk, KB měla (své v budoucnu vzniklé) pohledávky kryté povinným vystavenou blankosměnkou, a pokud při péči řádného hospodáře uvážila, že se jí vyplatí v rámci obchodního vztahu s podnikatelem případně navyšovat debet či jinak umožňovat zadlužování povinného, pak v tom nelze spatřovat jednání v rozporu s dobrými mravy. Obdobně nelze za rozpornou s dobrými mravy shledávat právní úpravu, která umožňuje věřiteli hojit se z majetku v SJM, přestože exekvovaný dluh je výlučným dluhem jediného z manželů, když navíc tato úprava prošla opakovaným testem ústavnosti. Není na soudu, aby individuálním právním aktem vyslovil, že takový postup žalované coby oprávněné v exekuci je v rozporu s dobrými mravy, či že snad rozporně s dobrými mravy jedná exekutor, který po zváží všechny podstatné okolností a rozhodne, co z exekučně postiženého majetku zpeněží. Minimálně rozporným s dobrými mravy však bylo bezpochyby chování povinného, který na úkor své tehdejší manželky, navyšoval své dluhy a nic na ně neplnil. To však nemůže vést k vyhovění žalobě a popření platné právní úpravy.

55. Soud se dále zabýval tím, zda bylo možno předmětný pozemek exekučně postihnout v souladu s § 42 odst. 1 ex. ř. ve shora citovaném znění, přičemž dospěl k závěru, že tak bylo lze učinit, neboť ve vztahu k předmětnému pozemku nebylo SJM zúženo, přičemž soud na základě výše uvedeného dospěl k právnímu závěru, podle něhož pozemek parc. č. 1910 [číslo], se stal součástí SJM, ve vztahu k němu nebylo SJM zúženo a bylo lze k němu vést podle § 42 odst. 1 ex. ř. exekuci. Ve vztahu k tomuto pozemku nebyla žaloba důvodná a proto ji soud v této zbývající části konečným rozsudkem zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k meritorním výrokům rozsudku soud rozhodoval dle zásady úspěchu ve věci ve smyslu § 142 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [obec], ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [obec], ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na pozemku parc. č. [rok] [číslo] v k. ú. [obec], ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaná byla naopak ve věci úspěšná ve vztahu k pozemku parc. č. [rok] [číslo], ve vztahu k pozemku parc. č. [rok] [číslo], ve vztahu k pozemku parc. č. [rok] [číslo], ve vztahu k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa] postavené na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [obec] a ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] postaveného na pozemku parc. č. [rok] a na společných částech pozemku parc. č. [rok]. Úspěch a neúspěch obou účastnic je tedy prakticky totožný, když soud poměřoval toliko počet věcí, jejichž vyloučení z exekuce se žalobkyně domáhala, když hodnota jednotlivých věcí nebyla soudu známá a bylo by zcela nehospodárné tyto hodnoty věcí pro účely poměřování úspěchu a neúspěchu účastnic v řízení zjišťovat, přičemž soud pro tento účel považoval z jednotlivou věc každý pozemek vymezený parcelním číslem nebo spoluvlastnický podíl na něm, dále každou bytovou jednotku jako prostorově oddělenou část domu, a dále spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Podle toho soud dospěl k závěru, že každá z účastnic byla úspěšná ve vztahu ke stejné části předmětu řízení a proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vyslovil, že žádná z účastnic ve vztahu k meritornímu rozhodnutí podle úspěchu ve věci právo na náhradu nákladů řízení. Tímto je rozhodnuto také o nákladech proběhnutého odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

57. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k částečnému zastavení soud rozhodoval dle zásady zavinění zastavení řízení ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. Zastavení řízení zjevně zavinila svým chováním žalobkyně, když vzala žalobu částečně zpět. Je nicméně nutno přihlédnout k tomu, že důvody vedoucí žalobkyni k částečnému zpětvzetí žaloby mají původ mimo zdejší řízení. V důsledku chování obou účastnic v insolvenčním řízení, došlo ke zpeněžení nemovitých věcí, ve vztahu k nimž byla posléze vzata žaloba zpět, ke ztrátě vlastnického práva žalobkyně k nim a tím k zániku účinků exekučních příkazů (dle § 285 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon). Trvala-li by žalobkyně na žalobě v původním rozsahu i po zpeněžení nemovitých věcí a zániku účinků příslušných exekučních příkazů, musela by s ní být neúspěšná. Z pohledu žalobkyně tak nebylo důvodné na žalobě v této části nadále trvat, okolnosti vedoucí ke zpětvzetí žaloby však nelze shledávat výlučně na straně žalobkyně. Současně soud přihlédl k tomu, že v exekuci soudní exekutor exekučními příkazy postihl majetek o hodnotě výrazně převyšující pohledávku žalované za bývalým manželem žalobkyně, a přestože byla převážná část pohledávky již uspokojena, žalovaná jako oprávněná v exekuci na exekutorem zvoleném způsobu exekuce trvá. V těchto okolnostech soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. a proto žalované náhradu nákladů řízení ve vztahu k částečnému zastavení řízení zcela nepřiznal.

58. Žalobkyně byla ze 100 % osvobozena od placení soudního poplatku. Žalovaná je podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinna zaplatit odpovídající část soudního poplatku, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalovaná nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, když soud shora konstatoval, že jejich úspěch a neúspěch byl prakticky totožný, žalovaná tedy zaznamenala neúspěch v rozsahu 50 % a proto je povinna zaplatit jednu polovinu soudního poplatku připadajícího na předmět řízení, o němž bylo meritorně rozhodnuto. Poplatek za žalobu, jehož předmětem není peněžité plnění, činí podle položky 4 bodu 1 písm. a) přílohy zákona o soudních poplatcích (tj. sazebník poplatků) částku 5 000 Kč. Pro účely rozhodování o soudním poplatku se podle § 6a odst. 6 zákona o soudních poplatcích za jednu nemovitou věci pokládají všechny nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví, a to, dodává soud, včetně listu vlastnictví, na kterém je evidován spoluvlastnický podíl na společných částech budovy a pozemku náležejících k bytové jednotce. Nemovité věci, o nichž bylo rozhodováno meritorně, jsou zapsány na listech vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] a na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] Soudní poplatek tak činí 25 000 Kč (5 x 5 000 Kč). Na žalovanou se přenáší povinnost k zaplacení jedné poloviny soudního poplatku, tedy částka 12 500 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna České republice na účet zdejšího soudu tuto částku uhradit, a to v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů, na účet zdejšího soudu [číslo] [variabilní symbol].