Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

11 C 114/2022

č. j. 11 C 114/2022-119

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-30 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUL:2023:11.C.114.2022.2

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 208 640 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení ročního úroku z prodlení z částky 208 640 Kč ve výši 8,5 % od [datum] do [datum] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 640 Kč s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do zaplacení částky 152 000 Kč s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení zamítá.

IV. Žalobce je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalované částku 27 484 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 208 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že účastníci řízení jsou bývalými životními partnery a žalovaná částka odpovídá financím, které žalobce za žalovanou během jejich partnerského soužití hradil, ačkoliv je měla hradit žalovaná, a žalovaná mu je již nevrátila. Účastníci spolu žili zpočátku v harmonickém vztahu od [anonymizováno] [rok], byť nevedli společnou domácnost. Dva roky nato se žalovaná žalobci svěřila, že má výrazné finanční problémy, neboť jí příjem ze zaměstnání nestačí na úhradu povinných plateb. Žalobce jí nabídl finanční výpomoc s úhradou povinných plateb a žalovaná se zavázala finanční prostředky vrátit zpět ve splátkách podle svých finančních možností. Původní dohoda účastníků byla o úhradě dodávky internetového připojení v bydlišti žalované [ulice a číslo], [obec], poté hradil žalobce za žalovanou i nájemné bytu a dodávky elektrické energie. Žalovaná také požádala žalobce o úhradu exekuce vedené exekutorským úřadem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a náklady na veterinární péči o psa rasy bígl, neboť na tyto mimořádné výdaje neměla finance. Ke všem uhrazeným platbám přislíbila žalovaná žalobci vrácení financí. Žalobce vše hradil ze svého bankovního účtu, přičemž dne [datum] uhradil za žalovanou exekuci částkou 40 000 Kč, dále za dodávky internetového připojení za 26 měsíců v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] uhradil částku 6 500 Kč (26 x 250 Kč), dále za dodávky elektrické energie uhradil za 19 měsíců v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částku 11 700 Kč celkem (19 x 600 Kč a 1x 300 Kč), dále pak na nájemném bytové jednotky shora uvedené adresy uhradil za 24 měsíců celkem částku 120 000 Kč (24 x 5 000 Kč), a to za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], za veterinární péči o psa uhradil celkem v šesti nepravidelných platbách v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částku 29 440 Kč a dne [datum] uhradil ještě dluh ve výši 1 000 Kč na účet č. [bankovní účet], kdy se jednalo o platbu na účet kamarádky žalované, o jejíž úhradu jej žalovaná požádala. Celkem tedy za žalovanou uhradil žalobce částku 208 640 Kč. V průběhu partnerského soužití však žalovaná neuhradila žalobci ničeho, ač slibovala, dokonce vztah ukončila, když si našla jiného partnera. Při ukončení vztahu žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu, načež ve vzájemné komunikaci dne [datum] sdělila žalovaná, že vše vrátí ve splátkách. Opět nic neuhradila, tudíž žalobce vyzval žalovanou dne [datum] k vrácení celého obnosu do [datum] Ani na tuto výzvu žalovaná nijak nereagovala. Mezi stranami tedy byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které, žalobce přenechal a uhradil žalovanou částku, kterou žalovaná nevrátila.

2. V rámci svého vyjádření k žalobě žalovaná učinila nesporným to, že s žalobcem byla v partnerském vztahu v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], to, že jí žalobce finančně vypomáhal, což sám navrhl, a dále to, že žalobce požádala o poskytnutí finanční částky na náklady spojené s léčbou psa. Avšak popřela, že by byla mezi nimi uzavřena jakákoliv dohoda o zápůjčce a již vůbec ne před svědky, v písemné či ústní formě o konkrétní částce a konkrétním termínu pro vrácení. Navíc po celou dobu partnerského vztahu nedošlo ze strany žalobce ani k ústní upomínce o vrácení finančních částek. Ze strany žalobce se jednalo o finanční výpomoc, na kterou mu každý měsíc vracela. Náklady na veterinární péči žalobci vrátila všechny, přičemž souhlasila s tím, že celkově bylo uhrazeno 29 440 Kč, jelikož 25 000 Kč stála samotná operace a další léky stály kolem 1 000 Kč nebo 900 Kč. Úhrady spojené s bytem žalobci vracela každý měsíc v různých částkách, a to po připsání její mzdy na účet vedený u [obec] [anonymizováno]. Podstatnou část poskytnutých finančních prostředků žalobci v hotovosti vrátila. Probíhalo to tak, že neměla zřízen vlastní bankovní účet, jelikož měla exekuce. Účet vedený u [obec] [anonymizováno], který používala, byl účet její dcery. Právě z tohoto účtu žalobci vracela peníze v hotovosti. Na úhradu pravidelných plateb nájemného, záloh na elektřinu a internet byla potřeba částka 5 800 Kč měsíčně. Žalobci vracela částky vyšší kolem 6 000 Kč nebo 7 000 Kč, přičemž rozdíl byl použit právě například na veterinární péči. Pokud jde o dluh její kamarádky, skutečně žalobce požádala, aby jí částku 1 000 Kč zaslal, ale žalobci ji vrátila tak, že kamarádka jí předala tuto částku v hotovosti a takto ji vrátila žalobci. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci dosud nevrátila pouze částku 34 000 Kč zbývající z částky 40 000 Kč, kterou za ni žalobce uhradil na exekuci, byť s ukončením partnerského vztahu žalobci sdělila, že tento dluh postupně uhradí. Pokud jde o výši finančních prostředků, které žalovaná žalobci vrátila, nejprve žalovaná uvedla, že žalobci vrátila celkem 141 000 Kč a následně předložila výpisy z účtu, kde označila výběry hotovosti z bankomatu, které měla žalobci vracet, a které ve svém součtu činí 220 800 Kč.

3. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byl žalobce, za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že z účtu žalobce byly odepsány částky ve prospěch třetích subjektů. Na účet [číslo] [částka] [číslo] byly od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pod variabilním symbolem [číslo], případně i s označením [jméno] [anonymizováno], pravidelně měsíčně odesílány částky ve výši 250 Kč, a to celkem 26krát., tj. v celkové výši 6 500 Kč. Na účet [číslo] [částka] byly od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pod variabilním symbolem [číslo] a s označením [jméno] nájem pravidelně měsíčně odesílány částky ve výši 5 000 Kč, a to celkem 24krát., tj. v celkové výši 120 000 Kč. Na účet [číslo] vedený pro [právnická osoba] byly od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] pod variabilním symbolem [číslo] a s označením [jméno] [anonymizováno] pravidelně měsíčně odesílány částky ve výši 600 Kč, a to celkem 19krát, přičemž dne [datum] byla odeslána jen částka ve výši 300 Kč, tj. v celkové výši 11 700 Kč. Ve prospěch účtu [právnická osoba] proběhly transakce platební kartou dne [datum] ve výši 980 Kč, dne [datum] ve výši 25 089 Kč, dne [datum] ve výši 869 Kč, dne [datum] ve výši 801 Kč, dne [datum] ve výši 801 Kč a dne [datum] ve výši 900 Kč, tj. celkem ve výši 29 440 Kč. Na účet č. [bankovní účet] vedený pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla dne [datum] odeslána částka ve výši 40 000 Kč s označením [celé jméno žalované]. Na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka ve výši 1 000 Kč s označením [jméno] pro [jméno].

4. Z WhatsApp komunikace mezi účastníky, ze které není zřejmé datum, je patrné, že tato probíhala v období ukončování vztahu, krom jiného žalovaná přislíbila, že žalobce vše dostane, jak se domluvili, pokud jde o závazky, že je žalovaná bude splácet. Žalovaná rozporovala doklad týkající se plateb, na což žalobce uvedl, že je vše zřejmé z platební karty.

5. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě, urgoval žalobce prostřednictvím právní zástupkyně žalovanou o úhradu částky 208 640 Kč do [datum].

6. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [jméno] [příjmení] (dcera žalované), za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že jsou zde zaznamenány pravidelné měsíční příchozí platby z účtu č. [bankovní účet] [jméno] [příjmení] s variabilním symbolem [číslo], někdy označené jako mzda [celé jméno žalované], a z účtu [číslo] [částka] [jméno] [příjmení] vždy ve výši 2 000 Kč označené jako alimenty [jméno]. Dále jsou zde zaznamenány platby kartou v částkách zhruba do 1 000 Kč za nákupy potravin, drogerie, oblečení apod. a výběry hotovosti z bankomatů, přičemž některé výběry vyšších částek většinou nad 1 000 Kč jsou žalovanou vyznačeny jako částky, které žalobci splácela. Ve výpisech nejsou zaznamenány žádné odchozí platby převodem z účtu. Příchozí platby z účtu č. [bankovní účet] [jméno] [příjmení] jsou ve výpisech zaznamenány ke dni [datum] ve výši 10 790 Kč, [datum] ve výši 9 656 Kč, [datum] ve výši 10 518 Kč, [datum] ve výši 10 666 Kč, [datum] ve výši 10 441 Kč, [datum] ve výši 10 479 Kč, [datum] ve výši 10 718 Kč, [datum] ve výši 10 446 Kč, [datum] ve výši 10 763 Kč, [datum] ve výši 11 532 Kč, [datum] ve výši 6 871 Kč, [datum] ve výši 11 239 Kč, [datum] ve výši 12 968 Kč, [datum] ve výši 13 016 Kč, [datum] ve výši 12 638 Kč, [datum] ve výši 13 722 Kč, [datum] ve výši 13 671 Kč, [datum] ve výši 14 068 Kč, [datum] ve výši 13 802 Kč, [datum] ve výši 13 802 Kč, [datum] ve výši 14 444 Kč, [datum] ve výši 16 392 Kč, [datum] ve výši 14 866 Kč, [datum] ve výši 14 998 Kč, [datum] ve výši 15 250 Kč, [datum] ve výši 15 237 Kč.

7. Konkrétně žalovaná označila výběry hotovosti z bankomatu (všechny v [obec]) ze dne [datum] ve výši 4 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 5 000 Kč, ze dne [datum] ve 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 3 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 5 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 3 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 400 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 5 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [osobní údaje žalobce] 300 ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 600 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 600 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 800 Kč, ze dne [datum] ve výši 600 Kč, ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 800 Kč, ze dne [datum] ve výši 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 8 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 500 Kč, ze dne [datum] ve výši 9 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 7 000 Kč.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení], dcera žalované, vypověděla, že žalovaná s žalobcem nikdy nežila ve společné domácnosti. Účastníci se navštěvovali, měli vzájemně klíče od svých bydlišť. Dělali to tak proto, že se jejich směny nekryly, ale míjely. Prvé dva roky se takto vídali častěji, žalovaná u něj trávila i týden, pak to bývalo méně často. Nikdy se ale nesestěhovali. Svědkyně žila a žije s žalovanou ve společné domácnosti. Žalovaná měla vždy dostačující plat na všechny potřeby. Splácela z něj postupně i všechny dluhy. Její finanční situace v době, kdy se vídala se žalobcem, byla vůbec nejlepší, co kdy byla. V letech [rok] – [rok] byl její plat asi 18 000 – 19 000 Kč a dále dostávala alimenty pro svědkyni. Po celou dobu byla zaměstnána. Nájemné bylo 5 000 Kč, za elektřinu platily nějaké stovky a internet stál cca 200 Kč. Žalovaná platila tyto platby pravidelně ze svých peněz tak, že to posílal žalobce. Žalobce platil nájemné včetně záloh na elektřinu a internet. Vzájemně se domlouvali, že žalobce tyto platby pošle a žalovaná mu to potom dá. Takto to žalobce platil až poslední roky vztahu asi v letech [rok] a [rok]. Několikrát byla přítomna výběru peněz z bankomatů, pravděpodobně pokaždé, když jeli z [obec] od žalobce. Tak, jak peníze bankomat vydal, tak byly předány žalobci. I doma žalovaná občas říkala, že musela vybrat z bankomatu, když byla např. nakoupit. Byla to vždy částka podobná celkové částce nájemného, na korunu přesně to ale nebylo, rozdíl nechávala žalobci např. na konzervy pro psa. Byly to částky cca okolo 5 800 Kč. Žalovaná ji také několikrát požádala, aby žalobci předala peníze, asi v sedmi či osmi případech. Vždy to bylo přes 5 000 Kč, přesnou částku si nepamatuje, nepřepočítávala je. Předávala je vždy jen doma nebo na parkovišti. Žalovaná zaplatila žalobci dost, přesnou částku svědkyně nevěděla. Zaplatila každou jím zaplacenou částku nájemného včetně zálohy na elektřinu a internetu, u všech plateb ale přítomna nebyla. Toto jí sdělila žalovaná. Vnímala to tak, že kdyby nebylo zaplaceno, žalobce by neuhradil další platbu. Řečeno to nebylo, ale vyplynulo to z toho. Žalobce se o vrácení peněz několikrát připomněl, resp. většinou beze slov zastavil u bankomatu a žádal o výběr. Svědkyně nebyla přítomna žádnému rozhovoru účastníků, při kterém by padla částka dluhu na nájemném a internetu. Dluh žádný nebyl, vše bylo obratem placeno. Zpočátku žalovaná o úhrady žádala, žalobce to zaplatil a pak se z toho stala rutina. Tento způsob úhrad přes žalobce byl domluven proto, že žalovaná neměla vlastní bankovní účet a používala účet svědkyně, na kterém však nikdy nebylo internetové bankovnictví. Na tento účet chodila žalované výplata a měla k němu kartu. Svědkyně tento účet sama neužívala, protože měla zřízen ještě jiný svůj účet. Tento účet byl založen, ještě když byla mladší, a nikdy jej nepotřebovala. Žádné peníze z toho účtu nikdy nevybírala, žádné příjmy jí na něj nechodily, pouze alimenty pro ni ve výši 2 000 Kč. Vlastní účet si žalovaná nezřídila z toho důvodu, že měla exekuce. Dnes už by však většina exekucí měla být splacena. Stejný režim úhrad praktikuje žalovaná i s nynějším přítelem. Kromě nájemného včetně záloh na elektřinu a internetu žalobce hradil ještě operaci psa asi ve výši 24 000 Kč. S žalovanou se dohodl, že to bude splácet po 1 000 Kč měsíčně. Částku předávala žalobci hotově, svědkyně to párkrát viděla, resp. zaregistrovala před její cestou do [obec], že měla připravenu částku 1 000 Kč. Snad i tento dluh už byl uhrazen, jelikož žalovaná říkala, že zbývají 3 000 – 4 000 Kč do splacení. Úhradu celkové částky za operaci psa žalovaná prováděla mimo úhrady nájemného tak, že je vozila do těch [obec]. Žalobce se s žalovanou dále domluvil na úhradě exekuce, která dosahovala celkové výše 80 000 Kč, přičemž žalobce uhradil polovinu. Tuto částku žalobce zaplatil po domluvě s exekutorem poté, co přišlo oznámení, že je exekutor navštíví, čehož se obě bály. Proto se domluvilo, že se zaplatí větší částka a zbytek bude žalovaná splácet srážkami ze mzdy. Jelikož do toho byla operace psa a pak krátce na to rozchod, přesně úhradu nedomluvili. Žalovaná to ale chtěla splácet. Tomuto byla přítomna, u ničeho jiného nikdy jindy přítomna nebyla. Žalovaná dále dlužila ještě snad [obec] [anonymizováno], dlouho půjčku platila, pravděpodobně to byl dluh z mládí, kterou nebyla tehdy schopna hradit, protože na tom byla finančně špatně.

9. Svědek [celé jméno svědka], partner dcery žalobce [celé jméno svědkyně], vypověděl, že s dcerou žalobce je ve vztahu již 9 let, ale s žalobcem nikdy nežili ve společné domácnosti. Jezdili k němu jen na návštěvy. Párkrát, když u něj byli na návštěvě, tam viděli žalovanou. Jednalo se jen o krátké návštěvy, kdy si dali společně kávu. Nic bližšího k tomu, zda žalovaná s žalobcem žila ve společné domácnosti, neví. Žalobce mu říkal o tom, že za žalovanou platil operaci psa a exekuci. Svědek byl osobně přítomen pouze tomu, když se řešila exekuce. Bylo to u žalobce před domem. Žalované zazvonil telefon, tak odešla, a když se vrátila, brečela, že má exekuci a potřebuje ji zaplatit. Žalobce jí poté řekl, že jí na to půjčí. Nic dalšího k tomu neví, protože potom odjeli. Pokud jde o operaci psa, to jim jen žalobce vyprávěl, když přijel za nimi, že pes potřeboval operaci a žalobce ji platil. Operace měla stát zhruba 20 000 Kč. Od žalobce také slyšel, že žalované platí nájem a internet nebo telefon. Žalobce říkal, že by mu to měla žalovaná vracet, nebo že to snad vždycky nějak vrátila, že jí to půjčoval. Slyšel, že to za žalovanou platil kvůli tomu, že měla exekuce. Nic bližšího k tomu ale neví. O žádných dalších platbách, které by měl žalobce za žalovanou hradit, neví, s žalobcem ani s žalovanou se o tom příliš nebavili, resp. s žalovanou se vůbec nebavili.

10. Svědkyně [celé jméno svědkyně], dcera žalobce, vypověděla, že ví o tom, že žalobce půjčil žalované na operaci psa a na exekuci. Vztah účastníků vnímala tak, že se spíše navštěvovali, než aby spolu vedli společnou domácnost. Takto spolu byli asi 3 nebo 4 roky. Ona s žalobcem v té době již nežila, jezdila k němu s partnerem [příjmení] na návštěvy. Někdy tam byla i žalovaná, ale jezdila za žalobcem raději, když u něj žalovaná nebyla. Celkově se s žalovanou v domě žalobce potkala asi 10krát nebo 15krát. Žalovaná u žalobce párkrát přespala, ale potom jela zase k sobě domů. S žalobcem měli protisměny, takže se vídali, jen když měli někdy volno. Myslí si, že společné peníze neměli, žalobce vše kupoval sám. Žalovaná u něj neměla žádné bytové zařízení. Svědkyně byla přímo přítomna pouze tomu, když se řešila exekuce. Žalovaná brečela, že má exekuci, a žalobce jí řekl, že jí na to půjčí. Dále žalobce platil operaci psa s tím, že žalované opět řekl, že jí na to půjčí. Žalobce to řešil i s veterinářem, protože ho zná. Žalovanou měl poté snad žádat o vrácení, ale zda žalovaná žalobci někdy něco vrátila, o tom nic neví, nezasahovala do toho. Žalobce rovněž říkal, že za žalovanou hradil nájem, zálohy na elektřinu a internet, ale kolik toho hradil a zda žalovaná něco vrátila, neví. Žalobci řekla, ať si to vyřeší sám, jestli mu někdo něco dluží.

11. Žalobce vypověděl, že několik měsíců po smrti jeho manželky začal vztah s žalovanou. Pracovala na čerpací stanici v [obec] a on pracoval v [obec]. I když poté začala žalovaná pracovat na jiné čerpací stanici, měli stále protichůdné směny, takže jim společný čas vycházel špatně. Žalovaná si směny nevyměnila a on nemohl, aby nepřišel o práci. Navštěvovali se, když měli volno, přibližně třikrát nebo čtyřikrát do měsíce. Buď přijel on za ní, nebo ji vyzvedl a jeli k němu domů. Někdy vzal i její dceru, aby nebyla doma sama. Společnou domácnost nikdy nevedli a ani společně nehospodařili s penězi. Vztah po 4 letech ukončila žalovaná. Za žalovanou platil exekuci 40 000 Kč. Stalo se to tak, že žalované zazvonil telefon, načež začala brečet, že má exekuci a musí zaplatit 40 000 Kč, jinak asi za 7 dnů přijdou k ní do bytu. Tak jí řekl, že jí na to půjčí, aby o vše nepřišla. Hned poté poslal peníze exekutorovi. Byt společně vylepšovali a dokonce plánovali, že jej koupí, aby v něm poté mohla bydlet její dcera, až se k němu žalovaná nastěhuje, ale na to už nedošlo. Dále platil operaci psa žalované. Psovi bylo sice už asi 13 nebo 14 let, takže mu přišlo zbytečné zaplatit za něj 30 000 Kč, ale žalovaná jej měla ráda. Žalobce to sám domluvil i s veterinářem a zaplatil za operaci celkem 28 000 Kč. Platil za žalovanou i další výdaje, a to především nájemné, zálohy na elektřinu a internet. Výše nájemného činila 5 000 Kč, zálohy na elektřinu 600 Kč a internet 250 Kč. Začalo to asi po dvou letech vztahu, kdy mu žalovaná jednoho dne řekla, že zapomněla zaplatit internet, a požádala jej, aby to zaplatil, což udělal. Potom se k tomu přidaly zálohy na elektřinu a nakonec i nájemné, které platil přímo na účet pronajímatelky. Žalovaná mu třeba řekla, aby to zaplatil, že nemá čas jet na poštu, protože vše platila složenkami. Jemu to přišlo jako hloupost platit tolik peněz za složenky, když složenky stály třeba 150 Kč. Takto poté platil převodem z účtu každý měsíc, a to až do jejich rozchodu v [anonymizováno] [rok]. Ačkoli si myslel, že to mohla takto platit i její dcera, platil to on, jelikož věřil, že jeho vztah s žalovanou má budoucnost. Ohledně půjčky na operaci psa a exekuci byli domluveni, že mu to žalovaná vrátí, až bude mít. Nebyli dohodnuti na konkrétním termínu vrácení. Několikrát ji upomínal o vrácení, asi 6krát nebo 7krát za celou dobu, kdy vše platil, ale žalovaná mu sama ani prostřednictvím její dcery nikdy nic nevrátila. Předpokládal, že žalovaná ví, kolik mu dluží. Nikdy jí neřekl, že by to měl být dar. O její finanční situaci toho příliš nevěděl, viděl jen asi 3 nebo 4 výplatní pásky, kde bylo 10 000 až 11 000 Kč. Její příjem asi nebyl příliš vysoký. Ona naopak jeho příjmy znala, pochlubil se jí. Chápal to, že měla výdaje spojené například i se studiem její dcery, takže byl svolný jí půjčovat. Platil jí i telefon (paušál) ve výši 500 Kč nebo keramické zuby, nakoupil jí vybavení do domácnosti, pomáhal jí s babičkou, které například vozil nákupy. Žalovaná za něj ale nikdy nic neplatila. Věděl o tom, že žalovaná neměla zřízený vlastní bankovní účet, jelikož měla exekuce, takže používala účet její dcery, kam jí chodila výplata. Žalovaná si vybírala peníze z bankomatu, když ji vozil domů, konkrétně z bankomatu u supermarketu [jméno] na [část obce] v [obec]. Kolik vybírala, neví, byla u toho vždy sama. V tu chvíli jí však nevyzýval k tomu, aby mu něco vrátila. Jinak v obchodech platila žalovaná kartou.

12. Žalovaná vypověděla, že s žalobcem se znala od doby, kdy pracovala na čerpací stanici v [obec]. Několik měsíců po smrti jeho manželky se začali scházet. Když měla volno, nebo když měla směnu v [obec], tak u žalobce přespávala. Poté přešla k jinému zaměstnavateli, ale stále měli s žalobcem protichůdné směny. I o tuhle práci ale nakonec kvůli žalobci přišla, jelikož jejímu zaměstnavateli vadilo, že tam žalobce stále jezdil a stěžoval si. Žalobce se na ni dle jejího názoru asi příliš upnul. Nakonec ji i pozoroval u práce nebo z ničeho nic přijel k ní domů, což se jí nelíbilo. Celou žalobu vnímá jako pomstu, že jej opustila. Společnou domácnost nikdy nevedli, nebydleli spolu. Peníze neměli společné. Žalobce třeba nakoupil a ona uvařila. Když mu vracela peníze, tak mu vždycky zbytek, třeba 200 Kč nebo 300 Kč, nechala například na konzervy pro psa. Pokud jde o exekuci, měla dluh asi 80 000 Kč. Jednou jí přišel dopis, že ji nezastihli doma. Tak volala paní účetní, zda jsou prováděny srážky ze mzdy, načež jí řekla, že sice jsou, ale jen po malých částkách. Sexekutorem se potom domlouvala, že musí zaplatit alespoň 40 000 Kč, aby nepřišel k ní do bytu. Stalo se to právě když byla u žalobce, tak mu to všechno řekla. Žalobce se jí sám nabídl, že jí půjčí, aby si nemusela půjčovat někde jinde, a že mu to bude splácet. Také se řešil pejsek, který měl úraz, načež žalobce přímo požádala, zda by jí mohl půjčit na operaci, že mu to vrátí. To bylo jedinkrát, kdy jej sama požádala. Žalobce potom domluvil veterináře, kterého znal, a zaplatil přímo u veterináře kartou asi 25 500 Kč. Podle svých možností mu to poté splácela po 2 000 Kč nebo 1 000 Kč. Co se týče nájemného, na jeho úhradu měla dostatek finančních prostředků, jelikož i vzhledem k jejímu příjmu měla dost levné nájemné. Občas jí vypomáhala i babička. Neměla zřízený vlastní bankovní účet. Ani si jej nechtěla v té době zřizovat, protože měla exekuce. Používala účet dcery, který byl zřízen ještě jako dětský účet, proto na něm nebylo internetové bankovnictví. Dcera jej nepoužívala, její otec jí v 18 letech zřídil jiný, na který jí také vložil peníze. Nenapadlo ji, že by mohla platby provádět přes účet dcery. Pravidelné platby platila složenkami. I z toho důvodu se žalobce nabídl, že bude platit nájemné, zálohy na elektřinu a internet převodem z jeho účtu. Za složenky platila asi 90 Kč za nájemné, za internet asi 80 Kč. S žalobcem se bavili o tom, že i když má levný internet, tak k tomu musí platit ještě zbytečně peníze za složenku. S úhradami těchto povinných plateb žalobcem to začalo tak, že jednoho dne jí dcera zavolala, že odpojili internet, jelikož asi zapomněla zaplatit. Byla zrovna v autě se žalobcem a ten jí řekl, že to pošle, aby to bylo hned na účtu a znovu internet připojili. Následně se žalobce nabídl, že může posílat všechno a ona mu to vždycky vrátí. Žalobce tedy posílal každý měsíc platby nájemného 5 000 Kč, zálohy na elektřinu 600 Kč nebo 650 Kč a internet 250 Kč. Ona mu to vše vždycky vracela, byť ne hned, ale třeba po třech dnech, poté, co jí přišla výplata. Nájemné, elektřinu a internet měla vždy srovnané. Tento způsob úhrad jejích povinných plateb praktikuje i se svým současným partnerem. Vrácení probíhalo tak, že když ji žalobce vezl z návštěvy domů, tak se zastavili u bankomatu, ona vybrala peníze a vrátila mu to. Celkem to činilo za nájemné, elektřinu a internet zhruba 6 000 Kč, k tomu přidala třeba 1 000 Kč nebo 2 000 Kč jako splátku za exekuci nebo za operaci psa, takže vybrala třeba 7 000 Kč nebo 8 000 Kč a vše to předala žalobci. Každý měsíc mu vracela přibližně podobné částky. Nájemné, elektřinu a internet vracela vždycky v celku, jen se splátkami operace psa a exekuce se někdy opozdila. Případně když měla zrovna peníze v hotovosti, když dostala třeba od babičky, tak mu to také vrátila. Někdy zapomněla vrátit splátku za exekuci či za operaci psa, takže poté vybrala zvlášť 1 000 Kč nebo 2 000 Kč a vrátila mu to. Nájemné, elektřinu a internet zaplatila vždycky, pravidelně, to si ani nikam neevidovala, ale odškrtávala si v diáři splátky za exekuci a za operaci psa. Nejprve takto splatila operaci psa, která byla dřív, takže tu už má celou splacenou. Operace byla někdy v [anonymizováno] [rok] a splatila ji asi za tři čtvrtě roku. Exekuce byla hrazena poté asi v dubnu nebo v květnu, přesně si to nepamatovala. Exekuci nedoplatila, jelikož přestala splácet, když se rozešli, takže asi v [anonymizováno] [rok] už splátku nezaplatila. Zbývá jí tedy doplatit asi 36 000 Kč za exekuci (resp. 34 000 Kč, jak následně upřesnila), ale vše ostatní už žalobci vrátila. Po žalobci nikdy nechtěla potvrzení toho, co mu zaplatila. Domnívá se, že když by mu nic nevracela, tak by to za ni takhle neplatil. V té době měla příjem ze mzdy asi 14 000 – 15 000 Kč, poté se to zvedlo asi na 18 000 Kč. Občas dostávala i odměny 2 000 – 3 000 Kč. K tomu jí na účet chodily alimenty pro dceru 2 000 Kč. Dcera s ní bydlela, ale v té době jí na bydlení nijak nepřispívala, jelikož chodila do školy. Její měsíční výdaje činily kromě povinných plateb si 5 000 Kč. Žádné zvláštní výdaje na volný čas neměla, nikam nechodila, školné pro dceru neplatila. Dcera přibližně věděla, jaké jsou její majetkové poměry. Příjem žalobce v té době byl asi 35 000 Kč. Žalovaná se v rámci své výpovědi vyjádřila k výpisům z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem je [jméno] [příjmení], s tím, že se jedná o účet, který žalovaná využívala. Na dotaz, aby rozklíčovala částky, které vyznačila jako částky, které žalobci vrátila, jako příklad uvedla, že dne [datum] jí přišla mzda 14 444 Kč a dne [datum] vybrala z bankomatu 7 000 Kč, které vrátila žalobci. Dále třeba [datum] vybrala 7 000 Kč, tedy do 6 000 Kč se vešla i s elektřinou, tudíž v tom byla i splátka 1 000 Kč na dluh. Zbylé drobné žalobci nechala kupříkladu za to, že jí hlídal psa, na konzervy. Nájemné, elektřina a internet byly uhrazeny vždy do 25. nebo 28. dne v měsíci nejpozději. Pokud jde o částky kolem 800 Kč nebo 1 000 Kč, ty vyznačila z toho důvodu, že se jedná o vyšší částky, které vybrala, aby žalobci alespoň něco vrátila. Nákupy většinou platila kartou. Pro sebe si hotovost vybrala jen občas, jednou nebo dvakrát do roka, když šla třeba na nehty. K účtu je jediná karta, kterou používala ona. Dále se žalovaná vyjádřila ke komunikaci s žalobcem přes WhatsApp a uvedla, že se to týkalo splátek za exekuci.

13. Na základě provedeného dokazování a shodného tvrzení účastníků byl zjištěn následující skutkový stav:

14. Účastníci spolu byli od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] v partnerském vztahu. Seznámili se spolu několik měsíců po smrti manželky žalobce. Začali se navzájem navštěvovat, ale nikdy spolu nežili ve společné domácnosti a ani s penězi společně nehospodařili. Každý bydlel ve svém bytě, s žalovanou bydlela ještě její dcera. Vídali se jen párkrát do měsíce, když jim to jejich pracovní povinnosti umožnily. Ze shodného tvrzení účastníků, výpovědí účastníků a svědkyně [jméno] [příjmení] a z výpisů z účtu žalobce má soud za prokázané, že po dvou letech vztahu začal žalobce za žalovanou hradit pravidelné platby spojené s bydlením. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] (tj. do jejich rozchodu) platil internet ve výši 250 Kč měsíčně, tedy celkem za internet za žalovanou zaplatil 6 500 Kč. Dále za žalovanou hradil od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, tedy celkem za nájemné za žalovanou zaplatil 120 000 Kč. A od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] za žalovanou hradil i zálohy na elektřinu společnosti [právnická osoba] ve výši 600 Kč měsíčně, kdy pouze v jednom případě uhradil 300 Kč, tedy celkem za žalovanou na zálohách za elektřinu zaplatil 11 700 Kč. Byť žalovaná zpočátku tvrdila, že se jednalo ze strany žalobce toliko o finanční výpomoc, zároveň tvrdila i to, že žalobci peníze pravidelně vracela v hotovosti poté, kdy jí na účet přišla mzda. Mezi účastníky tedy zůstalo sporné to, zda žalovaná uvedené finanční prostředky žalobci vrátila či nikoli, případně v jaké výši je žalobci vrátila. Žalovaná tvrdila, že žalobci na těchto povinných platbách vrátila vše, žalovaný tvrdil, že nevrátila ničeho.

15. Z výpovědí svědků a účastníků a z výpisů z účtu žalobce bylo prokázáno, že žalobce za žalovanou dále zaplatil dne [datum] částku 40 000 Kč na exekuci vedenou na její majetek exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Oba účastníci v zásadě shodně vypověděli, že žalobce žalované nabídl, že jí tuto částku půjčí a žalovaná mu to bude splácet dle jejích finančních možností. Půjčení této částky na exekuci potvrdili i všichni svědci, kteří tomu byli osobně přítomni. Mezi účastníky nicméně zůstalo sporné, zda a případně v jaké výši žalovaná žalobci tuto částku vrátila. Žalovaná tvrdila, že žalobci z těchto 40 000 Kč nevrátila pouze 34 000 Kč, tedy vrátila mu 6 000 Kč. V rámci své účastnické výpovědi pak doplnila, že žalobci tento dluh nepravidelně splácela v hotovosti. Žalobce však tvrdil, že mu žalovaná nevrátila ničeho.

16. Dále bylo ze shodného tvrzení účastníků i z výpovědí svědků a účastníků a z výpisů z účtu žalobce prokázáno, že žalobce za žalovanou uhradil operaci jejího psa a další léčbu veterinární klinice [právnická osoba], a to v několika platbách platební kartou ve výši 980 Kč dne [datum], ve výši 25 089 Kč dne [datum], ve výši 869 Kč dne [datum], ve výši 801 Kč dne [datum], ve výši 801 Kč dne [datum] a ve výši 900 Kč dne [datum], tedy celkem žalobce za žalovanou uhradil za veterinární péči 29 440 Kč. Žalovaná tvrdila, že žalobce v tomto případě sama požádala o půjčku s tím, že mu peníze vrátí, načež žalobce zaplatil za operaci i za další léky. I v tomto případě tak mezi účastníky zůstalo sporné, zda a v jaké výši žalovaná žalobci tuto částku vrátila, přičemž žalovaná tvrdila, že ji žalobci splácela nepravidelně zhruba po 1 000 Kč, například společně s tím, když mu vracela částky na úhradu povinných plateb nájemného, záloh na elektřinu a internet. Celou částku však již žalobci vrátila. Žalobce naopak tvrdil, že i na tento dluh mu žalovaná nevrátila ničeho.

17. Ze shodného tvrzení účastníků a z výpisů z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce za žalovanou na její žádost dále zaplatil dne [datum] částku 1 000 Kč na účet č. [bankovní účet] její kamarádky [jméno]. Žalovaná shodně tvrdila, že žalovaného o úhradu této částky požádala, ale mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná tuto částku žalobci vrátila, přičemž žalovaná tvrdila, že ji vrátila žalobci v hotovosti poté, co jí její kamarádka tuto částku v hotovosti předala.

18. Soud žalovanou při jednání poučil podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) mj. o tom, aby označila důkazy k prokázání jejího tvrzení, že žalobci vrátila všechny peněžní prostředky, které za ni žalobce hradil, kromě částky ve výši 34 000 Kč připadající na úhradu exekuce ve výši 40 000 Kč, kterou žalovaná připustila, že nevrátila. Žalovaná k prokázání těchto tvrzení označila právě výše uvedenou výpověď její dcery [jméno] [příjmení], svou účastnickou výpověď a výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba], který využívala, a v nichž označila výběry peněžních částek v hotovosti z bankomatu, které měla žalobci vracet.

19. Podle shodných výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], žalované i žalobce neměla žalovaná zřízen vlastní bankovní účet, jelikož na její majetek byly vedeny exekuce. Používala tedy jmenovaný účet vedený u [právnická osoba], jehož majitelem je její dcera [jméno] [příjmení]. Ona sama tento účet nevyužívala, neboť měla další účet. Na tom nic nemění ani skutečnost, že na účet používaný žalovanou posílal otec [jméno] [příjmení] výživné ve výši 2 000 Kč, a to i v době, kdy už byla zletilá, jelikož i přesto stále bydlela u žalované a na bydlení jí nepřispívala, když chodila do školy. Jakým způsobem se žalovaná s dcerou domluvila na tom, jak bude s výživným nakládáno, není v daném případě relevantní. K účtu byla pouze jedna platební karta, kterou disponovala žalovaná. Internetové bankovnictví k tomuto účtu nebylo zřízeno, proto žalovaná nehradila žádné platby převodem z účtu, ale pouze platební kartou nebo v hotovosti. Povinné platby spojené s užíváním bytu, tj. nájemné, zálohy na elektřinu a internet, žalovaná původně platila složenkami, o čemž žalobce věděl. Žalovaná v rámci své výpovědi logicky vysvětlila, že právě tato skutečnost, že neměla ke svému účtu internetové bankovnictví a platila povinné platby složenkami, byla důvodem, pro který začal žalobce za žalovanou hradit tyto povinné platby převodem z jeho účtu. Žalobce sám připustil, že i jemu přišlo zbytečné, aby žalovaná platila navíc zhruba 150 Kč za složenky. Rovněž je namístě poukázat na to, že platby převodem z účtu mají nepochybnou výhodu v tom, že platbu lze provést pohodlně prakticky ihned, přičemž na účet příjemce může být platba připsána ještě týž den nebo den následující. Ostatně takto žalobce provedl první platbu za internet právě v situaci, kdy se žalovaná s platbou opozdila a internetové připojení u ní v bytě bylo odpojeno, načež platbu potřebovala uskutečnit ihned, aby bylo internetové připojení co nejdříve obnoveno. Toto vysvětlení žalované, z jakých důvodů se s žalobcem domluvili na tomto způsobu úhrad jejích plateb nájemného, záloh na elektřinu a internetu, je v dané situaci, ve které se žalovaná nacházela, zcela racionální a nenasvědčuje tomu, že by se žalovaná chtěla tímto způsobem platbám vyhnout.

20. Pokud jde o vrácení peněžních prostředků žalobci, soud dospěl na základě provedených důkazů, a to výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], účastnické výpovědi žalované a výpisů z účtu žalované, resp. její dcery (č. [bankovní účet]), k závěru, že žalovaná prokázala vrácení alespoň části finančních prostředků, které za ni žalobce hradil.

21. Žalované byla v předmětném období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] na uvedený účet posílána pravidelně každý měsíc mzda od [jméno] [příjmení], která činila v roce [rok] zhruba 10 500 Kč, v roce [rok] postupně stoupala ke 14 000 Kč a v roce [rok] dosahovala přibližně 15 000 Kč. Mzda jí byla připsána na účet téměř vždy do 16. až 20. dne v měsíci. Již z tohoto zjištění je patrné, že žalovaná měla každý měsíc dostatek finančních prostředků na to, aby hradila nájemné ve výši 5 000 Kč, zálohy na elektřinu 600 Kč a internet 250 Kč, a k tomu ještě splácela další půjčky po zhruba 1 000 Kč. I její dcera svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaná v té době byla v dobré finanční situaci. Co se týče výběrů peněžních prostředků v hotovosti z bankomatu, které žalovaná měla žalobci předávat, z výpisů z účtu zcela očividně vyplývá pravidelnost výběrů částek ve výši kolem 6 000 Kč a 7 000 Kč Tyto částky žalovaná vybírala v daném období každý měsíc, a to vždy přibližně 20. den v měsíci a zároveň vždy krátce poté, co jí byla na účet připsána mzda. Ať už časová souslednost těchto výběrů, tak i výše vybraných částek koresponduje s výpovědí žalované, že úhrady nájemného, záloh na elektřinu a internetu žalobci vracela pravidelně každý měsíc poté, co obdržela mzdu. Výše těchto vybraných částek 6 000 Kč či 7 000 Kč odpovídá tomu, že žalovaná vrátila žalobci vždy celou částku nájemného 5 000 Kč, celou částku zálohy na elektřinu 600 Kč a celou částku platby internetu 250 Kč (tj. 5 850 Kč), s tím případně vrátila splátku 1 000 Kč na veterinární péči nebo exekuci a zbývající drobnější částku 150 Kč mu nechala. Je zcela logické, že žalovaná žalobci předala takto celou částku a nevracela mu uhrazené povinné platby přesně, ani si nenechávala od žalobce vracet, jelikož bankomat takto přesné částky běžně nevydává, přičemž ve vztazích mezi partnery či jinak blízkými lidmi nelze shledat nic neobvyklého na tom, když při vrácení půjčky nechá jeden tomu druhému drobné s tím, že takto jsou vyrovnáni. I skutečnost, že tyto částky nebyly každý měsíc úplně stejné, odpovídá výpovědi žalované a ostatně i svědkyně [jméno] [příjmení], že pravidelně žalobci vracela povinné platby spojené s bytem, které měla každý měsíc srovnané, ale splátky na veterinární péči a exekuci mu vracela nepravidelně zhruba po 1 000 Kč, když žalovaná sama připustila, že na ně někdy zapomněla. Kromě tří případů v roce [rok], kdy žalovaná vybrala pouze 5 000 Kč, vybírala jinak částky 6 000 Kč a 7 000 Kč, případně 6 500 Kč, 7 500 Kč Tyto částky tedy vždy korespondovaly s výší nájemného, záloh na elektřinu a internetu (případně v uvedených třech případech alespoň s výší nájemného) a k tomu nepravidelně žalovaná někdy přidala 1 000 Kč na splátku veterinární péče a exekuce.

22. Žalovaná běžné nákupy potravin, oblečení, drogerie apod. platila kartou. Žádné neobvyklé pravidelné měsíční výdaje, na které by případně žalovaná uvedené částky v této výši 6 000 Kč či 7 000 Kč vybírala z bankomatu a následně hradila v hotovosti a nikoli kartou, jak to běžně dělala, žalovaná neměla, ani kupříkladu školné dceři neplatila. Své měsíční výdaje, kromě těchto povinných spojených s bytem, žalovaná odhadla na 5 000 Kč, což v zásadě pokrývají úhrady platební kartou. Pakliže tedy žalovaná pravidelně každý měsíc zhruba kolem 20. dne v měsíci, poté, co obdržela mzdu na účet, vybrala z účtu takto vysoké částky, nenabízí se žádné jiné rozumné vysvětlení, na jaký účel by tyto peníze v hotovosti použila, než na vrácení plateb žalobci, které za ni hradil.

23. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla shodně jako žalovaná, že obvykle k vrácení těchto částek žalobci docházelo tak, že když je žalobce vezl z návštěvy od něj z [obec] zpátky domů k žalované, zastavili se u bankomatu, žalovaná vybrala hotovost, a celou částku, kterou bankomat vydal, předala žalobci. Jednalo se přitom vždy o částku, která korespondovala s výší nájemného, tj. převyšující 5 000 Kč, přičemž případný rozdíl žalobci nechávala například na konzervy. I žalobce potvrdil, že se takto u bankomatu zastavovali a žalovaná z něj vybírala peníze. Žalobce se však svou výpovědí rozchází se svědkyní a s žalovanou v tom, zda mu žalovaná vybrané peníze předala, kdy žalobce vypověděl, že mu nic nepředala a že ji k tomu při těchto příležitostech ani nevyzýval. V tomto směru nicméně soud hodnotí jako věrohodnou verzi žalované, podpořenou právě i poměrně podrobnou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která byla předávání peněz přítomna, a výběry hotovosti z bankomatu zaznamenanými na výpisech z účtu žalované, že žalovaná žalobci tyto finanční prostředky žalobci skutečně předávala.

24. Tvrzení žalobce, že za žalovanou takto platil každý měsíc částku 5 850 Kč po dobu více než dvou let, aniž by mu žalovaná cokoli vrátila, a aniž by ji například při uvedených výběrech z bankomatu, u kterých byl přítomen, ani jednou nevyzval k vrácení, se jeví jako vysoce nepravděpodobné. Účastníci spolu nevedli společnou domácnost, nebydleli spolu, nehospodařili spolu. Jejich vztah, kdy se pouze několikrát do měsíce (žalobce uvedl jen 3krát nebo 4krát) navštěvovali, nelze vnímat jako natolik intenzivní, že by bylo obvyklé, aby žalobce za žalovanou vše platil bez dalšího. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by i po několika letech vztahu společně vážně plánovali budoucnost. Za této situace by bylo iracionální, pokud by žalobce skutečně takto dlouho za žalovanou hradil povinné platby, když by mu žalovaná nevracela vůbec ničeho, s pouhým zdůvodněním, že doufal ve společnou budoucnost s žalovanou. Naproti tomu stojí tvrzení žalované, prokazované nikoli pouze její účastnickou výpovědí, která i sama o sobě je přesvědčivá, ale i svědeckou výpovědí její dcery, která byla všemu podstatnému přítomna, a výpisy z účtu, že žalobci pravidelně tyto povinné platby za byt vracela. Žalovaná poměrně podrobně vysvětlila, z jakých důvodů se na tomto režimu úhrad plateb za byt domluvili, i jakým způsobem platby žalobci vracela. Věrohodnost její výpovědi nenarušuje ani její počáteční tvrzení (učiněné prostřednictvím jejího zástupce), že s žalobcem žádnou smlouvu o zápůjčce neuzavřela, jelikož se jedná toliko o právní posouzení vztahu mezi nimi. Podstatné je, že žalovaná nepopírala, že žalobce za ni tyto platby hradil, a ona věděla, že mu je musí vracet, což také činila. Pakliže tento právní vztah nevnímala jako půjčku, ale jako finanční výpomoc, je tento její postoj vzhledem k neformálnosti veškerého jednání, které mezi nimi jakožto partnery proběhlo, zcela pochopitelný. Při hodnocení provedených důkazů soud nemohl odhlédnout od obtížené důkazní situace žalované oproti důkazní situaci žalobce. Žalovaná na rozdíl od žalobce, který mohl poskytnutí finančních prostředků žalované bez větších obtíží prokázat výpisem z účtu, v němž jsou zaznamenány příslušné částky odeslané bankovním převodem na příslušné účty třetích osob i s jejich označením variabilním symbolem případně i textovou poznámkou, vracela žalobci peníze v hotovosti, což je již z podstaty náročnější zpětně prokázat. Zároveň žalovaná zcela pochopitelně od žalobce nepožadovala žádné potvrzení o jejich převzetí, když byli v partnerském vztahu a tento systém plateb mezi nimi fungoval, tudíž v té době nemusela předpokládat, že by žalobce v budoucnu předání peněz sporoval. V době, kdy mezi sebou měli účastníci dobrý vztah, tedy žalovaná nebyla pochopitelně natolik opatrná, aby předvídala, že po rozchodu bude muset prokazovat, co vše žalobci v hotovosti vrátila. I za této situace však soud shledal, že se jí podařilo uvedené úhrady ve výši kolem 6 000 Kč a 7 000 Kč žalobci zpětně podle výpisu z účtu rozklíčovat a přesvědčivě vysvětlit, že právě tyto výběry hotovosti z účtu použila na vrácení svých dluhů žalobci. Žalovaná i její dcera rovněž vypověděly, že pokud by žalovaná žalobci ničeho nevracela, neplatil by to za ni tímto způsobem. To odpovídá i tomu, že tento způsob úhrad povinných plateb žalovaná praktikuje i se svým současným partnerem.

25. Shrnuto, na základě všech uvedených skutečností, že žalovaná měla na úhradu nájemného, záloh na elektřinu, internetu i splátek veterinární péče a exekuce, dostatek finančních prostředků ze mzdy, přičemž na způsobu úhrad povinných plateb za byt se s žalobcem domluvili z toho důvodu, že žalovaná neměla k účtu dcery, který používala, zřízeno internetové bankovnictví a chtěla ušetřit na platbách za složenky, každý měsíc pravidelně ve stejném časovém období, poté, kdy jí přišla na účet mzda, vybrala z účtu hotovost, jejíž výše koresponduje s výší nájemného, zálohy na elektřinu a internetu a případně někdy se splátkou zhruba 1 000 Kč na veterinární péči nebo exekuci, žalovaná neměla žádné jiné pravidelné měsíční výdaje ve stejné výši a běžné nákupy platila většinou kartou, a tento způsob úhrad prostřednictvím žalobce provozovala po dobu více než dvou let, dospěl soud závěru, že žalovaná žalobci vrátila velkou část finančních prostředků (dále blíže specifikovanou), které za ni žalobce platil.

26. Soud přitom zohlednil pouze ty částky, které žalovaná ve výpisech z účtu označila jako částky, které žalobci vracela, jež překračují 5 000 Kč, resp. pohybují se ve výši 6 000 Kč a 7 000 Kč, a byly vybrány v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], kdy žalobce za žalovanou hradil platby spojené s užíváním bytu (nájemné, zálohy na elektřinu a internet), neboť pouze ty odpovídají výše uvedenému. Soud nemá za dostatečně prokázané, že žalovaná žalobci předala všechny jí označené částky, tedy i jednotlivé výběry hotovosti z bankomatu ve výši kolem 800 Kč, 1 000 Kč, 2 000 Kč Tyto výběry, na rozdíl od výběrů vyšších částek 6 000 Kč či 7 000 Kč, nevykazují výše uvedenou pravidelnost. Nelze je spolehlivě ztotožnit s platbami, které takto měla žalovaná žalobci vrátit, byť se lze domnívat, že se jednalo o splátky na veterinární péči a exekuci, které žalovaná měla vracet nepravidelně, ale stejně tak mohla žalovaná tyto částky vynaložit na vlastní nárazové aktivity, například na manikúru, jak vypověděla. Žalovaná ani nedokázala tak přesvědčivě vysvětlit okolnosti předání těchto částek, tak jako to učinila u výběrů částek 6 000 Kč či 7 000 Kč. Není tedy zřejmé, za jakých okolností tyto částky vybírala, jak je předávala žalobci, z jakého důvodu někdy vybrala 2 000 Kč a někdy jen 400 Kč. Svědkyně [jméno] [příjmení] sice vypověděla, že žalovaná žalobci někdy předávala i částky ve výši 1 000 Kč, které měla připravené před cestou za žalobcem do [obec], ani tato výpověď však nepostačuje k tomu, aby bylo možné spojit konkrétní výběr z bankomatu s tím, že právě tato částka byla následně žalobci předána. Výše všech žalovanou označených částek přitom ve svém součtu dosahuje 220 800 Kč, tedy je zřejmé, že žalovaná sama si nebyla při jejich zpětném označování zcela jistá tím, že právě všechny tyto částky žalobci předala. To je sice pochopitelné vzhledem k časovému odstupu a k tomu, že v průběhu vztahu neměla potřebu si podrobně evidovat, kdy, za jakých konkrétních okolností a jakou částku žalobci předala, nicméně břemeno důkazní v tomto směru tíží právě žalovanou, o čemž byla i soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena, ale toto břemeno, pokud jde o tyto nižší částky, žalovaná neunesla.

27. Rovněž soud nemá za prokázané vrácení částky 5 000 Kč vybrané dne [datum] a částky 6 000 Kč vybrané dne [datum], jelikož žalobce platil za žalovanou nájemné ve výši 5 000 Kč až od [anonymizováno] [rok]. Žalovaná následně na dotaz soudu nebyla schopná vysvětlit, z jakého důvodu označila i tyto částky, zda se jednalo o splátku jiné platby, kterou za ni žalobce hradil, protože už si to nepamatovala. Jelikož žalovaná před tím, než za ni žalobce začal hradit nájemné a další povinné platby bankovním převodem z jeho účtu, hradila tyto platby složenkami, lze předpokládat, že tyto vybrané částky sama použila právě na úhradu těchto plateb a nevracela je žalobci, když v té době mu ještě nic vracet nemusela. Ostatně i to, že žalovaná i v těchto měsících ([anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]), kdy za ni ještě žalobce všechny povinné platby spojené s užíváním bytu nehradil, vybrala z bankomatu částky 5 000 Kč a 6 000 Kč, které odpovídají výši nájemného a případně i výši zálohy na elektřinu a internetu, poté, co jí přišla na účet mzda, a jiné částky v takové výši v tomto období kolem 20. dne v měsíci nevybírala a z výpisu z účtu nevyplývají ani jiné platební transakce, které by odpovídaly úhradě těchto povinných plateb spojených s užíváním bytu, nasvědčuje tomu, že žalovaná si do [anonymizováno] [rok] hradila tyto platby sama složenkami, a následně od [anonymizováno] [rok], kdy za ni tyto platby začal hradit žalobce, pokračovala stejným způsobem v pravidelných výběrech příslušných částek z účtu, ale namísto, aby je šla zaplatit sama složenkou, je předala žalobci.

28. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná z bankomatu vybrala a v hotovosti žalobci předala částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 5 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 500 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 5 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 500 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 500 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 6 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 7 000 Kč vybranou dne [datum], částku 8 500 Kč vybranou dne [datum], částku 9 000 Kč vybranou dne [datum] a částku 7 000 Kč vybranou dne [datum] Celkem tedy žalovaná žalobci vrátila 152 000 Kč. Vrácení dalších jí označených částek žalovaná ani přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala.

29. Z uvedeného přehledu vyplývá, že žalovaná žalobci od [anonymizováno] [rok] vracela v zásadě každý měsíc platby spojené s bytem, tj. nájemné 5 000 Kč, zálohy na elektřinu 600 Kč a internet 250 Kč, jelikož tyto částky (až na 2 výjimky v roce [rok]) činí minimálně 6 000 Kč. Pokud jde o splátky na veterinární péči a exekuci, je pravda, že žalovaná tvrdila a vypověděla, že nejprve začala splácet na veterinární péči, ačkoli z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že nejprve za ni uhradil exekuci ([datum]) a až následně operaci psa ([datum]), nicméně v tomto případě se nejedná o tak zásadní skutečnost, která by činila její výpověď nevěrohodnou. Žalovaná mohla s odstupem času zaměnit, která událost se stala dřív, resp. na který dluh začala dříve splácet. Ostatně žalovaná sama uvedla, že splácela nepravidelně, zapomínala na splátky. Vypověděla sice, že si splátky na tyto dluhy u sebe nějakým způsobem evidovala, nicméně ani tato evidence nebyla zjevně natolik přesná, aby žalovaná byla schopná zpětně přesně určit, kdy, kolik a na který dluh přesně žalobci vrátila. I z toho důvodu soud nemohl žalované uznat všechny jí označené splátky, ale jen ty, které žalovaná vracela společně s úhradou povinných plateb za byt. Pouze v těchto případech bylo prokázáno, že žalovaná žalobci vrátila celou částku tak, jak ji vybrala z bankomatu. Ačkoli tedy žalovaná tvrdila, že jí zbývá vrátit jen 34 000 Kč na exekuci, z provedeného dokazování vyplynulo, že jí zbývá uhradit ještě 56 640 Kč (208 640 Kč – 152 000 Kč).

30. Soud tedy dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci spolu byli v partnerském vtahu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Nežili spolu ale ve společné domácnosti a ani s penězi společně nehospodařili, pouze se navštěvovali. Po dvou letech vztahu začal žalobce za žalovanou hradit pravidelné platby spojené s bydlením a hradil je až do jejich rozchodu. Od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] platil internet ve výši 250 Kč měsíčně, tj. celkem zaplatil 6 500 Kč, od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] platil nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně, tj. celkem zaplatil 120 000 Kč, a od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] platil zálohy na elektřinu ve výši 600 Kč měsíčně (z toho jednou ve výši 300 Kč), tj. celkem zaplatil 11 700 Kč. Dále žalobce zaplatil za žalovanou dne [datum] částku 40 000 Kč na exekuci vedenou na její majetek, dne [datum] zaplatil za operaci jejího psa částku 25 089 Kč, přičemž za další léky pro psa zaplatil ještě 980 Kč dne [datum], 869 Kč dne [datum], 801 Kč dne [datum], 801 Kč dne [datum] a 900 Kč dne [datum], tj. celkem za veterinární péči psa žalované zaplatil 29 440 Kč. Dne [datum] pak ještě za žalovanou zaplatil dluh její kamarádce ve výši 1 000 Kč Celkem tedy žalobce za žalovanou za dobu trvání jejich partnerského vztahu zaplatil 208 640 Kč. Účastníci se dohodli na tom, že žalovaná uvedené peněžní prostředky žalobci vrátí. Nebyl ujednán termín vrácení, žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky splácet dle jejích finančních možností. Žalovaná žalobci každý měsíc vracela v hotovosti uhrazené platby nájemného, záloh na elektřinu a internet a nepravidelně mu splácela další dluhy na exekuci a veterinární péči. Celkem žalovaná žalobci za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] zaplatila 152 000 Kč. Po rozchodu účastníků žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum] k úhradě částky 208 640 Kč do [datum]. Žalovaná poté již žalobci neuhradila ničeho.

31. Při jednání konaném dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky zákonného ročního úroku z prodlení z žalované částky 208 640 Kč od [datum] do [datum] v návaznosti na dotaz soudu ohledně splatnosti zápůjčky. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas.

32. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle odst. 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení neplatí ustanovení odstavce 3, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

33. Jelikož v daném případě vzal žalobce až při posledním jednání ve věci žalobu částečně zpět a žalovaná s tímto částečným zpětvzetím souhlasila, soud řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. zastavil.

34. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen.„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

35. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

36. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

37. Žalobce poskytl žalované postupně celkem částku 208 640 Kč a to tak, že příslušné částky hned použil na úhradu plateb za žalovanou a postupně je odesílal bankovním převodem ze svého účtu nebo zaplatil platební kartou ze svého účtu příslušným příjemcům. Takto jí poskytl na úhradu nájemného celkem 120 000 Kč, které převáděl na účet pronajímatelky, na úhradu záloh na elektřinu celkem 11 700 Kč, které převáděl na účet [právnická osoba], na úhradu internetového připojení celkem 6 500 Kč, které převáděl na účet poskytovatele, na úhradu exekuce 40 000 Kč, které převedl na účet exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na úhradu veterinární péče celkem 29 440 Kč, které zaplatil platební kartou veterinární klinice [právnická osoba], a na úhradu 1 000 Kč, které zaplatil na účet kamarádky žalované [jméno]. Účastníci se dohodli, že žalovaná bude žalobci tyto peněžní prostředky vracet. Jelikož peníze jsou zastupitelnou věcí ve smyslu § 499 o. z., byly mezi účastníky ústně uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Na základě těchto smluv žalované jakožto vydlužitelce vznikla povinnost předmětné částky žalobci jakožto zapůjčiteli vrátit.

38. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná vždy poté, co se s žalobcem dohodla na zapůjčení uvedených částek, jej pověřila, aby tyto částky rovnou uhradil příslušným příjemcům. V tomto směru tedy byla mezi účastníky uzavřena i příkazní smlouva podle § 2430 o. z., na jejímž základě žalovaná žalobci svěřila obstarání těchto záležitostí (tj. zaplacení plateb, k nimž byla sama povinna), které nechtěla obstarat sama. Žalobce jakožto příkazník při obstarání záležitostí žalované jakožto příkazkyně jednal na její účet, proto se právní účinky tohoto jednání (úhrady plateb, k nimž byla povinna žalovaná) přičítají přímo žalované.

39. Žalovaná žalobci na základě smluv o zápůjčce vrátila celkem 152 000 Kč, tedy svou povinnost částečně splnila. Zbývá jí však ještě vrátit 56 640 Kč (tj. 208 640 Kč – 152 000 Kč).

40. Lhůta k vrácení uvedených částek nebyla mezi účastníky sjednána dostatečně určitě, když z výpovědí účastníků vyplývá, že žalovaná měla peníze vracet podle jejích finančních možností. Nejen, že tedy nebyla stanovena konkrétní lhůta, do kdy mají být zapůjčené finanční prostředky vráceny, ale ani způsob stanovení lhůty nebyl dostatečně určitý. Lhůta k vrácení však není podstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce, tudíž na platnost uzavřených smluv o zápůjčce tato skutečnost nemá vliv. Splatnost zápůjčky může v takovém případě zapůjčitel (žalobce) vyvolat výpovědí smlouvy o zápůjčce podle § 2393 odst. 1 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, publikovaný v Právních rozhledech r. 2020, [číslo] str. 303). Byť žalobce tvrdil, že žalovanou opakovaně vyzýval k vrácení, nebyl schopen přesně určit, kdy ji vyzval k vrácení, jaké konkrétní částky. Za výpověď smlouvy o zápůjčce lze tedy považovat až předžalobní výzvu ze dne [datum], ve které žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 208 640 Kč do [datum]. Podle § 2393 odst. 1 o. z. je výpovědní doba 6 týdnů, ledaže strany smlouvy sjednaly jinou. V daném případě žalobce toliko jednostranně stanovil lhůtu do [datum]. Ze strany žalované žádná akceptace této lhůty, kterou by bylo možné považovat za výpovědní dobu, nebyla projevena, tudíž ke sjednání výpovědní doby nedošlo. Výpovědní doba 6 týdnů počala běžet ode dne následujícího po dni, kdy byla předžalobní výzva žalované doručena, což žalobce zohlednil v rámci jeho částečného zpětvzetí žaloby. Z provedeného dokazování bylo prokázáno pouze to, kdy byla výzva žalované odeslána prostřednictvím pošty, tj. [datum]. Uplatní se tedy vyvratitelná domněnka dojití projevu vůle podle § 573 o. z., podle které se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzva, resp. výpověď smlouvy o zápůjčce, tak žalované došla (§ 570 o. z.) dne [datum]. Výpovědní doba 6 týdnů tedy v daném případě uplynula dnem [datum] (§ 605 odst. 2 o. z.). Žalovaná se dostala s plněním nároku žalobce na úhradu částky 56 640 Kč do prodlení následujícím dnem, tj. dnem [datum], a žalobce má tudíž od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,5 % ročně z částky 56 640 Kč do zaplacení.

41. Z uvedených důvodu a se zohledněním částečného zpětvzetí žaloby co do úroku z prodlení od [datum] do [datum] (v návaznosti na 6týdenní výpovědní dobu) soud žalobě vyhověl toliko částečně a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 56 640 Kč s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek. Ve zbytku žalobního nároku, tj. na zaplacení částky 152 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Pakliže se žalobce podanou žalobou po jejím částečném zpětvzetí domáhal po žalované zaplacení 208 640 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a bylo mu přiznáno 56 640 Kč s úrokem z prodlení, činí jeho úspěch pouze 27,15 % a úspěch žalované činí 72,85 %. K neúspěchu žalobce (resp. k úspěchu žalované) je však nutno připočíst ještě tu část předmětu řízení, do které vzal žalobce žalobu zpět, tj. do úroku z prodlení z částky 208 640 Kč ve výši 8,5 % od [datum] do [datum], neboť z procesního hlediska žalobce zavinil, že řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se v řízení o zaplacení peněžité pohledávky poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. i úroku z prodlení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015; nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 175/2010 USn.). Tento kapitalizovaný úrok z prodlení činí 1 506,20 Kč, tudíž připočteno k částce, do které byla žaloba zamítnuta (152 000 Kč) včetně úroku z prodlení, jež kde dni rozhodnutí soudu činí 19 680,87 Kč, byla žalovaná úspěšná v částce 173 187,07 Kč. Tedy její celkový úspěch v řízení činí 73,03 % v poměru k žalované částce 208 640 Kč s úrokem z prodlení (který ke dni rozhodnutí soudu činí 28 520,80 Kč). Úspěch žalobce pak činí 26,97 %. Jelikož větší míru úspěchu měla v řízení žalovaná, má podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, a to v rozsahu rozdílu jejího úspěchu a úspěchu žalobce (73,03 – 26,97), tedy na náhradu 46,06 % nákladů, které vynaložila.

43. Tyto účelně vynaložené náklady řízení žalované činí celkem 82 541 Kč a jsou tvořeny náklady právního zastoupení, které sestávají z mimosmluvní odměny za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u 4 jednání soudu [datum], [datum], [datum], které trvalo déle než 2 hodiny, a [datum]; § 11 odst. 1 písm. a), d), g) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“)) po 9 140 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 208 640 Kč podle § 7 bodu 6. za použití § 8 odst. 1 a. t., 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), jízdného za cestu osobním vozem ze sídla zástupce žalované v [obec] k okresnímu soudu do [obec] a zpět -) na jednání [datum] ve výši 326 Kč při spotřebě paliva 5,07 l /100 km, ujeté vzdálenosti 46 km, základní náhradě 4,70 Kč za 1 km jízdy a ceně motorové nafty 47,10 Kč (dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné do 19. 8. 2022) -) na jednání [datum] ve výši 326 Kč při spotřebě paliva 5,07 l /100 km, ujeté vzdálenosti 46 km, základní náhradě 4,70 Kč za 1 km jízdy a ceně motorové nafty 47,10 Kč (dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. účinné do 31. 12. 2022) -) na jednání [datum] a [datum] ve výši 342 Kč při spotřebě paliva 5,07 l /100 km, ujeté vzdálenosti 46 km, základní náhradě 5,20 Kč za 1 km jízdy a ceně motorové nafty 44,10 Kč (dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a náhrada za 8 půlhodin času promeškaného při těchto cestách po 100 Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.) a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad v částce 14 325,36 Kč podle ust. 137 odst. 1 odst. 3 o.s.ř. Zástupce žalované účtoval podáním ze dne [datum] toliko pět úkonů právní služby (neúčtoval odměnu a náhradu hotových výdajů za přípravu a převzetí zastoupení a účast u jednoho jednání soudu, resp. odměnu za jednání trvající déle než dvě hodiny), náhradu cestovních výdajů účtoval v částce 1 361,60 Kč a náhradu za promeškaný čas ve výši 800 Kč. Účtoval tedy celkem na náhradě nákladů řízení částku (bez DPH) nižší, než soudem vypočtenou, resp. tu, kterou požadovat mohl. Soud proto vycházel z jím požadované částky náhrady nákladů řízení, když má za to, že zbývající části náhrady nákladů řízení se vzdal – neúčtoval-li ji. Soud tedy vycházel z částky 45 700 Kč na odměně za právní zastoupení za pět úkonů právní služby po 9 140 Kč, z částky 1 500 Kč jako celkové náhrady hotových výdajů (5 x 300 Kč), soudem vypočtené náhrady cestovních výdajů ve výši 1 336 Kč (viz výše) a částky za promeškaný čas ve výši 800 Kč. Náhradu za 21 DPH vypočetl z celkové částky 49 336 Kč na částku 10 360,56 Kč Náklady řízení tak činí celkem částku 59 670 Kč. Náhrada 46,06 % těchto nákladů tedy činí 27 484 Kč.

44. Lhůtu k plnění žalované přiznané náhrady nákladů řízení soud stanovil jako základní třídenní počítanou od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., jelikož neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek.

45. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.