11 C 380/2016

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení

I. Žaloba o určení, že žalovaná ke dni podání žaloby nebyla zástavním věřitelem žalobce a [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], a že žalované nikdy nepříslušelo zástavní právo k nemovitostem žalobce a [celé jméno původní účastnice], narozené [datum], tedy k domu [adresa] v ulici [ulice] v [okres], na parcele [číslo] k parcele [číslo] o výměře 295 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), k parcele [číslo] o výměře 1 440 m2 (zahrada) tak, jak je toto zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Ústí nad Labem, okres [okres], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 10 398,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Původní žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce a paní [celé jméno původní účastnice], [datum narození], jako původní žalobci domáhali proti žalované určení, že žalovaná není zástavním věřitelem původních žalobců a že jí nepřísluší zástavní právo k nemovitostem původních žalobců – k domu [adresa] v ulici [ulice] v [okres] umístěném na parcele [číslo] k parcele [číslo] k parcele [číslo] tak, jak je toto zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Ústí nad Labem (dále též„ předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnili následovně. [právnická osoba] (správně [anonymizováno] banka, akciová společnost, zkráceně [právnická osoba]), [IČO] (posléze tento subjekt též jako [právnická osoba], a následně [právnická osoba], - dále v textu odůvodnění též„ IPB“) uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v souvislosti s ní IPB uzavřela v pozici zástavního věřitele s žalobcem jako zástavním dlužníkem zástavní smlouvu k předmětným nemovitostem, zástavní právo bylo do katastru nemovitostí vloženo [datum] s právními účinky vkladu k témuž dni. [anonymizováno] měla dne [datum] uzavřít se [právnická osoba], a.s. (dále též„ CZ [anonymizováno]) smlouvu o postoupení pohledávek, kdy účinností této smlouvy měla přejít na [příjmení] [příjmení] pohledávka za žalobcem, přičemž původní žalobci ji považují za neplatnou a podvrženou, a argumentují časovými souvislostmi mezi výmazem [příjmení] [příjmení] z obchodního rejstříku ([datum]) a s tím souvisejícím zánikem plné moci pro Mgr. [jméno] [příjmení], podpisem souhlasného prohlášení ([datum]), a ohlášením změny v osobě zástavního věřitele a návrhem na zápis změny v katastru nemovitostí ([datum]). Dle původních žalobců šlo pouze o simulované právní úkony, které měly zastřít účelové rozkradení [anonymizováno], na kterém se snaží participovat i žalovaná. [anonymizováno] nadto o postoupení pohledávky nedala zprávu žalobci, původní druhá žalobkyně nedala k zástavě nemovitosti v SJM souhlas. Nadto nedošlo k úplatě za postoupení pohledávek z [anonymizováno] na [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] bylo katastrální úřadu předloženo ohlášení změny v osobě zástavního věřitele a návrh na zápis změn v katastru nemovitostí, kdy ohlašovateli jsou [příjmení] [příjmení] a žalovaná, přičemž listina je datovaná [datum], a bylo k ní přiloženo prohlášení o tom, že dne [datum] tyto subjekty uzavřely smlouvu o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] přičemž žalovaná se tak měla stát zástavním věřitelem žalobce. K postoupení pohledávky ani přechodu zástavního práva k předmětným nemovitostem z [příjmení] [příjmení] na žalovanou nedošlo dle původních žalobců ani proto, že žalovaná nikdy postupiteli nezaplatila sjednanou úplatu. Žalovaná dosáhla zapsání zástavního práva k předmětným nemovitostem podvodně a brání tím původním žalobcům s nemovitostmi volně nakládat a hrozí, že žalovaná by chtěla z takové situace participovat. Původní žalobci uvedli, že mají naléhavý právní zájem na určení, že zástavní právo zapsané ve prospěch žalované na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Ústí nad Labem k předmětným nemovitostem, jež jsou v podílovém spoluvlastnictví původních žalobců, žalované nepřísluší. Původní žalobci měli za to, že vyhověním původní žalobě dojde k eliminaci stavu ohrožení či nejistoty a odpovídající nápravě k odvrácení budoucích sporů účastníků, neboť tím dojde k vytvoření pevného právního základu i do budoucna, a to i ve vztahu k budoucím vlastníkům předmětných nemovitostí, tedy potomkům původních žalobců.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeným v příslušné části usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení ve vztahu k [celé jméno původní účastnice] coby původní žalobkyni b) zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Od právní moci tohoto usnesení, tedy od [datum] vystupuje na straně žalující pouze jediný žalobce.

3. Žalovaná se k původní žalobě nevyjádřila, přestože jí byla žaloba doručena spolu s výzvou k vyjádření ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též “o. s. ř.”). Soud se pak zabýval tím, zda lze v řízení rozhodnout kontumačním rozsudkem pro uznání, přičemž k jeho vydání nepřistoupil, neboť pro jeho vydání nebyly splněny podmínky. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, přičemž podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud smír neschválí, jeli v rozporu s právními předpisy. Smír je dohodou účastníků s procesně-právními důsledky, je tedy jejich hmotněprávním jednáním, které musí splňovat náležitosti právních jednání ve smyslu § 545 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále též „o. z.“). Mezi tyto náležitosti patří vůle jednající osoby, přičemž pokud tato absentuje, o právní jednání nejde (§ 551 o. z.) a jedná se toliko o jednání zdánlivé (§ 554 o. z.). Žalobce, [celé jméno původní účastnice] se jistě s žalovanou mohli dohodnout na tom, že žalovaná není jejich zástavním věřitelem a zástavní právo k předmětným nemovitostem jí nepřísluší, přičemž taková dohoda by nesla znaky dohody o narovnání ve smyslu § 1903 a násl. o. z., a mohla by být podkladem pro vydání usnesení o schválení smíru, případně pro vydání rozsudku pro uznání, avšak k tomu mj. byla potřeba vůle všech tří zúčastněných. Pokud se tedy žalobce, po zastavení řízení ve vztahu k původní žalobkyni, nadále domáhal určení neexistence právního vztahu a práva ve vztahu k ní, nemohli v řízení zbývající účastnici (tedy při absenci vůle [celé jméno původní účastnice]) ve stejném rozsahu uzavřít smír, neboť tento by odporoval hmotněprávním ustanovením, a to bez ohledu na to, že usnesení, kterým by byl takový smír (v rozporu se zákonem) schválen, by [celé jméno původní účastnice] nezavazoval (§ 159a odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř.). Jelikož tak nebylo lze schválit smír pro rozpor s právními předpisy, nebylo lze vydat rozsudek pro uznání.

4. Při ústním jednání žalobce v rámci přednesu žaloby tuto změnil tak, že se nově domáhá určení, že žalovaná nebyla zástavním věřitelem žalobce a [celé jméno původní účastnice] ke dni podání žaloby, a že jí nikdy nepříslušelo zástavní právo k předmětným nemovitostem. Taková změna žaloba nebránila plynulému průběhu zdejšího řízení a soud ji proto usnesením vydaným při jednání dne [datum] proto podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil. K výzvě soudu podle § 118a o. s. ř. žalobce následně uvedl, že jeho naléhavý právní zájem spočívá v eliminaci nebezpečí, které dosud ve vztahu ke konkursnímu řízení a řízení vedenému Okresním soudem pod sp. zn. [spisová značka], existuje, a dále v tom, že se dosud žádný soud nezabýval tím, zda žalovaná je skutečně vlastníkem pohledávky, jež vedla k vedení všech dalších řízení. V době podání žaloby byl naléhavý právní zájem dle žalobce prokázán.

5. Žalovaná při ústním jednání navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce nemá aktivní věcnou legitimaci ani naléhavý právní zájem; vyhovění žalobě by nadto mohlo prolamovat jiná řízená, což považuje za nepřípustné.

6. V průběhu zdejšího řízení soud byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na majetek žalobce prohlášen konkurs. Zdejší soud vydal dne [datum rozhodnutí] usnesení pod č. j. [číslo jednací], jehož obsahem byla informace, že zdejší řízení je podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též“ ZKV”), ze zákona přerušeno. Takové rozhodnutí má zejména informační funkci, jedná se o tzv. informativní usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, soud jím není vázán (§ 170 odst. 2 o. s. ř.) a není proti němu proto odvolání přípustné. Bez ohledu na to, zda kdy bylo zdejší řízení přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV, soud konstatuje, že v řízení bylo, po nahlédnutí do výpisu z katastru nemovitostí, veřejně publikovaných rozhodnutí konkursního soudu a po odpovědi konkursní správkyně na dotaz, zda byly předmětné nemovitosti sepsány do konkursní podstaty či zda do ní nadále patří, zjištěno, že ke dni prohlášení konkursu již nebyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve vlastnictví žalobce a do majetkové podstaty byly sepsány obdržené finanční prostředky ze zpeněžení 1/2 předmětných nemovitostí na základě usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v částce 1 783 078,50 Kč. Jelikož žalobce pozbyl vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech před prohlášením konkursu, netýkal se konkurs konkursní podstaty, tedy majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu (srov. § 6 odst. 1 a 2 ZKV), a zdejší řízení proto není (ani nebylo) podle zákona o konkursu a vyrovnání přerušeno. Soud tak v řízení pokračoval, a to aniž by vydával rozhodnutí o pokračování v řízení. Soud doplňuje, že k případnému pokračování v řízení po odpadnutí účinků prohlášení konkursu dochází, stejně jako k jeho přerušení, ze zákona, a to bez návrhu kteréhokoli z účastníků či správce konkursní podstaty. Povinnost vydat rozhodnutí o pokračování v řízení z žádného předpisu neplyne, pokračování v řízení je účastníkům zřejmé z postupu soudu, a to kupříkladu z doručení předvolání k jednání, které bylo ve zdejší věci nařízeno na den [datum]. Námitku předčasnosti konání jednání vznesenou při ústním jednání dne [datum] spojenou s požadavkem na vyčkání rozhodnutí konkursního soudu soud neshledal důvodnou, a to ani po provedeném dokazování, na jehož základě by sice mohlo lze dojít k právnímu závěru, že se řízení vskutku majetku patřícího do konkursní podstaty týká, přestože se to tak dříve nejevilo, avšak k tomu ve zdejším řízení nedošlo, neboť původní žalobci skutečně vlastnické právo k předmětným nemovitostem pozbyli před prohlášením konkursu na majetek žalobce (viz níže). Žalobcův nedůvodný návrh na vydání usnesení o pokračování v řízení soud proto usnesením vydaným při ústním jednání dne [datum], proti němuž není odvolání přípustné, neboť se jím toliko upravuje vedení řízení, zamítl.

7. Soud v řízení provedl níže uvedené listinné důkazy a na jejich základě dospěl k následujícím zjištěním.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav ke dni [datum] pro [list vlastnictví] v k. ú. [okres], soud zjistil, že ke dni [datum] byl jako vlastník parcely [číslo] jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a parcely [číslo] zapsaná [právnická osoba] - [právnická osoba], [IČO]. Jako podklady zápisu jsou uvedeny usnesení o udělení příklepu vydané Okresní soudem v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž právní účinky zápisů nastaly dne [datum].

9. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byl příklep k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a k pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. A obec Ústí nad Labem, pokud jde o spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2 pro žalobce a o spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/2 pro [celé jméno původní účastnice], udělen [právnická osoba] - [právnická osoba], [IČO], a k zaplacení nejvyššího podání v částce 3 580 193 Kč jí byla stanovena lhůta jednoho měsíce od právní moci příklepu, přičemž na podání se započte složená jistota. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

10. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto byla opravena chyba v psaní v označené vydražitele uvedená v usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že se opravuje IČO z nepsrávného [číslo] na správné [číslo].

11. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo potvrzeno.

12. Z přípisu Okresního soudu v Ústí nad Labem ve věci sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že soud požádal Katastrální úřad pro Ústecký kraj o provedení zápisu nového vlastníka v katastru nemovitostí, a to vydražitele A - [právnická osoba], s tím, že zápis je třeba provést ke dni vydání usnesení o příklepu. Dle textu byly přílohou přípisu kopie dokladů o zaplacení.

13. Ze záznamu o složení z [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet zdejšího soudu přijata [právnická osoba] - [právnická osoba], zaslaná částka 1 700 000 Kč, a to s poznámkou“ [příjmení], [anonymizováno] jistota”.

14. Ze záznamu o složení z [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na účet zdejšího soudu přijata [právnická osoba] - [právnická osoba], zaslaná částka 1 880 193 Kč, a to s poznámkou“ Usti n/L (JUDr. [příjmení]) _doplaceni nejvysiho podani”.

15. Z informativního výpisu seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] platného k [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a pozemku parc. [číslo] evidována [právnická osoba] - [právnická osoba] Z informace o pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [okres], platné k [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] na adrese [adresa] [číslo] v k. ú. a obci [okres], platné k [datum], soud zjistil, že k tomuto datu je jako vlastník pozemku parc. [číslo] evidována [právnická osoba] - [právnická osoba]

16. Z usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že tímto rozvrhovým usnesením soud rozhodl, že vydává správci konkursní podstaty povinného, jímž je žalobce, do konkursní podstaty v rámci konkursního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka] částku 1 783 078,50 Kč 17. Z konečné zprávy správce konkurzní podstaty ze dne [datum] soud zjistil, že dle konečné zprávy tvoří příjmy konkurzní podstaty mj. [příjmení] 1 783 078,50 Kč, a to na základě zpeněžení pohledávky, kdy Okresní soud v Ústí nad Labem vydražil nemovitost povinných a byl udělen příklep, čímž byl získán výtěžek ve výši 3 580 193 Kč, z čeho byla stanovena pohledávka pro věřitele, jímž je žalovaná, ve výši 1 783 078,50 Kč.

18. Ze sdělení správkyně konkursní podstaty ze dne [datum] soud zjistil, že dle tohoto sdělení nebyly ke dni prohlášení konkursu nemovitosti uvedené na [list vlastnictví] ve vlastnictví dlužníka, jímž je žalobce, a do majetkové podstaty byly sepsány obdržené finanční prostředky za zpeněžení 1/2 nemovitosti na základě unsesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

19. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Tyto jsou v naprosté většině listinami veřejnými, o jejichž pravdivosti a pravosti soud neměl důvod pochybovat. Další důkazy soud pro nadbytečnost zamítl, neboť pro řízení podstatné skutečnosti, jež se vztahují k otázce vlastnictví předmětných nemovitostí a otázce přerušení zdejšího řízení konkursem, které bylo nezbytné pro skončení věci, resp. další postup soudu, odpovědět, byly zjištěny z důkazů shora provedených, Soud pro nadbytečnost neprovedl žalobcem navržené důkazy smlouvou o úvěru [číslo] výpisem z katastru nemovitostí prokazujícím stav ke dni [datum] pro [list vlastnictví] v k. ú. a obci [okres], výslechem účastníků a [celé jméno původní účastnice], vyjádřením Kriminalistického ústavu z [datum], výpisem z obchodního rejstříku pro [anonymizováno], souhlasným prohlášením [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] ze [datum], souhlasným prohlášením [příjmení] [příjmení] a žalované z [datum], ohlášením změny a návrhem na zápis změny v katastru nemovitostí IPB a [příjmení] [příjmení] z [datum], plnou mocí pro Mgr. [jméno] [příjmení] ze [datum], ohlášením změny a návrhem na zápis změny v katastru nemovitostí [příjmení] [příjmení] a žalované z [datum], nekonkretizovanými listinami ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [spisová značka], smlouvou mezi [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] z [datum], smlouvou mezi [příjmení] [příjmení] a žalovanou z [datum], dotazem na [anonymizováno] či její nástupce, nekonkretizovanými listinami ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [spisová značka].

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto pro rozhodnutí dostačujícímu skutkovému závěru. V katastru nemovitostí je jako vlastník předmětných nemovitostí evidována [právnická osoba] - [právnická osoba], a to na podkladě pravomocného usnesení o příklepu, s právním účinkem zápisu dne [datum]. Společnost A - [právnická osoba], zaplatila dražební jistotu i doplatek nejvyššího podání. Soud následně vydal rozvrhové usnesení a na jeho podkladě vydal do konkursní podstaty žalobce částku 1 783 078,50 Kč, jež byla sepsána do konkursní podstaty žalobce. Předmětné nemovitosti nebyly sepsány do konkursní podstaty žalobce, neboť ke dni prohlášení konkurzu nebyly dle konkursní správkyně žalobce vlastnictvím žalobce.

21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

22. Žalobce se svou žalobou domáhal určení, že tu právní poměr je či není, respektive, že tu nebyl. Soud proto na věc aplikoval ustanovení § 80 o. s. ř., podle něhož se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze domáhat jen tehdy, je-li na tom právní zájem.

23. Byť to žalobce v žalobě výslovně neuvádí, je z jejího obsahu zřejmé, že žalobce nepovažuje zápis vlastníka předmětných nemovitostí za souladný s právním stavem. Žalobce tvrdí, že žalovaná nikdy nebyla vlastnicí pohledávky ze smlouvy o úvěru a nesvědčilo jí tedy ani zástavní právo k předmětným nemovitostem. Žalobce tedy zastává právní názor, ač ve zdejším řízení nevyslovený, podle něhož nemělo dojít k udělení příklepu k předmětným nemovitostem a přechodu vlastnictví na nového vlastníka ([právnická osoba] - [právnická osoba]), neboť k tomu došlo na základě nesprávného postupu soudu ve vykonávacím řízení.

24. Vzhledem k tomu, že otázka vlastnictví je otázkou právní, a rovněž s ohledem na to, že původní žalobci argumentovali mimo jiné existencí svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, se soud ve zdejším řízení zabýval vlastnickým právem k předmětným nemovitostem jako předběžnou otázkou. Z provedeného dokazování vyplývá, že ve vykonávacím řízení bylo vydáno usnesení o příklepu, které nabylo právní moci, a vydražitel zaplatil nejvyšší podání. Podle § 336l odst. 2 o. s. ř. se proto [právnická osoba] - [právnická osoba], coby vydražitelka ke dni právní moci vydání usnesení o příklepu ([datum]) stala vlastníkem předmětných nemovitostí. Vydražitelka je v katastru nemovitostí na základě usnesení o příklepu evidována jako vlastník. Soud tak dospěl k závěru, že stav evidovaný v katastru nemovitostí odpovídá stavu právnímu, tedy že vlastníkem předmětných nemovitostí je [právnická osoba] - [právnická osoba] Žalobce ke dni vydání rozsudku vlastníkem předmětných nemovitostí, resp. spoluvlastnického podílu na nich není. Z výše uvedeného mimochodem také vyplývá, že ke dni prohlášení konkursu na majetek žalobce, nešlo ve zdejším řízení o nárok, který se týká majetku patřícího do konkursní podstaty, neboť určovací nárok se žádného majetku žalobce netýká. Ze skutečnosti, že byl správkyni konkursní podstaty vydán výtěžek dražby, rovněž plyne, že rozvrhové usnesení nabylo právní moci a podle § 337h odst. 1 o. s. ř. tím zaniklo zástavní právo váznoucí na předmětných nemovitostech.

25. Soud neshledal důvodnou žalovanou vznesenou námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce na požadovaném určení. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ věcnou legitimace k určením zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká“. Ve vztahu k požadovanému určení k jeho osobě je žalobce účasten právního vztahu i práva, o něž v řízení jde. Ve vztahu k požadovanému určení k osobě [celé jméno původní účastnice] se pak žalobce sporný právní vztah nebo sporné právo zajisté týká, neboť zástavní právo ve vztahu k ní mělo zatěžovat nemovitost, jejímž byl žalobce spoluvlastníkem.

26. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, je dán tehdy, kdy„ bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka]). Určovací žaloba je dle závěru Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])„ preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení.“ Naléhavý právní zájem přitom musí u žalobce existovat nejen v době podání žaloby, ale také v době, kdy soud vyhlašuje rozsudek, což rovněž plyne z ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

27. Přestože v době, kdy byla žaloba podána, mohl být původně tvrzený naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení dán již jen tím, že rozhodnutí, jímž by bylo žalobě vyhověno, by představovalo podklad pro provedení změny katastrálního zápisu zástavního práva u nemovitostí, jimiž byl žalobce dle svého tvrzení podílovým spoluvlastníkem (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), je nutno nepřehlédnout, že v průběhu řízení nastala skutečnost, v jejímž důsledku žalobce tento tvrzený naléhavý právní zájem pozbyl, když vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na osobu třetí.

28. Toho je si vědom sám žalobce, byť s tím polemizuje, když tvrdí, že žalovaná nikdy pohledávku za ním ani zástavního právo k jeho nemovitostem neměla, a rovněž z tohoto důvodu zřejmě žalobce svou žalobu při jednání upravil tak, že se nově domáhá určení, že žalovaná nebyla zástavním věřitelem žalobce a [celé jméno původní účastnice] a nikdy jí nepříslušelo zástavní právo k předmětným nemovitostem. Pokud žalobce nyní odůvodňuje existenci svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení důsledkem spatřovaným v eliminaci nebezpečí hrozících mu v souvislosti s jinými soudními řízeními (ať konkursním, vykonávacím či jinými nalézacími řízeními), pak nelze než uzavřít, že naléhavý právní zájem žalobce není dán. Pro žalobce příznivým rozhodnutím by žádný jiný soud nebyl vázán (a contrario § 135 odst. 1 o. s. ř.) a pokud má tedy žalobce za to, že je jeho určovací nárok po právu, je na něm, aby svou argumentaci prosadil v jiných soudních řízeních, tedy aby soudy v jiných řízení přesvědčil o tom, že žalované zástavní právo nikdy nesvědčilo, neboť takovou otázku může soud posoudit sám jako otázku předběžnou (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř.). Naléhavý právní zájem nemůže spočívat v tom, že by soud v jiném řízení měl reflektovat pro žalobce příznivé rozhodnutí o určovací žalobě, a to by hypoteticky mohlo vést k eliminaci hrozících nebezpečí. Naléhavý právní zájem nemůže spočívat ani v tom, že se soud případnou argumentací žalobce v jiných řízeních nezabýval. Odpovídající nápravy žalobce mohl či může zkrátka dosáhnout v jiných řízeních, kde bude nebo mohly být otázka existence právního vztahu či práva řešeny jako otázky předběžné, přičemž není na zdejším soudu, aby v tomto ohledu žalobci poskytoval jakýkoli návod k procesní obraně v jiných řízeních.

29. Skutečnost, že o žalobě nebylo rozhodnuto po dobu šesti let od podání žaloby, není jakýmkoliv argumentem pro existenci naléhavého právního zájmu, a proto mu soud nevěnoval bližší pozornost. Soud pouze podotýká, že se na délce zdejšího řízení podílel také žalobce svými žádostmi o osvobození od soudního poplatku.

30. Žalobce v řízení na základě výzvy soudu přednesl skutečnosti, z nichž podle něho vyplývá, že má na požadovaném určení právní zájem. Ze samotných tvrzení žalobce je však zřejmé, že žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá. Nebylo proto třeba provádět k těmto tvrzením dokazování.

31. S ohledem na skutečnost, že žalobce nedoložil existenci svého naléhavého právního zájmu, resp. jím tvrzený naléhavý právní zájem není naléhavým právním zájmem ve smyslu § 80 o. s. ř., nezabýval se soud zbývající argumentací žalobce k požadovanému negativnímu určení. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Jestliže soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na určení, zamítne žalobu, aniž by se současně zabýval meritem věci“. Soud se proto tvrzeními žalobce o převodech pohledávky a zástavního práva nezabýval a dokazování k němu neprováděl, a není tak ani s to posoudit, zda a v jakém rozsahu je důvodná argumentace žalobce, že při rozhodování různých právních případů žalobce dochází k odchylkám při nalézání práva.

32. S ohledem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 398,26 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (když ve věci jde určení, zda tu je či není právní vztah k nemovité věci) sestávající z částky 3 100 Kč za každý z žalovanou požadovaných dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, účast na soudním jednání) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., dvě náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále podle § 13 odst. 1 a 5 a. t. částka 1 193,60 Kč představující náhradu za cestovné v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] osobním vozidlem Škoda Octavia s naftovým pohonem ze sídla zástupce žalované ke zdejšímu soudu a zpět v celkové délce 180 kilometrů (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., v účinném znění, při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.), dále podle § 14 a. t. částka 600 Kč představující náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestou na jednání v částce 100 Kč za každou z šesti půlhodin, a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 8 593,60 Kč ve výši 1804,66 Kč. Pariční lhůta byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., místem k plnění je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ruka advokáta.