13 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení výživného

I. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 115 192 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně zahájila řízení, v němž se domáhala určení výživného pro svou osobu – nerozvedenou manželku s odůvodněním, že majetková situace manželů není stejná. Uvedla, že [datum] byla donucena nedobrovolně opustit společnou domácnost. Manželem byla dne [datum] napadena. Původně požadovala výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně. Posléze vzala žalobu do částky 7 000 Kč měsíčně výživné od podání žaloby zpět (podáním ze dne [datum]). Následně vzala žalobu do částky 8 000 Kč měsíčně od [datum] do budoucna zpět (dle podání ze dne [datum]) a poté do částky 8 Kč dle podání ze dne [datum].

2. O procesních úkonech žalobkyně bylo soudem rozhodnuto usnesením ze dne 6. 4. 2022, č. j. 13 C 194/2021 – 185.

3. Předmětem řízení vymezila žalobkyně nárok na výživné za období od [datum], tedy od podání žaloby do dne [datum] v celkové částce 115 192 Kč při měsíčním výživném 8 000 Kč. V mezidobí došlo k tomu, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno. Žalobkyně proto nárok v tomto řízení vymezila rozhodným obdobím, kdy manželství účastníků trvalo. Žalobkyně setrvala v uvedeném rozsahu na podané žalobě a navrhuje, aby žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení v měsíčních splátkách ve výši 8 000 Kč.

4. Žalovaný nárok neuznal, se žalobou nesouhlasil a navrhl v celém rozsahu zamítnutí. Poukázal na majetkovou situaci obou účastníků. Odmítl, že by dosahoval žalobkyní tvrzeného příjmu, neboť žalobkyně nesprávně vychází pouze z faktur žalovaným vydaných, nezohledňuje však jeho výdaje, nejen výdaje osobní, ale i výdaje podnikatele. V zásadě žalovaný se ocitá v mínusových částkách, př. jeho příjmy se rovnají výdajům. Zdůraznil, že majetková situace obou účastníků byla podrobně zjišťována v opatrovnickém řízení, které se týkalo úpravy rodičů k nezletilým dětem a poukázal na tam uvedená zjištění a dokazování. Žalovaný své stanovisko nezměnil a setrval na zamítnutí žaloby.

5. Nárok žalobkyně v tomto řízení uplatněný soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností, přihlédl k provedenému dokazování. Důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Právní posouzení věci soud učinil v režimu obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb., jak bude dále rozvedeno.

6. Při svém rozhodování soud částečně vycházel ze skutečností, které mezi účastníky byly nesporné, a to v tomto rozsahu. V období od [datum] do [datum] trvalo manželství účastníků. Pravomocně bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2022, č. j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum], jak dokládá rozsudek ve spise [spisová značka]. Nesporným byly dále učiněny skutkové okolnosti týkající se výdajů žalovaného, a to měsíčně nájemné 8 500 Kč, telefon, internet, rádio a televize ve výši 2 000 Kč. Jídlo a stravování 5 000 Kč. Životní a jiná pojištění 1 300 Kč, zdravotní a sociální pojištění 5 600 Kč, pronájem chaty 1 000 Kč, výživné na nezletilé děti 7 000 Kč, výdaje na psa 1 000 Kč, půjčky ve výši 7 500 Kč, výdaje na podnikání 6 000 Kč.

7. Další skutečnosti vyplynuly z těchto důkazů. V prohlášení o osobních a majetkových a výdělkových poměrech žalobkyně označila svůj příjem dle dohody o provedení práce u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [obec a číslo], [PSČ] [obec], jako pomocné práce gastronomie ve výši 10 000 Kč měsíčně čistých. Příjmy u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] na základě dohody o provedení práce měsíčně 4 000 Kč od prosince 2021. [příjmení] přídavky, příspěvky na bydlení. V prohlášení dále uvedla měsíční výdaje na nájemné 11 800 Kč, dluhy ve výši 39 000 Kč (kauce na byt věřitele [jméno] [příjmení], měsíční splátkou 500 až 1 000 Kč, splatnou do roku 2025).

8. Listinou (ve spise na č. l. 74 ve spojení s listinou na č. l. 75) žalovaný předkládá úhradu za žalobkyni na exekuční řízení ve věci exekuce [spisová značka], Exekutorský úřad Praha 5, JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. platbou 9 360 Kč. Žalovaný uvedl, že se jednalo o výlučný dluh žalobkyně.

9. Ve spise na č. l. 76 až 79 žalovaný předložil faktury jím vystavené z titulu podnikání. Fakturou [číslo] vyúčtovány svářečské práce na 41 880 Kč bez DPH, vystavená [datum]. Faktura vystavená [datum], účtována výroba ocelové nádrže na částku 61 920 Kč. Faktura vystavená [datum] na zámečnické práce ve výši 38 400 Kč. Faktura vystavená [datum] na opravu nerezové nádrže částkou 19 200 Kč. Faktura vystavená [datum] účtovány svářečské práce na 33 120 Kč. Faktura vystavená [datum] na zámečnické práce ve výši 24 000 Kč. Faktura vystavená [datum] na potrubářské práce ve výši 11 200 Kč. Faktura vystavená [datum] za výrobu ocelové konstrukce částka 33 600 Kč. 10. [příjmení] přiznání žalovaného za kalendářní rok 2021 (ve spise na č. l. 80 a následující), podnikatelská činnost [celé jméno žalovaného], zámečnictví, [IČO], vyčísluje příjmy částkou 641 050 Kč, výdaje 512 840 Kč, dílčí základ daně 128 210 Kč.

11. Komunikace mezi účastníky byla předložena formou SMS zpráv ve spise na č. l. 83 až 87.

12. Z připojeného spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno zahájení řízení o rozvod manželství podané [celé jméno žalovaného]. Manželství bylo rozvedeno pravomocným rozsudkem ze dne 27. 6. 2022, č. j. 14 C 225/2021 – 110. Rozsudek je opatřen doložkou právní moci dne [datum].

13. Z přílohového spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh na úpravu péče a výživy k nezletilým dětem [celé jméno žalovaného], [datum narození], nezletilému [příjmení] [celé jméno žalovaného], [datum narození] pro dobu před rozvodem a pro dobu po rozvodu manželství. Soud vedl řízení, které skončilo rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 6. 2021, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2021, č. j. [číslo jednací]. Z odůvodnění rozsudku bylo možno seznat, že soud se zabýval zjišťováním majetkových poměrů obou rodičů pro účely rozhodnutí o vyživovací povinnosti. [příjmení] jiné shledal, že z nabídek volných pracovních míst odpovídajících vzdělání matky i otce u Úřadu práce zjistil odvolací soud, že by matka mohla dosahovat potencionálního příjmu ve výši 20 000 až 25 000 Kč měsíčně hrubého a otec ve výši 22 000 Kč hrubého. Výživné pro nezletilého [jméno] bylo stanoveno částkou 4 000 Kč měsíčně a na nezletilého [jméno] částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] Odvolací soud konstatoval, že dluh na výživném pro nezletilé děti za období od [datum] do [datum] nevznikl.

14. Žalobkyní předložená nájemní smlouva (ve spise na č. l. 100) je datována [datum]. Žalobkyně se stala nájemkyní bytu o celkové výměře 100 m2 ve 3. patře nemovitosti [adresa] v části obce Dubí 1, zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice. Nájemné bylo stanoveno částkou 8 000 Kč měsíčně a zálohy na služby představující vodné ve výši 1 000 Kč měsíčně.

15. Listinou žalobkyní předloženou (ve spise na č. l. 101) - plán záloh a plateb na budoucí období dokládá měsíční zálohu na elektřinu ve výši 800 Kč měsíčně. Plán zahrnuje období od [datum].

16. Plán záloh a plateb na budoucí období (na č. l. 102) dokládá platby záloh na zemní plyn ve výši 1 940 Kč měsíčně od [datum] a počínaje [datum] ve výši 2 000 Kč měsíčně do období [datum] pro žalobkyni.

17. Pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] žalobkyně doložila dohodou o provedení práce ze dne [datum] na období od [datum] do [datum], ze dne [datum] do období od [datum] do [datum], ze dne [datum] na období od [datum] do [datum].

18. Pracovní poměr u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] – dohoda o provedení práce, byla žalobkyní předložena na období od [datum] do [datum].

19. Výpisy z účtu [právnická osoba], o pohybech na účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] dokládají příjmy a výdaje žalovaného, zejména pak dokládají splátky úvěru s přihlédnutím k tomu, že o splátkách žalovaného mezi účastníky nebylo sporu.

20. Žalobkyní předložené výplatní pásky (č. l. 172 až 183) dokládají čistý příjem ve výši 10 00 Kč měsíčně od zaměstnavatel [jméno] [příjmení] za období od července 2021 do prosince 2021, od ledna 2022 do června 2022.

21. Poštovní poukázky žalobkyní předložené (ve spise na č. l. 184) dokládají platby žalobkyně na elektřinu ve výši 800 Kč, stvrzenka – poštovní poukázka ze dne [datum], nájem ve výši 9 000 Kč + vodné, poštovní poukázka ze dne [datum], záloha na plyn 1 940 Kč za září 2021 poštovní poukázkou ze dne [datum].

22. Z tvrzení žalobkyně a jejích přednesů v průběhu řízení vyplynulo, že byla nucena odejít ze společné domácnosti. Má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Její příjem se pohybuje v rozmezí od 17 000 Kč do 22 000 Kč měsíčně, kdy se jedná o příjmy na základě dohod a možnosti příjmu tzv. spropitného, kdy vykonává práce v gastronomii. Pracovat na plný pracovní úvazek nemůže s ohledem na zdravotní stav syna. Výdaje měsíční vyčíslila na 15 000 až 16 000 Kč měsíčně. U žalovaného vychází ze sumy příjmů, které žalovaný pobíral v době, kdy žili v jedné domácnosti. Jeho příjmy posuzuje v částce minimálně 60 000 Kč měsíčně. Dále žalobkyně uvedl, že spropitné k příjmu z pracovního poměru se pohybuje v rozpětí 2 000 až 7 000 Kč a dále pobírá příspěvek na bydlení. Výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně je určeno pro nezletilé děti.

23. Žalovaný je podnikatelem. Má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, platí výživné ve výši 7 000 Kč dle rozsudku soudu. Výdaje osobní a výdaje podnikatele jsou mezi účastníky nesporné. <b>24. Právní posouzení věci.</b> 25. Podle § 697 odst. 1 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajištuje v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

26. Podle § 697 odst. 2 obč. zák. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

27. Podle § 911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

28. Podle § 913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

29. Podle § 913 odst. 2 obč. zák. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a to v míře v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

30. Podle § 922 odst. 1 obč. zák. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. U výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

31. V souzené věci je nárok žalobkyně založen na tvrzení, že v období, kdy trvalo manželství účastníků, byla její majetková situace výrazně nepříznivější oproti majetkové situaci žalovaného. Požaduje proto, aby žalovaný na její výživu přispíval. Rozhodným obdobím vymezila [datum], tedy den podání žaloby, do dne [datum], neboť v průběhu tohoto řízení, kdy výživné bylo původně uplatněno do budoucna, bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno. Soud tedy posuzoval nárok žalobkyně ve vymezeném rozhodném období ze zákonných hledisek. Posuzoval na straně jedné příjmy obou manželů, na straně druhé výdaje, rozsah jejich vyživovacích povinností. Přihlédl k tomu, že v rámci řízení o rozvod manželství a z rozsudku o rozvodu manželství nevyplývá, že by příčina rozpadu manželství spočívala na straně žalovaného, kdy žalobkyně tvrdila, že byla nucena společnou domácnost opustit a že se vůči ní žalovaný dopustil fyzického násilí. Rozsudek o rozvodu manželství ze dne 27. 6. 2022, č. j. [číslo jednací] konstatuje, že„ vzhledem k tomu, že se manželka k návrhu na rozvod manželství připojila, postupoval soud stejně jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Soud učinil závěr o skutkovém stavu o tom, že na straně manžela došlo k citovému odcizení, což v důsledku vedlo k rozvratu manželství, k podání návrhu na rozvod a připojení se k němu. Manželé spolu nežijí, nemají zájem setrvávat v manželství ani manželské soužití obnovit a chtějí se rozvést. Manželé spolu nežijí, nechovají k sobě hluboké citové pouto a soud proto dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, neboť nelze očekávat, že by v budoucnu ještě mohlo naplňovat svou funkci. Příčinou rozvratu manželství je citové odcizení na straně manžela“.

32. Žalobkyně ve vymezeném rozhodném období požaduje výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že v tomto rozsahu je její nárok opodstatněn k tomu, aby manželé měli v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Z výsledků provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně není osobou zdravotně znevýhodněnou, která by jí limitovala ve výkonu zaměstnání. Pobírá měsíčně 10 000 Kč od zaměstnavatele [jméno] [příjmení]. Dle dohody o provedení práce od zaměstnavatele [jméno] [příjmení] odměna sjednaná ve výši 300 Kč za provedení úkolu, splatná měsíčně. Předpokládaný rozsah prací 300 Kč. Žalobkyně uvedla, že měsíční příjem celkově dosahuje 17 000 až 22 000 Kč, kdy kromě příjmů z pracovních poměrů pobírá tzv. spropitné v rozpětí 2 000 až 7 000 Kč měsíčně. Žalobkyně plní shodně jako žalovaný vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, pobírá výživné od žalovaného ve výši 7 000 Kč měsíčně. Výdaje žalobkyně byly hodnoceny částkou 8 000 Kč nájemného, vodné 1 000 Kč, zálohy na elektřinu 1 940 Kč, resp. 2 000 Kč od [datum] a ve výši 800 Kč měsíčně na elektřinu. Žalobkyně dále popsala svoje výdaje měsíční na telefon ve výši 400 Kč, televize 250 Kč, internet 400 Kč, jízdné na dojíždění do práce 850 Kč měsíčně. Pro svou osobu má měsíční výdaje zhruba 2 000 Kč, v čemž je zahrnuta strava, hygiena, vitamíny či léky proti bolesti. Oblečení zhruba 500 Kč měsíčně.

33. Výdaje žalovaného mezi účastníky jsou nesporné ve výši 44 900 Kč. Žalovaný jako podnikatel vykázal v daňovém přiznání za rok 2021 příjmy ve výši 641 050 Kč, výdaje ve výši 512 840 Kč, základ daně z příjmů 128 210 Kč. Faktury žalovaným vystavěné nemohou vytvářet celkový pohled na jeho příjmy, neboť jsou pouze dílčí částí toho, jak hodnotit příjmy podnikatele. Žalovaný vystavil shora označené faktury, které však nemohou představovat v tam uvedeném rozsahu jeho čistý příjem, jak se žalobkyně mylně domnívá. Žalovaný to, co v rámci svého podnikání získá, na straně druhé vydává. Lze usuzovat, že žalovaný každý měsíc se dostává do kontokorentu. Objektivně tedy na jeho straně není situace, aby žalobkyni na její výživu přispíval. Již v rámci opatrovnického řízení soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že při hodnocení vzdělání žalobkyně i žalovaného by žalobkyně tak, jak vyplynulo ze zjištění Úřadu práce, by mohla dosahovat potencionálního příjmu ve výši 20 000 až 25 000 Kč měsíčně hrubého. Lze usuzovat ze skutečností a důkazů, v tomto řízení provedených a žalobkyní předložených ve spojení s jejím přednesem, že v zásadě téměř tohoto příjmu dosahuje. Žalovaný by mohl potencionálně dosahovat 22 000 Kč hrubého měsíčně. Tedy lze usuzovat, že majetková situace na straně obou manželů je téměř shodná. Nikoliv tak výrazně odlišná, jak se žalobkyně domnívá.

34. Provedeným dokazováním soud přijal závěr, že žalobkyni není možno přisvědčit v její úvaze o výši výživného, kdy jí požadovaná částka 8 000 Kč měsíčně v rozhodném období nenaplňuje zákonná kritéria, resp. ani jiná částka, se kterou by bylo možno uvažovat, není případná. Žalobě soud vyhovět nemohl. Rozhodl, jak ve výroku uvedeno o zamítnutí žaloby.

35. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, když vycházel z této úvahy.

36. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

37. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního jednání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

38. V posuzované věci s ohledem na výsledek řízení byl úspěšným účastníkem žalovaný. Měl by proti žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k bránění práva. Žalovaný byl zastoupen advokátem. Náklady s tím spojené by byly vnímány jako účelně vynaložené. Soud zohlednil ustanovení § 150 o. s. ř. Soud vnímá, že použití tohoto ustanovení je výjimečné a umožňuje, aby náhradu nákladů řízení soud jinak účastníku, který by právo měl, odepřel zcela nebo zčásti. Důvody pro odepření tohoto práva spočívají v zásadě ve dvou skutečnostech. Jedním z nich jsou okolnosti případu a druhým poměry účastníka, jemuž by měla být uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Okolnosti případu na straně žalobkyně soud neshledal. Vycházel z toho, že žalobkyně řízení zahájila s nedostatečným náhledem na danou věc, a to i s přihlédnutím k tomu, že si musela být vědoma výsledku opatrovnického řízení, v němž byla majetková situace osobu účastníků zjišťována. Další dokresluje i to, že původně požadované výživné 15 000 Kč měsíčně, vzápětí snížila o 7 000 Kč měsíčně. Tedy zhruba o polovinu původně žalované částky. Oproti tomu je soud názoru, že osobní a majetková situace žalobkyně založila úvahu soudu o tom, že žalovanému, byť jinak úspěšnému, nepřiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení. Majetková situace žalobkyně byla v tomto řízení zjišťována a je shora podrobně popsána. Lze z takto zjištěných skutečností a důkazů vycházet i v rámci úvahy o nákladech řízení. Soud rozhodl o nákladech řízení, jak ve výroku uvedeno.