11 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro vydání věci I. Žalovaná je povinna vydat žalobci měřící zařízení plynoměr výrobního čísla , hodnota, umístěného v bytové jednotce číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 638 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost vydat měřicí zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na adrese , adresa, -, Anonymizováno, (dále jen „Měřicí zařízení“). Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaná neumožnila demontáž tohoto měřicího zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván (z důvodu neoprávněného odběru zemního plynu).

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, resp. se vyjádřila až u jednání dne , datum, . Uvedla, že je ve výkonu trestu odnětí svobody od , datum, a k bytu nemá žádný přístup. V bytě zůstával její tehdejší přítel, který jí způsobil dluh na elektřině, plynu a nájmu a již s ní nekomunikuje. Byt zabouchl a odešel. Asi před týdnem dostala kontakt na majitele bytu a dala mu právo do bytu vstoupit. Nemá aktuálně možnost se do bytu jakýmkoliv způsobem dostat. Na plynu a nájemném je tam dluh celkem 130 000 Kč, z toho na plynu je to asi 12 000 Kč.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalovaná byla připojena k distribuční soustavě plynu a odběrné místo bylo osazeno měřícím zařízením (informace o jednotce na č. l. 5 spisu, montáž po rekonstrukci OPZ ze dne , datum, ).

5. Obchodník s plynem dne , datum, podal žádost o ukončení distribuce plynu do odběrného místa žalované, a to pro neplacení služeb dodávky plynu (žádost o ukončení distribuce plynu ze dne , datum, ).

6. Žalobkyně se opakovaně pokusila o demontáž Měřicího zařízení (dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ) na adrese žalované, avšak neúspěšně (dočasné přerušení pro neplacení s demontáží ze dne , datum, , demontáž – měřený neoprávněný odběr ze dne , datum, , demontáž – měřený neoprávněný odběr ze dne , datum, ).

7. Žalované byla zaslána výzva k součinnosti spočívající v řešení situace neoprávněné distribuce plynu včetně zpřístupnění plynoměru za účelem jeho demontáže. V této výzvě je žalovaná rovněž upozorněna na skutečnost, že plynoměr je ve vlastnictví žalobkyně (oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne , datum, , , datum, , podací lístek ze dne , datum, , , datum, , předžalobní výzva k součinnosti ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, spisu, podací lístek ze dne , datum, na č. l. , Anonymizováno, spisu).

8. Žalovaná se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody od , datum, s plánovaným výstupem dne , datum, (lustrace účastníka v evidenci vězňů).

9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:

10. Žalovaná byla připojena k distribuční soustavě plynu. Na odběrném místě žalované bylo osazeno Měřicí zařízení. Obchodník s plynem podal žádost o ukončení distribuce plynu do odběrného místa žalované, a to pro neplacení služeb dodávky plynu. Žalobkyně se opakovaně pokusila o demontáž měřicího zařízení na adrese žalované, avšak neúspěšně. Žalované byla zaslána výzva k součinnosti spočívající v řešení situace neoprávněné distribuce plynu včetně zpřístupnění plynoměru za účelem jeho demontáže. V této výzvě je žalovaná rovněž upozorněna na skutečnost, že plynoměr je ve vlastnictví žalobkyně.

11. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

12. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 a 7 458/2000 Sb. (dále jen „EZ“), má provozovatel přepravní soustavy právo omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech: při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu a dále při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.

13. Podle § 62 odst. 2 písm. c) EZ je zákazník povinen zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy, ke které je připojen.

14. Podle § 71 odst. 5 EZ jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.

15. Podle § 71 odst. 6 EZ jsou zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.

16. Podle § 74 odst. 1 písm. a), b) EZ je neoprávněným odběrem odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl a odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.

17. Dle § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb. o pravidlech trhu s plynem pak platí, že provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

18. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.

19. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. Podle § 1954 o. z. se k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

21. Podle § 1955 odst. 1 o. z. nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla.

22. Po provedeném dokazování a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení soud shledal, že žaloba je zcela důvodná.

23. Žalovaná v rozhodné době, tj. v době od ukončení smlouvy o distribuci plynu ve svém odběrném místě neoprávněně odebírala zemní plyn ve smyslu ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) EZ, neboť tak činila bez uzavřené smlouvy (o distribuci plynu), a žalobkyně je proto oprávněna přerušit distribuci plynu do tohoto odběrného místa podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6, 7 EZ, a to například demontáží měřicího zařízení. Podle ustanovení § 71 odst. 8 EZ je žalovaná (zákazník) povinna umožnit žalobkyni, jako provozovatelce distribuční soustavy, přístup k měřicímu zařízení za účelem jeho odebrání (tj. demontáže a odnosu).

24. Je-li pevně zabudováno do distribuční soustavy plynu, má měřicí zařízení specifický právní režim a žalovaná, respektive nikdo není oprávněn do něj zasahovat bez předchozího souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy (srovnej § 71 odst. 5 EZ). To je odůvodněno tím, že jakákoliv manipulace takovým zařízením, tj. zejména jeho demontáž, vyžaduje odborné znalosti a dovednosti, jakož i specifické pracovní prostředky, a při neodborném nebo nedbalém provedení je vysoce riziková. Proto EZ obsahuje zvláštní úpravu práv vlastníka měřicího zařízení a současně i odpovídající úpravu povinností osob, které měřicí zařízení fakticky ovládají. Těmto osobám zakazuje jakýkoliv zásah do takového zařízení a zároveň jim ukládá též povinnost umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání (viz § 71 odst. 6 EZ).

25. Vydat plynoměr může žalovaná buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni. K druhé alternativě však z výše uvedených důvodů není povinen, tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Ta navíc vyplývá i z § 1955 odst. 1 o. z., který by se zde aplikoval přinejmenším analogicky (srovnej Spáčil J., Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2005, s. 121 a 122) a podle kterého platí, že dluh se plní na místě určeném dohodou účastníků; není-li místo plnění takto určeno, je jím bydliště nebo sídlo dlužníka (jde o tzv. odnosný neboli výběrný dluh). Analogicky lze dále dovodit, že podle povahy věci může být místem, kde se dluh plní, i jiné místo u dlužníka; zde by šlo o tzv. odběrné místo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012).

26. Dle § 1012 věta první o. z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dle § 1040 odst. 1 o. z. může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaná neumožnila žalobkyni demontáž Měřicího zařízení, čímž jeho neoprávněným zadržováním zasáhla do vlastnického práva žalobkyně a je tak povinna Měřicí zařízení vydat, resp. zpřístupnit žalobkyni Měřicí zařízení na odběrném místě a umožnit jeho demontáž.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je ve výkonu trestu odnětí svobody od , datum, . Tato skutečnost však nemá vliv na pasivní legitimaci žalované a nezbavuje jí povinnosti vydat Měřící zařízení. Soud se zabýval i ustanovením § 2269 o.z., který umožňuje nájemci pověřit osobu v době své nepřítomnosti v nájemním bytě označit osobu, která může zpřístupnit byt. Nicméně toto ustanovení působí inter partes mezi pronajímatelem (vlastníkem bytové jednotky v tomto případě) a nájemcem (žalovanou). Nezasahuje do práv a povinností nájemce erga omnes a nemá tedy vliv na pasivní legitimaci žalované k vydání věci. Skutečnost, že se žalovaná nachází ve výkonu trestu odnětí svobody ji nezbavuje jejich povinností.

28. Na základě výše uvedeného soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 638 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč (pozn. na základě doplňujícího usnesení o nutnosti uhradit soudní poplatek ze dne , datum, ) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1, Anonymizováno, písm. a) a. t., z částky 1 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 300 Kč *3 za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby, vyjádření žalobce ze dne , datum, a účast na jednání dne , datum, ) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za promeškaný čas u jednání dne , datum, , které se nekonalo z důvodů technických obtíží na straně soudu ve výši 1 150 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 750 Kč ve výši 2 887,50 Kč.

30. Soud předžalobní výzvu ze dne , datum, nepovažuje za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva neobsahuje právní posouzení, když žalobkyně ve výzvě necituje konkrétní ustanovení právního předpisu. Za tohoto stavu soud považuje tento úkon za jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t., za níž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny.