11 C 110/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 578 838 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 578 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 578 838 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 53 627,2 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 653 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 653 838 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 46 D 41/2015-183 ze dne 6. 2. 2019 bylo potvrzeno, že celá pozůstalost zůstavitele [jméno] [příjmení] narozeného [datum], zemřelého dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“) připadá žalobci. Dle tohoto usnesení byla součástí pozůstalosti mimo jiné i pohledávka za žalovaným ve výši 653 838 Kč z titulu nevyplacené části kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobce uvedl, že kupní smlouvou se zůstavitel jako prodávající zavázal převést vlastnické právo k nemovitým věcem – domu [adresa] stojícímu na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] to vše zapsané v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek] – na kupujícího [jméno] [příjmení] a kupující se zavázal uhradit kupní cenu v celkové výši 930 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 40 000 Kč byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy realitní kanceláři a zbývající část kupní ceny ve výši 890 000 Kč byla uhrazena na účet č. ú. [bankovní účet] dne [datum]. Účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalovaného. Kupní smlouvu za zůstavitele uzavřel na základě plné moci žalovaný. Část uhrazené kupní ceny ve výši 236 162 Kč byla žalovaným uhrazena za zůstavitele [anonymizována čtyři slova], a to za účelem úhrady závazků zůstavitele vůči předmětnému bytovému družstvu. Žalobce proto uvedl, že žalobou uplatňovaná částka ve výši 653 838 Kč představuje zbývající část kupní ceny, která byla zaslána na účet žalovaného, a žalovaný ji zůstaviteli nevrátil. Žalobce zdůraznil, že žalovaný ani k výzvě notáře jako soudního komisaře ani na základě výzvy žalobce zbývající část kupní ceny nevrátil ani blíže neuvedl, jak s ní naložil, natož že by to doložil. Pouze sdělil, že zbývající kupní cenu použil k úhradě dalších závazků zůstavitele a že mezi ním a zůstavitelem byly vzájemné pohledávky vypořádány, přičemž vznesl námitku promlčení žalobou uplatňované pohledávky. Žalobce dále uvedl, že do pozůstalostního řízení žalovaný dne [datum] přihlásil svou pohledávku ve výši 236 162 Kč, když uvedl, že ze svých finančních prostředků uhradil závazky zůstavitele vůči [anonymizována čtyři slova], když o této přihlášené pohledávce se žalobce dozvěděl až při jednání soudního komisaře dne [datum]. Následně vyšlo najevo, že závazek zůstavitele vůči [anonymizována čtyři slova] v celkové výši 236 162 Kč nebyl uhrazen z finančních prostředků žalovaného, ale z finančních prostředků zůstavitele (z doplatku kupní ceny), které byly pouze zaslány na účet žalovaného. Žalobce zdůraznil, že zaslání peněz na účet žalovaného neznamená, že mu tyto prostředky patří a že nebyl povinen je vrátit zůstaviteli, potažmo žalobci. Peněžní prostředky nebyly žalovanému pouhým zasláním na jeho účet darovány. Skutečnost, že zůstavitel neuplatnil svou pohledávku u soudu, ještě neznamená, že by žalovaný nebyl povinen peněžní prostředky vrátit, neboť je zcela běžné, že starší osoby již ke konci svého života nechtějí vést soudní řízení zejména pak vůči osobám blízkým. Žalobce uvedl, že dle jeho názoru byla mezi zůstavitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úschově, což plyne z plné moci ze dne [datum] udělené zůstavitelem žalovanému. Žalobce uvedl, že právě přihlášením fiktivní pohledávky do pozůstalostního řízení se žalovaný zachoval nemravně a nemělo by tak být k vznesené námitce promlčení přihlédnuto. Nepoctivé chování žalovaného žalobce spatřuje i v tom, že namísto, aby řádně vysvětlil a doložil, jak naložil s doplatkem kupní ceny, žalovaný bez bližšího vysvětlení sdělil, že vztahy mezi ním a zůstavitelem byly vypořádány a ihned vznesl námitku promlčení. Žalovaný neuhradil shora uvedenou pohledávku ani poté, co byl žalobcem před podáním žaloby k její úhradě vyzván.

2. Žalovaný žalobní nárok neuznal, a to ani z části. K věci předně uvedl, že se domnívá, že nárok žalobce je promlčen, a to zejména proto, že žalobce mohl podat žalobu již v průběhu pozůstalostního řízení, když promlčecí doba běžela i v průběhu pozůstalostního řízení. Zdůraznil, že žalobce si byl vědom, že jeho pohledávka je promlčená a byl tak povinen ji uplatnit bez zbytečného odkladu. Dále uvedl, že žalobce, ač v rámci pozůstalostního řízení uznal pohledávku žalovaného na nákladech pohřbu tuto ani neuhradil, ani nezapočetl. Žalobce navíc dosud neumožnil žalovanému si z bytu zůstavitele, který žalobce v rámci pozůstalostního řízení nabyl, odnést osobní věci, když žalobce tak sám nepostupuje v souladu s dobrými mravy. Žalovaný dále uvedl, že nárok žalobce považuje za nedůvodný. Žalovaný se zůstavitelem vyrůstal od raného dětství, když matka žalovaného si vzala zůstavitele za manžela a společně tak tvořili rodinu. Žalovaný vnímal zůstavitele jako svého otce, když poté co matka žalovaného zemřela, veškerý její majetek zdědil zůstavitel. Ten se rozhodl, že vše odkáže žalovanému, ale až poté, co uhradí své závazky. Zůstavitel se proto rozhodl prodat nemovité věci - dům [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] to vše zapsané v katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí], [územní celek] – když požádal žalovaného, aby prodej nemovitých věcí a úhradu závazků zařídil. K prodeji nemovitých věcí skutečně došlo, když některé závazky zůstavitele uhradil přímo žalovaný za zůstavitele, někdy zůstavitel požádal o hotovost a závazky uhradil sám. Vzhledem k tomu, že se jednalo o předávání peněz v rámci rodiny, nedocházelo k vystavování žádných potvrzení o předání peněz. [příjmení] kupní ceny, která nebyla použita k úhradě dluhů zůstavitele či nebyla předána zůstaviteli, zůstavitel žalovanému daroval. Zůstavitel za svého života nikdy nepožadoval úhradu pohledávky z titulu nevrácené kupní ceny, neboť se necítil být věřitelem žalovaného. Jelikož však zůstavitel zemřel náhle, již nerealizoval svůj záměr odkázat svůj majetek žalovanému. K přihlášce pohledávky do pozůstalostního řízení uvedl, že žalovaný jako osoba neznalá práva nesprávně pochopil, jak má dojít k vypořádání vztahů v rámci pozůstalostního řízení. Nejednal s úmyslem se obohatit, ale v dobré víře, že mu finanční prostředky mu náleží. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Usnesením zdejšího soudu č. j. 11 C 110/2019-90 ze dne 5. 8. 2019 soud řízení co do částky ve výši 75 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 75 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavil. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky 578 838 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 578 838 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 3. 2013 soud zjistil, že rozhodnutí bylo vydáno v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelé dne [datum]. Dále z něj plyne, že usnesením byla schválena dohoda [jméno] [příjmení] a žalovaného, na základě které [jméno] [příjmení] nabyl veškerý majetek bez povinnosti výplaty dědického podílu spoludědici (žalovanému). Rovněž z něj vyplývá, že čistá hodnota pozůstalosti činila 7 766 Kč, když výše společných dluhů zůstavitelky a [jméno] [příjmení] činila celkem 346 000 Kč.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba [adresa], bydlení, stavby [adresa], bydlení, to vše zapsané na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], [územní celek], okres [okres] zapsán zůstavitel. Dále z něj plyne, že jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum].

6. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že je v ní jako prodávající uveden zůstavitel a jako kupující [jméno] [příjmení] Smlouva byla podepsána smluvními stranami dne [datum], když za zůstavitele smlouvu podepsal žalovaný na základě plné moci ze dne [datum]. Dále z ní plyne, že prodávající se zavázal převést vlastnické právo k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, to vše zapsané na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], [územní celek], okres [okres] kupující se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 930 000 Kč, když část kupní ceny ve výši 40 000 Kč byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy realitní kanceláři a zbylá část kupní ceny ve výši 890 000 Kč byla splatná na účet č. [bankovní účet], a to do tří pracovních dnů ode dne podpisu smlouvy. Přílohou kupní smlouvy je plná moc ze dne [datum], kterou zůstavitel zmocnil žalovaného ke všem úkonům spojeným s prodejem nemovitých věcí mimo jiné i k uzavření smlouvy o úschově kupní ceny.

7. Z návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí plyne, že dne [datum] byl podán návrh na katastr nemovitostí, když jako navrhovatelé jsou uvedeni zůstavitel zastoupený žalovaným jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupující.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že jako vlastník nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, to vše zapsáno na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], [územní celek], okres [okres] zapsán [jméno] [příjmení]. Dále z něj plyne, že jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

9. Z přihlášky pohledávky do dědického řízení ze dne [datum] plyne, že byla vyhotovena žalovaným a byla adresována notářce Mgr. [jméno] [příjmení]. Dále z ní vyplývá, že žalovaný přihlašuje svou pohledávku ve výši 236 162 Kč za zůstavitelem do řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], když pohledávka vznikla z titulu úhrady členského vkladu, úroků a nájemného za byt, kde bydlel zůstavitel, a žádá její úhradu.

10. Z protokolu ze dne [datum] plyne, jaké pohledávky a jakých věřitelů byly do pozůstalostního řízení sp. zn. [spisová značka] přihlášeny, když je mezi nimi uvedena pohledávka žalovaného ve výši 236 162 Kč z titulu úhrady členského podílu, nájemného a pohledávka žalovaného ve výši 14 488 Kč z titulu úhrady nákladů pohřbu.

11. Z protokolu ze dne [datum] plyne, jaké pohledávky a jakých věřitelů byly do pozůstalostního řízení sp. zn. [spisová značka] přihlášeny, když je mezi nimi uvedena pohledávka žalovaného ve výši 236 162 Kč z titulu úhrady členského podílu, nájemného a pohledávka žalovaného ve výši 14 488 Kč z titulu úhrady nákladů pohřbu. [jméno] [příjmení] uplatnil při jednání u notáře své dědické právo z titulu osoby, která žila se zůstavitelem minimálně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti.

12. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo uloženo, aby proti žalobci podal žalobu na určení, že je dědicem ze zákona. Dále z něj plyne, že [jméno] [příjmení] uvedl, že se zůstavitel vedl od roku 2011 společnou domácnost, a to až do jeho smrti, když žalobce neuznal jeho dědické právo.

13. Z protokolu ze dne [datum] plyne, že [jméno] [příjmení] nepodal ve stanovené lhůtě žalobu na určení, že dědicem po zůstaviteli.

14. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis notářky Mgr. [jméno] [příjmení] pro žalovaného, ve kterém ho vyzývá, aby ve lhůtě jednoho týdne sdělil, jakým způsobem zůstaviteli vrátil kupní cenu ve výši 890 000 Kč, kterou obdržel na základě kupní smlouvy ze dne [datum].

15. Z emailu ze dne [datum] plyne, že se jedná o email žalovaného adresovaný notářce, ve kterém jí sděluje, že ho zůstavitel zplnomocnil k prodeji nemovitosti, když peníze z prodeje byly poslány na jeho účet, když z těchto peněz uhrazoval dluhy zůstavitele a zbytek peněz předal zůstaviteli. Konkrétní částky si s ohledem na časový odstup nepamatuje.

16. Z protokolu ze dne [datum] plyne, co bylo zařazeno do aktiv pozůstalosti a co do pasiv pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení].

17. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 2. 2019 soud zjistil, že rozhodnutí bylo vydáno v pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemřelém dne [datum]. Dále z něj plyne, že bylo potvrzeno připadnutí veškerého majetku zůstavitele žalobci. Dále z něj vyplývá, že majetek zůstavitele zahrnuje pohledávku za žalovaným ve výši 653 838 Kč z titulu nevyplacené části kupní ceny podle kupní smlouvy ze dne [datum] a bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa] v [okres], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] včetně podílu na společných částech budovy a na pozemcích parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], kat. území [část obce], obec Ústí nad Labem, okres [okres]. Z usnesení dále vyplývá, že pasiva pozůstalosti činí celkem částku ve výši 71 115,59 Kč, která se skládá z dluhu u [právnická osoba] a. s., z dluhu u společnosti [právnická osoba], z dluhu u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], z dluhu u [právnická osoba], z dluhu u Finančního úřadu pro [anonymizováno] kraj, z dluhu u [právnická osoba] a z dluhu u žalovaného ve výši 14 488 Kč z titulu náhrady nákladů pohřbu. Dále z něj plyne, že pohledávka žalovaného ve výši 236 162 Kč nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci [datum].

18. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 653 838 Kč z titulu nevyplacené kupní ceny dle kupní smlouvy ze dne [datum], a to nejpozději do [datum].

19. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis zástupce žalovaného adresovaný žalobci, ve kterém žalobci oznamuje, že převzal zastupování žalovaného. Dále v něm uvedl, že vzájemné majetkové vztahy mezi žalovaným a zůstavitelem byly vypořádány a žalovaný tak zůstaviteli ke dni jeho smrti ničeho nedlužil. Dále uvedl, že ve vztahu k žalobcem požadované částce vznáší námitku promlčení.

20. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k doložení, jak žalovaný naložil s částí kupní ceny ve výši 653 838 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů, anebo aby uhradil dlužnou částku ve výši 653 838 Kč nejpozději do [datum].

21. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] plyne, že se jedná o účet vedený na jméno zůstavitele. Dále z něj vyplývá, že na něj byla dne [datum] připsána částka ve výši 75 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Dále z něj plyne, že v období od [datum] do [datum] byl na účtu debetní zůstatek mezi 5 až 8 tisíci, kdy jediným větším příjmem byla pravidelná měsíční platba ve výši 3 000 Kč od [anonymizována dvě slova].

22. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že byl vystaven [anonymizována dvě slova], bytové družstvo a byl určen zůstaviteli. Dále z něj plyne, že v něm byly vyčísleny pohledávky družstva vůči zůstaviteli splatné do [datum]. Zůstavitel byl dopisem vyzván k úhradě členského vkladu v celkové výši 141 100 Kč, který měl být uhrazen na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], k úhradě příspěvku na úroky z úvěru v celkové výši 6 419 Kč, který měl být uhrazen na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], k úhradě nájemného a záloh na teplo a vodu v celkové výši 88 643 Kč, které mělo být uhrazeno na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], když všechny částky měly být uhrazeny do [datum].

23. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] plyne, že účet je veden pro žalovaného. Dále z něj plyne, že na něj byla dne [datum] připsána částka ve výši 890 000 Kč s poznámkou [jméno] [příjmení], a byla z něj vybrána částka ve výši 150 000 Kč, dne [datum] byla z účtu odeslána platba ve výši 141 100 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] byla z účtu odeslána platba ve výši 6 419 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] byla z účtu odeslána platba ve výši 88 643 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] byla z účtu odeslána platba ve výši 75 000 Kč na účet č. [bankovní účet].

24. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] plyne, že účet je veden pro žalovaného. Dále z něj plyne, že z něj byla dne [datum] vybrána v hotovosti částka ve výši 150 000 Kč. Vyplývá z něj, že z něj byla dne [datum] vybrána v hotovosti částka ve výši 80 000 Kč.

25. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud pro toto řízení ničeho nezjistil.

26. Z faktury [číslo] ze dne [datum] plyne, že byla vystavena společností [právnická osoba] pro žalovaného jako odběratele za přistavení velkoobjemového kontejneru a odvoz odpadu z adresy [adresa], a to na částku ve výši 4 592 Kč.

27. Ze stvrzenky č. [anonymizováno] ze dne [datum] plyne, že společnost [právnická osoba] převzala dne [datum] částku ve výši 4 592 Kč jakožto platbu na fakturu [číslo].

28. Z potvrzení o převzetí hotovosti ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] převzala od [příjmení] dne [datum] částku ve výši 12 144 Kč.

29. Z potvrzení o doplacení půjčky ze dne [datum] plyne, že zůstavitel – [jméno] [příjmení] splatil dne [datum] půjčku [číslo] ze dne [datum] v celkové výši 18 360 Kč a půjčku [číslo] ze dne [datum] v celkové výši 13 801 Kč.

30. Z účastnického výslechu žalovaného plyne, že matka žalovaného byla manželkou [jméno] [příjmení] (zůstavitele), když žalovaný zůstavitele vnímal jako svého otce. Když matka žalovaného zemřela, dohodl se se zůstavitelem, že veškerý majetek po matce včetně bytu si nechá zůstavitel a žalovaný nebude požadovat svůj dědický podíl. Matka žalovaného a zůstavitel měli dluhy, proto se zůstavitel rozhodl prodat dům. Žalovaný a zůstavitel se domluvili, že kupní cena bude uhrazena na účet žalovaného, který z účtu uhradí dluhy zůstavitele. Část finančních prostředků vybral v hotovosti a předal je zůstaviteli, který tuto částku použil jednak na úhradu dluhů, ale i pro svou osobní potřebu. Některé dluhy si hradil zůstavitel sám osobně, u úhrady některých dluhů byl přítomen žalovaný. Když předával vybrané finanční prostředky zůstaviteli, nepožadoval po něm doklad o předání, neboť takto byli domluveni. [příjmení] kupní ceny, jejíž výši si žalovaný nepamatoval, mu zůstavitel daroval.

31. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 2. 2021 plyne, že trestní stíhání vedené proti žalovanému pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] za účelem vlastního obohacení se jako věřitel přihlásil s pohledávkou ve výši 236 162 Kč do řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [příjmení], ačkoliv věděl, že částka, kterou zaplatil [anonymizována dvě slova], bytové družstvo za zemřelého, pocházela z finančních prostředků zemřelého, a že tedy nebyl jejich vlastníkem, bylo podmínečně zastaveno.

32. Z provedeného dokazování vyplývá, že ke dni [datum] byl jako vlastník nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] na němž stojí stavba [adresa], bydlení, stavby [adresa], bydlení, to vše zapsané na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], [územní celek], okres [okres] zůstavitel, když jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum]. Dne [datum] byla smluvními stranami listina podepsána označená jako kupní smlouva o převodu vlastnictví nemovitostí, když za zůstavitele smlouvu podepsal žalovaný, a to na základě plné moci ze dne [datum] Smlouvou se zůstavitel jako prodávající zavázal převést vlastnické právo k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, to vše zapsané na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], [územní celek], okres [okres] – na kupujícího a [jméno] [příjmení] jako kupující se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 930 000 Kč, když část kupní ceny ve výši 40 000 Kč byla uhrazena ke dni podpisu smlouvy realitní kanceláři a zbylá část kupní ceny ve výši 890 000 Kč byla splatná na účet žalovaného (č. [bankovní účet]), a to do tří pracovních dnů ode dne podpisu smlouvy. Kupní cena ve výši 890 000 Kč byla uhrazena na účet žalovaného dne [datum]. Dne [datum] byl podán návrh na vklad vlastnického práva ve prospěch [jméno] [příjmení]. Ke dni [datum] byl jako vlastník nemovitých věcí – pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, zapsaných na [anonymizováno] [rok], kat. území [část obce], obec Ústí nad Labem, okres [okres] [jméno] [příjmení], když jako nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum]. Žalovaný zaslal zůstaviteli na jeho účet dne [datum] částku ve výši 75 000 Kč. Žalovaný uhradil [anonymizována dvě slova], bytové družstvo dne [datum] částku ve výši 141 100 Kč za účelem úhrady členského příspěvku, částku ve výši 6 419 Kč za účelem úhrady úroků z úvěru, částku ve výši 88 643 Kč za účelem úhrady nájemného a záloh na teplo a vodu. Dne [datum] zůstavitel uhradil půjčku [číslo] ze dne [datum] v celkové výši 18 360 Kč, půjčku [číslo] ze dne [datum] v celkové výši 13 801 Kč a půjčku v celkové výši 12 144 Kč, a to z kupní ceny za prodej nemovitých věcí. K tomuto závěru soud dospěl proto, že k úhradě těchto dluhů došlo bezprostředně po úhradě kupní ceny, když k úhradě těchto dluhů neměl zůstavitel na účtu před uzavřením kupní smlouvy dostatek finančních prostředků. Zůstavitel zemřel dne [datum], když pozůstalostní řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Do pozůstalostního řízení přihlásil žalovaný dvě pohledávky: pohledávku ve výši 236 162 Kč z titulu úhrady členského podílu a nájemného, která byla přihlášena přihláškou ze dne [datum], a pohledávku ve výši 14 488 Kč z titulu úhrady nákladů pohřbu. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne 6. 2. 2019 bylo potvrzeno připadnutí veškerého majetku zůstavitele ([jméno] [anonymizováno], [rodné číslo]) žalobci. V rámci pozůstalostního řízení byla do aktiv pozůstalosti zahrnuta pohledávka za žalovaným ve výši 653 838 Kč z titulu nevyplacené části kupní ceny podle kupní smlouvy ze dne [datum] a bytová jednotka [číslo] vymezená v budově [adresa] v [okres], jenž je součástí pozemku parc. [číslo] včetně podílu na společných částech budovy a na pozemcích parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví], kat. území [část obce], obec Ústí nad Labem, okres [okres]. Dle usnesení činila pasiva pozůstalosti celkem částku ve výši 71 115,59 Kč, která se skládá z dluhu u [právnická osoba] a. s., z dluhu u společnosti [právnická osoba], z dluhu u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], z dluhu u [právnická osoba], z dluhu u Finančního úřadu pro [anonymizováno] kraj, z dluhu u [právnická osoba] a z dluhu u žalovaného ve výši 14 488 Kč z titulu náhrady nákladů pohřbu. Pohledávka žalovaného ve výši 236 162 Kč nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to výzvou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. Trestní stíhání vedené proti žalovanému pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] za účelem vlastního obohacení se jako věřitel přihlásil s pohledávkou ve výši 236 162 Kč do řízení o pozůstalosti po zemřelém [jméno] [příjmení], ačkoliv věděl, že částka, kterou zaplatil [anonymizována dvě slova], bytové družstvo za zemřelého, pocházela z finančních prostředků zemřelého, a že tedy nebyl jejich vlastníkem, bylo usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 3. 2. 2021 podmínečně zastaveno.

33. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť skutkový stav byl pro rozhodnutí zjištěn dostatečně a provedení tohoto důkazu by bylo nadbytečném, když svědek nebyl přítomen událostem předcházejícím uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] ani jednáním mezi zůstavitelem a žalovaným po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], když měl pouze vypovídat o vztahu mezi zůstavitelem a žalovaným.

34. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

35. Podle § 3036 občanského zákoníku se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

36. Soud uvádí, že žalovaný se měl na úkor zůstavitele obohatit dne [datum], tedy právní poměr mezi žalovaným a zůstavitelem vznikl před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je třeba ho dle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku posoudit dle dosavadních právních předpisů tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a to včetně zániku tohoto právního poměru a včetně běhu promlčecích lhůt (§ 3036 občanského zákoníku).

37. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

38. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá. Dle odstavce druhého téhož ustanovení darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.

39. Soud uzavírá, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný se dne [datum] dle § 451 odst. 2 obč. zák. obohatil na úkor zůstavitele, když toho dne na jeho účet byla připsána kupní cena za prodej nemovitých věcí zůstavitele ve výši 890 000 Kč. Žalovaný tak byl dle § 451 odst. 1 obč. zák. tuto částku zůstaviteli vydat. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný zůstaviteli vydal částku ve výši 75 000 Kč, a to dne [datum]. Žalovaný dále v souladu s předchozí dohodou se zůstavitelem část bezdůvodného obohacení ve výši 236 162 Kč použil k úhradě závazku zůstavitele, a to dne [datum], když z prostředků zůstavitele uhradil jeho jménem a na jeho účet závazek zůstavitele vůči [anonymizována dvě slova], bytovému družstvu. K úhradě na bezdůvodném obohacení tak zůstala částka ve výši 578 838 Kč, když v řízení nebylo prokázáno, kolik z této částky bylo zůstaviteli vráceno či kolik bylo použito na úhradu jeho dluhů, tedy v jaké výši nárok na její vrácení zanikl splněním. V řízení však bylo prokázáno, že zbývající část kupní ceny, která nebyla předána zůstaviteli či použita k úhradě dluhů zůstavitele, zůstavitel žalovanému daroval (§ 628 odst. 1 obč. zák.). Soud připomíná, že darovací smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, když v případě darovaní movitých věcí postačuje k jejímu uzavření ústní forma (§ 628 odst. 2 obč. zák.) tak, jak tomu bylo i v projednávané věci. Existence darovací smlouvy se sice opírá pouze o účastnickou výpověď žalovaného, kterou však soud hodnotí jako spontánní a věrohodnou, když je v souladu s dalšími provedenými důkazy. Ostatními důkazy bylo prokázáno tvrzení žalovaného, že část kupní ceny žalovaný použil k úhradě dluhů zůstavitele (ve vztahu k závazků vůči [anonymizována dvě slova], bytové družstvo) a část kupní ceny předal zůstaviteli (ve vztahu k částce 75 000 Kč odeslané dne [datum]), když část závazků si zůstavitel hradil sám právě z kupní ceny (doplacení půjček u [právnická osoba] dne [datum]). Motivem pro darování zbývající části kupní ceny mohl být vztah zůstavitele a žalovaného, když zůstavitel byl manželem matky žalovaného, když po její smrti se žalovaný vzdal svého dědického podílu (byť nijak velkého) ve prospěch zůstavitele. Na kladný vztah mezi zůstavitelem a žalovaným lze usuzovat i z toho, že zůstavitel zmocnil žalovaného k prodeji nemovitých věcí, tedy musel žalovanému důvěřovat. Jediný další, kdo by mohl potvrdit či vyvrátit existenci darovací smlouvy je zůstavitel, který však již zemřel. Jaká byla skutečná vůle zůstavitele lze tedy usuzovat pouze z jeho jednání po uzavření kupní smlouvy, resp. z jeho nekonání, když za svého života ničeho po žalovaném nepožadoval, přestože zemřel 2 roky a cca 10 měsíců po uzavření kupní smlouvy a úhradě kupní ceny. S ohledem na časový odstup od uzavření kupní smlouvy a úhrady kupní ceny (cca 7 let počítáno k zahájení tohoto řízení) soud nekladl k tíži žalovaného, že si již nepamatoval, jaké další dluhy zůstavitele hradil a kolik konkrétně činila částka, kterou mu zůstavitel daroval. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že mezi osobami blízkými je běžné, že si vzájemně nevystavují potvrzení o proběhlých finančních transakcích (i na větší částky), ani si zpravidla nepořizují písemné darovací smlouvy (pokud nejsou nutné pro zápis změny vlastnictví ve veřejných rejstřících). Pro smluvní vztahy mezi osobami blízkými je typická jejich bez formálnost. Vzhledem ke shora uvedenému tak soud dospěl k závěru, že zbývající část kupní ceny, která zbyla na účtu žalovaného, byla zůstavitelem žalovanému darována, tedy zanikl nárok na její vrácení.

40. Podle § 110 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

41. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Dle odstavce druhého téhož ustanovení nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

42. Soud dodává, že i kdyby nedošlo k zániku práva na vrácení bezdůvodného obohacení uzavřením darovací smlouvy, nemohla by být pohledávka žalobci přiznána, neboť je promlčena. Objektivní promlčecí doba počala běžet dne [datum], když toho dne byla na účet žalovaného zaslána kupní cena – tedy peněžní prostředky zůstavitele. Subjektivní promlčecí doba počala běžet nejpozději dne [datum], když toho dne se musel (mohl) zůstavitel nejpozději dozvědět, že došlo k uzavření kupní smlouvy a že již došlo k úhradě kupní ceny, když toho dne obdržel část kupní ceny, ze které uhradil své dluhy u [právnická osoba]. Tedy dozvěděl se, kdo (žalovaný) a v jaké výši (890 000 Kč) se na jeho úkor obohatil. Subjektivní promlčecí lhůta tak dle § 107 odst. 1 obč. zák. uplynula dne [datum], když tento den posledním dnem pro uplatnění práva. K promlčení práva postačuje, pokud marně uběhne byť jen jedna z promlčecích lhůt (objektivní či subjektivní). Pohledávka uplatňovaná žalobou se promlčela již za života zůstavitele a více jak 10 měsíců před jeho smrtí. Promlčením pohledávka nezaniká, ale zaniká právo jí vymáhat. Na žalobce tak mohla případně přejít pouze naturální pohledávka.

43. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 ze dne 22. 8. 2002, který byl uveřejněn pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 85/2010 ze dne 8. 2. 2011, Nejvyšší soud ČR vyjádřil právní názor, že uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil, přičemž tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. V rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 643/04 Ústavní soud ČR uvedl, že vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil.

44. K tvrzení žalobce, že námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, soud předně uvádí, že pokud se žalobce domnívá, že samotné vznesení námitky promlčení může značit nepoctivé chování, mýlí se. Judikaturou bylo mnohokrát vysloveno, že v samotném vznesení námitky promlčení nelze spatřovat jednání v rozporu s dobrými mravy. Judikatura možnost nepřihlížet ke vznesené námitce dobrých mravů připouští, ale pouze jako výjimku, pro kterou musí být dány přesvědčivé okolnosti. Soud navíc zdůrazňuje, že žalobcem tvrzené jednání, které je v rozporu s dobrými mravy se mělo uskutečnit až několik let poté, co již došlo k promlčení pohledávky. Tedy právní závěry vyslovené v rozhodnutích sp. zn. 25 Cdo 5540/2015, 25 Cdo 2366/2013 (na které žalobce odkazuje) se na danou věc nepoužijí, neboť v těchto rozhodnutích se na marném uplynutí promlčecí lhůty převážně podílela osoba, která vznesla námitku promlčení, rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 656/2011 v zásadě odkazuje na dřívější judikaturu na rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1839/2000 či sp. zn. I. ÚS 643/04. K promlčení pohledávky tak nedošlo přičiněním žalovaného, když toto ani nebylo tvrzeno. Nelze opomíjet ani to, že nepoctivého jednání se žalovaný neměl dopustit ani vůči zůstaviteli jako svému primárnímu věřiteli, ani vůči jiným členům své rodiny. Navíc nepřipuštěním námitky promlčení by došlo k narušení již v minulosti uzavřených/vyřešených vztahů mezi zůstavitelem a žalovaným, o kterých žalobci není ničeho bližšího známo. Soud zdůrazňuje, že mezi osobami blízkými nedochází k plnění pouze na základě smlouvy s konkrétní kauzou či z důvodu ekonomické výhodnosti vzájemných vztahů, ale jsou v nich zohledněna i jiná kritéria/okolnosti přesahující prosté finanční transakce.

45. Soud dodává, že v samotném přihlášení neexistující pohledávky soud nespatřuje intenzivní a výjimečnou okolnost, pro kterou by bylo možno narušit právní jistotu účastníků. Soud zdůrazňuje, že neexistující pohledávka nebyla zařazena mezi pasiva pozůstalosti a nedošlo tak v důsledku přihlášení předmětné pohledávky ke snížení hodnoty pozůstalosti.

46. K námitce žalobce, že v daném případě byla mezi zůstavitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úschově, tedy promlčecí lhůta je tříletá nikoliv dvouletá, soud uvádí, že tento názor nesdílí, neboť existenci smlouvy schovací žalobce dovozuje pouze z plné moci ze dne [datum], kterou byl žalovaný zůstavitelem zmocněn k uzavření smlouvy o úschově kupní ceny. Soud je toho názoru, že žalovaný byl zůstavitelem zmocněn, aby jeho jménem učinil všechny úkony potřebné k prodeji nemovitých věcí, když není výjimečné, že úhrada kupní ceny za nemovité věci se hradí prostřednictvím např. notářské úschovy a právě k takovému úkonu byl žalovaný zmocněn. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že mezi žalovaným a zůstavitelem byla uzavřena smlouva o úschově, a proto ho poučil dle § 118a o. s. ř., aby navrhl důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení. Žalobce k výzvě soudu žádné další důkazy nenavrhl, pouze odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2677/2014 ze dne 27. 11. 2014. Soud dodává, že uvedené rozhodnutí se na danou věc neaplikuje, neboť Nejvyšší soud ČR vycházel při vydání rozhodnutí z jiného skutkového stavu, když v uváděném řízení byla zjištěna existence smlouvy o úschově.

47. Soud shledal žalobu nedůvodnou, neboť žalobou uplatňovaná pohledávka zanikla, proto žalobu zcela zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věrou první o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 627,2 Kč. Úspěch žalovaného spočívá jednak v té části, pro kterou byla žaloba zamítnuta a dále v té části, pro kterou byla žaloba vzata zpět, když žalobce zavinil, že řízení bylo v části zastaveno. Náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 653 838 Kč sestávající z částky 10 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 z tarifní hodnoty ve výši 578 823 Kč (tarifní hodnota po pravomocném částečném zastavení řízení) sestávající z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 10 620 Kč za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 320 Kč ve výši 9 307,20 Kč.

49. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.