11 C 77/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba anonymizována dvě slova číslo příjmení jméno , země , zastoupené údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 42 572,52 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 572,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 13 030 Kč.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenu zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 42 527,52 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Závazek poskytnout finanční prostředky byl podmíněn tím, že úvěr bude čerpán do [datum]. Finanční prostředky byly poskytnuty žalované tak, že jí byly vyplaceny [datum] v hotovosti. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala platit úrok ve výši 12 % ročně a splácet úvěr formou 84 měsíčních splátek ve výši 889 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci počínaje [datum], kdy měla být uhrazena prvá splátka a konče [datum] s poslední splátkou 837 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a proto byla původním věřitelem dne [datum] vyzvána k úhradě dlužných splátek úvěru ve výši 1 876 Kč s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do [datum], stane se celý zůstatek splatným následující den. Dlužná částka nebyla uhrazena a původní věřitel prohlásil ke dni [datum] celý úvěr za okamžitě splatný (žalovaná byla k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami). Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 42 572,52 Kč. Původní věřitel Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovanou s účinností od [datum] na [právnická osoba] [anonymizováno] (přechodný věřitel) a ta Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisy ze dne [datum] a následně ze dne [datum]. Přes urgence a poslední upomínku ze dne [datum] žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celé řízení zcela pasivní.

3. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila, aniž by požádala o odročení jednání, a rovněž v nepřítomnosti žalované, jež se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Z provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti:

4. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovanou, identifikovanou v listině rodným číslem. Předmětem smlouvy byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr až do výše 50 000 Kč. Účastníci si ujednali úrok z úvěru ve výši 12 % p. a.. Úvěr byla žalovaná povinna splatit do [datum] v měsíčních splátkách po 889 Kč splatných k 20. dni každého měsíce počínaje od [datum]. Dále byl sjednán poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 49 Kč a cena za posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 400 Kč. Účastníci si dále sjednali, že původní věřitel je oprávněn zesplatnit celý úvěr s příslušenstvím, jestliže je klient v prodlení se splácením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté době (čl. VII, bod 1 písm. a) Smlouvy). Smlouva byla opatřena podpisy obou smluvních stran.

5. Ze Všeobecných obchodních podmínek bylo možno zjistit obecná pravidla, práva a povinnosti stran smluvního vztahu, dále toto pro účty, platební karty, elektronické a telefonní bankovnictví a platební služby.

6. Z Pokladního dokladu – Čerpání úvěru se podává, že žalované byly finanční prostředky ve výši 50 000 Kč vyplaceny v hotovosti oproti podpisu dne [datum].

7. Z listiny označené jako Výzva s výstrahou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] je patrné, že původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 1 876 Kč nejpozději do [datum] s upozorněním na zesplatnění úvěru následujícího dne, nebude-li dluh uhrazen do stanoveného data.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původním věřitelem jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupníkem. Předmětem je postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovanými v seznamu Pohledávek. Z Oznámení o postoupení pohledávky je patrné, že toto bylo oznámeno žalované na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru přípisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum].

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni dne [datum]. Odeslání této písemnosti žalované na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě dne [datum] je patrno z podacího archu České pošty a.s..

10. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 42 572,52 Kč přípisem ze dne [datum]. Výzvu podal k poštovní přepravě, a to opět na adresu žalované uvedenou v úvěrové smlouvě, dne [datum].

11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

12. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč bez uvedeného účelu, který se žalovaná zavázala splácet způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Žalovaná hradila úvěr do podzimu roku 2011, následně však neuhradila dvě splátky, k jejichž úhradě (částka 1 876 Kč) byla vyzvána původním věřitelem s upozorněním na možné zesplatnění úvěru dne [datum], nebude-li uhrazeno. Na výzvu žalovaná nijak nereagovala, tudíž došlo k zesplatnění úvěru k tomuto dni. Na jistině tak zůstal dluh ve výši žalované částky, který nebyl dosud vyrovnán. Původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil na [právnická osoba] [anonymizováno] a ta na žalobkyni.

13. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů: <i>14. Dle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.</i> <i>15. Podle § 262 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“), ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.</i> <i>16. Podle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>17. Podle § 501 odst. 1 ObchZ věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení stanoví-li smlouva, že úvěr lze použít pouze k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.</i> <i>18. Podle § 502 odst. 1 ObchZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.</i> <i>19. Podle § 503 odst. 1 a 2 ObchZ od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.</i> <i>20. Podle § 506 ObchZ je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.</i> <i>21. Podle § 365 ObchZ dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>22. Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády.</i> <i>23. Podle § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.</i> <i>24. Podle § 524 odst. 1 a 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.</i> 25. Soud shledal žalobu za důvodnou, když mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena podle § 497 obch. zák. smlouva o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky, které čerpala, vrátit, avšak svou povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnila, když od podzimu roku 2011 přestala splátky úvěru hradit. S ohledem na prodlení žalované původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením § 262 odst. 4 obch. zák., dle něhož dlužník, který není podnikatelem, za porušení smluvní povinnosti odpovídá podle občanského zákoníku a v případě prodlení s plněním peněžitého dluhu je tak povinen platit úroky z prodlení podle § 517 zák. č. 40/1964, resp. § 1970 o. z., a příslušných podzákonných předpisů. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z., což bylo žalované oznámeno na adresu sdělenou jí při uzavírání úvěrové smlouvy, a ta je proto aktivně legitimována k podání žaloby.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak přiznal žalobkyni dlužnou jistinu s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné roční výši od okamžiku účinnosti prvého postoupení pohledávky na přechodného věřitele.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

28. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je a.t.), tj. 3x 2 820 Kč z tarifní hodnoty odpovídající jistině, když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst. 1 a.t., tj. celkem odměna 8 460 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a.t., tj. 900 Kč a náhrada za 21 % DPH v celkové výši 1 965,60 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. Celkem činí náhrada nákladů řízení včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 704 Kč částku 13 030 Kč po zaokrouhlení.

29. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

30. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.