11 C 165/2023
č. j. 11 C 165/2023-46
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Pokornou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 16 747 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 005 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, o zaplacení částky 11 742 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 284,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 16 747 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 284,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 507,53 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 440,30 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 26,1 % ročně z částky 10 440,30 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila následovně. Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , byla uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském , tel. číslo, ), smluvního úrok a úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
3. Soud vyzval žalobkyni k doplnění svých tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, když zhodnotila informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením smlouvy o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, což bylo zaznamenáno do zákaznické karty žalovaného ze dne , datum, .
4. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
5. Společnost , právnická osoba, a žalovaný se dne , datum, písemně dohodli, že tato společnost zapůjčí žalovanému částku 15 000 Kč, za což se žalovaný zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 11 742 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 52 týdenních splátkách po 515 Kč, resp. 477 Kč v případě poslední splátky, sjednali si úrokovou sazbu 56 %; žalovaný převzal téhož dne částku 15 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Téhož dne žalovaný poskytl v žádosti o úvěr ve výši 15 000 Kč společnosti , právnická osoba, údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedl, že bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodný, nevyživuje žádné osoby, nevlastní auto a o úvěr žádá s ohledem na neočekávané výdaje; dále uvedl, že je zaměstnán na plný úvazek jako dělník, což mělo být doloženo pracovní smlouvou a výplatními páskami za říjen a listopad 2019, jeho pravidelné měsíční příjmy činí celkem , částka, , z toho čistý příjem ze zaměstnání , částka, a další čisté příjmy domácnosti , částka, , nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má bankovní účet, jeho měsíční výdaje činí pouze odhadované měsíční výdaje , částka, ; dokument byl podepsán žalovaným i zástupkyní původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ). Z předložených výplatních pásek za říjen a listopad 2019 plyne čistý příjem žalovaného , částka, a , částka, (zjištěno z výplatních pásek žalovaného). Dle tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, žalovaný čerpal dne 27. 12. 2019 částku 15 000 Kč, uhradil toliko do dne 18. 6. 2021 částku 9 995 Kč (zjištěno z tabulky umoření).
6. Společnost , právnická osoba, se dne , datum, dohodla s žalobkyní, že na ni postupuje pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , tel. číslo, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. přílohy č. , hodnota, ). Dne , datum, společnost , právnická osoba, vystavila pro žalovaného oznámení o postoupení předmětné pohledávky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobkyně poslala žalovanému dopis, avšak pro nepředložení listiny vystavené žalobkyní s datem blížícím se odeslání dopisu dne , datum, , není zřejmé, co bylo obsahem zásilky; oznámení o postoupení pohledávek z , datum, obsahující výzvu k zaplacení tak nelze považovat za odeslané (zjištěno z podacího lístku ČP ze dne , datum, ). Výzvu žalobkyni podle § 118a o.s.ř. soud žalobkyni neposkytoval, protože se žalobkyně nedostavila k jednání. Dne , datum, vystavila žalobkyně pro žalovaného výzvu k úhradě pohledávky č. , tel. číslo, v celkové výši 25 222,88 Kč do 16. 6. 2023 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ). Dne , datum, žalobkyně poslala žalovanému dopis a z časové souvislosti je zřejmé, že obsahem zásilky byla právě předžalobní výzva (zjištěno z podacího lístku ČP ze dne , datum, ).
7. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, a žalovaný se dne , datum, písemně dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč a dalších podmínkách, přičemž úvěr spolu s poplatky měl být vrácena v týdenních splátkách po 515 Kč. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě a zjevně z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný čerpal úvěr 15 000 Kč v hotovosti dne , datum, , uhradil toliko 9 995 Kč do dne , datum, . Společnost , právnická osoba, se dne , datum, dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovaným postupuje na žalobkyni. Dne , datum, žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu do , datum, . O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
9. Společnost , právnická osoba, a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020, není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat, a to zejména jeho § 86 a § 87.
10. Žalobkyně předně prokázala skutečnosti vedoucí soud k závěru, že na ni byla předmětná pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z.
11. Žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Zákaznickou kartou (při jejichž vyplňování byly některé údaje zjevně ověřeny z pracovní smlouvy a výpisy z účtů) nelze prokázané provedené posuzování úvěruschopnosti považovat za dostatečné ve smyslu § 86 ZSÚ. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalovaného, avšak nezabývala se dostatečně jeho výdaji. Pokud žalovaný uvedl, že odhaduje své měsíční výdaje na částku , částka, , pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti tohoto údaje, tím spíše za situace, kdy žalovaný současně uvedl, že bydlí v nájmu, a deklarovala, že po zaplacení odhadovaných měsíčních výdajů mu z jeho měsíčního příjmu ze zaměstnání (další deklarované čisté příjmy domácnosti jsou pro posouzení úvěruschopnosti svobodného žalovaného zcela nerelevantní a nadto nebyly zjevně nijak doloženy) zbývá k libovolnému užití , částka, a je tedy zcela nepravděpodobné, že žalovaným uváděné údaje jsou úplné, pravdivé a spolehlivé, pokud žalovaný čerpal úvěr na neočekávané výdaje ve výši , částka, od nebankovní úvěrové společnosti za nevýhodných podmínek. Poskytovatelka úvěru jinými slovy nevycházela ze spolehlivých a dostatečných informací získaných od žadatele o úvěr, musela mít na základě údajů sdělených žadatelem o úvěr důvodné pochybnosti (zejména o deklarovaných měsíčních výdajích), které ji měly vést k dalším úkonům nutným pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné a proto konstatoval, že smlouva je podle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (nyní podle zákona, dříve dovozeno judikaturou SDEU a Nejvyššího soudu). Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.
12. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy, je možno uvažovat toliko o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalovanému poskytla peněžní prostředky v částce , částka, . Na dluh žalovaný uhradil toliko 9 995 Kč. Žalovaný, jenž se o částku 15 000 Kč obohatil na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinen zbývající částku 5 005 Kč vydat žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle předložených důkazů byl žalovaný vyzván psaním ze dne , datum, k vrácení dlužné částky do 16. 6. 2023. Od 17. 6. 2023 je žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 5 005 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., respektive v nižší žalobou uplatněné výši (8,25 % ročně). V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl (výrok I).
14. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy nedůvodná. Na poplatky ani úroky, jež byly součástí absolutně neplatné smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně právo. Soud tedy žalobu zamítl v této části týkající se nároků ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství sestávajícího vedle smluvního úroku z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z částky, již žalovaný žalobkyni nedluží (výrok II).
15. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož v řízení procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok III).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.