13 C 122/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: Česká republika – Krajské ředitelství Policie kraje Vysočina, IČO 72052147 sídlem Vrchlického 2627/46, 587 24 Jihlava proti žalovaným: 1) Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zaplacení částky 44 946 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10,75 % ročně od , datum, do zaplacení vůči žalovaným s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost žalovaného druhého, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce. Skutkové okolnosti vylíčila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tím, že žalovaný , Jméno žalované B, svým jednáním jako řidič osobního motorového vozidla Škoda Superb, registrační značka , SPZ, , jehož je žalovaná , Jméno žalované A, vlastníkem, dne , datum, ve , Anonymizováno, hodin způsobil dopravní nehodu tím, že jel po místní komunikaci u benzínové čerpací stanice , Anonymizováno, a najížděl na dálnici D1 směr , adresa, . Při tomto najíždění si neponechal dostatečnou bezpečnostní vzdálenost za před sebou jedoucím motocyklem , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, v barevném provedení Policie ČR, řidiče prap. , jméno FO, , , Anonymizováno, a svou přední částí vozidla Škoda narazil do zadní části motocyklu. Prap. , jméno FO, coby řidič motocyklu , Anonymizováno, zastavil na příkaz dopravní značky č. P6 „stůj, dej přednost v jízdě“. Při střetu motocykl , Anonymizováno, spadl na levý bok a prap. , jméno FO, byl vymrštěn směrem zpět a došlo k jeho pádu na vozovku. Při dopravní nehodě došlo ke zranění prap. , jméno FO, , který se následovně dostal do , právnická osoba, na ošetření. Alkohol byl u prap. , jméno FO, na místě vyloučen dechovou zkouškou přístrojem Gräger. Technická závada, coby příčina dopravní nehody, nebyla zjištěna. Tím, že žalovaný , Jméno žalované B, , jako řidič předmětného motorového vozidla Škoda Superb, registrační značka , SPZ, , jehož je žalovaná , Jméno žalované A, vlastníkem, způsobil újmu na zdraví poškozeného policista prap. , jméno FO, v trvání 23 dnů, tedy od , datum, do , datum, , zavdal jak on, tedy řidič motorového vozidla, tak de facto i , Jméno žalované A, jako vlastník vozidla odpovědný za provoz motorového vozidla, příčinu vzniku dluhu na straně žalobkyně v podobě jeho povinnosti vyplácet tomuto policistovi po dobu pracovní neschopnosti služební příjem. Tímto vznikla žalobkyni škoda (újma na jmění) ve výši vyplaceného služebního příjmu za dobu pracovní neschopnosti poškozeného policisty prap. , jméno FO, vzniklé v důsledku služebního úrazu zaviněného protiprávním jednáním žalovaného. Tedy ve výši , částka, , kdy náhrada za ztrátu na služebním příjmu ve výši , částka, v rámci úhrady bolestného byla uhrazena pojišťovnou žalované , právnická osoba, v , adresa, . Tedy na straně žalobkyně zůstává neuhrazena pohledávka ve výši , částka, jako škoda na majetku. Žalobkyně v tomto řízení uplatňuje vůči žalovanému nárok na náhradu vzniklé majetkové újmy (škody) v celkové výši , částka, , když škodou se rozumí újma na jmění poškozené osoby (krajského ředitelství), přičemž i jměním osoby je souhrn jejího majetku a jejich dluhů. Konkrétně došlo k výplatě služebního příjmu podle § 124 odst. 5 písm. b) zák. č. 361/2003 Sb. služební zákon ve znění předpisů pozdějších ve výši , částka, za období září 2020, co by služební příjem za dny , datum, do , datum, a ve výši , částka, za období říjen 2020 za dny , datum, do , datum, . Žalobkyně uplatňuje v souladu s obč. zák., § 2910 a § 2917 svůj nárok za , právnická osoba, na náhradu škody v podobě vyplaceného služebního příjmu a náhrad na služebním příjmu v celkové výši , částka, . Žalobkyně odkazuje na § 112 a § 124 služebního zákona, dle kterého má příslušník nárok na služební příjem za výkon služby. Příslušníkovi se poskytuje služební příjem po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě. Žalobkyně nárokuje vyplacený služební příjem za období trvání pracovní neschopnosti poškozeného policisty prap. , jméno FO, z důvodu služebního úrazu vzniklého v důsledku zaviněného jednání řidiče motorového vozidla, jehož provozovatelem, resp. vlastníkem je žalovaná – , Jméno žalované A, , tj. od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalobkyně dodává, že v případě, že by ke služebnímu úrazu nedošlo, byl by poškozený policista prap. , jméno FO, povinen vykonávat službu a tímto poskytovat žalobkyni za jí vyplacený služební příjem náležité protiplnění. Žalobkyně tak byla povinna vyplácet poškozenému policistovi služební příjem bez toho, aniž by za tento vyplacený služební příjem obdržela tomu odpovídající protiplnění. Současně se služebním příjmem vypláceným přímo poškozenému policistovi, jsou žalobkyní prováděny i příslušné srážky ze služebního příjmu, a to zejména záloha na daň z příjmů fyzických osob a dále příspěvek na státní sociální politiku a důchodové a , podezřelý výraz, pojištění. Žalobkyně vyzvala žalované k plnění písemnou výzvou nejpozději do , datum, .

2. Návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soud vyhověl, když dne , datum, vydal elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno3. Žalovaní podali proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor (podáním ze dne , datum, ). Za 1) žalovanou žalovaný , Jméno žalované B, jako předseda , právnická osoba, .

4. Žalovaní následně podrobně vyjádřili své procesní stanovisko k podanému návrhu. Nárok žalobkyní uplatněný v celém rozsahu neuznávají. Činí nesporným pouze to, že žalovaný 2) jako řidič vozidla , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, dne , datum, způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění prap. , jméno FO, . Vlastníkem vozidla je žalovaná 1). Vozidlo bylo řádně pojištěno. Pokud jde o tvrzení, že prap. , jméno FO, byl v pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, a že mu žalobkyně za toto období vyplatila služební příjem ve výši , částka, , tyto skutečnosti nejsou žalovaným známy. V tomto směru však žalovaní nemají námitky a ponechávají na zvážení soudu, zda žalobkyně tyto skutečnosti prokázala. Žalovaní však nesouhlasí s tím, že by výplatou služebního příjmu vznikla žalobkyni škoda. Poukazují na to, že kdyby ke zranění policisty v důsledku uvedené dopravní nehody nedošlo, žalobkyně by mu za stejné období také vyplácela služební příjem, na který by měl policista nárok podle § 112 služebního zákona, zák. č. 361/2003 Sb. Již z toho je zjevné, že k žádné škodě, tedy majetkové újmě na straně žalobkyně nedošlo, neboť služební příjem by žalobkyně policistovi vyplatila, i kdyby k jeho zranění nedošlo. Jinými slovy nedošlo k žádnému snížení majetku žalobkyně, oproti situaci, kdyby se dopravní nehoda nestala. O škodu se tedy v žádném případě jednat nemůže. Dále žalovaní poukázali na to, že zde není žádná příčinná souvislost mezi uvedenou dopravní nehodou, resp. zraněním policisty a vyplacením služebního příjmu jako žalobkyní tvrzenou škodou. Služební příjem by mu byl vyplacen i kdyby ke zranění nedošlo. Uvedená dopravní nehoda na povinnosti žalobkyně vyplatit policistovi služební příjem nic nezměnila. Žalovaní dále podotkli, že za škodu nemohou být považovány uváděné srážky z příjmů, které se odvádí státu, zejména daň z příjmů. Jelikož je žalobkyně stát, tak tyto platby hradí sám sobě, takže k žádné ztrátě na majetku nedochází. Nehraje roli, že tyto platby hradí jedna organizační složka státu jiné organizační složce. Stát je jediný subjekt a tyto peněžní prostředky mu zůstávají. Žalovaní poukázali na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , spisová značka, . Zatímco nárok na služební příjem za dobu pracovní neschopnosti upravuje sám služební zákon nebo i zák. o nemocenském pojištění (zák. č. 187/2006 Sb.), nárok na nemocenské vzniká až po době, po kterou se poskytuje příslušníkovi služební příjem. Služební příjem po dobu pracovní neschopnosti není tedy dávkou nemocenského pojištění a nelze na ní aplikovat § 126 zák. o nemocenském pojištění, který upravuje regresní náhradu. Kdyby snad nárok na náhradu za vyplacený služební příjem měl být posouzen jak regresní náhrada podle § 126 zák. o nemocenském pojištění, tak o takovém nároku by měl rozhodnout příslušný služební orgán podle citovaného zákona, což žalobkyně také sama uvádí. K rozhodnutí o takovém nároku by nebyla dána pravomoc soudu. Argumentace žalobkyně tím, že v důsledku zaviněného služebního úrazu policisty od něj neobdržela žádné protiplnění, tedy výkon služby a byla tedy nucena vynakládat finanční prostředky na jeho služební příjem bez jakéhokoliv protiplnění, nelze přijmout. Následek úrazu není ten, že mu žalobkyně musela vyplácet služební příjem, ten by mu musela vyplatit i kdyby k úrazu nedošlo, ale právě to, že policista v důsledku služebního úrazu nemohl konat službu. To, že policista nevykonával službu, nelze považovat za škodu, tedy majetkovou újmu na straně žalobkyně. Navíc se žalobkyně domáhá náhrady škody vzniklé doplacením služebního příjmu, nikoliv tím, že policista nevykonával službu, což není předmětem řízení. Žalovaní dále poukázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, s poukazem na to, že tento rozsudek se týká jiného skutkového stavu a nelze ho na projednávanou věc aplikovat. Je třeba rozlišovat mezi služebním příjmem po dobu pracovní neschopnosti a náhradou za ztrátu na služebním příjmu. Ostatně je nepochybné, že prap. Krejčímu žádná ztráta na výdělku nevznikla, neboť i za dobu pracovní neschopnosti měl nárok na služební příjem. Jelikož mu jako poškozenému v této souvislosti žádná škoda nevznikla a žalobkyně mu žádnou náhradu škody nezaplatila, postih podle § 2917 obč. zák. nepřipadá v úvahu.

5. Žalovaní své procesní stanovisko v průběhu řízení nezměnili. Setrvali na svých argumentech a navrhli zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Účastníci řízení se sice pokusili o mimosoudní řešení věci, případně řešení věci soudním smírem. Žalobkyně však poukázala na to, že jako státní orgán je vázána povinnostmi plynoucími ze zák. č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupováním v právních vztazích. Nemůže tedy řešení sporu smírnou cestou akceptovat (podání žalobkyně ze dne , datum, ).

6. Vzhledem k tomu, že věc se nepodařilo vyřešit smírnou cestou, soud vedl dále řízení, ve kterém posuzoval žalobkyní vylíčený skutkový stav. Částečně soud přihlédl k nesporným tvrzením účastníků o tom, že žalovaný 2) jako řidič vozidla , Anonymizováno, , registrační značka , Anonymizováno, , dne , datum, způsobil dopravní nehodu, při které došlo ke zranění policisty prap. , jméno FO, . Nesporným je dále to, že vlastníkem předmětného vozidla je 1) žalovaná.

7. Žalobkyně postavila uplatněný nárok na žalobních tvrzeních o tom, že v důsledku služebního úrazu policisty, který byl vyvolán protiprávním jednáním žalovaných, jí vznikla majetková újma tím, že policista v období od , datum, do , datum, byl v pracovní neschopnosti. V tomto období pro žalobkyni nevykonával službu. Přesto žalobkyně tomuto policistovi ve vymezeném období vyplácela služební příjem. Vyplacený služební příjem považuje za škodu, kterou uplatňuje po žalovaných v tomto řízení. Plnění po žalovaných požaduje společně a nerozdílně s tím, že 1) žalovaná byla provozovatelem předmětného vozidla a 2) žalovaný jako řidič vozidla k datu nehody. Škodu považuje za škodu skutečnou, neboť ze svých zdrojů, tedy ze zdrojů policie, vyplatila policistovi služební příjem a oproti tomu neobdržela náležité protiplnění, kterým by byl výkon služby policisty. Rozpočet žalobkyně se o tuto částku snížil (vyplacený služební příjem). Oproti tomu žádné protiplnění v podobě výkonu služby žalobkyně neobdržela. Uplatněný nárok opírá o ustanovení obč. zák., § 2917. Žalobkyně je názoru, že úprava obč. zák. v tomto ustanovení jí dává možnost uplatnit předmětný nárok v soudním řízení, když vyplatila poškozenému policistovi služební příjem po dobu jeho pracovní neschopnosti. Oproti tomu neobdržela od policisty výkon služby. V tomto žalobkyně spatřuje škodu, kterou požaduje nahradit proti žalovaným, kteří jsou za vznik škody odpovědní. Žalovaná částka vyjadřuje vyplacený služební příjem poškozenému policistovi za dobu jeho pracovní neschopnosti, neboť ztráta na služebním příjmu byla odškodněna, a to dnem , datum, prostřednictvím pojišťovny 1) žalované. Ztráta představuje částku , částka, . Žalobkyně dále poukázala na to, že v okamžiku, kdy zraněnému policistovi je vyplaceno 100 % plnění za dobu jeho pracovní neschopnosti, tak v okamžiku, kdy peníze jsou odeslány na bankovní účet zraněného policisty, v tuto chvíli vzniká žalobkyni škoda, neboť zasláním těchto peněz nedostává od policisty žádné protiplnění, tedy výkon jeho služby.

8. Soud vyjádřil předběžný právní názor na danou věc vycházející z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

9. Žalobkyně učinila změnu skutkových tvrzení (u jednání dne , datum, ) o tom, že na místo tvrzení, že v důsledku nehody způsobené řidičem vozidla , Anonymizováno, , registrační značka , SPZ, , řízeného 2) žalovaným, jehož vlastníkem je 1) žalovaná, došlo ke zranění policisty a jeho pracovní neschopnosti a žalobkyni jako zaměstnavateli vznikla výplatou služebního příjmu policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti škoda skutečná tím, že oproti vyplacenému služebnímu příjmu neobdržela žádné protiplnění v podobě výkonu služby na tvrzení o tom, že žalobkyně v postavení orgánu sociálního zabezpečení vyplácela policistovi po dobu pracovní neschopnosti nemocenské dávky v souladu se zák. o nemocenském pojištění, zák. č. 187/2006 Sb. a tyto požaduje po žalovaných zaplatit z titulu regresní náhrady podle § 126 odst. 1 citovaného zákona. Žalobkyně tedy požaduje nahradit to, co zraněnému policistovi vyplatila jako orgán sociálního zabezpečení proti žalovaným, neboť pokud by nedošlo k jejich protiprávnímu jednání, policista by nebyl zraněn, nebyl by v pracovní neschopnosti a žalobkyně by nebyla povinna vyplácet nemocenské dávky dle zákona. Žalovaná částka zůstala nezměněna.

10. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud rozhodl o změně žaloby postupem podle § 95 odst. 1 za použití § 95 odst. 2 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění. Změnu žaloby nepřipustil. Důvodem nepřipuštění žaloby byly skutečnosti v citovaném usnesení popsané, neboť výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu: a) řízení do doby změny žaloby bylo vedeno z titulu postavení žalobkyně jako zaměstnavatele policisty, kterému po dobu pracovní neschopnosti vyplácela služební příjem. b) peněžité plnění bylo skutečnou škodu, která vznikla žalobkyni tím, že po dobu pracovní neschopnosti vyplácela policistovi služební příjem, aniž by obdržela protiplnění spočívající ve výkonu služby. c) právním titulem byl postih podle § 2917 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. d) změněná skutková tvrzení se týkala postavení žalobkyně jako orgánu sociálního zabezpečení podle § 86 zák. č. 187/2006 Sb. e) peněžité plnění je požadováno z titulu regresní náhrady představující vyplacené nemocenské dávky policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti. f) právním titulem je regresní náhrada podle § 126 odst. 1, odst. 3 zák. č. 186/2006 Sb. g) řízení o regresních náhradách podle § 126 zák. č. 187/2006 Sb. je řízením ve věci nemocenského pojištění. Rozhoduje o nich specializovaný samosoudce (§ 31 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb. soudní řád správní) za podpory rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . h) projednání a rozhodnutí o změněném návrhu brání nedostatek věcné příslušnosti okresního soudu, věcná příslušnost je dána krajským soudům podle § 31 odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb.

11. Změna žaloby připuštěna nebyla. Soud pokračoval v řízení o původním uplatněném nároku, a to na základě vylíčených skutkových okolností shora popsaných. Ve shrnutí. Žalobkyně požaduje po žalovaných náhradu škody představující jí vyplacený služební příjem zraněnému policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti v období od , datum, do , datum, , když pracovní neschopnost nastala v důsledku služebního úrazu při dopravní nehodě dne , datum, způsobené řidičem motorového vozidla žalovaným 2), jehož provozovatelem je žalovaná 1). Žalobkyně v postavení zaměstnavatele zraněného policisty vyplácela po dobu jeho pracovní neschopnosti služební příjem. Oproti tomu neobdržela od policisty v době jeho neschopnosti výkon služby. Škoda představuje vyplacený služební příjem jako škoda skutečná, která nebyla kompenzována výkonem služby pro žalobkyni. Žalovaná částka zůstala nezměněna ve výši , částka, a plnění je požadováno po žalovaných společně a nerozdílně. Příslušenství pohledávky tvoří zákonné úroky z prodlení.

12. Pro posouzení dané věci soud zohlednil následující listinné důkazy.

13. Právní subjektivita 1) žalované byla potvrzena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, , oddíl A, vložka 4108. Žalovaná je zapsána jako právní subjekt s IČO , IČO žalované A, , právní forma komora (hospodářská, agrární), organizace dle zák. č. 301/92 Sb.

14. Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně k úhradě škody 1) žalovanou a dopisem ze dne , datum, vyzvala k plnění 2) žalovaného.

15. Žalobkyní předložené nařízení Ministerstva vnitra ze dne , datum, o provádění nemocenského pojištění příslušníků , právnická osoba, a , právnická osoba, soud nemohl v rámci důkazů hodnotit, neboť postavení žalobkyně jako orgánu nemocenského pojištění nebylo za změnu žaloby připuštěno a soudem bylo jednáno o původním uplatněném nároku, jak shora uvedeno.

16. Listinou ze dne , datum, žalobkyně vyčíslila peněžitý nárok za dočasnou pracovní neschopnost policisty , jméno FO, za období od , datum, do , datum, . Z listiny vyplývá za měsíc září 2020 fond pracovní doby 164 hodin, položky představující tarifní plat, zvláštní příplatek, rizikový osobní příplatek zaokrouhlený, hrubá mzda, náhrada za ztrátu na služebním příjmu. Celkově vyčísluje , částka, . Za měsíc říjen 2020 fond pracovní doby 164,50 hodin včetně položek shora uvedených. Celkově vyčíslení na , částka, . Celková vyčíslená škoda , částka, , kdy z tabulky v této listině uvedené vyplývá hrubá mzda policisty za září 2020 částka , částka, , za měsíc říjen 2020 částka , částka, . Celkem hrubá mzda za uvedené měsíce , částka, . Nemocenské dávky , částka, , náhrada za ztrátu na služebním příjmu za měsíc září 2020 částka , částka, , za měsíc říjen , částka, , celkově náhrada za ztrátu na služebním příjmu , částka, .

17. Dopisem ze dne , datum, reagoval 2) žalovaný na výzvu k úhradě ze dne , datum, , který byl doručen , datum, .

18. Žalobkyně dále předložila rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje , adresa, pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne , datum, , , datum, o přiznání peněžitých nároků zraněnému policistovi po dobu neschopnosti ke službě v souvislosti s poškozením zdraví, ke kterému došlo dne , datum, při výkonu služby. Nároky byly přiznány, neboť se jednalo o služební úraz (náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti, bolestné, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením.

19. Zranění policisty dokládá záznam o úrazu příslušníka ze dne , datum, , vydaný , právnická osoba, , Krajské ředitelství policie kraje , adresa, , odbor služby dopravní policie, dálniční oddělení , adresa, , č. j. , Anonymizováno, .

20. Listinou ze dne , datum, žalobkyně vyčíslila protokolem průměrný měsíční služební příjem poškozeného policisty , jméno FO, za rozhodné období 2. čtvrtletí 2020 ve výši , částka, .

21. Listinou ze dne , datum, žalobkyně vystavila protokol o nehodě v silničním provozu.

22. Žalobkyně dále předložila posudek o bolestném zraněného policisty a ambulantní kartu. Tyto důkazy soud v řízení nepoužil, neboť nárok na bolestné nebyl předmětem řízení.

23. Dočasnou pracovní neschopnost žalobkyně prokázala rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti policisty , jméno FO, , neschopnost ode dne , datum, do , datum, (ve spise na č. l. 165).

24. Žalobkyně dále předložila vyčíslení celkové výše náhrady škody za ztrátu na služebním příjmu ze dne , datum, . Tento důkaz soud nepoužil pro hodnocení v rámci řízení, neboť náhrada za ztrátu na služebním příjmu ve výši , částka, nebyla předmětem řízení, neboť, jak žalobkyně potvrdila, náhrada v tomto rozsahu byla uhrazena.

25. Výplatní páskou policisty , jméno FO, za měsíc říjen 2020 (ve spise na č. l. 188) bylo prokázáno, že převodem na účet policisty bylo zasláno , částka, , čistý příjem vyčíslen na , částka, .

26. Výplatní páska policisty , jméno FO, za měsíc září 2020 obsahuje údaje o jednotlivých položkách jeho mzdy s tím, že převodem bylo poukázáno na účet policisty , částka, a čistý příjem vyčíslen na , částka, .

27. Závěr o skutkovém stavu věci.

28. Nárok žalobkyně v tomto řízení uplatněný byl založen na skutkovém tvrzení o vzniklé škodě, kterou žalobkyně žádá po žalovaných v tomto řízení nahradit. Žalovaní svým protiprávním jednáním (žalovaný 2) jako řidič vozidla, žalovaná 1) jako provozovatel vozidla shora identifikovaného) zavinili dne , datum, dopravní nehodu, při níž došlo ke zranění policisty. Důsledkem zranění policisty byla jeho pracovní neschopnost ve dnech , datum, až , datum, . Policista ve služebním poměru k žalobkyni v tomto období nevykonával pro žalobkyni službu. Žalobkyně policistovi po dobu pracovní neschopnosti vyplácela služební příjem. Žalobkyni dle jejího tvrzení vznikla škoda tím, že na straně jedné vyplácela policistovi služební příjem. Oproti tomu od něj neobdržela výkon služby. Její majetek se zmenšil, neboť ze svých rozpočtových prostředků služební příjem vyplatila, oproti tomu výkon služby neobdržela. Proti žalovaným se domáhá náhrady této škody z titulu regresu, neboť újma vznikla protiprávním jednáním třetí osoby. Újmou (škodou) na straně žalobkyně je jednoznačně výplata služebního příjmu po dobu pracovní neschopnosti zraněného policisty, nikoliv náhrada za ztrátu na služebním příjmu. Posléze uvedené soud podtrhuje, neboť je nutno rozlišovat mezi služebním příjmem jako takovým a náhradou za ztrátu na služebním příjmu.

29. V rámci skutkového stavu věci soud považuje za nutné ještě zmínit následující skutečnosti, které vyplynuly z řízení v návaznosti na to, kdy soud požadoval od žalobkyně vysvětlení k výši žalované částky, resp. jednotlivým položkám, které mají žalovanou částku představovat a upřesnění, zda žalovaná částka představuje s ohledem na tvrzené vyplacení služebního příjmu částku v čistých či v hrubých.

30. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že žalovaná částka , částka, je vyplaceným služebním příjmem, tedy bylo možno dovozovat, že se jedná o plnění policistou přijaté na jeho bankovní účet, jak posléze žalobkyně upřesnila. Žalovaná částka dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu představuje dvě položky, a to výplatu služebního příjmu za měsíc září 2020 ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a částku , částka, za měsíc říjen 2020 v období od , datum, do , datum, . V podání ze dne , datum, (ve spise na č. l. 174) žalobkyně specifikovala, že žalovaná částka ve výši , částka, je tvořena hrubou mzdou ve výši , částka, za měsíc září 2020 a částkou , částka, za měsíc říjen 2020,. Dále zdravotní pojištění ve výši , částka, za měsíc září 2020 a částka , částka, za měsíc říjen 2020. Dále pojistné na sociální zabezpečení ve výši , částka, za měsíc září 2020 a částka , částka, za měsíc říjen 2020. Dále žalobkyně v podání uvádí „výše uvedené částky jsou uvedeny jako hrubá mzda v Kč, tedy finanční prostředky, resp. suma finančních prostředků vyjádřitelná v penězích, která byla reálně uhrazena z účtu žalobce na účet poškozeného policisty“.

31. V podání ze dne , datum, (ve spise na č. l. 183) žalobkyně vyčísluje čistý služební příjem v rámci kalendářního měsíce září 2020 a říjen 2020 tak, že za měsíc září 2020 obdržel prap. , jméno FO, čistý příjem ve výši , částka, , za měsíc říjen 2020 obdržel čistý příjem ve výši , částka, . Jelikož fond pracovní doby za měsíc září 2020 činil 164 hodin, doba neschopnosti ke službě 78 hodin a čistý příjem za měsíc září 2020 činil , částka, , činí služební příjem za dobu neschopnosti ke službě v měsíci září , částka, . Za měsíc říjen 2020 činil fond pracovní doby 164,5 hodin, doba neschopnosti ke službě 48,5 hodin a čistý příjem za měsíc říjen , částka, , činí služební příjem za dobu neschopnosti ke službě v měsíci říjen 2020 částku , částka, . „Celková částka za měsíc září 2020 a říjen 2020, která byla vyplacena od , datum, do , datum, , tedy činí , částka, “.

32. K citovaným podáním soud dovoluje poznamenat následující. Žalobkyně tvrdí (dle podání ze dne , datum, ), že hrubá mzda v Kč, kterou tvoří suma finančních prostředků (hrubá mzda, zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení) byla reálně uhrazena z účtu žalobkyně na účet poškozeného policisty. K tomu lze uvést, že hrubá mzda je základem pro výpočet mzdy, která je poté reálně policistovi vyplacena a tuto je možno považovat za mzdu čistou. Částky připadající na zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení se nedostaly do sféry policisty. Výplatní pásky poškozeného policisty dokládají, že zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení bylo z hrubé mzdy odečteno a reálně mu na účet byla vyplacena jiná částka než žalobkyní tvrzená. Za měsíc září 2020 bylo na bankovní účet poukázáno , částka, . Čistý příjem ve výši , částka, byl navýšen o další položky ve výplatní pásce uvedené (daňové zvýhodnění na děti a další). Obdobná situace je u výplaty za měsíc říjen 2020. Podle výplatní pásky činil čistý příjem policisty , částka, , na jeho bankovní účet bylo poukázáno , částka, . Pokud by bylo uvažováno o tom, co skutečně bylo policistovi na jeho bankovní účet vyplaceno žalobkyní, pak by se jednalo o částku , částka, za měsíc říjen 2020 a o částku , částka, za měsíc září 2020.

33. Žalobkyně ve svém podání ze dne , datum, vyčísluje čistý služební příjem za měsíc září 2020 a říjen 2020 a tvrdí, že policista , jméno FO, obdržel za září 2020 čistý příjem , částka, a za měsíc říjen 2020 čistý příjem , částka, , součtem by se jednalo o částku , částka, , která by měla představovat čistý služební příjem vyplacený policistovi. Uvedené tvrzení však nekoresponduje tvrzení v tomto řízení, že výplata služebního příjmu za měsíc září 2020 činila , částka, a za měsíc říjen , částka, (dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Celkově , částka, . Žalovaná částka zní na , částka, , když z částky , částka, žalobkyně odečítá částka , částka, , která byla uhrazena a představuje náhradu za ztrátu na služebním příjmu.

34. Žalobkyně dále tvrdí (v podání ze dne , datum, ), že služební příjem za dobu neschopnosti ke službě v měsíci září 2020 činil , částka, a za měsíc říjen 2020 ve výši , částka, . Tedy součtem částka , částka, , která dle tvrzení žalobkyně byla vyplacena.

35. Žalobkyně setrvala na svém návrhu v rozsahu požadovaného plnění ve výši , částka, , která představuje výplatu služebního příjmu poškozenému policistovi za dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, . Nárok v tomto rozsahu soud posuzoval. Návrhem je soud vázán a překročit plnění nemůže, neboť podmínky § 153 odst. 2 o. s. ř. nejsou naplněny. Pokud by soud vycházel z toho, že poškozený policista obdržel za měsíc září 2020 čistý příjem ve výši , částka, a za měsíc říjen 2020 čistý příjem ve výši , částka, , kdy čistý příjem je možno považovat dle konstrukce žalobkyně za tu část, v rámci, níž by měl žalobkyni poskytnout výkon služby, pak uvedená částka je částkou převyšující částku žalovanou. Shora naznačeno, že soud je návrhem vázán a překročit návrh nemůže.

36. Pokud by soud vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že za dobu pracovní neschopnosti byl vyplacen poškozenému policistovi služební příjem ve výši , částka, za měsíc září 2020 a ve výši , částka, za měsíc říjen 2020 ( dle podání žalobkyně ze dne , datum, ), pak součtem by byla žalovaná částka , částka, .

37. Nárok žalobkyně nebyl posouzen jako důvodný co do základu. Nepřistoupil soud k další výzvě žalobkyně k precizaci žalobních tvrzení v zájmu hospodárnosti řízení.

38. Právní posouzení věci.

39. Podle § 100 odst. 1 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu způsobenou služebním úrazem.

40. Podle § 101 citovaného zákona příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.

41. Podle § 112 odst. 1 citovaného zákona příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

42. Podle § 124 odst. 5 citovaného zákona příslušníkovi se poskytuje služební příjem a) po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

43. Podle § 2894 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

44. Podle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

45. Podle § 2917 obč. zák. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.

46. Podle § 2915 odst. 1 obč. zák. je-li k náhradě škody zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě a nelze určit, která osoba škodu způsobila.

47. Podle § 2951 odst. 1 obč. zák. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, a nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

48. Podle § 2952 obč. zák. hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

49. Použitá judikatura.

50. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

51. Návrh žalobkyně soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností. Přihlédl k provedenému dokazování. Důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Právní posouzení věci bylo založeno v režimu služebního zákona zák. č. 361/2003 Sb. jak shora uvedeno s přihlédnutím k ustanovení obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. Předmět sporu byl vymezen skutkovým tvrzením o tom, že žalobkyni vznikla skutečná škoda výplatou služebního příjmu poškozenému policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti v důsledku služebního úrazu. Služební úraz byl zaviněn protiprávním jednáním žalovaných v postavení 2) žalovaného řidiče motorového vozidla a v postavení 1) žalované provozovatele předmětného vozidla. Žalobkyně vyplatila poškozenému policistovi v době pracovní neschopnosti služební příjem. Tím se zmenšil její majetek vyplacený z jejích zdrojů, když toto poskytnuté plnění nebylo kompenzováno výkonem služby policisty. Škoda je vyjádřena v penězích. Tedy na straně jedné výplata služebního příjmu zraněnému policistovi v podobě služebního příjmu, na straně druhé žalobkyně neobdržela protiplnění oproti vyplacenému čistému služebnímu příjmu v podobě výkonu služby. Žalobkyně plnila zákonné povinnosti, kdy služební příjem policistovi vyplácela. Nebýt služebního úrazu policista by nebyl v pracovní neschopnosti. Žalobkyně by vyplatila služební příjem. Oproti tomu by obdržela výkon služby. Žalovaní svým protiprávním jednáním způsobili vznik škody na straně žalobkyně. Žalobkyně vyplatila služební příjem a proti žalovaným se domáhá regresu, tedy náhrady toho, co poškozenému policistovi vyplatila, ač výplata služebního příjmu nebyla kompenzována výkonem služby.

52. V obecné rovině je možno uvést, že škoda je vykládána jako újma, která nastává v majetkové sféře poškozeného a která je objektivně vyjádřena všeobecným ekvivalentem, tedy penězi. Žalobkyně v tomto řízení vystupuje jako poškozený. Nárok uplatňuje v penězích z titulu škody skutečné. V této souvislosti lze zmínit skutečnost vyplývající ze služebního zákona o tom, že služební příjem je finanční odměnou příslušníka, která mu náleží za výkon služby a v zákonem uvedených případech též, pokud službu nevykonával. ( § 112 odst. 1). Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zák. č. 361/2003 Sb. umožňuje poskytnutí služebního příjmu ve zvláštních případech dle dikce § 124 odst. 5 citovaného zákona. Příslušníkovi se poskytuje služební příjem po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény nebo nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.

53. Žalobkyně založila skutková tvrzení na tom, že vyplácela policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti ke službě služební příjem a plnila tak své zákonné povinnosti. Výplatou služebního příjmu jí vznikla škoda, neboť neobdržela proti vyplacenému služebnímu příjmu protiplnění v podobě výkonu služby.

54. Žalobkyně služební příjem poskytovala v rámci své zákonné povinnosti podle § 124 odst. 5 písm. b) zák. č. 361/2003 Sb. Důsledkem protiprávního jednání žalovaných je zranění policisty, tedy ve vztahu mezi žalovanými a zraněním policisty je možno dovodit vztah příčiny a následku. Policistu je možno považovat za poškozeného, jemuž vznikla škoda (újma) na zdraví. Protiprávním jednáním žalovaných bylo zasaženo do absolutního práva poškozeného.

55. Žalobkyně se za poškozenou považuje v situaci, kdy tvrdí, že jí vznikla škoda výplatou služebního příjmu policistovi po dobu jeho pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost nastala v důsledku úrazu, který policista utrpěl jako následek protiprávního jednání žalovaných (zraněn při dopravní nehodě dne , datum, ). Výplata služebního příjmu nebyla kompenzována výkonem služby. Majetek žalobkyně se snížil a žalobkyně má proti žalovaným právo postihu (§ 2917 obč. zák.).

56. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zák. č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní úpravu regresního nároku mezi přímým škůdcem a státem, jakožto tím, kdo je povinen k náhradě škody. Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jehož se žalobkyně dovolává, není dle názoru soudu použitelné na projednávanou věc. Citovaný judikát řešil skutkový stav týkající se náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení pracovní neschopnosti. Dospěl k závěru, že regres podle § 2917 obč. zák. může být úspěšně uplatněn za předpokladu, že poškozenému byla škoda skutečně nahrazena tím, kdo mu za ní odpovídá a vznikla v příčinné souvislosti s jednáním přímého, tedy skutečného škůdce. Tedy jsou-li splněny předpoklady odpovědnosti přímého škůdce k náhradě škody podle obč. zák. V posuzované věci byla poškozenému příslušníkovi , právnická osoba, , jenž utrpěl služební úraz při dopravní nehodě způsobené žalovanou, dovolatelkou nahrazena ztráta na služebním příjmu z titulu její objektivní odpovědnosti za škodu ve smyslu § 100 odst. 1 a § 101 zák. o služebním poměru. Dovolatelka následně uplatnila postih proti žalované, která vznik této škody údajně způsobila. Judikát dospívá k závěru, že jestliže zák. č. 361/2003 Sb. ani jiný právní předpis neobsahuje zvláštní právní úpravu regresního vztahu mezi přímým škůdcem a státem, jakožto tím, kdo je povinen k náhradě škody, může se stát - Česká republika prostřednictvím příslušného bezpečnostního sboru domáhat postihu vůči takovému škůdci za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 obč. zák. Toto ustanovení zakládá soukromoprávní vztah, ve kterém stát vystupuje jako právnická osoba v rovném postavení s druhou stranou tohoto soukromoprávního vztahu, nikoliv jako orgán veřejné moci, který by z pozice nadřízenosti autoritativně rozhodoval o právech a povinnostech druhé strany právního vztahu. Neuplatní se zde proto veřejnoprávní princip legality dle článku 2 odst. 3 Ústavy České republiky a není proto třeba, aby stát byl k uplatnění regresního nároku oprávněn či zmocněn veřejnoprávním předpisem. Na věci nic nemění ani skutečnost, že povinnost státu, bezpečnostního sboru k plnění poškozenému policistovi vznikla v důsledku objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou policistovi při výkonu služby a že tato povinnost vyplývá z veřejného práva.

57. Závěry citovaného judikátu dle názoru soudu není možno na projednávanou věc aplikovat. Důvodem je skutečnost, že citovaný judikát řešil skutkový stav týkající se náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení pracovní neschopnosti k výkonu služby (§101 odst. 1 písm.a) zák. č. 363/2003 Sb. ). Souzená věci se týká výplaty služebního příjmu podle § 124 odst. 5 citovaného zákona po dobu trvání pracovní neschopnosti.

58. Soud tedy uzavřel, že rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, není aplikovatelné na souzenou věc. Žalobkyně se nemůže domáhat uplatněného nároku za použití obecné úpravy regresu podle § 2917 obč. zák.

59. V souzené věci soud shledal použitelnost rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Citovaný judikát řešil skutkově shodnou situaci, kdy nárok představoval škodu, která vznikla výplatou služebního příjmu po dobu pracovní neschopnosti příslušníka policie, jenž utrpěl služební úraz při dopravní nehodě způsobené žalovanou. Byť odvolací soud nahlížel na danou věc v právním posouzení zák. č. 186/92 Sb. (dnes zák. č. 361/2003 Sb.) ve spojení se zák. č. 32/57 Sb. soud je názoru, že je možno judikát aplikovat na danou věci. Dovolací soud dospěl k závěru, že po dobu neschopnosti policisty k výkonu služby nenáležely policistovi nemocenské dávky a služební příjem je nahrazoval. Pokud zákon o služebním příjmu hovoří o náhradě za ztrátu na služebním příjmu, nelze považovat služební příjem vyplácený policistovi po dobu neschopnosti pro výkon služby za škodu, která vznikla v důsledku služebního úrazu policisty, byť zaviněného protiprávním jednáním třetí osoby. Rozdíl mezi postihem v případě škody způsobené policistovi a jinému zaměstnanci je odůvodněn zvláštním charakterem služebního poměru. Služební poměr policisty je typickým právním poměrem státně zaměstnaneckým veřejnoprávním. Vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře, a to rozhodnutím o přijetí. Po celou dobu svého průběhu se výrazně odlišuje od poměru pracovního, který je naopak typicky poměrem soukromoprávním, v němž účastníci mají rovné postavení. Odvolací soud uzavřel, že nárok na výplatu služebního příjmu po dobu neschopnosti ke službě má povahu nároku obdobného nároku na nemocenské. Vyplacením tohoto služebního příjmu nevzniká žalobkyni postižní právo na jeho náhradu proti žalované, která odpovídá za škodu vzniklou policistovi. Žalobkyní zdůrazňované rozpočtové souvislosti nemohou na uvedených závěrech nic změnit.

60. S ohledem na vyjádřené právní posouzení soud dospěl k závěru, že nárok není možno v tomto řízení přiznat. Žalobkyni nesvědčí právní titul – tvrzená škoda. Vyplacený služební příjem po dobu pracovní neschopnosti není škodou. Žalobkyně nemá právo postihu proti žalovaným, kteří za škodu vzniklou policistovi odpovídají. Návrhu žalobkyně soud nemohl vyhovět. Návrh v celém rozsahu zamítl.

61. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil, že žalobkyně nebyla účastníkem úspěšným. Oproti tomu uspěli žalovaní. Měli by proti žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k bránění práva. Žalovaní se tohoto práva výslovně vzdali. Soud proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno.