11 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce místem podnikání adresa žalobce zastoupeného anonymizováno jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 278 290 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení o zaplacení částky 278 290 Kč se zastavuje.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení příslušenství v podobě úroku z prodlení z částky 136 920 Kč ve výši 9 % od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky 141 370 Kč ve výši 9 % od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 141 370 Kč ve výši 11,75 % od [datum] do [datum], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 81 134 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou ze dne [datum] domáhal se žalobce na žalovaném zaplacení částky 278 290 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnil tvrzením, že na základě nabídky žalobce ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalovaný jako objednatel objednal u žalobce jako zhotovitele provedení stavebních prací na budově [adresa] na adrese [ulice a číslo], [obec] spočívajících v provedení přípravných a dokončovacích stavebních pracích a specializovaných stavebních činností. Žalovaný byl generálním zhotovitelem veřejné zakázky nazvané [anonymizována čtyři slova] – [obec], plnění žalobce bylo prováděno v rámci subdodavatelského vztahu. Žalobce prováděl sjednané dílo v návaznosti na nabídky, které žalovaný odsouhlasil a žalobce následně vystavoval faktury pro úhradu sjednané ceny díla. Dílo bylo žalobce řádně a bez vad zhotoveno a předáno žalovanému. Dílčí fakturace žalovaný řádně hradil, krom faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 136 920 Kč splatnou dne [datum] za montáž parapetů a dodání materiálu pro zhotovení fasády a faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 141 370 Kč splatnou dne [datum] za montáž střechy a střešních prvků. Uvedené faktury byly řádně doručeny, žalovaný k nim neměl žádných námitek. Přes opakované urgence neuhradil ničeho.

2. Žalovaný neuznal nárok žalobce. Ve svém vyjádření uvedl, že žalobce dodával v průběhu roku pro žalovaného stavebně montážní práce z oboru pokrývačských a klempířských prací formou subdodávky. Dílo bylo realizováno ve třech etapách. První etapa zahrnovala rekonstrukci střešní vazníkové konstrukce, montáž plechové drážkové krytiny, montáž sněhového záchytného systému a montáž klempířských konstrukcí. Za součinnosti s jinými najatými firmami měl dodavatel provést rozměření a realizaci střešní konstrukce a následnou montáž dřevěných vaznic a záklopu z OSB desek. Měření střechy provedl chybně tak, že okraj jedné poloviny střechy nebyl rovnoběžný s hřebenem a vytvořil lichoběžníkovou plochu, která měla za důsledek prodloužení délky krytiny a nutnost jejího nastavení. Vznikla tak trvalá pohledová (estetická) vada na nově položené krytině. Při realizací prací na již dokončené střešní rovině nedbalou činností poškodil položenou pojistnou paropropustnou folii Jutafol N v takovém rozsahu, že nebylo možné provést jen lokální opravy, ale musela být tato stržena a nahrazena novou, již ale kontaktní folií s vyšší pevností. Folie byla pořízena z finančních prostředků žalovaného a bylo dohodnuto, že dané bude zohledněno v dodavatelském plnění po dokončení prací, k čemuž nedošlo. V průběhu nahrazování protržené folie novou došlo k zatečení srážkových vod do tepelně izolačních vrstev a sádrokartonových podhledů pod střešní konstrukcí. Škody vznikly na malbách stropů, kde rozsáhlé skvrny musely být izolovány nitro nátěry a musel být poté proveden sjednocující nátěr akrylátovou barvou. Toto bylo provedeno v celé ploše výrobní části haly. Všechny tyto práce byly nákladem žalovaného. Při montáži plechové krytiny, přes několikeré upozornění, pracovníci žalobce pochůzkou a přesunem materiálu a nářadí po instalované krytině mechanicky poškodily (vrypy) polyuretanovou ochrannou vrstvu a v důsledku toho ovlivnili životnost krytiny. Během vyklízení zařízení staveniště bylo náhodně zjištěno, že pro instalaci sněhového záchytného systému nevložil žalobce do stojaté drážky kotvu sněhového držáku KPK – SR, která zajišťuje spojení sněhového zachytávače se střešní rovinou pod krytinou a eliminuje tak namáhaní spoje krytiny od zatížení sněhem. Tato skrytá vada je vadou neodstranitelnou nebo jen za cenu extrémních nákladů. Během realizace byl na pokyn žalobce pořizován spojovací a instalační materiál, který se postupném zabudovávání do stavby, díky chybné kalkulaci stal nepotřebným. Přes ujištění o opaku k odkupu nedošlo. V rámci druhé etapy došlo k montáži plechové drážkové krytiny Satjam Rapid, montáži střešních oken Fakro a montáží klempířských konstrukcí. Během realizace montáže krytiny pracovníci žalobce protrhli na několika místech podstřešní pojistnou fólii, v důsledku čehož došlo k následnému zatečení do půdního prostoru objektu [anonymizováno] na prostorem [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Srážkovými vodami byly zcela zničeny minerální stropní podhledy Knauf 60x60 cm, které musely být odstraněny a nahrazeny novými kazetami a malby na obvodových stěnách. Na zajištění havarijní situace a odstranění důsledků nedbalého jednání se dodavatel nepodílel. V rámci třetí etapy došlo k montáži plechové drážkové krytiny a montáži klempířských konstrukcí. V závěru prací na fasádě objektu [ulice] historické budovy zajišťoval žalobce dodání oplechování říms a fasádních prvků, přičemž bylo zjištěno při instalaci oplechování na patrové římse, že tento prvek je vyroben vadně, tedy, že jeho rozvinutá šířka je malá, neboť při osazení nebude dodržena oborová norma předepisující vzdálenost okraje oplechování od plochy omítky pro okap srážkové vody. Pan [celé jméno žalobce] nastoupil v závěru prací před dokončením stavby dovolenou, aniž by za sebe označil kompetentního zástupce. Namísto stržení oplechování a výroby nového bylo přistoupeno ke zkrácení vyložení římsy vytvořením profilu z omítky nad touto římsou. Náklady nesl generální dodavatel.

3. Soud ve věci nařídil mediaci, která proběhla. V rámci mediace byla uzavřena mediační dohoda, kterou uzavřel [celé jméno žalobce] za žalobce a [jméno] [jméno] za žalovanou, a to za účelem urovnání sporu ve věci uhrazení dodávky stavebních prací. Strany se dohodly na podpisu předávacího protokolu do [datum] s přesně uvedeným textem a oproti tomu na tom, že žalovaná společnost uhradí žalovanou částku na jistině 278 290 Kč do 5 pracovních dnů od podpisu předávacího protokolu. Strany mediační dohody (žalobce a žalovaná) současně prohlásily, že podepsáním Předávacího protokolu a převedením finanční částky jsou veškeré závazky a povinnosti vyplývající z provedení staveních prací ve věci 11 C 31/2021 vypořádány. Dohoda byla podepsána dne [datum] a podepsaly ji uvedené osoby a mediátorka.

4. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 278 290 Kč s odůvodněním, že dne [datum] proběhlo jednání mezi účastníky řízení a soudem ustanovenou mediátorkou, na kterém byla uzavřena mediační dohoda ve věci zaplacení za dodávku stavebních prací vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 11 C 31/2021. Součástí mediační dohody bylo ujednání, že účastníci podepíší nejpozději do [datum] předávací protokol dohodnutého znění a dále do pěti pracovních dnů od podpisu předávacího protokolu dojde k zaplacení žalobou uplatněné částky bezhotovostním převodem. Splněním těchto podmínek mělo dojít k narovnání veškerých doposud sporných práv a povinností. Žalovaná však uhradila částku jistiny žaloby zcela až ke dni [datum].

5. Soud postupoval zcela v souladu s dispozitivním úkonem žalobce a ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení co do této části za současného souhlasu žalované (ust. § 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.) zastavil. Předmětem dalšího řízení pak bylo příslušenství původně uplatněného nároku, neboť žalobce zastával názor, že žaloba vůči žalované na zaplacení příslušenství jistiny částečným zpětvzetím žaloby dotčena není. Teprve úplným splněním shora sjednaných podmínek mělo dojít k narovnání veškerých doposud mezi účastníky sporných práv a povinností. Pokud k úplnému splnění podmínek mediační dohody o případném soudním smíru nedošlo tak, jak bylo ujednáno, nedošlo ani k narovnání sporných práv a povinností a lze se tedy domáhat nadále příslušenství z původního smluvního vztahu. <i>6. Podle ust. § 1903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.</i> <i>7. Podle ust. § 7 zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci mediační dohodu uzavírají všechny strany konfliktu. Jejími náležitostmi jsou vedle podpisů stran konfliktu také datum jejího uzavření, doplněné mediátorem, a jeho podpis, kterým se stvrzuje, že mediační dohoda byla uzavřena v rámci mediace.</i> 8. Soud nesdílí právní názor žalobce. K institutu mediace lze uvést, že směřuje k usnadnění komunikace mezi stranami za účelem smírného řešení konfliktu. Jejím úspěšným výsledkem je konkrétní dohoda, která řeší spornou otázku a která je pro obě strany oboustranně přijatelná a reálně uskutečnitelná. Lze konstatovat, že tato má charakter smlouvy, tedy dvou či vícestranného právního jednání, jejíž strany projeví vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se jím (srov. obecný výklad § 1724 obč. zák.). Zda mediační dohoda naplní obsahové náležitosti některého smluvního typu, nebo zda bude smlouvou nepojmenovanou, či zda půjde o některou z forem dohod předvídaných zákonem, bude vždy záviset na předmětu sporu, na okolnostech konkrétního případu a také na vůli stran do jaké formy vtělí svá ujednání. Mediační dohoda sama o sobě není bez dalšího vykonatelná, není novým druhem exekučního titulu. Její vykonatelnosti lze mimo jiné dosáhnout formou smíru schváleného soudem. Má jinými slovy parametry jako jakákoliv jiná dohoda/smlouva ujednaná mezi konkrétními smluvními stranami. Základním požadavkem na formu mediační dohody je její písemná forma, neboť zákon předpokládá připojení podpisu zúčastněných subjektů. K jejímu uzavření dochází jejím sepisem a připojením podpisů stran konfliktu (v takové fázi se jedná o dohodu o narovnání). Teprve připojením podpisu mediátora a uvedením data, kdy ji strany konfliktu podepsaly, se stává perfektní mediační dohodou (svébytným zákonným typem dohody). Mediátor není stranou mediační dohody, přičemž uvedení data podpisu dohody a jeho podpis je sice obligatorní náležitostí mediační dohody, ale mediátor zde vystupuje pouze jako osoba, která osvědčí, že sepsaná mediační dohoda byla uzavřena v ní uvedenými stranami. Zásadní je, aby z obsahu mediační dohody bylo zřejmé, ohledně jakého sporu došlo k uzavření dohody a jaký je obsah samotné dohody, kterou se spor narovnává. Nestačí stanovit pouze, že jedna strana sporu uhradí druhé konkrétní straně částku do určitého data, nýbrž je nutné uvést, že je tím také vypořádáván nárok oprávněné strany vůči povinné z konkrétního titulu. K tomuto zde došlo a soud hodnotí mediační dohodu jako perfektní v duchu zákona o mediaci.

9. Právě uvedený požadavek je požadován v souvislosti s překážkou věci rozhodnuté pro účely následného schválení smíru soudem. Cílem je předejít dalším budoucím sporům v případě nečestného jednání některé ze stran. Pokud by nastal stav, že mediační dohodu podepíší pouze strany konfliktu a nikoli mediátor, pak takový právní úkon posuzovaný nikoli podle svého označení, ale podle svého obsahu by byl posouzen právně jako narovnání podle § 1903 a násl. o.z. a jako takové by bylo použitelné v případném soudním sporu o rozsah práva povinností ze sporu mezi danými stranami! Jak již bylo řečeno, podpis mediátora na mediační dohodě s uvedením data je sice obligatorní náležitostí podle § 7 zákona o mediaci, z hlediska právního posouzení jde o narovnání sporných práv a povinností mezi stranami, když mediátor toliko osvědčuje, že mediační dohoda byla uzavřena v ní uvedenými stranami. Pokud je to takto, tím spíše je nutno v rámci právního posouzení hledět na takovou dohodu mezi účastníky jako na narovnání (mimochodem dohoda o narovnání se svým obsahem i právními účinky nejvíce přibližuje cílům a podstatě mediace). Aby bylo lze na mediační dohodu pohlížet jako na dohodu o narovnání, musí vyhovět formálním i obsahovým náležitostem požadovaným občanským zákoníkem pro dohodu o narovnání. Obsahem dohody o narovnání budou práva a povinnosti účastníků, které dohoda bude zakládat a jejichž sjednáním strany narovnávají existující spor.

10. V daném případě zde byl spor prakticky o to, zda došlo k řádnému protokolárnímu předání díla se soupisem vad a nedodělků, s termíny jejich odstranění a případnými dohodami o kompenzaci nekvalitně provedené dodávky ze smlouvy o dílo. Tvrzení o řádném a bezvadném předání díla žalovanému jednoznačně ze žaloby plyne. Žalovaný se nebránil úhradě žalované částky, žádal však podpis předávacího protokolu. Ohledně tohoto dokonce účastníci uzavřeli jakousi dohodu v konkrétních obrysech s tím, že žalobce se vzdal příslušenství (pokud to nenavrhl, takto minimálně tlumočil jeho právní zástupce) a žádal by v rámci uzavřeného smíru na náhradě nákladů řízení toliko polovinu zbývající částky zaplaceného soudního poplatku po vrácení jeho části podle zákona o soudních poplatcích. Zástupce žalobce se zavázal po realizaci dohody zaslat soudu uzavřený smír s návrhem na jeho schválení. Jak z uzavřené mediační dohody plyne, bylo toto předmětem jednání před mediátorem, neboť žalovaný byl stále ochoten uhradit jistinu oproti předávacímu protokolu, na jehož podpisu se strany v rámci mediace dohodly. Oba účastníci tak jednali i před mediátorkou zcela ve smyslu v protokolu o jednání zachycené předjednané dohody, podle názoru soudu zcela ve smyslu závěru o tom, že předmětem sporu či pochybnosti mohou být otázky týkající se práva, výše pohledávky, její splatnosti, místa plnění, spornost či pochybnost může být skutková, právní, objektivní i subjektivní. Skutečnost, že spornou byla v daném případě pouze otázka existence předávacího protokolu konkrétního znění, přičemž měl-li by jej žalovaný k dispozici před žalobou, závazek by byl uhrazen a k žalobě by pravděpodobně nedošlo, plyne z obsahu dohody učiněné při prvém jednání ve věci, neboť právě z jejího obsahu je zřejmé, že se žalovaný nebránil a nebrání úhradě oproti vyhotovenému předávacímu protokolu. Tím, že se účastníci mediace dohodli na úhradě po podpisu předávacího protokolu oproti úhradě žalované jistiny, byla odstraněna nesrovnalost mezi nimi.

11. Soud rovněž nesdílí názor žalobce o tom, že mediace a soudní smír je totéž (viz obsah podání žalobce ze dne [datum]). Není. Institut mediace, resp. platné mediační dohody byl popsán shora toliko jako podklad pro možnost schválit soudní smír na základě shodného návrhu stran. Nedojde-li ke schválení soudního smíru, neboť zde není návrh, neznamená to, že lze mediační dohodu přehlédnout jako něco, co zde neexistuje nebo neplatí. Naopak, soud má za to, že zde byla uzavřena platná dohoda svého druhu, svým obsahem posouditelná v rámci právního hodnocení jako dohoda o narovnání. Má za to, že narovnáním se odstraňují pochybnosti a spornost práv a povinností. Strany mohou svůj závazek narovnat i tak, že se dohodnou na stejném obsahu, jaký měl závazek dosavadní. I když však obsah závazku bude po narovnání stejný, bude právním důvodem vzniku závazku dohoda o narovnání, nikoli původní právní důvod.

12. Skutečnost, že strany konfliktu v dané věci nechtěly řešit příslušenství ani náklady řízení vedeného pod sp. zn. 11 C 31/2021, jinými slovy se žalobce příslušenství původně požadovaného vzdal, je prokazováno tím, že v závěru mediační dohody prohlásily strany, že budou-li realizovány v dohodě sjednané úkony, budou veškeré závazky a povinnosti plynoucí z označeného soudního řízení vypořádány.

13. Skutečnost, že vliv na platnost uzavřené mediační dohody nemá např. ani změna počtu stran konfliktu, jinými slovy ani to, že mediační dohodu uzavřou jen některé ze stran konfliktu (toto by mohlo mít vliv případně na odměnu mediátora) tím spíše znamená, že vliv na její platnost nemá už vůbec skutečnost, že strana této dohody nedodržela to, co bylo ujednáno, a s platbou byla dva dny v prodlení. Tato skutečnost má podle názoru vliv na vznik prodlení a povinnosti hradit úrok z prodlení odvíjející se od nově uzavřené dohody/smlouvy s konkrétně ujednanými právy a povinnostmi stran konfliktu.

14. Podle názoru soudu je klíčové učinit právní závěr o povaze a charakteru uzavřené dohody o mediaci. Soud ji hodnotí jako platnou dohodu o mediaci, na kterou nahlíží jako na dohodu o narovnání, neboť vyhovuje formálním i obsahovým náležitostem požadovaným občanským zákoníkem pro dohodu o narovnání (písemnost, podpisy dvou stran a mediátora, úprava sporných práv a povinností, zřejmost sporu, konkrétně uvedený obsah dohody a vyjádření vypořádání nároku z konkrétního sporu). Podpisem dohody o narovnání mezi dvěma stranami dojde k zániku původního závazku, který byl pochybný či sporný. Dosavadní závazek nahradí závazek nový, který je detailně vymezený v dohodě o narovnání. To znamená, že podpisem dohody o narovnání, už nelze zkoumat oprávněnost původního nároku a řešit otázku toho, která ze stran měla“ pravdu”. Soud tedy nesdílí názor žalobce o tom, že tím, že žalovaná uhradila závazek z mediační dohody o dva dny později, nedošlo k uzavření mediační dohody, resp. nedošlo k narovnání mezi účastníky, a lze se proto domáhat sankce v podobě úroku z prodlení z původního závazkového vztahu ze smlouvy o dílo. Soud má naopak za to, že za této situace má žalobce nárok toliko na příslušenství v podobě úroku z prodlení za dva dny prodlení, které byly mezi stranami nesporné, neboť jak žalobce, tak žalovaná se shodli na tom, že finanční obnos byl připsán na účet žalobce až v pondělí [datum]. Došlo-li k narovnání mezi účastníky, je taková dohoda použitelná v daném soudním sporu o rozsah práv a povinností. I kdybychom připustili skutečnost, že dohoda o narovnání neupravila nově založená práva a povinnosti do všech důsledků např. právě co do příslušenství, bude třeba aplikovat příslušná ustanovení zákona, nikoli ujednání plynoucí z původního právního titulu. I to je důsledek zániku dosavadního závazku a vzniku závazku nového. Pokud bychom připustili, že pozdní úhradou závazek 15. Účelem narovnání není zjistit, jak se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovnalostem nebo sporům tím, že původní závazek, v němž se sporné právo a povinnost vyskytly, se zruší a nahradí závazkem novým.

16. Deklarace spornosti či pochybnosti v dohodě o narovnání není nezbytná; absentuje-li, nejedná se – pokud strany projevily vůli, že jimi narovnaný právní stav platí namísto právního stavu dosavadního – o neurčitost s důsledky stanovenými v § 553 odst. 1 o. z., případně o neplatnost právního jednání podle § 580 odst. 1 o. z.. V daném případě strany měly za to, že tento narovnaný právní stav platí namísto právního stavu dosavadního, když měly potřebu do dohody vtělit doušku o tom, že tím vypořádaly vztah plynoucí z nároku uplatněného v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 31/2021 tak, aby pochybnost do budoucna nevznikla.

17. Veden těmito úvahami soud zamítl žalobou, resp. částečným zpětvzetím žaloby uplatněné příslušenství tak, jak uvedeno ve výroku druhém tohoto rozsudku a přiznal je v rozsahu prodlení za období od [datum] do [datum] v zákonné výši v souladu s ust. § 1968, resp. § 1970 o.z., a to ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mj. určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

18. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, ty soud posoudil podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř.. Co do části nároku, kterou vzala žalobkyně zpět, nutno pohlížet na žalobu jako na důvodně podanou, tedy posuzovat zpětvzetí žaloby z čistě procesního hlediska a na žalobkyni hledět jako na toho, kdo toto částečné zpětvzetí žaloby nezavinil, neboť žalovaná se zachovala co do požadavku žalobce tak, že plnila po podání žaloby. Žalobce byl úspěšným účastníkem co do částky 280 781,02 Kč (278 290 Kč, 2 400 Kč a 91,02 Kč – kapitalizované příslušenství přiznané výrokem III tohoto rozsudku). Neúspěšným účastníkem byl co do částky 87 546,35 Kč, tedy co do kapitalizovaného příslušenství vyjádřeného v zamítavém výroku tohoto rozsudku. Úspěch žalobce odpovídá procentuálnímu vyčíslení 76,23 % a neúspěch pak 23,76 %. Neúspěch žalobce nutno odečíst od úspěchu, čímž bude zjištěn rozsah práva na náhradu nákladů řízení. Dané činí v tomto případě 52,47 %.

19. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 132 Kč, dále z odměny za právní zastoupení podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a i) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) v sazbě mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 10 220 Kč (tarifní hodnotou byla částka 278 290 Kč).

20. Úkony právní služby, které zástupce žalobce ve věci učinil jsou následující – výzva se základním skutkovým a právním rozborem, příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání (3x), částečné zpětvzetí žaloby, porada s klientem (3x) a jednání s protistranou. Celkem tak právní zástupce žalobce učinil ve věci 11 úkonů právní služby.

21. Soud považuje za účelný náklad řízení spočívající v poradě s klientem v účtovaném počtu, neboť každá z porad se váže vždy k významnější procesní situaci, jako je jednání soudu, doba uzavření mediační dohody či úhrada dlužné jistiny žalovanou. Podle názoru soudu lze předpokládat, že v rámci těchto porad byla diskutována strategie pro další trvání řízení a procesního postupu v něm, tak pro nařízenou mediaci a případně uzavřenou mediační dohodu, resp. postup po pozdní úhradě části jistiny žalovanou.

22. Pokud jde o jednání s protistranou jak úkon právní služby, vykládá jej soud jako jednání v jakékoli formě za každé dvě započaté hodiny. Lze konstatovat, že zástupce žalobce se žalovanou formou e-mailové komunikace i telefonicky (zřejmé ze samotné e-mailové komunikace) jednal za účelem smírného vyřešení věci v období od [datum] do [datum]. I když není možné v daném případě zjistit dobu trvání takového jednání, je zde minimálně jednání v předpokládaném rozsahu započatých dvou hodin. I tento úkon právní služby hodnotí soud jako úkon účelný.

23. Za účelný úkon právní služby oproti tomu nepovažuje soud informaci o výsledku tohoto jednání ze dne [datum], když jej považuje za součást jednání s protistranou, za kterou byla odměna již přiznána. Rovněž tak nehodnotí jako účelný úkon písemné podání ve věci samé ze dne [datum], neboť soud toto vyjádření nežádal – nebylo činěno k výzvě soudu a stejně tak podání ze dne [datum], které je prostým oznámení o výsledku mediačního jednání mezi stranami.

24. Odměna za právní zastoupení tak činí celkem 112 420 Kč. Dále tvoří náklady řízení náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby ve výši 300 Kč x 11, tj. částka 3 300 Kč. Dále pak náhrada jízdních výdajů v souvislosti s cestou k soudnímu jednání na trase [obec] – [obec] – [obec] Cena vlakové jízdenky činila podle přiloženého daňového dokladu 149 Kč a 208 Kč (jednosměrné jízdenky ze dne [datum]), 2x 125 Kč (jednosměrné jízdenky ze dne [datum]) a 207 Kč a 259 Kč (jednosměrné jízdenky ze dne [datum]). Celkem činí cestovní náklady částku 1 073 Kč. Dále pak tvoří náklady řízení náhrada za promeškaný čas na cestě k soudu a zpět v rozsahu 100 Kč za každou započatou půlhodinu celkem v délce 18ti půlhodin ve výši 1 800 Kč podle ust. § 14 odst. 3 a.t. Konečně pak tvoří náklady řízení náhrada za 21 % DPH z částek shora uvedených krom soudního poplatku podle § 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. ve výši 24 904,53 Kč Celkem činí částka nákladů řízení 154 630 Kč.

25. Po zohlednění míry úspěchu žalobce ve věci (52,47 %) činí náhrada jeho nákladů řízení částku 81 134 Kč po zaokrouhlení.

26. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky v případě vzájemného závazku podnikatelů tak, jako v daném případě, přiznal soud dvojí částku 1 200 Kč v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, tedy tuto částku za každou uplatněnou pohledávku.

27. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

28. Ke splnění uložených povinností stanovil soud zákonnou lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.