11 C 218/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 10 % od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne datum v anonymizováno hod linkou číslo městské hromadné dopravy v obec bez platného jízdního dokladu, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. Za toto porušení přepravních předpisů mu bylo žalobkyní vyúčtováno jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 1 518 Kč. Přes poskytnutí dostatečné lhůty k zaplacení žalovaný vyúčtovanou částku dodnes nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. v případě žalovaného.

4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole, jeho přílohy a připojené kontrolní jízdenky ze dne datum a výňatku z přepravních podmínek vzal soud za prokázané, že žalovaný cestoval dne datum v anonymizováno hod linkou číslo MHD v obec bez platného jízdního dokladu. Za toto porušení přepravních předpisů mu byla v souladu s přepravními podmínkami a tarifem MHD účtována přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 20 Kč. Totožnost žalovaného byla zjištěna lustrací Policie ČR. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalovaný tím, že dne datum nastoupil do vozidla žalobkyně bez platného jízdního dokladu, porušil ustanovení čl. II Smluvních přepravních podmínek. Žalobkyně provedla jeho přepravu a žalovaný je povinen zaplatit za přepravu obvyklé jízdné stanovené tarifem, tj. ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu se smluvními přepravními podmínkami.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících zákonných ustanovení a předpisů:

8. Podle ust. § 2550 Občanského zákoníku (dále jen NOZ) Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Podle ust. § 2551 NOZ dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

10. Podle ust. § 2578 NOZ podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

11. Jízdné spolu s přirážkou je žalobkyně oprávněna požadovat v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách (resp. v souladu s ustanovením § 18a odst. 2, 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití čl. X smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Přirážku stanoví žalobkyně v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (§ 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., resp. § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb.). Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně jsou blíže konkretizována práva a povinnosti osob při přepravní kontrole a především výše přirážky za jízdu bez platného jízdného dokladu.

12. Žalobkyní uplatněný nárok byl vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu i uvedené právní úpravě soudem shledán oprávněným a žalovanému byla uložena ve výroku uvedená povinnost.

13. Žalovaný nezaplatil jízdné ani přirážku včas a ocitl se tak s jejich úhradou v prodlení.

14. Podle ust. § 1968 NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud za dané situace uložil žalovanému vedle povinnosti k zaplacení jízdného a přirážky též povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, a to ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

17. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

18. Žalobkyně byla ve věci oproti žalovanému zcela úspěšná a soud jí tedy přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, které považuje za účelně vynaložené. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů žalobkyně ve výši 200 Kč. Náhradu hotových výdajů přiznal soud žalobkyni podle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně není v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů. Jelikož žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“) výše náhrady částku 100 Kč za každý úkon, tedy za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky) částku ve výši 200 Kč.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl zcela v souladu s ust. § 160 odst. l o. s. ř., když podmínky pro rozhodnutí jiné v daném případě neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.