11 C 578/2015

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , sídlem adresa proti žalovaným: 1/ země - anonymizováno 7 slov , IČO , sídlem adresa žalované 2/ územní celek , IČO , sídlem adresa žalované o určení vlastnického práva <b>I. Řízení o určení, že [země] je</b> <b>vlastníkem pozemku parc. [číslo] v té části, ve které je zasažena bývalou parcelou [anonymizováno] p. [číslo]</b> <b>dále vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo]</b> <b>a dále vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] se zastavuje.</b> <b>II. Určuje se, že vlastníkem pozemků</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku,</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce],</b> <b>parc. [číslo] o výměře [výměra], nacházejícího se v [katastrální uzemí] [číslo], [územní celek] [číslo], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], odděleného z pozemku parc. [číslo] geometrickým plánem [číslo] ze dne [datum], který byl vyhotoven [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřičským inženýrem a odsouhlasen [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum] pod [číslo] kdy tento je nedílnou součástí tohoto rozsudku</b> <b>je [anonymizováno] [země].</b> <b>III. Žalovaný 1 je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 268 724 Kč, do tří dnů o právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>IV. Žalovaný 2 je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 268 724 Kč do tří dnů o právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] domáhal se žalobce určení vlastnického práva [země] k pozemkům v [katastrální uzemí] specifikovaným v žalobním návrhu. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobkyně je evidovanou právnickou osobou zapsanou v rejstříku evidovaných právnických osob vedeným [stát. instituce] pod č. ev. [číslo]. Jakožto evidovaná právnická osoba podle § 15a a násl. zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností je žalobkyně součástí [anonymizována dvě slova], jež je registrovanou církví. Z toho titulu je žalobkyně oprávněnou osobou ve smyslu 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen ZMV) a je právní nástupkyní právnické osoby [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno]. Žalovaný [číslo] je v katastru nemovitostí označen jako vlastník pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí] Tyto pozemky byly alespoň část rozhodného období podle § 1 ZMV ve vlastnictví právních předchůdců žalobce. Předmětné pozemky jsou majetkem, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace ve smyslu § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnictví vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen ZP), případně majetkem, který na stát přešel po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Předmětné pozemky tak přinejmenším svými částmi spadají do rozsahu původního majetku registrovaných církví a náboženských společností podle § 2 písm. a) ZMV, nebo se jedná„ o věci, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely … právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností“. Podle údajů z katastru nemovitostí nabyl žalovaný [číslo] předmětné pozemky v důsledku postupu podle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku [země] do vlastnictví obcí (dále jen ZMO). Vlastnické právo žalovaného [číslo] k předmětným pozemkům bylo u všech pozemků do katastru nemovitostí zapsáno na základě stejného nabývacího titulu, a to„ Vznik práva ze zákona, zák. č. 172/ 1991 §1“. Ve vztahu k předmětným pozemkům nebyly splněny podmínky, které ZMO vyžadoval pro to, aby bylo založeno vlastnické právo žalovaného [číslo] k předmětným pozemkům. Nabytí vlastnického práva žalovaným [číslo] bylo současně znemožněno překážkou spočívající v blokaci historického církevního majetku. Předmětné pozemky splňovaly podmínky podle § 29 ZP, případně § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., a tak nemohlo v jejich případě dojít ke změně vlastnického práva, a to ani postupem podle ZMO. Ustanovení § 29 ZP, ve znění účinném do 31.12.2012 stanovilo, že„ majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012 stanovilo, že„ předmětem tohoto zákona rovněž není majetek, který na stát přešel po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví, řádů a kongregací a náboženských společností“. Tato dvě ustanovení v letech 1991 – 2012 znemožňovala u věcí z původního majetku církví a náboženských společností změnu vlastnického práva ze státu na jinou osobu. Takový převod nebo přechod vlastnického práva je stižen neplatností. Neplatnosti převodu či přechodu vlastnického práva vyplývá také z ustanovení § 18 odst. 1 ZMV, neboť převod nebo přechod věcí z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností v rozporu s § 29 ZP je důvodem pro učení vlastnického práva státu k věci. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení vyplývá z ust. § 18 odst. 1 ZMV, podle kterého„ oprávněná osoba může podat soudu žalobu o určení vlastnického právu státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 ZP ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. První žalovaná neuznala nárok žalobce a tvrdila, že nesouhlasí s tvrzením, že žalobce, protože je evidovanou církevní právnickou osobou podle zákona č. 3/2002 Sb. a součástí [anonymizována dvě slova], je tudíž bez dalšího oprávněnou osobou ve smyslu ZMV. Podle názoru prvé žalované musí žalobce prokázat aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, tj. prokázat, že je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV. Tedy též že byla skutečně alespoň po část rozhodného období vlastníkem majetku, o nějž se spor vede, a že v rozhodném období utrpěla nebo její právní předchůdce, majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5 ZMV. To žalobce dosud neučinil, neboť neprokázal, že byl vlastníkem parcel podle dnešního stavu katastru nemovitostí nebo jejich konkrétních částí. Tvrzením žalobce neprokazuje, kterých částí či celé parcely podle dnešního stavu katastru nemovitostí se spor týká. Výpis z příslušné knihovní vložky pozemkové knihy ztotožnění parcel neumožňuje, neboť nejsou vedeny údaje podle tehdy vedeného pozemkového katastru. Nárok je tak neprojednatelný bez jednoznačné konkretizace žalobního návrhu. Žaloba není konkrétní, neboť z ní plyne, že žalobkyně požaduje určit vlastnictví buď k celým parcelám podle dnešního stavu v katastru nemovitostí, nebo jen k jejich částem. Není tedy zřejmé, k jakým konkrétním pozemkům pod parcelním označením podle současného stavu v katastru nemovitostí se žalobkyně domáhá určení vlastnictví. Výpis z pozemkové knihy dále neprokazuje, že původní parcela podle pozemkového katastru je částí či zcela obsahuje dnešní parcelu podle katastru nemovitostí. I v případě řádné žaloby žaloba nemůže být úspěšná. Důvodem je fakt, že druhý žalovaný nabyl předmětné parcely do vlastnictví podle zákona 172/1991 Sb.. Splněním příslušných podmínek pro vznik vlastnického práva druhého žalovaného došlo k nabytí přechodem a nikoli převodem, a to přímo uvedeným zákonem již ke dni [datum] ZMV v § 18 odst. 1 stanoví, v jakých případech lze zvláštního oprávnění podat žalobu podle tohoto ustanovení využít. Jedná se pouze o případy porušení § 3 zákona č. 92/1991 Sb. nebo § 29 odst. 3 ZP. Tedy jen pouze v těchto taxativně uvedených případech ZMV opravňuje k podání zvláštních žalob na určení vlastnického práva státu. Nelze tedy podle § 18 odst. 1 ZMV podávat žaloby i v případech údajného porušení zákona č. 172/ 1991 Sb.. Nelze tedy souhlasit s tvrzením žalobce, že město neplatně nabylo předmětné parcely podle zákona č. 172/1991 Sb., když k takovému tvrzení žalobce ani nenabízí důkazy. Tento závěr plyne rovněž z aktuální judikatury, tudíž prvý žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. Druhý žalovaný neuznal rovněž nárok žalobce. Namítl nekonkrétnost a neúplnost v označení žalobního nároku, podle kterého nelze zjistit, jaké části parcel žalobkyně požaduje. Informaci nelze rozhodně zjistit sdělením katastrálního úřadu. Dále namítl neoprávněnost uplatněného nároku. Dne [datum] byl vydán ZMO a na základě tohoto zákona se obce staly vlastníky pozemků či staveb, pokud svůj nárok platně prokázaly. Na žalovaného [číslo] tak přešly předmětné pozemky aplikací ust. § 1 a 2 zákona č. 172/1991 Sb., kdy se jednalo o nabývací titul zcela legální, podle platné úpravy, která nedoznala změn ani do současné doby. Navrhl proto žalobu zamítnout v celém rozsahu.

4. Žalobce učinil několikeré částečné zpětvzetí žaloby, a to podáním ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum]. Soud proto postupoval podle ust. 96 odst. 1, 2 o.s.ř., kdy řízení zastavil co do určení vlastnictví ke konkrétním pozemkům, případně jejich geometrickým plánem odděleným částem v souladu s dispozitivním úkonem žalobce a za současného souhlasu žalovaných (96 odst. 3 a 4 o.s.ř.).

5. Z Výpisu z Rejstříku evidovaných právnických osob [stát. instituce] plyne, že od data evidence [datum] je v rejstříku evidován subjekt [název žalobkyně] pod číslem evidence [číslo].

6. Z Rozhodnutí o [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] plyne, že došlo rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ke sloučení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno] s církevní právnickou osobou [anonymizována dvě slova] [obec]. Právním nástupcem slučovaných církevních osob byla nadále [název žalobkyně].

7. Z Výpisu z katastru nemovitostí – [stát. instituce], list vlastnictví 1, [katastrální uzemí], [územní celek] je patrné, že vlastnictví [územní celek] k pozemkům parc. [číslo] to z titulu Vzniku práva ze zákona č. 172/1991 Sb., konkrétně jeho ust. § 1.

8. Z přípisu [územní celek], ze dne [datum] je zřejmý návrh na zápis do evidence nemovitostí do katastru nemovitostí, které tvoří přílohu návrhu (soupis nemovitostí o [anonymizováno] stranách) ve prospěch [územní celek] z titulu ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb., ze dne [datum].

9. Z Knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy, pro katastrální [územní celek], soudní okres [okres] zjistil, že část [anonymizováno] obsahuje soupis parcel, který vlastnil subjekt označený jako [anonymizována dvě slova], mj. jsou to pozemky parc. [číslo]. V části [anonymizováno] označené jako [anonymizováno] je popsána historie parcel, některé údaje česky, některé německy. Pod bodem [anonymizováno] této části je zřejmý zápis poznámky o provedení výkupu pozemků parc. č. shora uvedených (mimo jiné) na základě právoplatného výměru ONV v [obec] ze dne [datum], a to podle zákona č. 46/48 Sb. Z části [anonymizováno] označené jako vklad jsou zřejmý dva vlastníci knihovní vložky, druhým je subjekt [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno].

10. Ze Stanoviska Národního archivu je patrné, že tento se zabývá otázkou náhrad za státem odňaté pozemky a vyslovuje názor, že všichni odborníci zabývající se otázkami spojenými s převody církevního majetku na stát na přelomu 40. a 50. let 20. století, ať již z důvodů konfiskace, znárodnění nebo v rámci tzv. pozemkových reforem vědí, že stát převzal všechny uvedené majetky bez náhrady. Pokud se žádné náhrady nevyplácely, nemohou existovat příslušné dokumenty, na základě kterých by to oprávněné osoby byly sto prokázat. Byly nalezeny záznamy o zabavování církevního majetku, ale praxe byla obecně taková, že nejprve nemohly být náhrady vpláceny proto, že nebyly vydány prováděcí předpisy, na základě kterých by byly vyčísleny, až se nakonec od tohoto úmyslu zcela ustoupilo. Pokud jde o majetek znárodněný, Národní archiv dosud nenalezl doklady, které by potvrzovaly jakékoli vyplácení náhrad. Národnímu archivu se podařilo nalézt dokument z roku [rok], který nepřímo potvrzuje, že náhrady za vykoupené pozemky podle zákona č. 46/1948 Sb. vypláceny min. do roku [rok] nebyly.

11. Z Výměru Okresního národního výboru, zemědělského referátu v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] Okresního národního výboru v [obec] rozhodla tak, že stát vykupuje podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb. z pozemkového vlastnictví [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec] nemovitosti ve Výměru uvedené a zapsané v knih. vl. [číslo] pozemkové knihy kat. území [územní celek] O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně.

12. Ze Srovnávacího sestavení parcel, neměřických náčrtů a následně definitivně z Geometrických plánů vypracovaných geodetickou společnosti [právnická osoba], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], schválených [stát. instituce], [stát. instituce] pod čísly [číslo], [číslo] a [číslo] soud zjistil, které části v žalobě označených parcel dnešního Katastru nemovitostí jsou zasaženy parcelami dřívější PK evidence, resp. které pozemky PK zahrnují celé parcely evidence KN. Soud tak zjistil, že PK parcela [číslo] se svou výměrou shoduje s nově označenou KN parcelou [číslo] dále že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] kdy výměra kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce, dále že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] kdy výměra kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce. Dále je patrné, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původní parcely [číslo]. Z parcely [číslo] došlo oddělením ke vzniku parcel [číslo] přičemž parcela [číslo] vznikla z parcel PK evidence [číslo]. Výměra nově vzniklých pozemků kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce. Dále došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo]. Soud dále zjistil, že PK parcela [číslo] se svou výměrou shoduje s nově označenou KN parcelou [číslo] stejně tak PK parcely [číslo] se výměrou shodují s KN parcelou [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcely [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcely [číslo] s parcelou KN [číslo] přičemž tyto celé parcely tak nebylo třeba dělit. Dále z geometrických plánů vyplynulo, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] dále došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo]. Části těchto PK parcel svou výměrou rovněž odpovídají KN pozemku parc. [číslo] PK parcely [číslo] tvoří KN parcelu [anonymizováno] Tyto dvě posledně citované KN parcely rovněž nebylo třeba dělit. Dále je patrné, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původní parcely [číslo]. Soud také zjistil, že byla oddělena nová KN parcela [číslo] vzniknuvší z pozemku parc. [číslo] resp. PK parcel (jejich částí) [číslo] dále nová KN parcela [číslo] oddělená z pozemku parc. [číslo] vzniknuvší z PK parcel [číslo] (jejich částí). Dále nebylo nutno dělit parcelu [číslo] jenž svou výměrou koresponduje s vlastnictvím předchůdce žalobce označeného parc. [číslo]. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. Bylo dále zjištěno, že původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] dále že původní PK parcely [číslo] zahrnují celou KN parcelu [číslo] PK parcely [číslo] pak KN parcelu [číslo] Tyto KN parcely tak také nebylo nutné dělit. Dále původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje KN parcelu [číslo] původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje KN parcelu [číslo] [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje také KN parcelu [číslo] Ani z těchto posledně citovaných KN parcel nemusela být oddělena žádná další. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcely [číslo]. Také vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. A konečně došlo ke vzniku nové KN parcely [číslo] oddělením z KN parcely [číslo] resp. PK parcel [číslo].

13. Z Kopií katastrálních map se zákresem parcel jsou zřejmé žalobcem orientačně zakreslené parcely [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ve stavu k roku [rok] a jejich hranice.

14. Ze Soutisku mapy KN a mapy PK pro pozemky uvedené v odst. 11 tohoto rozsudku jsou zřejmé původní hranice PK parcel a hranice současné – KN parcel a dále je zřejmé, jakým způsobem došlo ke sloučení původních parcel do parcel současných.

15. Z Ortofotomap (čl.137 – 149) je patrný zákres jednotlivých parcel do fotografické mapy dané lokality v měřítku 1: 1000, 1: 2000, 1:500 a 1: 4000.

16. Z Grafického zákresu (č.l.169) je patrný zákres pozemků bez parcelních čísel pozemků s ručně psanými číselnými poznámkami a s označením některých z nich.

17. Z Ortofotomapy (č.l. 170 – 173) jsou zřejmé zákresy jednotlivých parcel. Je dále vidět, na jakých pozemcích stojí budovy, jaké jsou zalesněné s tím, že bíle jsou vyznačeny pravděpodobně komunikace mezi jednotlivými pozemky.

18. Z listiny označené jako Náklady na údržbu pozemků a výnosy z pronájmů [obec] jsou patrné žalovaným 2 vlastněné pozemky dotčené touto žalobou, jejich výměra, cena za m2 a rok seče, celkové roční náklady, náklady za [anonymizováno] let a u tří pozemků celkové výnosy z jejich nájmu za období od [rok], [rok] – [rok]. Listina je nedatovaná a nepodepsaná.

1. Z Nájemní smlouvy o dočasném užívání pozemků ze dne [datum] je zřejmé, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] s [jméno] [příjmení] s tím, že mu předal do nájmu část pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] o výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum] Smlouva trvala v období od [datum] do [anonymizováno] roku [rok].

2. Z Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] s manželi [příjmení] s tím, že jim předal do nájmu část pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] o celkové výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

3. Z Dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu pozemku [číslo] je zřejmé, že místo manželů [příjmení] bude nadále užívat a nájemcem nadále bude pouze [jméno] [příjmení]. Dodatek byl podepsán dne [datum].

4. Z Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] s [jméno] [příjmení] s tím, že mu předal do nájmu část pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] o celkové výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum]. Z tabulky přehledu placeného nájemného je patrné, že tento nájemce hradil nájemné za období od roku [rok] do roku [rok]

5. Z Nájemní smlouvy o dočasném užívání pozemků ze dne [datum] je zřejmé, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] s manželi [příjmení] s tím, že jim předal dnem [datum] do nájmu pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] o výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum]. Dodatkem [číslo] došlo ke dni [datum] ke změně výše nájemného. Přílohou byla kopie katastrální mapy. Z přehledu úhrad nájemného je zřejmé, že takovéto přehledové tabulky s označením Položky zákazníka byly vyhotovovány od roku [rok].

6. Z Nájemní smlouvy o užívání pozemků ze dne [datum] je zřejmé, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] se [jméno] [jméno] s tím, že mu předal do nájmu pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] o celkové výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum]. Podle rozpisu hradil tento nájemce nájemné od roku [rok] do roku [rok].

7. Z Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] se [jméno] [jméno] s tím, že mu předal do nájmu pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] o celkové výměře [výměra] Smlouva byla uzavřena s účinností od [datum].

8. Z přípisu pronajímatele ze dne [datum] vyplývá, že nájemní smlouvy uzavřené s nájemcem [jméno] [jméno] byly ukončeny s šestiměsíční výpovědní lhůtou, tj. dne [datum].

9. Z Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel Úřad městského obvodu [obec] [část obce] s [jméno] a [jméno] [příjmení] s tím, že jim předal do nájmu pozemek parc. [číslo] resp. jeho část o výměře [výměra], k.ú. [obec]. K uvedenému datu nájemci pozemek převzali, a to na podkladě Protokolu o odevzdání a převzetí pozemku podle nájemní smlouvy.

10. Z přípisu odboru správy obecního majetku ze dne [datum] je zřejmé, že nájemní smlouva [číslo] byla ukončena po výpovědi nájemce ke dni [datum]. Nájemné tak bylo hrazeno od roku [rok] do roku [rok].

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 19. [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno] byl vlastníkem žalobou dotčených pozemků tehdejší PK evidence minimálně ke dni [datum]. Stát rozhodnutím Rady okresního národního výboru v [obec]„ vykoupil“ ke dni [datum] z vlastnictví [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec] mj. pozemky zapsané a vedené v knihovní vložce [číslo] Pozemkové knihy. O náhradě za vykoupenou půdu mělo být rozhodnuto samostatně. Jako podklad posloužil zákon č. 46/1948 Sb.. Dne [datum] došlo ke sloučení [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [jméno] s [anonymizována dvě slova] [obec], která byla nadále právním nástupce slučovaných církevních osob. Tento subjekt je veden v Rejstříku evidovaných právnických osoba [stát. instituce] od [datum] pod [číslo]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] byl vlastníkem pozemků parc. [číslo] Tyto pozemky, resp. vlastnictví tohoto subjektu k nim bylo evidováno v Knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [obec], soudní okres [okres]. Dne [datum] navrhlo [územní celek] k zápisu do Katastru nemovitostí nemovitosti v soupisu o 933 stranách, neboť na něj vlastnictví těchto nemovitostí přešlo ze zákona, konkrétně z titulu ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb.. Součástí celkového rozsahu pozemků byly i pozemky parc. [číslo] Národní archiv ČR se zabýval otázkou náhrad za státem odňaté pozemky a vyslovil názor, že všichni odborníci se touto problematikou zabývající přijímají závěr o tom, že stát převzal všechny takové majetky bez náhrady. A to mj. také proto, že Národní archiv dosud nenalezl doklady, které by potvrzovaly jakékoli vyplácení náhrad. Nalezl dokument z roku [rok], který nepřímo potvrzuje, že náhrady za vykoupené pozemky podle zákona č. 46/1948 Sb. vypláceny min. do roku [rok] nebyly. [územní celek] hospodařilo s pozemky, které přešly do jeho vlastnictví ex lege tak, že je pronajímalo, sekalo (za tímto účelem mělo zpracován plán seče). U čtyř pozemků nebo jejich částí došlo prvně k pronájmu v [anonymizováno] roku [rok], u dalších pozemků či jejich částí docházelo k postupnému pronajímání v rocích [rok], [rok] či [rok]. [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] provedla zaměření a srovnání původních výměr původních PK parcel a ztotožnila původní vlastnictví konkrétní části zemského povrchu předchůdcem žalobkyně ve vztahu k nově očíslovaným KN parcelám vedeným v současném Katastru nemovitostí. Je tak zřejmé, že PK parcela [číslo] se svou výměrou shoduje s nově označenou KN parcelou [číslo] dále že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] kdy výměra kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce, dále že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] kdy výměra kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce. Dále je patrné, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původní parcely [číslo]. Z parcely [číslo] došlo oddělením ke vzniku parcel [číslo] přičemž parcela [číslo] vznikla z parcel PK evidence [číslo]. Výměra nově vzniklých pozemků kopíruje výměru vlastnictví předchůdce žalobce. Dále došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo]. Soud dále zjistil, že PK parcela [číslo] se svou výměrou shoduje s nově označenou KN parcelou [číslo] stejně tak PK parcely [číslo] se výměrou shodují s KN parcelou [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcela [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcely [číslo] s parcelou KN [číslo] PK parcely [číslo] s parcelou KN [číslo] přičemž tyto celé parcely tak nebylo třeba dělit. Dále z geometrických plánů vyplynulo, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo] dále došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původních parcel [číslo]. Části těchto PK parcel svou výměrou rovněž odpovídají KN pozemku parc. [číslo] PK parcely [číslo] tvoří KN parcelu [anonymizováno] Tyto dvě posledně citované KN parcely rovněž nebylo třeba dělit. Dále je patrné, že došlo ke vzniku pozemku parc. [číslo] odděleného z pozemku označeného parc. [číslo] resp. původní parcely [číslo]. Soud také zjistil, že byla oddělena nová KN parcela [číslo] vzniknuvší z pozemku parc. [číslo] resp. PK parcel (jejich částí) [číslo] dále nová KN parcela [číslo] oddělená z pozemku parc. [číslo] vzniknuvší z PK parcel [číslo] (jejich částí). Dále nebylo nutno dělit parcelu [číslo] jenž svou výměrou koresponduje s vlastnictvím předchůdce žalobce označeného parc. [číslo]. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. Bylo dále zjištěno, že původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] dále že původní PK parcely [číslo] zahrnují celou KN parcelu [číslo] PK parcely [číslo] pak KN parcelu [číslo] Tyto KN parcely tak také nebylo nutné dělit. Dále původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje KN parcelu [číslo] původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcely [číslo] zahrnují také KN parcelu [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje KN parcelu [číslo] [číslo] původní PK parcela [číslo] zahrnuje také KN parcelu [číslo] Ani z těchto posledně citovaných KN parcel nemusela být oddělena žádná další. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcely [číslo]. Také vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. Dále vznikla oddělením nová KN parcela [číslo] oddělená z parcely [číslo] resp. z PK parcel [číslo]. A konečně došlo ke vzniku nové KN parcely [číslo] oddělením z KN parcely [číslo] resp. PK parcel [číslo].

12. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících právních předpisů:

13. Podle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen ZMV) oprávněná osoba může podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůta pro uplatnění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

14. Podle ust. § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

15. Podle ust. § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5. <i>16. Podle ust. § 5 ZMV skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou</i> <i>a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),</i> <i>b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení,</i> <i>c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky [číslo] Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem,</i> <i>d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu,</i> <i>e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni,</i> <i>f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek,</i> <i>g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni,</i> <i>h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,</i> <i>i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady,</i> <i>j) politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo</i> k ) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu. <i>17. Podle ust. § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na cizí osoby majetku, na jehož vydání může vzniknout nárok fyzické osobě podle zvláštních předpisů, může být použito podle tohoto zákona pouze v případě, že tyto nároky nebyly uplatněny ve stanovené lhůtě nebo byly zamítnuty.</i> <i>18. Podle ust. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen ZP) majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.</i> <i>19. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jen ZPVO) do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni [datum] příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě [obec] též na městské části, pokud obce a v hlavním městě [obec] též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily.</i> <b>20. Určitost žaloby</b> 21. Předně žalovaní namítali absenci jednoznačné konkretizace žalobního návrhu, pokud jde o označení konkrétních pozemků pod parcelním označením podle současného stavu v katastru nemovitostí. Soud je toho názoru, že se nelze ztotožnit s argumentací žalovaných o tom, že žaloba neobsahuje přesný a nezaměnitelný způsob označení těch ploch zemského povrchu, které obec považuje za své vlastnictví. Žalobce označil pozemky podle údajů z dřívější pozemkové evidence, tedy dostatečně určitě. Pokud jde o judikaturu dopadající na precizaci žalob o vydání pozemků, lze konstatovat rozsudek [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] či usnesení [anonymizována dvě slova], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], které připouštějí identifikaci pozemků jiným způsobem, tedy takovým, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jaké části pozemku se žaloba týká. Oddělovací geometrický plán musí být až součástí rozhodnutí, kterým je žalobnímu požadavku vyhověno, lze jej proto předložit až dodatečně, v průběhu řízení. <b>22. Oprávněná osoba a majetková křivda</b> 23. Další námitkou žalovaného 1 bylo tvrzení, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV, když neprokázal, že alespoň po část rozhodného období byl vlastníkem majetku, o který se vede spor a současně, že utrpěl on, nebo jeho právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé skutečnosti uvedené v ust. § 5 ZMV.

24. Oprávněná osoba ve smyslu ZMV, jež se určení vlastnického práva státu domáhá coby procesně legitimovaný subjekt, musí prokazovat jednak fakta vedoucí k nabytí vlastnictví sporných pozemků státem, jednak okolnosti, jež zakládají její oprávnění návrh ve smyslu daného ustanovení vznést, tj. zejména skutečnost, že v daném případě pozemky, ohledně kterých se domáhá požadovaného určení, byly alespoň po část rozhodného období ve vlastnictví jejím nebo jejího právního předchůdce, naplňujícího taktéž definiční znaky oprávněné osoby.

25. Provedeným dokazováním – Výpisem z Rejstříku evidovaných právnických osob bylo prokázáno, že žalobkyně je evidovanou právnickou osobou, jenž je součástí [anonymizována dvě slova], kterážto je registrovanou církví. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně je právní nástupkyní církevní právnické osoby – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno], což bylo prokázáno Rozhodnutím o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] byl vlastníkem žalobou dotčených pozemků, což bylo prokázáno výpisem z knihovní vložky [anonymizováno] Tyto pozemky byly rozhodnutím Okresního národního výboru v [obec] ze dne [datum], tedy v období po [datum]„ vykoupeny“ bez náhrady, což bylo prokázáno tímto rozhodnutím a Stanoviskem Národního archivu ČR. Soud tak považuje žalobkyni za oprávněnou osobu.

26. Skutečností, v jejímž důsledku došlo v období od [datum] do [datum] k majetkové křivdě, je mj. odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. V daném případě stát„ vykoupil“ prostřednictvím rozhodnutí Rady okresního národního výboru v [obec] z pozemkového vlastnictví [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] v [obec] mj. pozemky parc. [číslo] zapsané v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy k.ú. [územní celek]. Tato skutečnosti byla prokázána tímto rozhodnutím a rozhodl, že o náhradě za vykoupenou půdu bude rozhodnuto samostatně. Jako podklad posloužil zákon č. 46/1948 Sb.. Tato skutečnost je prokazována listinou označenou jako Výměr zn. [číslo] ze dne [datum]. Byť se zde hovoří o tom, že pozemky byly vykoupeny za náhradu, soud má za to, že tomu tak nebylo a nedošlo následně k samostatnému rozhodnutí o náhradě. Svůj názor soud opírá o stanovisko Národního archivu, který mj. sdělil veřejnosti, že se podařilo nalézt dokument z roku [rok], který nepřímo potvrzuje, že náhrady za vykoupené pozemky podle zákona č. 46/1948 Sb. vypláceny min. do roku [rok] nebyly. Již sama časová prodleva od„ výkupu“ do okamžiku, do kterého nebyla výplata jistě realizována, zjištěného Národním archivem, dává zde prostor pro závěr o tom, že pokud nebyla finanční kompenzace za výkup pozemků realizována za dobu 35 let, nebyla realizována vůbec. <b>27. Naléhavý právní zájem</b> 28. Soud poté, co má za to, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, a to již tím, že plyne z ust. § 18 ZMV (žalobce jej nemusí tvrdit a prokazovat), zabýval se nejprve námitkami o vydržení vlastnictví, resp. o tom, že žalovaný 2 nesplnil v souhrnu, kumulativně podmínky stanovené a požadované ZPVO v ust. § 1, tedy, že fakticky nehospodařil s v žalobě označenými pozemky ke dni účinnosti ZPVO. <b>29. Splnění podmínek v ZPVO</b> 30. Žalobce postavil svou argumentaci na tvrzení, že v daném případě přešlo vlastnické právo na žalovaného 2 neplatně, protože tomu bránilo ust. § 29 ZP, případně ust. § 3 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., a pokud tedy žalovaný 2 požádal o vklad vlastnického práva katastr nemovitostí formou žádosti ze dne [datum], požádal minimálně poté, co nabyl účinnosti zákon o půdě a jeho ust. § 29, které bránilo převodům takového majetku, a proto musí mít přednost předpis restituční. Krom toho namítl, že žalovaný 2 nesplnil poslední podmínku ZPVO, tedy fakticitu hospodaření s dotčenými pozemky ke dni účinnosti ZPVO.

31. K prvé části argumentace žalobce soud uvádí, že je toho názoru, že výklad ust. § 1 odst. 1 ZPVO konstatuje bez jakýchkoli pochybností, že věci z vlastnictví státu, k nimž ke dni [datum] příslušelo právo hospodaření národním výborům přecházejí na obce dnem účinnosti tohoto zákona, tedy dnem [datum]. Soud má za to, že není rozhodné, kdy - k jakému datu, vyhotovila či vyplnila obec žádost o zavkladování dotčených pozemků, neboť jde toliko o akt, na základě kterého příslušný Katastrální úřad, resp. pracoviště prohlásí vlastnictví subjektu, v daném případě [územní celek], které zde přešlo na město okamžikem [datum], nikoli až okamžikem podání žádosti či sepsání takové žádosti. Deklaruje toliko vznik vlastnického práva k dotčenému pozemku daného subjektu k tomuto dni. Pakliže k takovému dni ([datum]) neexistovalo ustanovení konkrétního zákona, které by bránilo takovému přechodu, nemůže být podle názoru soudu takový přechod prohlášen za neplatný ex post, tedy kdykoli poté, co nabude účinnosti jakýkoli předpis obsahující takové přechod či převod majetku blokující ustanovení. Tento závěr soudu podporuje taktéž [anonymizováno] [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], který v právní větě krom jiného uvádí, že k přechodu historického majetku zpět na obce došlo rozhodnutím zákonodárce – samotného státu zákonem (ZPVO), byť na hodnocenou problematiku zcela nedopadá. Nicméně i ze závěrů nálezu lze shledat, že k přechodu majetku dochází nikoli na základě aktu nějakého subjektu např. formou ohlášení svého vlastnictví a žádosti o zápis, ale okamžikem účinnosti ZPVO, tedy ex lege.

32. K námitce nesplnění podmínek ZPVO lze konstatovat, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také reálně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v ust. § 1 odst. 1 ZPVO hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, a nakládá tedy s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Pojem hospodaření ve smyslu citovaného zákonného ustanovení ZPVO je nutné interpretovat ve smyslu faktickém, nikoli zúženě jako právní institut. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnující držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření. Jinými slovy pojem hospodaření lze chápat jako opozici k pojmu právo hospodaření, a to v tom smyslu, že právo hospodaření představuje určitou formální podmínku, zatímco hospodaření podmínku materiální, coby faktické užívání majetku. Zákonodárce tak vyjádřil prostřednictvím ZPVO vůli převést do vlastnictví obce toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívaly k plnění svých úkolů (k tomu srovnej rozsudek [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).

33. K otázce výkladu pojmu„ hospodaření“ ve smyslu ust. § 1 ZPVO lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, ve které je ustanovení trvale interpretováno tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, ale též moment faktický, totiž aby obce s takovými věcmi ke dni účinnosti ZPVO reálně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v ust. § 1 ZPVO hospodařily, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, tedy nakládá s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale i v ostatních právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření či možnost uvedené věci pronajmout. Institut práva hospodaření, založený hospodářským zákoníkem ze dne 4.6.1964 č. 109 Sb. stál na principu tzv. věcné příslušnosti ke správě. Tento princip byl v zákoně vyjádřen zásadou, že právo hospodaření vykonává zásadně ta organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. Tato zásada stála nad příslušným úředním rozhodnutím o zřízení práva hospodaření. Shodně je ustanovení § 1 ZPVO interpretováno též v rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR, podle kterého je„ právo hospodaření“ pojmem, jenž byl v hospodářském zákoníku a ve vyhlášce č. 119/1988 Sb. o hospodaření s národním majetkem použit v obdobném významu jako původní pojem„ správa“. Pojem„ hospodaření“ je proto třeba dovodit (není právem definován) z citovaných předpisů, kde se organizacím ukládá hospodařit s národním majetkem s péčí řádného hospodáře, nejen tedy majetek evidovat, ale také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat. Pojem„ hospodaření“ lze chápat jako opozici k pojmu„ právo hospodaření“, když právo hospodaření představuje formální podmínku, zatímco hospodaření podmínku materiální, coby faktické užívání majetku. Čili hospodařit s věcí znamená, starat se o ni s péčí řádného hospodáře, tj. věc zajistit, sepsat a ocenit, resp. vést v předepsané evidenci, dále pečovat o její údržbu a provádět opravy, pečovat o její využívání k plnění úkolů a nakládat s ní v souladu s těmito úkoly, chránit věc před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním a konečně chránit právo hospodaření s předmětnou věcí, uplatňovat právo na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení proti tomu, kdo jej na úkor hospodáře získal, případně věc pronajmout či svěřit jiné organizaci do správy nebo do dočasného užívání, ať již předchůdcem obce či obcí samotnou. Je zřejmé, že pro naplnění třetí kumulativní podmínky přechodu věci do vlastnictví obce tak nepostačí pouhý formálně právní výkon práva hospodaření, nýbrž je třeba zohlednit a preferovat fakticitu skutečného hospodaření. Např. výpis z inventární knihy není důkazem o faktickém hospodaření (k tomu srovnej usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Zákonodárce tak podle názoru Ústavního soudu vyjádřil vůli převést do vlastnictví obce podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb. toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívaly k plnění svých úkolů (k tomu srovnej usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]).

34. Soud tedy konstatuje, že pokud je nutno podle ust. § 1 ZPVO chápat fakticitu hospodaření tak, že [anonymizováno] realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, je nutno znát rozsah takových práv a povinností, jejichž realizace se po národním výboru přebírá. Lze souhlasit s názorem žalobce, že pokud šlo např. o právo v podobě pohledávky či povinnost v podobě závazku, či jiná práva a povinnosti, musela k nim nutně existovat a přecházet na [anonymizováno] i dokumentace. Otázkou realizace práva hospodaření k předmětným pozemkům v rozhodné době se soud zabýval do té míry, že provedl žalovaným 2 navržené důkazy, které tento označil po dvojím poučení podle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř.. Lze konstatovat, že se mu po provedeném dokazování nepodařilo prokázat, že se žalobou dotčenými pozemky fakticky hospodařil ke dni účinnosti ZPVO, tj. ke dni [datum] ve smyslu shora nastíněného pojmu, což sám uvedl ve vyjádření k poučení. Veškeré jím označené a v řízení provedené důkazy neprokazují fakticitu hospodaření [anonymizováno] s pozemky ke dni účinnosti ZPVO, neboť veškeré úkony příslušného odboru [anonymizováno] vůči tomto majetku nesou pozdější datum vzniku právních vztahů, ať jde již o nájem pozemků či jejich obhospodařování jako je pravidelná seč či udržování komunikací. Samy tyto úkony musely být činěny na základě nějakého původního plánu či rozpisu, jehož vznik zde musel nastat bezprostředně po přechodu vlastnictví či musel být převzat po předchozím vlastníku. Nic takového prokázáno nebylo. Veškeré žalovaným 2 uzavřené smlouvy k dotčeným pozemkům jsou novými smlouvami, nebylo tvrzeno, že by existovaly jiné, běžící, nebylo tvrzeno a prokázáno, že byly k těmto stávajícím smlouvám uzavírány dodatky. <b>35. Vydržení vlastnického práva</b> <i>36. Podle ust. § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen SOZ) držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.</i> <i>37. Podle ust. § 130 odst. 1 SOZ je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.</i> <i>38. Podle ust. § 134 odst. 1 SOZ oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.</i> 39. Za situace, kdy žalovaný 2 jím označenými důkazy neprokázal, že splnil třetí podmínku ZPVO, tedy že s žalobou dotčenými pozemky fakticky hospodařil ke dni účinnosti ZPVO, zabýval se soud další námitkou obou žalovaných, kterou je vydržení dotčených pozemků.

40. Podle právní úpravy dopadající na danou věc, tedy podle ust. § 130 a § 134 SOZ platilo, že vlastnického právo vydržením mohl nabýt jen oprávněný držitel, tedy takový, který vykonává faktické panství nad věcí, nakládá s věcí jako s vlastní a současně je v dobré víře, že mu věc patří, měl-li nemovitou věc nepřetržitě v držbě po dobu 10ti let. Podstatou držby je existence dvou jejích základních předpokladů, a to vůle držitele nakládat s věcí jako s věcí vlastní a dále faktické ovládání držby, tj. výkon faktického panství nad věcí. Držba je oprávněná, pokud je držitel v dobré víře, že mu věc patří. Existence dobré víry se posuzuje objektivně. Jde o to, zda držitel neměl a nemohl mít při běžné opatrnosti pochybnost, že věc ve skutečnosti patří někomu jinému. Faktickým ovládáním se podle konstantní judikatury nerozumí jen fyzické ovládání věci, neboť panství nad věcí vykonává i ten, kdo vykonává tzv. právní panství nad věcí. Pojmové vymezení oprávněné držby je významné zejména proto, že pouze oprávněný držitel může nabýt vlastnické právo vydržením. Naproti tomu neoprávněná držba je dána tehdy, kdy držitel vykonává faktické panství nad věcí a má vůli nakládat s touto věcí jako s věcí vlastní, avšak se zřetelem ke všem okolnostem mu musí být známo, že není vlastníkem věci. 41. [územní celek] se chopilo držby pozemků parc. [číslo] dále parc. [číslo] nejpozději dnem ohlášení svého vlastnického práva Katastru nemovitostí, přičemž nejpozději od této doby bylo oprávněným držitelem. Soud má toto za prokázané po předložení listiny označené jako Návrh na zápis do evidence nemovitostí. I když tato listina odkazuje, pokud jde o soupis nemovitostí, na přílohu o [anonymizováno] stranách, má soud za to, že obsahuje i shora konstatované pozemky, neboť došlo k zavkladování vlastnického práva z titulu„ Vzniku práva ze zákona č. 172/ 1991 § 1“. Jednak to tvrdí účastníci, jednak je to zřejmé z výpisů z katastru nemovitostí, části označené„ Nabývací tituly a jiné podklady zápisu“.

42. V daném případě oba subjekty, tj. jak [anonymizováno], tak [anonymizováno], měly za to, že jsou naplněny všechny tři podmínky stanovené v ust. § 1 odst. 1 ZPVO. U [anonymizována dvě slova] na to lze usuzovat proto, že podalo návrh na vklad vlastnického práva k příslušnému Katastru nemovitostí a jistě by tak nečinilo, mělo-li by za to, že s dotčeným pozemkem či pozemky fakticky hospodaří jiný subjekt. U [anonymizováno] pak proto, že nepodal žalobu na určení vlastnického práva. I kdyby ji však podal, nebyla by úspěšná, neboť jak již bylo řečeno, vlastnictví k tzv. historickému majetku přešlo na obce účinností ZPVO, tedy na základě aktu, jehož autorem je [anonymizována dvě slova] v minulosti obcím vlastnictví odňal, následně se rozhodl způsobenou křivdu napravit. Již tato skutečnost vyloučila v obecné rovině dobrou víru státu k historickému majetku obcí. [anonymizováno] v takových případech věděl, že není oprávněným držitelem (to jen na okraj, když daná argumentace nedopadá na souzenou věc).

43. Jelikož však v daném případě z provedeného dokazování vyplynulo, resp. se provedeným dokazováním nepodařilo prokázat, že by žalovaný 2 fakticky s dotčenými pozemky hospodařil, a lze tak učinit závěr, že jedna ze tří podmínek ZPVO naplněna nebyla, nutno postupovat v souladu s aktuální judikaturou a přijmout závěr, že pokud žádná z podmínek, resp. některá z nich, naplněna není, výklad vzniklého právního stavu musí být, vzhledem k výjimečnému způsobu nabytí vlastnictví (restitucí) zužující a dobrou víru obce za nyní zjištěného skutkového stavu nelze dovodit (k tomu srovnej rozsudek [anonymizována dvě slova] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí]). Neprokázal-li žalovaný, že s pozemky fakticky hospodařil ke dni účinnosti ZPVO, musí soud nutně učinit závěr o tom, že že žalovaný si musel být zcela jistě vědom již ode dne účinnosti ZPVO své nikoli dobré víry, neboť faktické hospodaření s pozemkem, a to i v ostatním právním smyslu, je natolik zjevnou okolností, že ji je schopen posoudit průměrný člověk (natož subjekt s povinností hospodařit s péčí řádného hospodáře) při zachování obvyklé opatrnosti.

44. Ze všech shora vyložených důvodů za situace, kdy se žalovaným nepodařilo prokázat faktické hospodaření se žalobou dotčenými pozemky ze strany žalovaného 2 k okamžiku nabytí účinnosti ZPVO, je nutno v pochybnostech uzavřít, že k přechodu nemovitostí na [anonymizováno] nedošlo a nadále určit, že vlastníkem těchto nemovitostí je [anonymizováno]. Poté, co žalobce prokázal, že nemovitosti byly alespoň po část rozhodného období ve vlastnictví právního předchůdce žalobce, též oprávněné osoby a došlo ke spáchání majetkové křivdy, má soud za to, že žaloba je po právu, a proto jí vyhověl. Bylo tak určeno vlastnictví [anonymizováno] k těm částem žalobou dotčených pozemků, které původně patřily předchůdci žalobce a byly odděleny z pozemků KN, které vznikly z parcel PK původní pozemkové evidence a dále pozemků, kdy původní parcely PK zahrnují celou parcelu KN, jež tudíž není třeba oddělit geometrickým plánem. <i>45. Podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo- rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.</i> <i>46. Podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.</i> 47. Vzhledem k tomu, že žalobce učinil trojí částečné zpětvzetí žaloby, pokud jde o eventuální návrh, dále pokud jde o v rozhodnutích o částečném zastavení řízení konkrétně vymezené pozemky, nutno v této části posuzovat žalobu jako nedůvodně podanou (posuzováno čistě z procesního hlediska). Vzhledem k tomu, že soud má neúspěch žalobce za neúspěch, který lze označit neúspěchem v poměrně nepatrné části ve vztahu k celku (posuzováno podle výměr pozemků, ohledně kterých došlo k zastavení řízení ve vztahu k celkové výměře pozemků, ohledně kterých bylo žalobě vyhověno), přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří: <b>-) odměna za právní zastoupení</b> Tato byla vypočtena podle ust. § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), neboť jde o určení vlastnického práva k nemovité věci (ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT). Vycházeje z tarifní hodnoty 50 000 Kč, stanovil soud ve shodě s návrhem žalobce odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč. Žalobce ve věci učinil celkem 16 úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT, tedy převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé v devíti případech (žaloba, replika, vyjádření k výzvě soudu, částečné zpětvzetí žaloby) a účast u jednání v šesti případech ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a náleží mu tak odměna v částce 49 600 Kč (16 x 3 100 Kč). <b>-) paušální náhrada hotových výdajů</b> Tato byla vypočtena podle ust. § 13 odst. 3 AT, ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT za každý z úkonů právní služby v celkové výši 4 800 Kč (16 x 300 Kč). <b>-) náhrada jízdních výdajů</b> Tato byla vypočtena podle ust. § 1 a 4 vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve spojení s ust. § 157 odst. 4, ust. § 158 odst. 3 zákoníku práce. K pěti jednání soudu přijel zástupce žalobce vlakem, což doložil kopií vlakové jízdenky. Jednalo se vždy o obyčejnou jednosměrnou jízdenku, přičemž celková částka za vlakové jízdné činila 1 332 Kč. K poslednímu jednání použil zástupce žalobce osobní automobil a soud vypočet náhradu jízdních výdajů v tomto případě při 182,8 ujetých km na trase [obec] - [obec] a zpět, průměrné spotřebě 5,833 l /100 km, průměrné ceně za 1 litr benzínu Natural 95 ve výši 32 Kč a náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč na částku 1 109 Kč. <b>-) náhrada za promeškaný čas</b> Tato byla vypočtena podle ust. § 14 odst. 3 AT za cestu ke každému z šesti jednání ve věci, jehož se zástupce žalobce účastnil v rozsahu 100 Kč/půlhod v celkové výši 3 600 Kč (36 x 100 Kč). <b>-) náhrada za 21 % DPH</b> Tato byla vypočtena podle ust. § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. z částek shora uvedených na celkových 12 692,61 Kč <b>-) náhrada nákladů na pořízení neměřických náčrtů, na pořízení srovnávacích tabulek a geometrických plánů</b> Tyto náklady soud přiznal žalobci proto, že do nákladů řízení, ať už uvedených v § 137 nebo zde nevyjmenovaných, patří pouze takové náklady, které byly účastníkem placeny v bezprostřední spojitosti se soudním řízením. Soud má tedy za to, že tento náklad vznikl v souvislosti s tímto řízením, neboť geometrický plán je povinnou nedílnou součástí rozsudku ve věci, pakliže žalobě bude vyhověno a patří v daném případě mezi náklady podřaditelné pod ust. § 137 o.s.ř.. Soud přiznal žalobci náklady spočívající v úhradě ceny prací za vyhotovení geometrických plánů v celkové částce 106 697,60 Kč, což žalobce doložil daňovými doklady vystavenými geodetickou společností a současně doklady o jejich úhradě převodem z účtu žalobce, dále částku 8 107 Kč taktéž doloženou daňovým dokladem uhrazeným žalobcem a konečně částku 81 312 Kč za pořízení neměřických náčrtů opět doloženou daňovým dokladem společnosti [právnická osoba] a uhrazenou žalobcem. Celkové náklady řízení tak činí celkem částku 269 250,21 Kč. Pokud žalobce požadoval na náhradě nákladů méně, než požadovat mohl, tj. částku 268 724 Kč, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení v jím účtované výši.

48. Náhradu nákladů řízení jsou žalovaní povinni uhradit k rukám právního zástupce žalobce podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

49. Soud pro splnění uložených povinností stanovil zákonnou lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty jiné neshledal důvodu.