11 C 131/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalované Územní pracoviště obec , obec nám. číslo , PSČ obec o zaplacení částky 163 869 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 163 869 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 194 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobce zahájil řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], [obec] [anonymizována tři slova], zemřelá dne [datum], nájemní smlouvu [číslo] na základě které jí pronajal byt 1+0, [číslo] ve 4. nadzemní podlaží v [obec] VI., [ulice a číslo]. Žalobce eviduje dluh na nájemném za užívání bytu za období [datum] do [datum] ve výši 163 869 Kč s příslušenstvím. Podle usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo projednáváno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Dědictví připadlo Českému státu. Notářka v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] potvrdila, že dědictví připadlo Českému státu a na stát se hledí jako by byl zákonným dědicem. [obec] hodnota pozůstalosti činí 984 147 Kč. Žalobce svou pohledávku z titulu uzavřené nájemní smlouvy uplatnil v dědickém řízení přihláškou ze dne [datum]. Notářka tuto pohledávku nezahrnula do pasiv pozůstalosti. Proto se žalobce svého práva domáhá cestou této žaloby. Žalovanou žalobce vyzval k úhradě dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dluh neuhradila. Žalobce je nositelem pohledávky, neboť se jedná o dluh vyplývající z nájemní smlouvy. Pohledávku žalobkyně řádně přihlásila do dědického řízení a doložila evidencí předpisů a plateb. [jméno] [příjmení] byla dlužnicí a byt na základě nájemní smlouvy skutečně užívala. Při vyklizování bytu po [jméno] [příjmení] našly pečovatelky příspěvkové organizace Centrum zdravotní a sociální péče velké množství finančních prostředků v hotovosti. Vše získal stát, tedy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pohledávka má tedy být z čeho zaplacena. Dědické řízení, během kterého se žalovaná pohledávka promlčela, trvalo dlouho. Přihláška pohledávky byla učiněna [datum], právní moc usnesení, kterým dědické řízení skončilo, dne [datum]. Žalobce nemohl délku dědického řízení ovlivnit, tedy promlčení pohledávky zvětší části nezavinil. Žalobci se nikdy v minulosti nestalo, že by řádně přihlášenou pohledávku notářka nezahrnula do pasiv dědictví. Pohledávka byla řádně doložena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však nepovažoval její existenci za prokázanou. V dědickém spise není uvedeno proč. Žalobce není známo, co bylo důvodem nezahrnutí pohledávky v dědickém řízení. Žalovaná v dědickém řízení zavinila nezahrnutí pohledávky do dědického řízení a nyní namítá promlčení. Žalobce považuje námitku promlčení uplatněnou v rozporu s dobrými mravy.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 1. 2019, č. j. 26 C 266/2018 – 24 soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Liberci jako soudu místně příslušnému dle sídla organizační složky státu Územní pracoviště v [obec].

3. Okresní soud v Liberci vydal dne 3. 4. 2019 pod č. j. 18 C 78/2019 – 32 platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala odpor. Namítla, že úmrtí zůstavitele, tedy dlužníka, nemá samo osobě vliv na běh promlčecí lhůty. Samotná přihláška pohledávky do dědického řízení nestaví běh promlčecí lhůty, pokud nebyla nařízena likvidace dědictví. Žaloba byla podána u soudu dne [datum]. Tento den může být považován za okamžik, kdy v žalobě uplatněné nároky byly poprvé vůči žalované uplatněny. Promlčeny jsou tedy všechny pohledávky, jejichž splatnost nastala před [datum], neboť u takových pohledávek došlo po uplynutí tří leté promlčecí lhůty. Žalovaná tedy namítá promlčení pohledávek v částce 155 787 Kč a v této částce považuje nárok žalobce za neoprávněný.

4. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 27. 5. 2019, č. j. 18 C 78/2019 – 39 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému.

5. Žalobce setrval na podané žalobě. Zdůraznil, že eviduje dluh na nájemném za užívání bytu a úhrady za služby spojené s jeho užíváním dle uzavřené nájemní smlouvy. Jedná se o pohledávku, která je nesporná, vznikla za užívání bytu, ke kterému skutečně došlo. Žalobce je vlastníkem a pronajímatelem bytu a na tuto pohledávku má nepopiratelné právo. Žalovaná získala velké množství finančních prostředků, které žalobce zajistil a mohou být použity na úhradu žalované pohledávky. Žalobce nezavinil uplynutí promlčecí doby. V pozůstalostním řízení postupoval řádně, uplatnil své právo přihláškou a svou pohledávku doložil. Skutečnost, že se musí svého práva na zaplacení žalované pohledávky domáhat u soudu, zavinila žalovaná a navíc je v rozporu s dobrými mravy, že zpochybnila pohledávku, na jejíž zaplacení získala v dědickém řízení finanční prostředky. Námitka promlčení ze strany žalované je výrazem zneužití práva na úkor žalobce jako účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němu by za takové situace zánik nároku v důsledku promlčení bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

6. Žalovaná v průběhu řízení své procesní stanovisko nezměnila. I nadále setrvala na tom, že nárok je promlčen a v režimu zákona o majetku státu jsou povinni námitku promlčení v soudním řízení vznést. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která jsou použitelná na danou věc (33Cdo 1277/2006, 25 Cdo 1839/2000). Námitka promlčení žalovanou vznesená nemůže být posouzena jako nemravná. Pasiva z dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] žalovaná uspokojila. Postupovala v souladu s rozhodnutím soudu. Žalobce měl k dispozici institut žaloby proti neznámým dědicům, kterou mohl podat, aniž by musel vyčkávat skončení dědického řízení a zastavil by se běh promlčecí lhůty. Takto žalobce neučinil. Posouzení dobrých mravů žalovaná odvíjí od rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2057/2017. Ze získaných aktiv pozůstalosti ve výši 1 099 462 Kč žalovaná uhradila pasiva pozůstalosti, jak jsou uvedena v usnesení ze dne 20. 2. 2018, č. j. 35 D 1423/2016 – 53. Zbývající částka připadla do státního rozpočtu. Ve svém počínání žalovaná nevidí žádnou nemravnost, pokud vznesla námitku promlčení.

7. Důvodnost podané žaloby soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností a hodnotil důkazy v řízení provedené dále označené postupem podle § 132 o. s. ř. Zejména posouzením obsahu spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 35 D 1423/2016 a výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vyslechnuté u jednání dne [datum].

8. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti. Usnesením ze dne 10. 10. 2016, č. j. 35 D 1423/2016 – 4 bylo zahájeno pozůstalostní řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum]. Provedením úkonů v pozůstalostním řízení byla pověřena soudní komisařka JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], č. j. 35 D 1423/2016 – 5. V rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Liberci ve věci [anonymizováno] [spisová značka] byly v bytě na adrese [adresa]) nalezeny věci. [příjmení] jiné finanční prostředky, které byly uloženy do úschovy soudu, jak vyplývá z listiny ve spise na č. l. 11 až 15. Podáním ze dne [datum] žalobce přihlásil do dědického řízení pohledávku z důvodu nezaplaceného nájemného a úhrad za užívání bytu ve výši 163 869 Kč včetně dalších pohledávek v tomto podání označených. Celkovou výši přihlášené pohledávky žalobce vyčíslil na 275 903 Kč s příslušenstvím. Pohledávku doložil listinou (ve spise na č. l. 34) evidence předpisů a plateb. Protokolem o jednání ze dne [datum] v kanceláři notářky je doloženo, že na základě výsledků řízení byl stanoven majetek zůstavitelky v aktivech a pasivech. [příjmení] jiné v pasivech pohledávka Statutárního města Liberec v celkové výši 275 903 Kč. Z textu protokolu dále vyplývá„ bylo domluveno, že UZSVM prověří u Statutárního města Liberec výši jeho pohledávky za zůstavitelkou ve výši 163 869 Kč“. Podáním ze dne [datum] (ve spise na č.l. 45) se vyjádřil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak, že pohledávku ve výši 163 869 Kč neuznává„ neboť její existence není doložena“. Referátem ve spise ze dne [datum] notářka vyzvala žalobce k vyčíslení celkové výše jeho pohledávky za zůstavitelkou ke dni úmrtí včetně příslušenství. Žalobce na to reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém vyčíslil pohledávku za zůstavitelkou včetně příslušenství. Usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] Okresní soud v Liberci rozhodl notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] o určení obvyklé ceny aktiv pozůstalosti, výši pasiv a čisté hodnotě pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Obvyklá cena aktiv pozůstalosti byla vyčíslena na 1 099 462 Kč. Výše pasiv částkou 115 315 Kč [obec] hodnota pozůstalosti částkou 984 147 Kč. Tímto usnesením bylo potvrzeno připadnutí dědictví Českému státu a na stát se hledí jakoby byl zákonným dědicem. Podáním ze dne [datum] podal žalobce proti citovanému usnesení odvolání, jehož podstatou byla argumentace, že řádně přihlášená pohledávka nebyla do dědického řízení zahrnuta a Město Liberec trvá na tom, aby byla zahrnuta do pasiv pozůstalosti. Usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 3. 2018, č. j. [číslo jednací] byl odvolatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum], jak vyplývá ze záznamu o složení (ve spise na č. l. 70). Odvolání se spisovým materiálem bylo předloženo Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka [obec] dne [datum], jak vyplývá z podacího razítka a předkládací zprávy na č. l.

71. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce odvolání zpět s odůvodněním, že nebyli účastníky řízení a napadené usnesení již dne [datum] nabylo právní moci. Usnesením ze dne 27. 11. 2018, č. j. 83 Co 90/2018 – 78 rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci o odmítnutí odvolání, neboť odvolatel – Statutární město Liberec není účastníkem řízení a není oprávněno odvoláním usnesení okresního soudu v této věci napadnout. Odvolání bylo tedy podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Doručeno žalobci dne [datum] a žalované dne [datum] do datových schránek. Usnesením ze dne 9. 4. 2019, č. j. [číslo jednací] rozhodl Okresní soud v Liberci, notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] o opravě usnesení ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] tak, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti se opravuje z částky 1 099 462 Kč na částku 952 990,80 Kč a čistá hodnota pozůstalosti se opravuje z částky 984 147 Kč na částku 837 675,80 Kč. Důvodem opravy byl omyl při stanovení kurzu ruského rublu vůči Kč a při sčítání jednotlivých položek aktiv. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

9. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi mimo jiné uvedla, že případ [jméno] [příjmení] dostala ke své pracovní pozici v roce 2013, kdy věc byla v řešení. V rámci výkonu rozhodnutí vyklizením, jehož byla osobně účastna, za přítomnosti soudního exekutora a pracovnic z pečovatelského domu byl prováděn soupis majetku v bytě, který dle nájemní smlouvy [jméno] [příjmení] užívala. O úmrtí jmenované se Město Liberec dozvědělo náhodně přes sociální pracovníky Města Liberec. V bytě byly nalezeny na různých místech ruličky peněz, např. v hrnci v kuchyňské lince či na jiných místech. Peníze fakticky nosily pečovatelky, které je také fyzicky v bytě našly. Na nájmu a službách spojených s užíváním bytu vznikl [jméno] [příjmení] dluh, který žalobce přihlašoval do dědického řízení a to zcela standardním způsobem jako v jiných věcech, pokud vznikl dluh na nájmu v bytě, jehož je město vlastníkem. Přihlášku činila právnička Města Liberec paní [jméno] [příjmení]. Svědkyně poté vyčíslovala příslušenství pohledávky, jak bylo město notářkou požádáno. Nikdy se předtím nestalo, že by přihlášená pohledávka nebyla notářem uznána. Tento případ je tedy z uvedeného pohledu výjimečný. Na danou věc si pamatuje právě proto, že při tomto výkonu byly nalezeny finanční prostředky značné hodnoty přes 25 000 € a přes 80 000 Kč. Svědkyně chtěla uplatnit zadržovací právo, ale exekutorem bylo vysvětleno, že to tak nelze. Peníze musí do soudní úschovy.

10. Podstata sporu je založená na tvrzení žalobce o tom, že je nositelem pohledávky za dlužnicí, která zemřela. Pohledávku žalobce řádně a včas uplatnil do dědického řízení. Nezavinil, že částečně se pohledávka promlčela vzhledem k tomu, že nebyla zahrnuta do pasiv dědictví, neboť žalovaná pohledávku neuznala. Byl nucen uplatnit svůj nárok cestou této žaloby. Procesní obrana žalované spočívá v tom, že řádně vykonává svá práva vyplývající ze zákona o majetku státu. Má důvodně za to, že nárok žalobce je z větší části promlčen a námitku promlčení v tomto řízení proto vznesl. Výkon práva vznést námitku promlčení není možno považovat za nemravný, neboť žalobce nevyužil zákonných institutů k uplatnění své pohledávky, aniž musel vyčkávat na skončení pozůstalostního řízení. Žalovaná má na mysli žalobu proti neznámým dědicům. Pohledávka ve výši 155 787 Kč je promlčená, neboť za uplatnění práva je možno považovat až podání žaloby u soudu dne [datum]. Jsou tedy promlčeny všechny pohledávky, jejichž splatnost nastala před [datum]. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná se stala zákonným dědicem pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení] na základě usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením ze dne 9. 4. 2019, č. j. 35 [spisová značka] – 96. Žalovaná nabyla aktiva pozůstalosti částkou 952 990,80 Kč, pasiva pozůstalosti částkou 115 315 Kč [obec] hodnota pozůstalosti byla vyjádřena částkou 837 675,80 Kč. Žalobce do pozůstalostního řízení přihlásil pohledávku ve výši 163 869 Kč z titulu úhrady nájemného za užívání bytu po dni skončení nájmu a dlužných úhradách za služby spojené s užíváním bytu a pohledávky další v usnesení citované. Pohledávky Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových neuznal,„ neboť nepovažuje existenci za prokázanou“. Pozůstalostní řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. Řízení v dané věci bylo zahájeno dne [datum] podáním žaloby.

12. Se žalovanou lze souhlasit v tom, že úmrtí zůstavitele, v daném případě dlužnice, vůči žalobci, nemá samo o sobě vliv na běh promlčecí lhůty. Souhlasit je možno i v tom, že samotná přihláška pohledávky do dědického řízení nestaví běh promlčecí lhůty (usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.10.2008, sp. zn. 33 Odo 1277/2006), s výjimkou situace, pokud nebyla nařízena likvidace dědictví.

13. Podle § 246 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb. podá-li věřitel přihlášku nebo pokládá-li se jeho podání za přihlášku (§ 245) promlčecí lhůta a lhůta pro zánik práva přestane běžet, a to s účinností ode dne, v němž bylo usnesení o nařízení likvidace pozůstalosti vyvěšeno na úřední desce soudu; to neplatí, byla-li přihláška odmítnuta.

14. Žalobce je nositelem přihlášky za zůstavitelkou [jméno] [příjmení], což není v řízení sporováno. Dluh představuje vyúčtování služeb a předpisy úhrad dle specifikace uvedené v listině označené evidence předpisů a plateb (ve spise na č. l. 25) a shodně doloženo i do pozůstalostního řízení. Pohledávku vyčíslená na 163 869 Kč zahrnuje pohledávky počínaje splatností od [datum] až [datum].

15. Žalobce do pozůstalostního řízení po dlužnici [jméno] [příjmení] přihlásil svou pohledávku podáním ze dne [datum]. Pohledávky, jejichž splatnost nastala dnem [datum] jako nejstarší dluh, dle vyčíslení evidencí předpisů a plateb ze dne [datum]. Žalobce v pozůstalostním řízení činil úkony, pohledávku přihlásil. Následně reagoval na výzvu notářky k vyčíslení pohledávky včetně příslušenství k datu úmrtí zůstavitelky. Pohledávka nebyla žalobci v pozůstalostním řízení přiznána s odůvodněním, jak vyplývá z usnesení ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací]. Zákonný dědic – žalovaná pohledávku popřela, neboť jí nepovažuje za prokázanou. Žalobce se snažil situaci zvrátit tím, že podal proti usnesení odvolání a trval na zařazení této pohledávky do pasiv pozůstalosti. Následně své odvolání vzal zpět vědom si toho, že není osobou oprávněnou odvolání podat, neboť nebyl účastníkem pozůstalostního řízení. Ostatně tuto situaci konstatoval odvolací soud ve svém usnesení ze dne 27. 11. 2018, č. j. 83 Co 90/2018 – 78. Pozůstalostní řízení pravomocně ukončeno dnem [datum]. Žalobce zahájil nalézací řízení žalobou došlou soudu dne [datum].

16. Lze souhlasit se žalovanou, že částečně je pohledávka promlčena, jde-li o pohledávky, jejichž splatnost nastala před [datum] (vyčísleno částkou 155 787 Kč dle listiny ze dne [datum] – evidence předpisů a plateb). Žaloba v dané věci byla podána dne [datum].

17. Žalobce v postupu žalované namítat promlčení spatřuje nemravnost. Byl to právě a jedině žalobce, který se zasloužil o to, že značné finanční prostředky byly nalezeny a tyto žalovaná v rámci pozůstalostního řízení jako jediný dědic nabyla. Má tedy k dispozici finanční prostředky, ze kterých může žalovanou pohledávku uspokojit. Oproti tomu by žalobce byl v situaci, kdy zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby, by byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve vztahu k tomu, jakým způsobem při uplatňování své pohledávky postupoval.

18. Přihláška pohledávky do dědického řízení nestaví běh promlčecí lhůty, neboť v daném případě nenastala situace předvídaná v § 246 odst. 1 zák. č. 292/2013 Sb., zák. o zvláštních řízeních soudních, kdy by pohledávka byla uplatněna v řízení o likvidaci pozůstalosti.

19. Byla-li žaloba podána u soudu dne [datum], pak nároky žalobkyně, jejichž splatnost nastala před [datum], jsou z hlediska uplynutí tříleté lhůty promlčeny. Žalovaná námitku promlčení v tomto řízení vznesla jako zcela legitimní právo, které jí zákon přiznává. Žalovaná odůvodnila svůj postoj zejména tím, že podle zákona o majetku státu je povinna námitku promlčení v soudním řízení vznést, má-li za to, že tato námitka je důvodná. Žalovaná v tomto řízení tak učinila. Potud není možno v postupu žalované ničeho namítat.

20. Skutečnosti v řízení zjištěné a podpořené důkazy vedly soud k tomu, že jde o výjimečnou situaci, která zakládá důvod, že vznesení námitky promlčení v tomto konkrétním případě je možno považovat jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

21. Podle § 6 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Podle § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

23. Dobrým mravům zásadně neodporuje namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích, je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky se však příčí dobrým mravům v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž je za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti přitom musí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistotu, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 9. 2017, č. j. 21 Cdo 2057/2017 – 105, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 89. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 21 Cdo 85/2010, nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2062/14, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4023/2016).

24. V souzené věci, jak shora naznačeno, žalovaná namítla promlčení v převažující části uplatněného práva s odůvodněním, že samotná přihláška do dědického řízení nestaví běh promlčecí lhůty, nebyla nařízena likvidace dědictví, kdy by situace v rámci přihlášky pohledávky byla jiná. Žalobce dále nevyužil institutu žaloby proti neznámým dědicům, ač takovéto právo využít mohl. Žalovaná si nepočínala nijak nemravně.

25. V posuzované věci bylo zjištěno, že žalovaná jako zákonný dědic po zůstavitelce [jméno] [příjmení], nabyla v rámci pozůstalostního řízení majetek ve značné hodnotě, kdy čistá hodnota dědictví činila 837 675,80 Kč z obvyklé ceny pozůstalosti 952 990,80 Kč a pasiv ve výši 115 315 Kč. Lze dospět k závěru, že i poté, co žalovaná splnila povinnosti vyplývající z usnesení ze dne 20. 2. 2018 Okresního soudu v Liberci, č. j. [číslo jednací], vyplatila pasiva pozůstalosti, zůstaly jí k dispozici finanční prostředky k tomu, aby mohla pohledávku žalobce v tomto řízení uspokojit, aniž by k tomu vynakládala jiné zdroje. Nelze ponechat stranou ani situaci, kdy žalobce se určitým způsobem zasloužil o získání takto značných finančních prostředků, jak vyplynulo v řízení. Finanční prostředky zůstavitelky byly zajištěny v rámci výkonu rozhodnutí vyklizením v označeném bytě, k němuž se dluh vázal. Výkon rozhodnutí byl veden k návrhu žalobce jako oprávněného. Činností jednajících osob na místě samém tak, jak popsala svědkyně [jméno] [příjmení]. Pečovatelky při prohledání bytu tyto finanční prostředky našly. Z tohoto pohledu je možno na straně žalobce vidět aktivitu, která vedla k získání majetku do pozůstalosti, který následně nabyla žalovaná jako jediný dědic. Dědictví připadlo státu, který je považován za zákonného dědice. Žalovaná, jak shora zmiňováno má k dispozici značné prostředky z pozůstalosti, jimiž může pokrýt pohledávku žalobce v tomto řízení. Oproti tomu na straně žalobce soud neshledal počínání takové, jimiž by ponechal pohledávku promlčet. Žalobce postupoval aktivně v pozůstalostním řízení, pohledávku uplatnil. Následně pohledávku doplnil. Poté, kdy nebyla ze strany žalované uznána v pozůstalostním řízení, snažil se situaci zvrátit podáním odvolání. Následně jej sice vzal zpět, neboť shledal, že není osobou k tomu oprávněnou. Pohledávku poté řešil v rámci této žaloby.

26. Námitka žalované o tom, že žalobce nevyužil institutu žaloby proti neznámým dědicům, je dle názoru soudu nepřípadná. Tento institut není povinností pro věřitele, je jeho právem, zda takovou žalobu podá či nikoliv. Případně zda pohledávku do pozůstalostního řízení přihlásí či vyčká výsledku pozůstalostního řízení a poté bude pohledávku uplatňovat proti dědicům zůstavitele v samostatném soudním řízení podáním žaloby ve sporném občanskoprávním řízení.

27. Soud má za to, že skutečnosti shora popsané, odůvodňují závěr, že námitce promlčení je možno odepřít právní ochranu. Jinak (pokud by soud námitce přisvědčil), znamenalo by to nepřiznání nároku žalobce v části promlčené. Soudu by se jevilo nepřiměřeně tvrdým postihem vůči žalobci, když na jeho straně neshledal skutečnosti, pro které se pohledávka částečně promlčela.

28. Právní úvahou shora vyjádřenou soud dospěl k závěru, že právo je možno žalobci v tomto řízení přiznat v celém rozsahu, neboť pohledávka má oporu v hmotném právu. Žalobce je účastníkem aktivně legitimovaným. Hmotné právo mu svědčí a vyplývá z uzavřené nájemní smlouvy. Ostatně tato část nebyla mezi účastníky sporná.

29. Žalobě soud vyhověl v celém rozsahu včetně zákonných úroků z prodlení, které mají oporu v § 1970 obč. zák. z důvodu prodlení žalované se zaplacením peněžité pohledávky. Úroková sazba vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud zohlednil výzvu k úhradě a pravomocné ukončení pozůstalostního řízení ve věci 35 D 1423/2016 vedené u Okresního soudu v Liberci.

30. Lhůtu k plnění soud uložil v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl účastníkem úspěšným. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení soud shledal v rozsahu zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 194 Kč, když v tomto rozsahu žalobce náklady uplatnil.