Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

11 C 138/2020

č. j. 11 C 138/2020-63

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-04 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2021:11.C.138.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ústí nad Labem vyhověl žalobě žalobkyně proti žalovanému o zaplacení částky 25 076 Kč s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení ve výši 2 706 Kč. Soud se opřel o písemné uznání dluhu žalovaného, které potvrdilo existenci a výši dluhu, a podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., o. z. zákoníku, uznání dluhu způsobilo právní domněnku o jeho trvání. Úroky z prodlení byly určeny podle § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., o. z. zákoníku, a výše úroků byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Náhrada nákladů řízení byla přiznána podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, včetně odměny advokáta podle advokátního tarifu.

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 25 076 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 076 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.190 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.746 Kč, splatné dne datum od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 706 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 076 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem obytného domu s byty adresa v adresa žalovaného. Předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dne datum nájemní smlouvu, na základě které byl žalovanému k užívání přenechán byt. Smlouva byla uzavřena dobu určitou v délce trvání zaměstnaneckého poměru ve příjmení anonymizováno 6 slov, obec s účinností od datum. Tímto bytem byl byt číslo o velikosti 23,90 m2 ve 13. nadzemním podlaží daného domu. Nájemní vztah skončil dohodou ke dni datum a k tomuto datu byl byt žalovaným žalobkyni předán. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit měsíční nájemné. Dodatkem ke smlouvě o nájmu bytu ze dne datum se smluvní strany dohodly o postupném zvyšování nájemného. Od datum bylo měsíční nájemné sjednáno na 2 055 Kč s tím, že od číslo může být toto nájemné každoročně jednostranně navyšováno o částku procentuálně odpovídající míře inflace vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Žalovaný nesplnil povinnost hradit nájemné podle smlouvy řádně. Dosud neuhradil nájemné za období od anonymizováno rok včetně do anonymizováno rok včetně, tj. 7x 2083 Kč. Celková částka nájemného činí 14 581 Kč. Žalovaný spotřeboval v období od datum do datum na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 17 432 Kč. Oproti tomu uhradil na službách žalobkyni částku ve výši 7 686 Kč. Za toto období tak na službách dluží částku 9 746 Kč, která byla splatná dne datum, neboť žalobkyně doručila vyúčtování služeb za rok rok žalovanému dne datum. Dále se smlouvou žalovaný zavázal žalobkyni hradit poplatek – paušální částku 107 Kč měsíčně za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Tento poplatek nehradil za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok včetně a dluží tak na tomto poplatku částku 749 Kč Celkem činí dluh žalovaného 25 076 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání konaném dne datum omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, soud věc proto projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z výpisu obchodního rejstříku zachycujícího stav ke dni datum soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je mimo jiné pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

5. Z informace o pozemku ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. číslo jehož součástí je budova adresa, obec, ulice ulice.

6. Z nájemní smlouvy ze dne datum a dodatku k nájemní smlouvě ze dne datum a evidenčních listů pro období číslo a anonymizováno rok soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně - příjmení anonymizováno 6 slov obec a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému do užívání od datum do doby konce trvání pracovního poměru žalovaného u pronajímatele bytovou jednotku číslo ve 13 NP na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal hradit předchůdci žalobkyně nájemné a zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši zřejmé z evidenčního listu. Splatnost nájemného byla k poslednímu dni v měsíci, za který se nájemné hradilo. Výše sjednaného nájemného činila na podkladě dodatku uzavřeného se žalobkyní za období od číslo částku 635 Kč měsíčně se splatností vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Výše měsíčních záloh na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu činila 1 692 Kč (včetně poplatku za správu vodoměru). Za období anonymizováno rok a dále činilo nájemné za bytovou jednotku 2 083 Kč, celkem včetně měsíčních záloh byl žalovaný povinen hradit žalobkyni částku 3 675 Kč.

7. Z Dohody o ukončení nájmu bytu ze dne datum je patrné, že se smluvní strany dohodly na skončení nájmu ke dni datum, k tomuto dni došlo také k faktickému předání bytové jednotky, o čemž byl sepsán protokol o předání a převzetí bytu ze dne datum. Veškeré shora citované listiny žalovaný opatřil vlastnoručním podpisem.

8. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu soud zjistil, že žalobkyně eviduje u žalovaného dlužnou částku ve výši 25 076 Kč.

9. Z vyúčtování služeb za období od datum do datum bylo zjištěno, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši 9 746 Kč.

10. Právní zástupce žalobkyně vyzval dopisem ze dne datum žalovaného k úhradě částky 25 076 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Odeslání písemnosti bylo doloženo dodejkou.

11. Z listiny označené jako Uznání dluhu podepsané žalovaným dne datum je zřejmé, že tento uznal peněžitý dluh na jistině ve vztahu k žalobkyni ve výši 30 012 Kč, a to z titulu nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu číslo ve 13. NP budovy ulice a číslo, obec. Žalovaný dluh uznal co do důvodu a výše.

12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

13. Mezi předchůdcem žalobkyně, která je aktuálně vlastníkem bytu číslo na adrese adresa žalovaného. Následně se žalobkyní pak dne datum dodatek k této nájemní smlouvě. Na základě těchto listin žalovaný užíval od datum do datum předmětný byt. Měsíční nájemné bylo sjednáno mj. ve výši 635 Kč a výše záloh ve výši 1 692 Kč (období od číslo), resp. 2 083 Kč a výše záloh na služby spojené s užíváním bytu částka měsíčně (období od anonymizováno rok). Nájemné bylo splatné vždy nejpozději v průběhu posledního kalendářního dne kalendářního měsíce trvání účinnosti smlouvy, za nějž pronajímateli nájemné přísluší. Splatnost záloh na služby byla spolu s nájemným. Předmětný byt odevzdal žalovaný žalobkyni dne datum. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném částku 14 581 Kč za měsíce anonymizováno až anonymizováno rok a na službách pak rozdíl mezi zaplacenými zálohy a skutečnou spotřebou ve výši 9 746 Kč. Na poplatku za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV dluží žalovaný celkem částku 749 Kč. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dnů. Souhrnnou částku ve výši 30 012 Kč žalovaný uznal co do důvodu a výše v jím podepsaném uznání dluhu.

14. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena o smlouvu o nájmu bytu dle § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen SOZ), a to na dobu určitou. Obsahem tohoto vztahu byla, mimo jiné, i povinnost ze strany nájemce (žalovaného) uhradit sjednané nájemné (§ 671 SOZ) a plnění spojená s užíváním bytu. Tyto povinnosti žalovaný plnil do anonymizováno rok včetně. Účastníci se dohodli na skončení nájemního vztahu v souladu s ust. § 676 odst. 1 SOZ. Žalovaný dostál svým povinnostem a dne datum předmětný byt žalobkyni předal. Krom toho uznal dluh žalobkyně na jistině v celkové výši 30 012 Kč podpisem uznávacího prohlášení co do důvodu a výše dne datum. Soud tak posoudil danou věc zejména dle ust. § 558 SOZ. Lze konstatovat, že uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený do výše i co důvodu, má se v prvé řadě za to, že dluh v době uznání existoval. Tedy uznáním dluhu zakládá domněnku, že tento dluh v době uznání trval (že tedy jednak vůbec existoval a jednak, že ke dni uznání nezanikl). Domněnka, kterou uznání dluhu zakládá (že totiž dluh ke dni uznání trval), je samozřejmě vyvratitelná. Postavení věřitele - žalobkyně se však posiluje v tom směru, že po uznání dluhu už nemusí prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Naopak tím, kdo musí podat důkaz o tom, že závazek vůbec nevznikl nebo zanikl (že prostě jeho závazek neexistuje), se v tomto případě stává dlužník - žalovaný. Žalovaný nezpochybnil tuto vyvratitelnou právní domněnku, když byl v jednání zcela nečinným, tudíž soud žalobě z tohoto titulu jako důvodně podané, vyhověl. Za období prodlení tak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Do prodlení se s úhradou nájemného dostával vždy dnem následujícím po splatnosti nájemného. Pokud jde o vyúčtovaný nedoplatek na službách s nájmem bytu poskytovaných, pak prodlení se odvíjí od data splatnosti vyúčtování dne datum, tj. počítá se od datum.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 706 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 254 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 076 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Soud podle ust. § 14b a.t. postupoval proto, že žalobce zahajuje řízení u zdejšího soudu opakovaně návrhy ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej např. návrh v řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka či spisová značka).

16. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci splnění povinností prostřednictvím výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.