13 C 245/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 650 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené náhrady dopravy sanitním vozem na záchytnou stanici dne 6. 12. 2018. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný, jemuž byla při ambulantním vyšetření dne 6. 12. 2018 naměřena hladina alkoholu v krvi ve výši 2,54 promile, byl po indikaci ošetřujícím lékařem téhož dne v doprovodu sanitáře převezen sanitním vozem na záchytnou stanici žalobkyně, což mu bylo žalobkyní vyúčtováno částkou 2 650 Kč splatnou dne 22. 1. 2019. Žalovaný byl opakovaně k úhradě písemně vyzýván. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně zajistila dne 6. 12. 2018 dopravu žalovaného do záchytné stanice k vyšetření ve smyslu § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění od 1. 6. 2017 (dále jen„ zákona o specifických zdravotních službách“). Podle § 89e odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách hradí osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, náklady na dopravu do záchytné stanice. Žalovaný svou povinnost uhradit náklady na dopravu nesplnil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 2 650 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 2 650 Kč od 23. 1. 2019 do zaplacení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.