13 C 75/2018

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kučerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalovaného zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti dražby

I. Návrh žalobce na určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby konané dne [datum], provedené dražebníkem [právnická osoba], sídlem [adresa žalované], [IČO], ohledně nemovitostí v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví], [stát. instituce], Katastrální pracoviště Blansko se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce zahájil řízení žalobou došlou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], kterou následnými doplňujícími podáními, zejména prostřednictvím ustanoveného zástupce upřesnil tím, že se domáhá určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby konané dne [datum] provedené dražebníkem [právnická osoba], sídlem [adresa žalované], [IČO], ohledně nemovitosti v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví], [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce se v průběhu řízení obsáhle vyjadřoval k jednotlivým skutečnostem, které dle jeho názoru způsobují neplatnost provedené dražby, v němž došlo k prodeji majetku, v němž společně se svou rodinou bydlí, užívá. Došlo k zcela protiprávnímu zásahu do jeho práv, když nemovitosti byly prodány dražbou v rámci insolvenčního řízení vedeného proti jeho matce [jméno] [příjmení], na niž bylo vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dlužnice byla postupem insolvenčního správce poškozena na svých právech. Nebylo postupováno v insolvenčním řízení v souladu se zákonem, když k prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě dal podnět věřitel společnost [právnická osoba], která však nebyla po právu zajištěným věřitelem. Pohledávka, která měla pro tohoto věřitele vzejít ze smluv o úvěru uzavřených s paní [příjmení], byly neplatné, antidatované, navíc k celému poskytnutí úvěru nedošlo. Dražba byla výsledkem zadržením, a trestného činu podvodu. Dlužnice jako osoba práva neznalá, nemohla uplatňovat svá práva, neboť insolvenční správce (v tomto nalézacím řízení 1. žalovaná) pohledávku ve výši přesahující [částka] nepopřela, ač tak předcházející insolvenční správkyně učinila, ale dříve než mohla v soudem stanovené lhůtě podat žalobu, byla z funkce odvolána věřitelským výborem, 1.) žalovaná byla jmenována novým insolvenčním správcem, ale kroky k popření pohledávky nečinila. Dlužnice potažmo žalobce, se aktivně starali o svá práva v okamžiku, kdy jim byl ustanoven zástupce z řad advokátů, neboť jako osoby práva neznalé a navíc nemajetné neměly jinou možnost předtím se ochrany svých práv domoci. Touto žalobou se proto žalobce domáhá nápravy křivd, které byly způsobeny na majetku. Zástupce žalobce v průběhu řízení se podrobně vyjadřoval k průběhu všech úkonů, které souvisely s uzavíráním úvěrových smluv. Naznačil, že se jedná o záležitost spletitou, která v současné době je řešena i v rámci trestního řízení vedeného na základě jeho podnětu. Žalobce uplatnil zásadní výhrady ohledně platnosti dražby spočívající v tom, že dražebník postupoval na základě neplatné smlouvy o provedení dražby, byla a je zde nejasnost kolem toho, zda šlo o dražbu dobrovolnou či nedobrovolnou v souvislosti s tím, žalobce dovozuje možnou kolizi obou typů dražeb. Zejména pak podvodem se měl vůči matce žalobce coby vlastníku nemovitosti provinit samotný dražební věřitel, tedy žalovaná 1.). Žalobce s dražbou neudělil souhlas, ač mu svědčí jak nájemní, tak předkupní právo k nemovitosti. Dražbu samotnou s ním nikdo neprojednal. Žalobce je provedením dražby fakticky připraven o dědictví, což je jím subjektivně vnímáno jako porušení jeho základních práv. Dále poukázal na to, že dražební vyhláška vykazovala obsahové vady, dražební vyhláška nebyla zveřejněna zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem.

2. Předmětnou žalobu žalobce podal za situace, kdy dle jeho názoru mu svědčí hmotné právo k uplatňování tohoto nároku podle zákona. Žalobce tvrdí, že je osobou aktivně legitimovanou k vedení tohoto sporu, neboť mu svědčí předkupní právo k předmětu dražby, a tudíž v souladu se zákonem mu mělo být zohledněno. Následně žalobce tvrdil, že nikoli předkupní právo, ale svědčí mu pro aktivní legitimaci právo osoby, která má právo na přednostní nabytí předmětu dražby, když v souladu se zákonem o veřejných dražbách takovéto oprávnění mu vyplývá ze skutečnosti, že k předmětným nemovitostem mu svědčilo nejen právo nájemní podle nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení] v postavení pronajímatelky. Současně mu právo svědčí ze smlouvy o zřízení předkupního práva uzavřené mezi týmiž účastníky dne [datum]. Žalobce podtrhl, že odepření přiznání aktivní legitimace v tomto sporu by bylo odepřením jeho práva na spravedlivý proces. V souladu se zákonnou úpravou § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. je třeba žalobce považovat za osobu oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby. Zákon výslovně kategorii takových osob nedefinuje. Nedefinuje ji ani judikatura. V tom případě je třeba se přiklonit k výkladu svědčícímu žalobci.

3. Žalovaní 1), 2), 3) ve shodě poukázali zejména na zásadní nedostatek na straně žalobce, který spočívá v tom, že mu nesvědčí aktivní legitimace k vedení tohoto sporu, neboť žalobce není možno považovat za žádnou z osob, které by aktivní věcná legitimace svědčila podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve spojení s § 17 citovaného zákona. Poukázali na to, že žalobce nejprve tvrdil, že mu svědčí předkupní právo k předmětným nemovitostem, přičemž žalovaní oponovali, že toto jeho právo nebylo v katastru nemovitostí zapsáno, tedy jako věcné právo zřízeno nebylo. Pokud následně žalobce tvrdil, že je osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, tak takovéto právní postavení mu nesvědčí, neboť argumenty na straně žalobce nelze přijmout a podřadit pod tento typ osob, které jsou aktivně legitimovány k podání žaloby na neplatnost dražby. Zákon v § 24 odst. 3 je svým výčtem taxativní a nelze okruh osob rozšiřovat. Navrhli tedy, aby žaloba byla zamítnuta pro nedostatek aktivní věcné legitimace. V ostatních tvrzených argumentech žalobce naznačili zejména, že insolvenční řízení proti [jméno] [příjmení] bylo vedeno v souladu se zákonem, navíc v rámci tohoto nalézacího řízení není soud oprávněn zkoumat existenci pohledávky, neboť ta byla v insolvenčním řízení přezkumu podrobena a nikdy jiný, než insolvenční soud takové oprávnění nemá.

4. Podanou žalobu soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností. Důkazy v řízení provedené hodnotil podle § 132 o. s. ř. a to se zaměřením, zda žalobce je nositelem hmotného práva k podání této žaloby, když jednoznačně předmětem řízení je žaloba na určení neplatnosti veřejné dražby podle zákona č. 26/2000 Sb.

5. Naléhavý právní zájem na této určovací žalobě vyplývá přímo ze zákona, když dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách lze u soudu uplatnit právo na určení neplatnosti dražby do 3 měsíců ode dne konání dražby, jinak toto právo zaniká.

6. V této fázi soud naznačuje, že dalšími argumenty, které žalobce v řízení tvrdil ve vztahu k důvodu neplatnosti dražby se soud nezabýval s ohledem na prvotní posouzení, které soud musel učinit, a to zda žalobci svědčí hmotné právo k vedení tohoto sporu, tedy zda žalobce má aktivní legitimaci k vedení sporu. Soud posuzoval zda zákon žalobci takové právo přiznává, tedy zda je žalobce osobou, která se může této neplatnosti domáhat.

7. Žalobce řízení v dané věci zahájil žalobou došlou soudu dne [datum]. Namítá neplatnost dražby provedené dne [datum]. Z hlediska včasnosti soud dovodil, že podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách byla žaloba podána do 3 měsíců ode dne konání dražby, tedy lhůtu k jejímu podání žalobce nezmeškal.

8. Při posuzování toho, zda žalobce je osobou aktivně legitimovanou k vedení sporu, soud vycházel při právním posouzení věci ze zákona č. 26/2000 Sb. zákon o veřejných dražbách, když je zřejmé, že předmětná dražba byla dražbou veřejnou, o čemž svědčí předložený protokol o provedené dražbě ze dne [datum], smlouva o provedení dražby a zejména pak dražební vyhláška ze dne [datum], předmět dražby byl v dražební vyhlášce vymezen.

9. Náležitosti dražby dobrovolné upravuje citovaný zákon v § 17.

10. Podle § 24 odst. 3 citovaného zákona, každý do, jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, nebo osobou k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a odst. 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5, odst. 6, § 19, § 20, § 23 odst. 1 – 10, § 25, a § 26 odst. 1, odst. 2, nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

11. Rozhodujícím pro posouzení dané věci ve vztahu k aktivní legitimaci žalobce byl výklad § 24 odst. 3 citovaného zákona a to okruh osob, jímž zákon přiznává právo domáhat se určení neplatnosti dražby. Citované ustanovení zákona vymezuje taxativním způsobem tři okruhy osob za podmínky, že provedením dražby bylo podstatným způsobem do práv těchto osob zasaženo. Podmínka podstatného zásahu do práv byla do citovaného zákona vložena teprve jeho novelu provedenou zákonem č. 315/2006 Sb., když tento není jedinou podmínkou pro aktivní věcnou legitimaci. Žalobce v takovémto řízení musí být rovněž jednou z oprávněných osob uvedených v § 24 odst. 3.

12. Rozborem jednotlivých kategorií osob, kterým zákon přiznává postavení osoby oprávněné k podání žaloby je možno uvést následující. Žalobce nebyl účastníkem dražby, nebyl ani navrhovatelem dražby. Žalobce své právo původně dovozoval z toho, že je osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, které mu bylo založeno tím, že se stal nájemcem předmětné nemovitosti podle uzavřené nájemní smlouvy. Současně mu bylo zřízeno právo doživotního užívání předmětné nemovitosti. Předkupní právo jako právo věcné nebylo pro žalobce zapsáno do katastru nemovitostí, jak bylo prokázáno výpisem prokazujícím stav ke dni [datum], tedy v období kdy byla konána dražba. Předkupní právo pro žalobce nebylo sjednáno ani ve formě smluvní. Pokud by bylo prokázáno předkupní právo smluvní, pak toto omezuje konání veřejné dražby dobrovolné, pouze pokud jde o předkupní právo zapsané v katastru nemovitostí, anebo právo zapsané v listinách, které osvědčují vlastnictví k věcem movitým, a které jsou nezbytné k nakládání s nimi (podle § 17 odst. 7 citovaného zákona). V případě, že by žalobci svědčilo zákonné předkupní právo, což ale nebylo v řízení prokázáno, pak insolvenční správce je vázán při zpeněžení majetkové podstaty takovým zákonným předkupním právem. V tom případě postupuje podle § 284 insolvenčního zákona. Taková práva musejí být při prodeji majetkové podstaty respektována, tedy zákonná předkupní práva vymezená v § 1124 a § 1125 občanského zákoníku. Podle § 284 odst. 2 insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.) zákonnými předkupními právy je insolvenční správce při zpeněžování majetkové podstaty vázán. Smluvními předkupními právy není insolvencí správce při zpeněžení majetkové podstaty vázán.

13. Podle § 284 odst. 3 insolvenčního zákona, insolvenční správce je při zpeněžení majetkové podstaty vázán zákonným předkupním právem nájemcem bytu, kterým je fyzická osoba k jednotce zahrnuté do majetkové podstaty při jejím prvním převodu podle § 1187 občanského zákoníku.

14. Situaci shora předvídanou v osobě žalobce soud neshledal. Žalobce nemohl proto považovat za osobu, které by podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách svědčilo předkupní právo k předmětu dražby.

15. Tvrdil-li žalobce, že je osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, tedy jako další okruh osob oprávněných k podání předmětné žaloby podle § 24 odst. 3 citovaného zákona, tak s tímto posouzením se soud rovněž neztotožnil při respektování práv žalobce na jejich ochranu. Žalobce toto své právo dovozoval, nejen ze svého právního vztahu k draženým nemovitostem, ale i výkladem § 24 odst. 3 citovaného zákona s přihlédnutím k tomu, že zákon výslovně takovouto kategorii osob nedefinuje a judikatura v tomto směru není. Je třeba se proto přiklonit k názoru žalobce. V opačném případě by byl ohrožen na výkonu svých základních práv, tedy právo vlastnit majetek, právo na spravedlivý proces v rámci tohoto práva na soudní a jinou ochranu. Žalobce je osobou dlužníku blízkou, je synem dlužnice [jméno] [příjmení], když v rámci jejího insolvenčního řízení byla nemovitost vydražena. Žalobce v nemovitosti dlouhodobě pobývá, má tam hlášený trvalý pobyt, má k předmětu dražby zmíněná práva, právo nájmu, právo doživotního užívání nemovitosti a provedením dražby byl výrazně na svých právech dotčen, respektive celá rodina. V nemovitosti i nadále bydlí. Za dané situace, dle názoru žalobce mu nelze odepřít postavení osoby oprávněné z přednostního nabytí předmětu dražby.

16. Z dikce ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách vyplývá jak již shora naznačeno taxativní výčet osob, jímž je umožněno domáhat se neplatnosti dražby. Musí se jednat o osobu, do jejíž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a dále se musí jednat o některou z osob vypočtených v § 24 odst. 3 citovaného zákona. Zákon nepodává definici osoby oprávněné z práva na přednostní nabytí předmětu dražby. Judikatorně tato otázka řešena nebyla. K výkladu této kategorie osob soud zohlednil komentář k zákonu o veřejných dražbách. Právo na přednostní nabytí předmětu dražby obdobně jako předkupní právo určitým způsobem limituje zpeněžení předmětu dražby v rámci dražby, neboť se i zde zásadně vyžaduje souhlas oprávněného s provedením dražby (komentář k § 17 odst. 5). I zde platí, že je-li předmětem dražby byt, či nebytový prostor, k němuž se váže dispoziční omezení v podobě práva nájemců na přednostní nabytí vlastnictví, pak přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají všechna práva na přednostní nabytí vlastnictví (§ 17 odst. 6). [příjmení] oprávněné z práva na přednostní nabytí předmětu dražby jsou proto s účinností od [datum] rovněž oprávněny domáhat se vyslovení neplatnosti veřejné dražby a mohou se tak domoci ochrany svých dražbou porušených práv. Institut práva na přednostní nabytí vlastnictví je zakotven toliko u jednotek (bytových i nebytových), které jsou ve vlastnictví právnické osoby, pokud je nájemcem bytu nebo nebytového prostoru společník nebo člen, který se osobně podílel prací nebo majetkovou účastí na pořízení domu, nebo bytu či nebytového prostoru, a to podle § 1188 odst. 1 občanského zákoníku. Vznikne-li totiž v domě ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví právnické osoby jednotka a je-li nájemcem této jednotky člen nebo společník této právnické osoby, který se podílel prací nebo majetkovou účastí na pořízení nemovité věci, lze vlastnické právo k jednotce převést jen na něho. Do [datum] platila obdobná právní úprava pouze pro tzv. družstevní byty a členy bytového družstva dle § 23 odst. 1 zákona o vlastnictví bytu (viz. komentář k zákonu o veřejných dražbách CHBeck 2019, str. 2013). Právo přednostního nabytí předmětu dražby svědčí toliko nájemcům bytu a nebytových prostor při vzniku jednotek v domě ve vlastnictví právnické osoby, nikoli nájemci rodinného domu ve vlastnictví fyzické osoby.

17. Žalobce dle názoru soudu není osobou, které by svědčilo právo na přednostní nabytí předmětu dražby s ohledem na výklad shora vyjádřený. Takové právo svědčí pouze nájemcům bytu či nebytových prostor při vzniku jednotek v domě ve vlastnictví právnické osoby, nikoli nájemci rodinného domu ve vlastnictví osoby fyzické. Aktivní legitimace vyplývá z hmotného práva. Není-li aktivní legitimace prokázána, nelze učinit jiný závěr, než žalobu zamítnout. Soud veden touto úvahou dospěl k závěru, že žalobci není možno přisvědčit a žalobu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace na straně žalobce zamítl. Rozhodl jak ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.

18. Dalšími žalobcem tvrzenými důvody neplatnosti veřejné dražby se soud již nezabýval, jak již shora v tomto rozsudku naznačil. Pokud neshledal, že žalobce není osobou aktivně legitimovanou, hmotné právo mu k podání žaloby nesvědčí, nelze se zabývat hmotněprávním posouzením důvodů neplatnosti dražby, není-li žalobce osobou, která má právo neplatnosti se domáhat.

19. Postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení, když vycházel z následující úvahy. Žalobce nebyl účastníkem ve sporu úspěšným, oproti tomu, uspěli žalovaní. Žalovaná 1) se práva na náhradu nákladu řízení vzdala. Soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, při posuzování právního vztahu a výsledku sporu mezi žalobcem a 1) žalovanou. Ve vztahu mezi žalobcem a 2) žalovanou soud rozhodl o nákladech řízení shodně, kdy žalovaná se k právu na náhradu nákladů řízení nevyjádřila. 3) žalovaná uplatnila proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že proti podané žalobě se bránila, vynakládala náklady na právní zastoupení. Současně zdůraznila, že proti žalobci vede spor, v němž se domáhá vyklizení předmětných nemovitostí, neboť se stala jejich vlastníkem, příklepem v rámci provedené dražby. Žalobce však činí právní kroky, věc se oddaluje a žalovaná nemůže se chopit svého vlastnického práva. Navíc na předmětné nemovitosti je žalovaná vázána uzavřenou smlouvou o úvěru, kterou plní. Soud zohlednil okolnosti případu podle § 150 o. s. ř. a poměry účastníků. Shledal, že jde o mimořádnou situaci, kdy žalované, ač úspěšná, bylo odepřeno právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Soud zohlednil, že žalobce je osobou výrazně nemajetnou, když uložením povinnosti nahradit náklady řízení by dle názoru soudu mohl být vážným způsobem ohrožen na své osobní, zejména majetkové situaci. Zohlednil, i skutečnost že žalobci s ohledem na nepříznivou majetkovou situaci byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Uvedené skutečnosti soud vzal v úvahu a rozhodl ve vztahu mezi žalobcem a 3) žalovanou o nákladech řízení jak ve výroku vedeno.