11 C 96/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem právnická osoba anonymizováno, příjmení jméno, anonymizováno země zastoupené anonymizováno jméno příjmení, advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 080 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 8 080 Kč ve výši 8,05 % od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 040 Kč od datum do datum, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Soud při odůvodnění tohoto rozsudku postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobou ze dne datum domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel žalovaný s předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba smlouvu o půjčce číslo na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, a to při podepsání smlouvy. Žalovaný stvrdil svým podpisem, že uvedený obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se za poskytnutí půjčky zavázal zaplatit souhrnný poplatek 6 960 Kč. Žalovaný měl vrátit předchůdci žalobkyně celkem částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož měl původní věřitel právo požadovat úhradu celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližší termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. dne datum. Žalobkyně od původního věřitele neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, jen informaci o celkové výši plateb b částce 1 920 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena na právnická osoba anonymizováno, což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne datum. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k tomuto dni. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 15 040 Kč a tvořila ji nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 040 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes urgence, poslední ze dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu, proto soud jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

5. Žalovaný podepsal dne datum listinu označenou jako Smlouva o půjčce, ve které se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému půjčku 10 000 Kč. Žalovaný podepsal, že spolu s touto částku uhradí této společně ještě poplatek ve výši 6 960 Kč Celkem se tedy zavázal uhradit společnosti 16 960 Kč v rámci hotovostního režimu, a to v 53 splátkách po 320 Kč do rukou pověřené osoby. Smlouva byla označena číslo žalovaný byl identifikován rodným číslem. Z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k převodu pohledávky za žalovaným na právnická osoba anonymizováno Žalovanému toto předchůdce žalobce oznámil přípisem ze dne datum. Zásilku k poštovní přepravě podal původní věřitel dne datum. Dále došlo k postoupení pohledávka z tohoto věřitele na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě přípisem ze dne datum, který k poštovní přepravě podal datum.

6. V rámci právního hodnocení věci lze konstatovat ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a dále ustanovení § 39 téhož předpisu, podle kterého platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Smlouvu o půjčce sjednanou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledal soud absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když důvod neplatnosti shledává ve výši sjednaného úroku v částce 6 960 Kč, neboť jak z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18.2.2003 vyplývá, jakákoliv úplata, která byla mezi účastníky sjednána v souvislosti s poskytnutím půjčky, musí být chápána jako sjednaný úrok (ten lze při půjčce sjednat podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku). Občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Nemohou být ale žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že jsou tedy v rozporu s dobrými mravy. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky je neplatná (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 15.12.2004). V žalobě je uvedeno, že úrok při sjednání půjčky činil 6 960 Kč, přitom jak výše uvedeno celá tato částka musí být chápána jako cena za poskytnutí peněžních prostředků, tedy jako úrok. Úrok 6 960 Kč při poskytnuté částce 10 000 Kč a době splatnosti 53 týdnů při prostém orientačním výpočtu představuje úrokovou sazbu nad cca 65 % ročně. Takto vysoká sazba je bezpochyby nemravná, když již sazba nad 60 % je v rozporu s dobrými mravy (viz opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 15.12.2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok, úrok přesahující 44 % ročně (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Pokud sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit jako lichvářský úrok, nelze než hodnotit uzavřenou smlouvy o půjčce, resp. dohodu týkající se úroku z půjčky jako nemravnou, tudíž neplatnou.

7. Dále soud řešil otázku, zda je smlouva o půjčce neplatná jen v části týkající se úroku z půjčky nebo zda je neplatná jako celek, neboť podle ust. § 41 občanského zákoníku platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (k tomu např. srovnej rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 30 C 138/2014, ze dne 27.5.2015). Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že ujednání o úrocích s ohledem na formulaci celé smlouvy o půjčce a její účel nelze oddělit od ostatního obsahu a je třeba mít za to, že neplatnou je celá smlouva. Je zřejmé, že bez neplatné části by k právnímu jednání především ze strany předchůdce žalobce nedošlo, neboť úroky byly zdrojem jeho zisků.

8. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouvy o půjčce, aby bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému z tohoto titulu, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 451 a násl. občanského zákoníku. Od částky 10 000 Kč je tak zapotřebí odečíst žalovaným zaplacené finanční prostředky ve výši 1 920 Kč. Žalovaný tak bude povinen uhradit žalobkyni částku 8 080 Kč, neboť finanční prostředky zaplacené žalovaným a započtené na příslušenství nutno nově započíst na jistinu s ohledem na právní posouzení věci.

9. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 8 080 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení v zákonné výši podle ust. § 517 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v účinném znění, a to ode dne následujícího po dni doručení prvé výzvy k úhradě žalovanému. Výzva byla ze dne datum, dána na poštu byla datum, podle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku bylo doručeno datum, konec lhůty k úhradě uvedené ve výzvě připadl na datum, a prodlení tak nastalo dnem datum. Tomuto období prodlení odpovídá úrok v sazbě 8,05 % ročně.

10. Převod pohledávky z titulu smluv o postoupení pohledávek hodnotí soud jako platný právní úkon ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

11. Ve zbytku konstatovaném ve druhém výroku rozsudku soud ze shora 12. vyložených důvodů žalobu zamítl.

13. Žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši (převážný úspěch ve věci) podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Jelikož mu však žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve třetím výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.