11 C 131/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , okres obec o zaplacení částky 7 147,45 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 147,45 Kč,</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 771,64 Kč,</b> <b>s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 7 147,45 Kč ve výši 9,75 % od [datum] do zaplacení,</b> <b>a úrokem ve výši 30% ročně z částky 7 147,45 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 6 934 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi původním věřitelem, [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek a sazebník banky, se kterými se žalovaný podle prohlášení a podpisu smlouvy seznámil. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Ve smlouvě a dispozicích se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limit. Dále se zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku ze smlouvy. Žalovaný porušil smlouvu zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 7 147,50 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho úhradu ve splátkách. Ze strany žalovaného nebylo řádně a včas spláceno, banka opět využila svého oprávnění a celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila k tomuto dni a vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 147,45 Kč, což žalovaný neučinil. Dlužní jistina se proto dále úročila sankčním úrokem ve výši 30 % ročně. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. ode dne [datum] požaduje žalobkyně zaplacení úroků v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci toliko vyhlásil rozhodnutí bez jednání, neboť s tímto postupem vyjádřili účastníci souhlas – žalobkyně již v žalobě, u žalovaného nastala fikce souhlasu s tímto postupem (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., § 115a o.s.ř.).

5. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o bankovních produktech a službách, v rámci které (viz Dispozice ze dne [datum]) byl žalovanému povolen debetní zůstatek do limitu 5 000 Kč. Tento úvěr žalovaný vyčerpal a přesto, že se zavázal nepřekročit povolený limit, činila částka splatného [anonymizováno] 7 147,45 Kč na jistině. Tím žalovaný porušoval smluvní ujednání, banka přistoupila k převodu splatného [anonymizováno] na úvěrový účet [číslo] [částka]. Tím žalovanému založila úvěr, který čerpal právě v této částce (byla jistinou pohledávky). Jistina úvěru měla být splacena v bankou stanovených splátkách, na které žalovaný opět ničeho neuhradil a banka tak přistoupila k zesplatnění úvěru a žádala uhrazení úvěru v plné výši ke dni [datum]. Vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 147,45 Kč přípisem ze dne [datum] do [datum]. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni [datum], což žalovanému oznámil dne [datum] a veškeré listiny doručoval na adresu žalovaného uvedenou v úvěrové smlouvě. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni pod [číslo] vedeným v seznamu postupovaných pohledávek. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dopisem ze dne [datum].

6. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů: <i>7. Podle ust. § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>8. Podle ust. § 708 odst. 1, 2 z. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.</i> <i>9. Podle ust. § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).</i> <i>10. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle ust. § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.</i> <i>12. Podle ust. § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.</i> <i>13. Podle ust. § 502 odst. 1 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Podle odst. 2 citovaného ustanovení v pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.</i> <i>14. Podle ust. § 503 odst. 1 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 citovaného ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.</i> <i>15. Podle ust. § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.</i> <i>16. Podle ust. § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.</i> <i>17. Podle ust. § 273 obchodního zákoníku část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.</i> <i>18. Podle ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.</i> 19. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o běžném účtu s povolením čerpat finanční prostředky do debetního zůstatku (povolen kontokorentní úvěr) a dále o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. obchodního zákoníku. V této smlouvě a ve VOP či VPP, které byly podle ust. § 273 obchodního zákoníku a na základě ujednání stran její součástí, byly upraveny práva a povinnosti stran. Zatímco právní předchůdce žalobkyně své povinnosti splnil, vedl pro žalovaného běžný účet, povolil mu čerpání finančních prostředků do limitu 5 000 Kč, potažmo poskytl žalovanému úvěr, žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když překročil výši povoleného [anonymizováno] o 2 147,45 Kč, resp. výše splatného [anonymizováno] činila ke dni převodu na úvěrový účet 7 147,45 Kč Kč. Žalovaný způsobil svým jednáním převod splatného [anonymizováno] na nově založený úvěrový účet a následné zesplatnění úvěru, neboť předchůdce žalobce využil svých práv daných mu smlouvou, VOP a VPP. Výzvy žalovanému zasílal, ty se dostávaly postupně do sféry jeho dispozice, když byly zasílány na korespondenční adresu uvedenou v dispozicích ke smlouvě a žalovaný tuto za celou dobu trvání vztahu nezměnil. Na úhradu dlužné částky nadále ničeho nehradí. <i>20. Podle ust. § 524 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 citovaného ustanovení s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> <i>21. Podle ust. § 526 odst. 1 občanského zákoníku postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 citovaného ustanovení oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.</i> 22. Lze dále konstatovat, že žalobce prokázal platnou a účinnou smlouvou o postoupení pohledávky převod pohledávky na žalobce, když do seznamu pohledávek byla zahrnuta pohledávka za žalovaným a žalovanému bylo oznámeno postoupení. Soud je tedy toho názoru, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. <i>23. Podle ust. § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>24. Podle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.</i> <i>25. Podle ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.</i> 26. Žalobce správně požaduje po žalovaném nikoliv úrok z prodlení smluvní, ale jen úrok z prodlení zákonný, když postavení žalovaného jako spotřebitele je zřejmé (ust. § 262 odst. 4 obchodního zákoníku). Lze konstatovat, že se žalovaný dostal do prodlení s jistinou úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, resp. převodu splatného [anonymizováno] na úvěrový účet, tj. ode dne [datum]. Výše úroku je pak stanovena v citovaném vládním nařízení. <i>27. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který úspěch ve věci neměl.</i> 28. Náklady řízení tvoří v dané věci žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta stanovená podle ust. § 7, bod 4, ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 4 500 Kč (1 500 Kč za jeden úkon právní služby x 3 – příprava a převzetí, podání žaloby, výzva k plnění), dále podle ust. § ust. § 11 odst. 1 písm. a) a d), ve spojení s ust. § 13 odst. 1 a 3 téže vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 režijní paušály ke každému úkonu právní služby x 300 Kč) a konečně náhrada za 21 % DPH z částky odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 1 134 Kč Náklady řízení tak činí v daném řízení celkem částku 6 934 Kč po zaokrouhlení.

29. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

30. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).