11 C 431/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Bc. Nikolou Hönigovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o splnění povinnosti

I. Řízení o žalobě, že žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku předat žalobkyni seznam odběratelů, se kterými má žalovaná uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a vedle adresy odběrného místa uvést u každého odběratele následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku, v elektronickém formátu a formát požadovaného datového souboru CSV (s hlavičkou sloupců), oddělovač tabulátor nebo pipe („|“), kódování WIN1250 nebo UTF-8 nebo soubor typu excel, se zastavuje.

II. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 11 387,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala na žalované splnění výše uvedené povinnosti. Nárok odůvodnila následovně. Dle ustanovení § 10 zákona o České televizi finančními zdroji žalobkyně jsou televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, a to zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“ nebo „ZRTP“), a příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Žalovaná je právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné obchod s elektřinou. Žalovaná je dodavatelem zajišťujícím dodávky elektřiny odběratelům a je držitelem licence číslo , hodnota, udělené Energetickým regulačním úřadem. Dle ustanovení § 8 odst. 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích má žalobkyně právo požadovat od dodavatele zajišťující dodávku elektřiny odběratelům sdělení, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny a dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen předat žalobkyni do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích stanovených údajů žádostí ze dne , datum, , žádostí ze dne , datum, a předžalobní výzvou ke splnění zákonné povinnosti ze dne , datum, . Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na zákonem stanovené údaje žalobkyni je neposkytla, podala žalobkyně dne , datum, žalobu o splnění povinnosti.Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, a vykonatelnosti dne , datum, , bylo žalované uloženo do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku předat žalobkyni seznam odběratelů, se kterými má žalovaná uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny a vedle adresy odběrného místa uvést u každého odběratele následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 200 Kč.Žalovaná na základě pravomocného rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, předala žalobkyni dne , datum, seznam odběratelů vytištěný na papíru formátu A3 s vodoznakem. V průvodním dopise ze dne , datum, žalovaná uvedla, že s ohledem na technické možnosti technických a programových zařízení CPE byl seznam vyexportován pro využití a vytištěn na papíru formátu A3. Na základě žalovanou předaného seznamu v listinné podobě z důvodu objemu dat a automatizovaného zpracování nemohla žalobkyně provést kontrolu, protože data odběratelů elektrické energie je nutné porovnat s daty v evidenci poplatníků televizního poplatku.Dne , datum, byl na recepci žalobkyně doručen box s průvodním dopisem žalované datovaný dne , datum, . Žalovaná opětovně předala žalobkyni seznam odběratelů vytištěný na papíru formátu A3 s vodoznakem a v průvodním dopise ze dne , datum, žalovaná uvedla, že s ohledem na technické možnosti technických a programových zařízení CPE byl seznam vyexportován pro využití a vytištěn na papíru formátu A3 pro automatizovaný scan.Ačkoliv v zákoně o rozhlasových a televizních poplatcích není výslovně stanoveno, že údaje mají být předány v elektronické formě, je dle žalobkyně nepochybné, že údaje mají být poskytnuty tak, aby žalobkyně byla schopna provést kontrolu dodržování zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a oslovit neevidované poplatníky.S ohledem na technické a programové možnosti žalované má žalobkyně zato, že u žalované se zcela zjevně jedná o obstrukční jednání povinného subjektu a že předání údajů v elektronické formě a v takové podobě, aby bylo možné provést kontrolu s údaji o již evidovaných poplatnících je zákonným požadavkem a že žalovaná svou zákonem stanovenou povinnost dosud nesplnila.Žalobkyně namítá také chybovost předkládaných údajů – překlepy a více středníků vedle sebe.

2. K žalobě se vyjádřila žalovaná svým podáním ze dne , datum, . Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhla žalobu zamítnout a přiznat žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná plní veškeré své povinnosti, které pro ni vyplývají ze zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, shodně jako z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tedy poskytuje žalobkyni údaje vždy na její žádost. Spor mezi žalobkyní a žalovanou je v tomto případně nikoliv o povinnosti poskytovat údaje podle ust. § 8 odst. 10 ZRTP, ale o požadavcích žalobkyně na specifický formát údajů, které jdou výrazně nad rámec povinností žalované stanovených ZRTP. Žalovaná předkládá údaje ve strojově čitelném formátu a účel a smysl ust. § 8 odst. 10 ZRTP rozhodně nelze vykládat tak, že konkrétní způsob (vč. konkrétního formátu a způsobu organizace dat) je oprávněna autoritativně určit sama žalobkyně. Takovou kompetenci žalobkyně ZRTP v žádném případě nezakládá, odvolávaje se na čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky a jemu odpovídající subjektivní právo v čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

3. Soud ve věci nařídil jednání dne , datum, , na kterém provedl dokazování. Závěrem žalobkyně setrvala na svém návrhu žalobě vyhovět, žalovaná setrvala na svém vyjádření a navrhla žalobu zamítnout.

4. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, vykonatelnosti dne , datum, soud zjistil, že výrokem pod I. bylo rozhodnuto následovně:I. Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku předat žalobkyni seznam odběratelů, se kterými má žalovaná uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny, a vedle adresy odběrného místa uvést u každého odběratele následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku.

5. Soud ostatní návrhy na doplnění dokazování, a to žádostí žalobkyně ze dne , datum, , žádostí žalobkyně ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, , dopisem žalované ze dne , datum, , žádostí žalobkyně ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, , dopisem žalované ze dne , datum, a opětovnou výzvou žalobkyně ze dne , datum, , dopisem žalované ze dne , datum, zamítl z důvodu nadbytečnosti pro rozhodnutí o zastavení řízení.

6. Podle ustanovení § 159a odst. 1, 3 a 4 o.s.ř. (1) Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. (3) V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. (4) Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

7. Viz k tomu usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3231/2023-81: Tzv. překážka věci pravomocně rozhodnuté patří k tzv. negativním podmínkám řízení; bylo-li o věci v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pravomocně rozhodnuto, soud řízení bez dalšího zastaví. Tato překážka znemožňuje, aby byla znovu projednána věc, o níž již bylo dříve (v jiném řízení) pravomocně rozhodnuto, je-li pravomocné soudní rozhodnutí závazné pro účastníky nového řízení. Nedostatek této podmínky řízení nelze odstranit; jakmile vyjde najevo, je soud povinen řízení v kterékoliv jeho fázi zastavit (§ 104 odst. 1 o. s. ř.) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. 25 Cdo 15/2008). Předpokladem existence tzv. překážky věci pravomocně rozhodnuté je, že v novém řízení jde o totožnou pravomocně rozsouzenou věc. Totožnost věci je dána totožností účastníků řízení (žalobce a žalovaného) a totožností předmětu řízení. O totožnost předmětu řízení jde v případě, že v novém řízení se jedná o tentýž nárok, opírající se o tentýž právní důvod, a to za podmínky, že tento důvod plyne ze stejného skutkového stavu jako v předchozím řízení. Pro posouzení, zda je dána překážka věci pravomocně rozsouzené, není však významné, jak byl skutek, který je předmětem řízení, posouzen soudem po právní stránce. Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává také tehdy, jestliže skutek (skutkový děj) byl soudem v původním řízení posouzen po právní stránce nesprávně nebo neúplně. O stejný předmět řízení jde rovněž tehdy, jestliže byl stejný skutek (skutkový děj) v novém řízení právně kvalifikován jinak než v řízení původním (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 1999, sp. zn. 25 Cdo 1751/98, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2000, sp. zn. 20 Cdo 723/2000, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46/2001, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2663/2008). Pokud účastník v původním řízení objektivně mohl tvrdit a prokazovat právně relevantní skutečnost, jež by mohla být soudem shledána jako právně významná z hlediska meritorního rozsouzení věci, avšak z různých důvodů tak v původním řízení po právu, tj. řádně a včas, neučinil, nemůže se téhož nároku ze stejného skutkového základu domáhat v novém řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5700/2017).

8. Z toho, co je shora popsáno, má soud za to, že v řízení je dána překážka věci již rozsouzené, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , neboť v tomto řízení se shodná žalobkyně proti shodnému žalovanému domáhá splnění shodné povinnosti, pouze s dovětkem způsobu jejího plnění, byť takový způsob plnění již mohla namítat a požadovat v předchozím řízení.

9. Žalobkyně se domáhá navíc pouze způsobu plnění povinnosti – „v elektronickém formátu a formát požadovaného datového souboru CSV (s hlavičkou sloupců), oddělovač tabulátor nebo pipe („|“), kódování WIN1250 nebo UTF-8 nebo soubor typu excel“, který zcela zřetelně nevyplývá z ustanovení § 8 odst. 10 ZRTP. Tento způsob plnění této povinnosti neobsahuje. Žalobkyně je institucí zřízenou na pomezí práva veřejného a soukromého. Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsobem stanoveným zákonem viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 4 As 422/2021-73 ze dne 20.10.2022, odstavec 28. Shodně například, pokud by zákonodárce chtěl, aby byla povinnost dle § 8 ZRTP plněna v nějaké technické normě/formě, měl by k tomuto vydat patřičnou vyhlášku. Jako tomu je například u zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a jeho prováděcí vyhlášce č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. Zda je ze strany žalované plněno řádně (tj. předání informací v papírové podobě v 21. století) dle již pravomocného rozsudku je věcí náležející do vykonávacího řízení, které ze strany žalobkyně nebylo ještě iniciováno.

10. Z výše uvedených důvodů soud řízení o žalobě zastavil pro překážku věci rozsouzené.

11. Soud si je vědom, že zastavení řízení se děje usnesením, rozsudek jako silnější právní forma však na věci ničeho nemění.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jelikož žalovaný nezavinil podání žaloby, je žalobkyně povinna nahradit náklady řízení žalovanému, který je právně zastoupen, a to za 3 úkony právní služby á 2 300 Kč (převzetí právního zastoupení, vyjádření, účast na jednání) v souladu s § 6 odst. 1 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, 1 350 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas strávený cestou ve výši 900 Kč dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, DPH ve výši 1 921,50 Kč a náhrady za jízdné vlakem k soudnímu jednání dne , datum, ve výši 316 Kč, celkem tedy 11 387,50 Kč.