11 C 333/2016
č. j. 11 C 333/2016-164
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13 § 14
- o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, 48/1997 Sb. — § 55
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 3 § 24
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 2 § 22
- o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), 37/2004 Sb. — § 33
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 158
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 420 § 430 § 442
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně , zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované celé jméno žalované (dříve celé jméno svědkyně ), narozená dne datum , bytem adresa žalované , o zaplacení částky 428 494 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně s žalovaným 2), o jehož povinnosti k úhradě žalobou uplatněného nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum], částku ve výši 428 494 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 359 580 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,05 % z částky 64 310 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,05 % z částky 4 604 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>Plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.</b> <b>II. Žalovaná 1) je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit společně a nerozdílně s žalovaným 2), o jehož povinnosti k úhradě žalobou uplatněného nároku bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum], částku 135 243 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> <b>Plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.</b> 1. Dne [datum] způsobil žalovaný 2) vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen škodící vozidlo), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná 1), škodu ve výši 428 494 Kč, kterou tvoří škoda na vozidle [značka automobilu], [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dále bolestné ve výši 10 200 Kč [jméno] [příjmení], vyčíslený ušlý výdělek poškozené [číslo] ve výši 27 202 Kč, náklady na regulační poplatky poškozené [číslo] ve výši 420 Kč a náklady poškozené [číslo] na právní zastoupení ve výši 7 066 Kč a náklady léčení poškozené [číslo] ve výši 4 604 Kč. Žalovaný 2 způsobil dopravní nehodu a škodu tím, že nedal se škodícím vozidlem přednost po hlavní silnici jedoucí [anonymizována dvě slova], následkem čehož došlo ke střetu obou vozidel. Při nehodě došlo ke zranění řidičky vozidla [příjmení]. Žalovaný 2) svým jednáním porušil podle zjištění Policie ČR ust. § 4 písm. a), b), c), § 5 písm. b), § 6 odst. 8 písm. c) a § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.. Podle pravomocného trestního příkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] se tak dopustil přečinu podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Žalovaná 1) měla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu ke škodícímu vozidlu. Žalovaná 1) neuzavřela k datu nehody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za škodu žalovaná 1) jako provozovatel vozidla podle ust. § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a žalovaný 2) jako řidič vozidla podle ust. § 420 občanského zákoníku, když porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Poškozená společnost uplatnila škodu ze svého soukromého škodového pojištění (havarijní pojištění) sjednaného s [právnická osoba] ([anonymizována dvě slova]), která poškozené společnosti uhradila po odečtení spoluúčasti ve výši 19 422 Kč a dlužného pojistného ve výši 9 428 Kč pojistné plnění 359 580 Kč a v souladu s ust. § 33 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě přešlo právo na náhradu plnění z pojištění na [anonymizována dvě slova], která jej následně uplatnila u žalobce. Žalobce uhradil [anonymizována dvě slova] náhradu za plnění, které poskytla poškozené společnosti ve výši 359 580 Kč a samotné poškozené společnosti pak náhradu odečtené spoluúčasti ve výši 19 422 Kč. Poškozené řidičce uhradil žalobce škodu v celkové výši 44 888 Kč na bolestném, ušlém výdělku, regulačních poplatcích a náhradě právního zastoupení. Dále žalobce poskytl [právnická osoba] částku 4 604 Kč jako náhradu nákladů léčené poškozené řidičky, která tyto poskytla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v souladu s ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Celkem tedy žalobce vyplatil částku 428 494 Kč. Žalovaní ani přes výzvu k úhradě dlužnou částku neuhradili.
2. Žalovaná 1) nárok žalobce neuznala ani zčásti, když uvedla, že nikdy nebyla vlastníkem ani provozovatelem vozidla, nikdy nevlastnila a stále nevlastní řidičské oprávnění. V době pořízení škodícího vozidla navštěvovala [ulice] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [obec], tudíž nepracovala a nemohla si pořídit automobil, jehož pořizovací cena činila 60 000 Kč. Škodící vozidlo zakoupil v [anonymizováno] či [anonymizováno] [rok] otec žalované 1), [jméno] [příjmení], ke svému vlastnímu podnikání. Vzhledem k velkým dluhům, které nesplácí, nechal automobil napsat na žalovanou, aby se vyhnul případnému zabavení vozidla v exekuci, o čemž v té době žalovaná nevěděla. V [anonymizováno] [rok] dávala žalovaná svému otci plnou moc k prodeji vozidla, ale žádné peníze neinkasovala. Před nehodou bylo vozidlo odstavené jako nepojízdné kvůli problémům s převodovkou v [ulice] ulici v [obec]. Vzhledem k tomu, že otec žalované 1) vozidlo potřeboval, předal klíče od vozu žalovanému 2), který měl na místo přivézt automechanika, jenž měl závadu na místě opravit či se rozhodnout jak pokračovat. Namísto toho žalovaný 2) do vozu nasedl a odjel, a to bez svolení otce žalované 1), což nemohla žalovaná 1) nijak ovlivnit. Vzhledem k tomu, že otec žalované 1) měl v úmyslu dále vozidlo provozovat, uzavřel pojistnou smlouvu s pojišťovnou [anonymizováno] [číslo] která je platná od [datum], [údaj o čase] hodin.
3. Ve vztahu k žalovanému 2) bylo rozhodnuto dne [datum] rozsudkem pro uznání č.j. [číslo jednací], a to na základě fikce uznání postupem podle ust. § 114b a 153a odst. 3 o.s.ř.. Právní moci nabyl rozsudek ve vztahu k žalovanému 2) dne [datum].
4. Z Relace Policie ČR, kód nehody [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že dne [datum] došlo v [údaj o čase] hodin k dopravní nehodě vozidla [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno] řidiče [celé jméno žalovaného] a vozidla [příjmení] [jméno] řidičky [příjmení]. Byla dohledána pojistná smlouva [číslo] pojišťovny [anonymizováno] k vozidlu [registrační značka], [VIN kód]. Jako vlastník vozidla byla zjištěna [jméno] [celé jméno svědkyně], [datum narození].
5. Z fotografií byl zjištěn rozsah poškození vozidla [příjmení] [jméno], r.z. [anonymizováno] [číslo] i škodícího vozidla r.z. [anonymizováno].
6. Z listiny označené jako Pojistka ke smlouvě [číslo] je patrné, že byla vystavena dne [datum], pojistníkem a pojištěným byla žalovaná 1, počátek pojištění byl ke dni [datum], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou k vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], roční pojistné činilo 17 572 Kč a mělo být hrazeno čtvrtletně.
7. Z Pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena [datum], počátek pojištění byl tohoto dne od [údaj o čase] hodin, uzavřena byla k vozidlu [anonymizována dvě slova], r.z. [anonymizováno], [VIN kód], čtvrtletní splátka činila 4 393 Kč, celkové roční pojistné pak 17 572 Kč.
8. Z Osvědčení o registraci vozidla je patrné, že vlastníkem vozidla r.z.. [anonymizováno] byla [jméno] [celé jméno svědkyně], [rodné číslo]. Záznam byl učiněn dne [datum] a je podepsán.
9. Z Přípisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] vyplývá, že pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění [datum], na které je pojistníkem, vlastníkem i provozovatelem vozidla s [registrační značka] [jméno] [celé jméno svědkyně], je ukončena z důvodu neplacení pojistného do [datum].
10. Z Trestního příkazu [název soudu] č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] je zřejmé, že řidič [celé jméno žalovaného] byl odsouzen za přečin ublížení na zdraví z nedbalosti v důsledku způsobení dopravní nehody nerespektováním dopravní značky„ Dej přednost v jízdě“.
11. Z dvojího Zápisu o poškození motorového vozidla [právnická osoba] ze dne [datum] a [datum] vyplývá poškození vozidla [značka automobilu] poškozené [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s vyjmenováním dílů k výměně a příslušnou detailní fotodokumentací poškozených částí a dílů vozidla.
12. Ze Zakázkového listu vystaveného dne [datum], resp. faktury [číslo] je patrná výsledná částka za opravu poškozeného vozidla ve výši 470 130 Kč. Dále je v zakázkovém listu uvedené rozpis materiálu do detailu s uvedením počtu a prodejní ceny za jednotlivé komponenty za celkovou částku 275 942,40 Kč a rozpis práce s uvedením ceny za normohodinu, celkovým časem a celkovou cenou za částku 112 595 Kč.
13. Z Lékařské zprávy praktické lékařky poškozené řidičky [příjmení] vyplývá hodnocení bolesti celkem [anonymizováno] body. Za lékařské vyplnění bolestného lékařka účtovala oproti Stvrzence ze dne [datum] částku 300 Kč.
14. Z Potvrzení o výši ušlého výdělku ze dne [datum] vyplývá ušlý výdělek poškozené [příjmení] v částce [částka], a to za období od [datum] do [datum].
15. Z Dokladu o zaplacení ze dne [datum], ze dne [datum] je patrný poškozenou [příjmení] uhrazený regulační poplatek ve výši 90 Kč a ve výši 30 Kč. 16. [příjmení] [příjmení] moci udělené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] společnosti [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] je zřejmé, že oba subjekty udělili plnou moc advokátce dne [datum].
17. Přípisem ze dne [datum] vyzvala [anonymizováno] [příjmení] žalobce k úhradě částky 19 422 Kč (spoluúčast), částky 37 822 Kč (ušlý výdělek, regulační poplatky, poplatek za lékařskou zprávu [příjmení]), částky 10 200 Kč (bolestné [příjmení]), částky 5 324 Kč (náklady právního zastoupení [anonymizováno]) a částky [částka] (náklady právního zastoupení [příjmení]).
18. Z výpovědi žalované soud zjistil, že automobil koupil otec žalované pro své podnikání ve [právnická osoba] – zajišťoval lidi pro stavbu pódií na koncertech. Z toho důvodu potřeboval větší auto, do kterého se vejde více lidí. S vozem jezdil pan [celé jméno žalovaného], auto otec používal nárazově, pouze když byly o víkendech nějaké koncerty. Žalovaná se ve vztahu k vozidlu nestarala o nic, jen vozidlo bylo napsané na ni, zřejmě byla v registru vozidel zapsána jako vlastník, o jeho koupi se dozvěděla až po koupi. Na přepis vozu údajně neměl čas, tudíž jí dal veškeré listiny a řekl jí, aby nechala auto přepsat na sebe. Toto udělala v létě roku [rok] v [obec] na úřadu, přesné datum nevěděla. Při přepisu podepsala veškeré potřebné listiny a obdržela nové SPZ. Žalovaná netušila, proč otec nenapsal auto na firmu, nezajímala se o to. O nehodě se dozvěděla od otce, ale u policie byl v souvislosti s nehodou jen její otec, neřekl jí, jak jednání u policie probíhalo. Řekl jí jen, že [anonymizováno] naboural, že to byla jeho vina, ale že vozidlo je pojištěné. Netušila, zda bylo vozidlo pojištěno v době nehody, nevěděla, kdo platil pojistné. Otec jí neříkal nic o tom, jak má být vozidlo pojištěno. V době, kdy vozidlo přihlašovala, měla po maturitě, nedělala prakticky nic, práci dosud neměla. S vozidlem nejezdila, nikdy neměla jiné vozidlo, ani nevlastní řidičský průkaz. V roce [rok] dala otci plnou moc za účelem prodeje vozu.
19. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] vyplynulo, že v době nehody jí bylo [anonymizováno] let a žila s matkou v [obec] na [část obce], zatímco žalovaná s otcem v [obec] na [část obce]. Se žalovanou i s otcem měla ještě dobré vztahy, vídala se s ní cca 3x do týdne a u otce pobývala 1x za dva týdny na víkend. S otcem nežila od tří let. Měl svoji firmu a zabýval se [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], najímal na to lidi. Otec používal svůj [jméno], se kterým jezdili a dále pro pracovní účely pořídil dodávku – [anonymizováno] bílé barvy. Nevěděla, kdo a jak ho pořídil, měla za to, že ho kupoval otec, nebyla přítomna žádnému rozhovoru o tomto autu, nevěděla, zda bylo pojištěno. Parkoval ho zřejmě u domu na [část obce], kde bydlel, občas do něj chodil pro nějaké věci. Žalované v té době bylo 19 let a dokončila zemědělskou školu v [obec]. Nikdy neměla a nemá řidičský průkaz. Svědkyně netušila, kdo zařizoval přepis auta ani to, zda otec ví, zda se vede dané řízení. Spolu se nestýkají několik let, časem se odcizili. Vozidlo používal otec a jeho lidi z práce. Žalovaná ho nepoužívala a až později jí řekla, že bylo napsáno na ní.
20. Svědek [celé jméno žalovaného] soudu sdělil, že vozidlo [anonymizována dvě slova] bílé barvy pořídil otec žalované, nevěděl kdy a za jakých podmínek, neboť u toho nebyl. Pro otce žalované brigádně pracoval pár let – [anonymizováno] – [anonymizováno] roky, cca od roku [rok] – [rok]. Toto vozidlo koupil někdy v průběhu svědkovy práce pro něj, neměl ho od počátku. Dříve jezdil [anonymizováno], svědek netušil, že má v plánu koupit jiné další vozidlo. Před koupí tohoto vozu dopravu zajišťoval nějaký smluvní dopravce, který pracovníky otce žalované včetně svědka na místo potřeby dovezl. Otec žalované technicky zajišťoval kulturní akce a toto byla také svědkova náplň práce pro něj. Pracoval tak 2x do týdne, jak kdy, brigádně. [anonymizováno] řídil buď svědek, jiný brigádník nebo pan [příjmení]. S ním se svědek mimo práci vídal výjimečně, v práci se setkali. Nevěděl, od koho bylo vozidlo pořízeno, za kolik, nevěděl, zda ho [příjmení] pojišťoval. Pan [anonymizováno] mu řekl, že vozidlo koupil on. Slyšel dále, že vlastníkem měla být žalovaná. K vozidlu měl k dispozici technický průkaz a rok starou zelenou kartu. Pár dní před nehodou jej stavěla hlídka Policie, které zelenou kartu ukazoval, pokutu nedostal, jen napomenutí, ať zařídí novou. Svědek vozidlo nikdy nepojišťoval, nevěděl, kdo zařizoval přepis vozidla, kdo servisoval vozidlo a kde. Vozidlo bylo parkováno u bydliště řidiče podle toho, kdo jej v dané období řídil a potřeboval. Žalovanou nikdy svědek s vozidlem jezdit neviděl.
21. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
22. Otec žalované 1) požádal žalovanou poté, co jí předal veškeré doklady a listiny k vozidlu, o zajištění registrace vozidla a převodu vlastnictví k vozidlu na žalovanou 1). Žalovaná 1) souhlasila a vše zařídila, podepsala příslušné listiny, obdržela nové registrační značky, tedy nechala vozidlo tzv.„ přepsat na sebe“. Bylo vystaveno Osvědčení o registraci vozidla rz. [anonymizováno] na vlastníka [jméno] [celé jméno svědkyně], [rodné číslo] s datem záznamu [datum]. Záznam žalovaná 1) podepsala. Nákup vozidla [značka automobilu] bílé barvy financoval otec žalované 1). K tomuto došlo v létě roku [rok] v na úřadu v [obec]. [jméno] s tímto vozidle nejezdila, jezdil s ním nárazově její otec, pan [celé jméno žalovaného], případně jiný brigádník, který pracoval pro otce žalované 1). Otec žalované 1) zajišťoval technicky kulturní akce prostřednictvím brigádníků. Pokud jde o doklady k vozidlu v období nehody, byl k dispozici technický průkaz a stará zelená karta, v době nehody rok stará. Dne [datum] došlo v [údaj o čase] hodin k dopravní nehodě vozidla [anonymizována dvě slova] rz. [anonymizováno]. Vozidlo řídil [celé jméno žalovaného] a střetl se s vozem [značka automobilu], rz. [anonymizováno] [číslo], které řídila [jméno] [příjmení]. Policie v systému dohledala pojistnou smlouvu uzavřenou s pojišťovnou [anonymizováno] k vozidlu [registrační značka] a zjistila vlastníka vozidla – [jméno] [celé jméno svědkyně], [datum narození]. Řidič [celé jméno žalovaného] byl odsouzen za přečin ublížení na zdraví z nedbalosti v důsledku této dopravní nehody trestním příkazem [název soudu] č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], neboť nerespektoval dopravní značku„ Dej přednost v jízdě“. Při dopravní nehodě vznikla škoda [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na vozidle [značka automobilu], kdy za použitý materiál k opravě byla účtována částka 275 942,40 Kč a za práci při opravě tohoto poškozeného vozu byla účtována autoservisem částka 112 595 Kč. Řidička [příjmení] utrpěla škodu na zdraví, kdy prožití bolest byla praktickou lékařkou hodnocena [anonymizováno] body, za což účtovala lékařka paušální částku 300 Kč. Za období od [datum] do [datum] ušel poškozené [příjmení] výdělek ve výši [částka]. Regulační poplatky hradila poškozena celkem ve výši 120 Kč. Za účelem vymožení náhrady škody z dopravní nehody zmocnila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Advokátka vyzvala žalobce k úhradě spoluúčasti společnosti, kterou nehradila příslušná pojišťovna ve výši 19 422 Kč, k úhradě ušlého výdělku, regulačních poplatků a poplatku za lékařskou zprávu [jméno] [příjmení] v celkové výši 37 822 Kč, k úhradě bolestného vyčísleného na částku 10 200 Kč a k úhradě celkových nákladů právního zastoupení ve výši 12 390 Kč Odpovědnost za škodu způsobenou výše uvedeným vozidlem, resp. vozidle rz. [anonymizováno], byla pojištěna dne [datum] s počátkem pojištění dne [datum] v [údaj o čase] hodin s celkovým ročním pojistným ve výši 17 572 Kč. Pojistka k dané smlouvě byla vystavena dne [datum] a v rámci této listiny figuruje jako pojistník a pojištěný žalovaná 1. Pojištění z této smlouvy zaniklo z důvodu neplacení pojistného ke dni [datum].
23. V rámci právního posouzení věci postupoval soud podle konkrétních ustanovení následujících právních předpisů: <i>24. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen ODPŠk) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.</i> <i>25. Podle ust. § 9 odst. 1 ODPŠk poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.</i> <i>26. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) ODPŠk kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.</i> <i>27. Podle ust. § 24 odst. 4 věta prvá ODPŠk poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. b), c) a g) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9).</i> <i>28. Podle ust. § 24 odst. 9 ODPŠk výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. Nelze-li určit provozovatele, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.</i> <i>29. Podle ust. § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen SOZ) fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.</i> 30. Právní úprava odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla byla (posuzováno podle úpravy účinné k okamžiku data nehody) obsažena především v ust. § 427 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (obecný právní předpis). Jako zvláštní úprava zde vystupoval zákon č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který že nejenom vymezil podmínky povinného smluvního pojištění, ale také založil zcela konkrétním osobám zvláštní povinnosti. Pokud jde o vlastníka vozidla, tak ust. § 3 odst. 2 založilo jednoznačnou povinnost vlastníka vozidla uzavřít pojistnou smlouvu, a to bez ohledu na to, kdo je provozovatelem. Pokud byla smlouva řádně uzavřena, byl pojištěn i provozovatel vozidla.
31. Osobou bez pojištění odpovědnosti ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) ODPŠk je nikoli osoba, která nesplní povinnost uzavřít k provozovanému vozidlu pojistnou smlouvu, ale osoba odpovídající za škodu způsobenou provozem vozidla, ke kterému taková pojistná smlouva nebyla uzavřena. Jestliže pojištěním je kryta odpovědnost osob povinných k náhradě škody způsobené provozem vozidla, pak není-li vozidlo pojištěno, je osobou bez pojištění ten, za koho by pojišťovna poškozenému plnila, kdyby pojištěno bylo. V daném případě je to žalovaná.
32. Občanský zákoník pojem provozovatele sice používal, ale sám jej nevymezoval a je tomu tak i nadále. V soudní praxi se obvykle za provozovatele považuje ten, kdo má trvalou faktickou i právní možnost dispozice s dopravním prostředkem. Zpravidla je jím vlastník. Ostatně judikatura již dávno dospěla k závěru, že osobami, pro jejichž odpovědnost přichází použití citovaných ustanovení v úvahu, jsou především vlastníci nebo spoluvlastníci dopravních prostředků. Provozovatelem však může být i jiná osoba, je proto na vlastníkovi, aby případně dokazoval a dokázal, že provozovatelem není. I pro účely občanského práva tedy lze použít veřejnoprávní vymezení pojmu provozovatele v § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Podle tohoto ustanovení je provozovatelem vlastník dopravního prostředku anebo jiná osoba zmocněná vlastníkem k provozování dopravního prostředku vlastním jménem.
33. Vlastníka vozidla je obecně třeba za provozovatele motorového vozidla považovat, neboť u něj lze předpokládat možnost trvalé právní a fyzické dispozice s daným vozidlem. Vlastník, který půjčí motorové vozidlo jinému, zůstává jeho provozovatelem a v zásadě také subjektem odpovědným za škodu vyvolanou zvláštní povahou jeho provozu (místo provozovatele by odpovídal ten, kdo by dopravního prostředku použil bez vědomí nebo proti vůli provozovatele). Pro posouzení toho, zda se otec žalované stal provozovatelem vozidla, je ale třeba posoudit, zda mezi žalovanou a jejím otcem došlo k převodu tolika práv k „ půjčenému“ vozidlu, že žalovaná již právně a fyzicky vozidlem nedisponovala a provozovatelem vozidla se tak stal otec žalované, neboť žalovaná se po celou dobu brání tvrzením, že ona škodící vozidlo neprovozovala, toliko zařídila jeho převod (přepis) na svou osobu. Provozoval jej její otec, který si vozidlo pořídil pro svou firmu. Žalovaná provozovat a řídit nemohla i proto, že nikdy nevlastnila řidičské oprávnění. Čili konstatuje, že ona jako vlastník vozidla povinna k náhradě regresního nároku žalobci není.
34. Ze skutkových zjištění vyplývá, že vozidlo zakoupil otec žalované a požádal žalovanou, aby se stala jeho vlastníkem poté, co zařídí ona sama převod vlastnictví k vozidlu na svou osobu. Tak se stalo a žalovaná nato mlčky akceptovala fakt, že s vozidlem jezdí a používá jej její otec a brigádníci, kteří pro něj pracovali. O činnosti otce musela mít přehled, když s ním sdílela v době nehody společnou domácnost. Čili otec žalované a osoby, které pro něj pracovaly, vozidlo užívali s vědomím žalované a v souladu s její vůlí. Toto plyne z výpovědi žalované i svědka [celé jméno žalovaného]. Mezi účastníky této konkludentně uzavřené dohody o užívání vozidla nebylo ničeho jiného dohodnuto. Otec žalované neužíval vozidlo každodenně, toliko nárazově při nějaké akci, na kterou bylo třeba dopravit brigádníky, jinak užíval svůj [jméno]. V mezidobí bylo vozidlo parkováno buď před jeho domem, nebo u bydliště toho, kdo jej řídil na další akci. To bylo prokázáno výpovědí svědka [celé jméno žalovaného].
35. Tyto skutečnosti však ještě automaticky neznamenají, že dojde ke změně osoby provozovatele vozidla. Pokud bychom přijali tento závěr, mohl by se jakýkoli vlastník, resp. provozovatel vozidla zprostit odpovědnosti z provozu nepojištěného vozidla tím, že jej předá do užívání jiné osobě. Pokud stále platí, že obecně je třeba za provozovatele vozidla považovat vlastníka vozidla, neboť u něj lze předpokládat možnost trvalé právní i fyzické dispozice s vozidlem, lze z toho ale rovněž dovodit, že jsou situace, kdy se vlastník vozidla může s třetí osobou dohodnout na rozsahu dispozice s jeho vozidlem. Pokud by byl tento rozsah takový, že by bylo možno učinit závěr o tom, že třetí osoba disponuje s vozidlem nikoli omezeně, ale v rozsahu blížícím se rozsahu vlastnického oprávnění, bylo by lze mít za to, že se provozovatelem stala tato třetí osoba (tuto problematiku řeší např. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který je podle názoru soudu použitelný na každý případ – nikoli jen na případy vztahů z leasingových smluv, v rámci kterého se vlastník vozidla brání tvrzením, že není provozovatelem vozidla).
36. Soud si je samozřejmě vědom, že odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem jako takovou nelze smluvně převádět (viz bod III právní věty rozsudku [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]), nicméně pokud provozovatel vozidla nadá třetí osobu oprávněním např. provádět na vozidle technické úpravy ve větším rozsahu než obvyklém, dále jej pojistit havarijně a zákonně (nikoli např. jen připojistit při cestě do zahraničí) či oprávněním vozidlo pronajmout nebo půjčit, je nutné zjišťovat, zda s tímto rozsahem oprávnění není spojeno provozování vozidla tak, jak jej předpokládá ust. § 24 odst. 9 ZOdpŠ a zda tedy nejde o případ, kdy je osoba provozovatele odlišná od osoby vlastníka.
37. Žalovaná netvrdila, že zde byla dohoda s otcem o tom, že vozidlo, resp. odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, nechá pojistit a pojištění zařídí. Spokojila se s tvrzením otce, že vozidlo je pojištěné, aniž by si to jakkoli ověřila. Z tohoto lze dovodit, že otec žalované jako osoba, které bylo vozidlo půjčeno, nebyl povinen vozidlo pojistit. Soud má za to, že povinnost plyne žalované, a to z ust. § 3 odst. 2 ODPŠk.
38. Jako účelová se jeví tvrzení žalované o stavu vozidla bezprostředně před nehodou či uzavření pojistné smlouvy, neboť kdyby bylo vozidlo před nehodou odstavené jako nepojízdné, nemohl řidič [celé jméno žalovaného] s vozidlem odjet a způsobit nehodu. Stejně tak tvrzení žalované o tom, že její otec uzavřel pojistnou smlouvu s pojišťovnou [anonymizováno], se jeví jako účelové, neboť na listině, kterou k tomuto tvrzení žalovaná předložila k důkazu (Pojistka ke smlouvě [číslo]) figuruje jako pojistník sama žalovaná, která je zároveň vlastníkem a provozovatelem vozidla. Tuto smlouvu tak musela uzavírat sama žalovaná, neboť pojistníkem je osoba, která smlouvu uzavřela a pojištěným je osoba nebo subjekt, který je pojištěný. Z tohoto je zřejmé, že třetí osoba může sjednat pojistnou smlouvu ve prospěch osoby jiné, v daném případě k tomuto však nedošlo. Výzvy k úhradě dlužného pojistného jí chodit nemohly, protože její otec od počátku plánoval užívat vozidlo jako nepojištěné, což prokazuje svědecká výpověď [celé jméno žalovaného], který vůz užíval s rok starou zelenou kartou. Touto listinou, kterou žalovaná předkládá k důkazu tak vyvrací sama své tvrzení. I kdyby takovou smlouvu sjednal prostřednictvím internetu otec žalované či ona sama, bylo touto listinou spolu s relací Policie ČR prokázáno, že pojištění bylo sjednáno pozdě, resp. po nehodě a vozidlo tak pojištěno v okamžik dopravní nehody nebylo.
39. Soud má za to, že skutečnost, že žalovaná umožnila tímto způsobem svému otci a dalším osobám užívat vozidlo, nutno vykládat tak, že žádné okolnosti odůvodňující přechod dispozičních oprávnění s vozidlem, natož dohoda o převodu těchto oprávnění zde zde nebyla a není, a to tím spíše, že vozidlo nebylo užívání jen otcem žalované, ale i brigádníky, tedy těmi, kdo zrovna v daný moment vozidlo potřebovali, a to ve stejném rozsahu jako otec žalované. Soud tedy uzavírá, že ze shora uvedených skutečností lze dovodit, že žalovaná umožnila svému otci užívat vozidlo obvyklým způsobem, nikoliv jej pojistit či jej zcizit či jinak s ním po právní stránce nakládat. Nutno tak konstatovat, že otec žalované mohl s vozidlem disponovat pouze fyzicky, nebyl však oprávněn disponovat právně s vozidlem, vlastnicky náležejícím žalované. V době nehody nebyl otec žalované vlastníkem vozidla vzhledem k jeho omezeným oprávněním, co se právní dispozice s vozem týče, nelze jej považovat za provozovatele vozidla.
40. K poučení soudu žalovaná neoznačila žádné relevantní důkazy pro prokázání svého tvrzení o tom, že zde byla mezi ní a otcem uzavřena dohoda o konkrétním rozsahu oprávnění k užívání vozidla. Fakt, že mu vozidlo toliko předala do užívání, aniž by byla upravena pravidla užívání, závěr o konkrétním rozsahu užívání škodícího vozidla odůvodnit nemůže, jak již bylo uvedeno výše.
41. Nelze souhlasit s názorem žalované o tom, že její otec se stal vlastníkem vozidla i přesto, že ona sama je jako vlastník uvedena v registru vozidel. Potřebnou náležitostí pro změnu zápisu v tomto registru je mimo malého, velkého technického průkazu a dalších listin také kupní smlouva. Právě nabyvatele vlastnictví k vozidlu podle této kupní smlouvy zaznamená příslušný úředník do registru, což osvědčil i údajem ve velkém technickém průkazu. Kupní smlouva tak musela znít na žalovanou jako na kupujícího škodícího vozidla.
42. K argumentaci žalované o tom, že řidič [celé jméno žalovaného] řídil vozidlo proti vůli otce žalované, soud uvádí, že je tato bez právního významu, neboť ona byla provozovatelem vozidla a nikoli její otec. Teprve tehdy, použil-li by řidič [celé jméno žalovaného] dopravní prostředek – vozidlo bez vědomí nebo proti vůli žalované, tato by se odpovědnosti zprostila. Pakliže však užívání vozidla otcem a brigádníky pro něj pracujícími umožnila, ust. § 430 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku na danou situaci dopadat nemůže.
43. Pokud jde o výši regresního nároku, žalobkyně uplatnila celkem částku 428 494 Kč, kterou tvoří částka 359 580 Kč, kterou příslušná pojišťovna hradila poškozenému [číslo] částku 19 422 Kč, což je výše spoluúčasti poškozeného [číslo]), dále částka 44 888 Kč na náhradě škody poškozené [číslo] částka 420 Kč na regulačních poplatcích a částka 7 066 Kč na nákladech právního zastoupení [jméno] [příjmení].
44. Podle ust. § 6 ZOdpŠ pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši podle zvláštního právního předpisu (tj. podle § 442 a násl. obč. zák.) poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu a) škody na zdraví nebo usmrcením, b) škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) škody, která má povahu ušlého zisku, d) účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c), v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí nebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti (odstavec 2, věta první a druhá).
45. Podle ustanovení § 24 ZOdpŠ Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému mj. plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Poškozený má právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. a) až e) proti Kanceláři za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli. Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a) a b), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním nároku.
46. Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem motorového vozidla pouze v tom rozsahu a výši, v nichž ji poškozený prokázal a v nichž za ni podle ustanovení § 442 a násl. obč. zák. odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. Jen takové plnění je proto plněním za toho, kdo odpovídá za škodu, a jen za takovéto plnění vzniká Kanceláři nárok na náhradu (vedle nákladů na delegovanou pojišťovnu – v daném případě [právnická osoba]). Není tedy pro závěr o vzniku a výši postižního nároku Kanceláře postačující samotné zjištění, že Kancelář poskytla poškozenému plnění. V případě pochybností o tom, zda bylo takové plnění poskytnuto opodstatněně, tj. především v případě pochybnosti, zda osoba bez pojištění odpovědnosti za škodu vůbec odpovídá a jaký je rozsah této odpovědnosti, je tedy soud nejen oprávněn, nýbrž též povinen (v mezích procesních pravidel, v nichž se promítá projednací zásada) zkoumat, zda a v jaké výši vznikla poškozenému škoda a zda a v jakém rozsahu za tuto škodu odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.
47. Lze konstatovat, že soud je povinen k námitce účastníka zkoumat, zda plnění poskytnuté žalobkyní poškozeným ve smyslu ust. § 24 odst. 9 ZOdpŠ odpovídá skutečně vzniklé škodě, přičemž nárok na náhradu tohoto plnění přizná jen v rozsahu odpovídajícím vzniklé škodě (k tomu srovnej např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Žalovaná 1) nenamítala, že skutečná škoda je menší než částka, kterou po nich žalobkyně vymáhá, tedy nikterak to netvrdila. Soud má za prokázané, že originární nárok, resp. výše tohoto nároku odpovídá výši skutečně vzniklé škody, neboť veškeré dílčí částky tvořící žalovaný celek, byly podloženy důkazy.
48. Ze všech shora vyložených důvodů shledal soud proto žalobu opodstatněnou a uložil žalovaným povinnost k úhradě žalobou uplatněné částky. <i>49. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 SOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 50. Žalovaná 1) dluh neuhradila včas a je tak povinna uhradit rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k úhradě. Žalovaní byli vyzváni k plnění přípisy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], v rámci který žalobkyně stanovila lhůtu k plnění. Počátek prodlení se tak odvíjí od marného uplynutí těchto lhůt a žalovaní se tak dostali do prodlení dnem [datum] pokud jde o částku 359 580 Kč, dnem [datum] pokud jde o částku 64 310 Kč a dnem [datum] pokud jde o částku 4 604 Kč. Prováděcím předpisem, podle kterého je stanovena sazby – výše úroku z prodlení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož ust. § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
51. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
52. Žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení jako zcela úspěšnému účastníku řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 17 140 Kč, dále odměna za právní zastoupení podle § 7 bodu 6, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a, d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) v celkové výši 90 180 Kč (10 020 Kč za každý z devíti úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, 3x písemné podání ve věci samé, 4x účast na jednání soudu), dále náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT v celkové výši 2 700 Kč (300 Kč za každý z devíti úkonů právní služby), dále náhrada za promeškaný čas na trase ze sídla zástupkyně žalobkyně v [obec] do [obec] v rozsahu 18 započatých půlhodin po 100 Kč/započa půlhodina v celkové výši 1 800 Kč podle § 14 odst. 3 AT, dála náhrada jízdních výdajů za jednání v [anonymizováno] [rok] ve výši 968,86 Kč, za jednání v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] ve výši 2x 1 017,10 Kč a za jednání v [anonymizováno] [rok] ve výši 334 Kč (vlakové jízdné), a to vždy pokud jde o jízdu osobním automobilem při 180 ujetých km na trase [obec] - [obec] a zpět, průměrné spotřebě 4,533 l [číslo] km ([příjmení] [anonymizováno], průměrné ceně za 1 litr benzínu Natural 95 ve výši 30,50 Kč, resp. 32 Kč a náhradě za 1 km jízdy ve výši 4, resp. 4,20 Kč, tedy v celkové výši 3 337 Kč v souladu s ust. 157 odst. 4, ust. § 158 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 463/2017 Sb., č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad a konečně náhrada za 21 % DPH podle ust. § 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. ve výši 20 583,57 Kč Náklady řízení tak činí celkem částku 135 741 Kč po zaokrouhlení. Žalobkyně účtovala náhradu nákladů v částce 135 242,66 Kč, tudíž soud jí přiznal náhradu v jí účtované výši po zaokrouhlení.
53. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni uhradit společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud pro splnění uložených povinností stanovil zákonnou lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty jiné neshledal důvodu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.