14 C 131/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem ulice ulice číslo , obec o zaplacení 16 775,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 5 775,30 Kč, vyčísleného úroku z prodlení ve výši 554,29 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 700 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 700 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 540 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 775,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný zažádal o půjčku na internetových stránkách [webová adresa] a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedl tzv. verifikační platbu, kdy ze svého účtu zaslal platbu do 1 Kč. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby všeobecné obchodní podmínky. [právnická osoba] po posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský účet žádost schválila a poskytla mu částku 16 000 Kč na účet, ze kterého zaslal verifikační platbu. Jelikož žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za upomínku, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalobkyně požadovala uhradit celkem částku 16 775,30 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny 13 700 Kč, smluvní pokuty 2 452,30 Kč (vyčíslená smluvní pokuta za období od [datum] do [datum]), paušálních nákladů na upomínání 150 Kč a dále nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč Tyto náklady mají představovat náklady na úkony mimosoudního vymáhání žalobkyně, jejichž výši stanovila v ceníku (má se jednat o náklady za 1 obyčejný dopis a 2 osobní návštěvy dlužníka). Dále žalobkyně požadovala uhradit vyčíslený úrok z prodlení ve výši 554,29 Kč (zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]) a dále úrok z prodlení z částky 13 700 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný přes upomínky dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené listiny nadepsané smlouva o úvěru [číslo] datované dne [datum] soud zjistil, že v této je uvedeno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela společnost [právnická osoba] jako věřitel s žalovaným jako klientem. Dále je uvedeno, že částka jistiny úvěru činí 4 000 Kč, celkem ke splacení 4 000 Kč, datum splatnosti [datum]. Úvěr měl být poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Dále bylo uvedeno, že v případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoliv část závazku je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a paušální poplatek ve výši 50 Kč za písemnou upomínku (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody a úroky z prodlení. Platby mají být hrazeny na bankovní účty věřitele, mj. účet [číslo]. V závěru se uvádí, že potvrzením tohoto textu klient navrhuje věřiteli uzavření smlouvy o úvěru a věřitel po ověření podmínek pro poskytnutí úvěru vyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy. Podmínkami čerpání je mj. identifikace klienta (zaslání kopie občanského průkazu a zaslání identifikační platby). Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů. Smlouva není nikým podepsaná, v závěru jsou pouze vytištěny název věřitele a jméno žalovaného.

6. Z další předložené listiny také nadepsané smlouva o úvěru [číslo] datované dne [datum] soud zjistil, že v této je uvedeno, že touto [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient mění a doplňují podmínky smlouvy o úvěru [číslo]. Je uvedena částka jistiny úvěru 16 000 Kč, celkem ke splacení 16 000 Kč, datum splatnosti [datum]. Jinak je text totožný jako u smlouvy o úvěru ze dne [datum], i zde je uvedeno, že klient je v případě prodlení povinen zaplatit smluvní pokutu a poplatky za upomínky. Ani tato listina není nikým podepsaná, v závěru jsou pouze vytištěny název věřitele a jméno žalovaného.

7. Z obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů bylo zjištěno, že tyto blíže upravují smluvní vztahy z úvěrových smluv. Ohledně uzavření smluv je uvedeno, že v případě on-line registrace je smlouva uzavřena okamžikem, kdy klient přijme návrh smlouvy a provede verifikační platbu, to platí v případě první smlouvy, při uzavření každé následující smlouvy je smlouva uzavřena okamžikem, kdy klient přijme návrh kliknutím na tlačítko„ uzavřít smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu.

8. Z předložených výpisů z účtu soud zjistil, že dne [datum] došla na účet společnosti [právnická osoba] [číslo] platba 0,11 Kč z účtu č. [bankovní účet], který byl veden na jméno žalovaného; platba došla s popisem„ změna účtu“. Dále dne [datum] byla z uvedeného účtu společnosti [právnická osoba] zaslána platba 4 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem„ půjčka od [webová adresa] [číslo]“ a dne [datum] byla z uvedeného účtu společnosti [právnická osoba] zaslána platba 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem„ dodatečná půjčka od [webová adresa] [číslo] N.3“.

9. Z dalšího výpisu z účtu č. společnosti [právnická osoba] [číslo] bylo zjištěno, že společnost zaslala dne [datum] platbu 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s popisem„ půjčka od [webová adresa] [číslo]“.

10. Ze zprávy [obec] spořitelny, a.s., ze dne [datum], kterou si vyžádal soud, bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl k [datum] žalovaný.

11. Z předložené upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že těmito společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. V upomínkách byla uvedena výše jistiny 16 000 Kč.

12. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo stanovení podmínek pro postupování pohledávek ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, přičemž k postupování mělo docházet na základě dílčích smluv. Ze společného prohlášení společnosti [právnická osoba] a žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že v této prohlásily, že na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek za dlužníky ze smluv o spotřebitelském úvěru, a to mj. pohledávky za žalovaným dle smlouvy [číslo].

13. Z oznámení o postoupení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalobkyně za společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávky z uvedené smlouvy na žalobkyni. Z plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto společnost [právnická osoba] zmocnila žalobkyni k vyrozumívání o postoupení pohledávky za společnost.

14. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, vyzvala jej k zaplacení a upozornila jej, že pokud dluh neuhradí, bude si žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla nacenění jednotlivých úkonů.

15. Dle podacího archu žalobkyně zaslala žalovanému zásilku dne [datum].

16. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žalovaného opakovaně vyzýval k zaplacení před podáním žaloby. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána dne [datum].

17. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání vyhotoveného žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že v této je uvedeno, že v souvislosti s předmětným dluhem žalovaného měla žalobkyně odeslat dopis dne [datum] a že měla proběhnout cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka ve dnech [datum] a [datum] Tyto cesty nejsou nijak doloženy.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

19. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že předložená smlouva o úvěru ze dne [datum] a smlouva o úvěru ze dne [datum] (fakticky změna smlouvy) byly uzavřeny. Tyto smlouvy nejsou nikým podepsané a žádný jiný důkaz neprokazuje, že tuto smlouvou žalovaný uzavřel. Dle těchto smluv měl být úvěr poskytnut až poté, co žalovaný zašle kopii občanského průkazu a identifikační platbu (v tomto ohledu se tak jedná spíše o nabídku na uzavření smlouvy než o samotnou smlouvu, když má být teprve věřitelem schválena). Avšak nebylo prokázáno, že žalovaný toto učinil. Doložená platba žalovaného v částce 0,11 Kč dne [datum] nemůže prokazovat uzavření smlouvy (resp. učinění nabídky), když tato smlouva měla být vyhotovena až dne [datum], jak je v ní uvedeno a jak tvrdí žalobkyně. Že touto platbou měla být smlouva (či návrh) potvrzena nelze dovodit ani z popisu platby, podle které byla důvodem platby změna účtu, není uvedeno, že by se mělo jednat o potvrzení smlouvy. Není vyloučeno, že se mohlo jednat o další smlouvu, takže nebyla verifikační platba vyžadována (jak vyplývá z obchodních podmínek), to ale nic nemění na tom, že nebylo prokázáno, že žalovaný smlouvu uzavřel. Ani u smlouvy (změny) ze dne [datum] její uzavření nic neprokazuje.

20. Zde je namístě uvést, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je samozřejmě možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena. Žádné z důkazů spolehlivě neprokazují, že žalovaný vyslovil souhlas s předloženým textem smlouvy. Jen to, že byly peněžní prostředky odeslány nebo to, že byl žalovaný k zaplacení upomínán, neprokazuje, že k uzavření předložené smlouvy došlo.

21. Bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] žalovanému zaslala dne [datum] částku 4 000 Kč a dne [datum] částku 7 000 Kč, což dokazují výpisy z účtu a zpráva banky, podle které předmětný účet patřil žalovanému. Poskytnutí dalších peněžních prostředků však prokázáno nebylo. Další dokládaná platba ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč s touto věcí zjevně nesouvisí, když nebyla zaslána na účet žalovaného a dle popisu se týkala jiné smlouvy. Výši poskytnuté částky nemůže prokazovat jen to, že žalobkyně v upomínkách uváděla dluh ve výši 16 000 Kč. Soud tedy konstatuje, že bylo prokázáno poskytnutí jen částky 11 000 Kč.

22. Dále má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni, což vyplývá zejména ze společného prohlášení o postoupení ze dne [datum] a z oznámení o postoupení ze dne [datum] ve spojení s plnou mocí, která žalobkyni opravňovala oznámit postoupení jménem postupitele.

23. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání, není na místě jednání odročovat proto, aby účastníkovi mohlo být poučení poskytnuto dodatečně. Neúčast na jednání jde k tíži žalobkyně.

24. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), avšak bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 11 000 Kč, hodnotil soud tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, který je žalovaný povinen vydat. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku; zde je nerozhodné, že pohledávka náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvě o postoupení její účastníci právně kvalifikovali (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 678/2009), tedy nikoliv ze smlouvy, ale z bezdůvodného obohacení. Žalobkyně je tedy oprávněna se dlužné částky domáhat.

25. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost tak nastane v den, kdy je dlužník věřitelem o plnění požádán. I když bylo předloženo více výzev k zaplacení (upomínky společnosti [právnická osoba], výzvy žalobkyně a jejího zástupce), nebylo prokázáno, že tyto byly žalovanému doručeny. Přitom právní jednání působí až okamžikem, kdy dojde adresátovi (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku). Opět zde platí, že se žalobkyně nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání těchto skutečností. Za první doručenou výzvu k placení tak soud považuje až žalobu v této věci. Ta byla žalovanému poprvé doručována spolu s elektronickým platebním rozkazem na adresu jeho trvalého pobytu dne [datum], tím se dostala do jeho dispoziční sféry a nehraje roli, že si žalovaný zásilku nevyzvedl. Tímto dnem tak nastala splatnost dluhu, od následujícího dne byl žalovaný v prodlení a byl povinen hradit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy shledal, že žalobkyně má nárok na zaplacení částky 11 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

26. Pokud jde o další nároky, které měly být sjednány ve smlouvě (smluvní pokuta, poplatky za upomínky), tak jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nelze mít za to, že by žalovanému z této smlouvy vznikly jakékoliv povinnosti. Pro neunesení důkazního břemene soud žalobu v této části shledal nedůvodnou.

27. Jako zcela zjevně nedůvodný pak soud hodnotí požadavek žalobkyně na náhradu nákladů, které jí měly vzniknout v souvislosti s vymáháním pohledávky. Žalobkyně ani netvrdí, že by právo na náhradu těchto nákladů bylo mezi účastníky (resp. mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) sjednáno (a samozřejmě uzavření smlouvy prokázáno nebylo, jak je uvedeno výše). Žádný právní předpis pak neumožňuje žalobkyni bez dalšího požadovat náhradu takových nákladů. Pro úplnost soud uvádí, že právo na náhradu takových nákladů nevyplývá ani z § 513 občanského zákoníku, který stanoví, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Toto ustanovení je totiž pouze definiční (stanoví, co se rozumí příslušenstvím pohledávky), jednotlivé uvedené nároky však nezakládá (např. v případě úroku z prodlení tak občanský zákoník činí v § 1970). Občanský zákoník pak žádnou povinnost hradit náklady spojené s uplatněním pohledávky nezakládá (není vyloučeno sjednání takové povinnosti, ale ze zákona nevzniká). Nemuselo by být zcela vyloučené posoudit takový nárok jako náhradu škody dle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, to však jen v případě, že by se jednalo o nároky, které žalobkyně musela vynaložit (pokud je vynaložila z vlastního rozhodnutí a nebylo to nezbytné, není zde příčinná souvislost mezi jednáním škůdce a vznikem této škody). Navíc právo na náhradu škody vzniklé prodlením s nesplněním peněžitého dluhu vzniká jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení (§ 1971 občanského zákoníku).

28. Nadto žalobkyně ani neprokázala, že jí fakticky vůbec nějaké náklady vznikly. Dostatečným důkazem vzniku těchto nákladů nelze považovat paušální nacenění provedené samotnou žalobkyní. Žalobkyně by musela prokázat, že jí s jednotlivými úkony skutečně reálně vznikly nějaké náklady. To se nestalo. A konečně, za situace, kdy má žalovaný trvalý pobyt na úřední adrese (jedná se o adresu Úřadu městského obvodu), což lze snadno zjistit, nelze považovat za účelné náklady spojené s cestou pracovníka na tuto adresu. Přitom nejpozději na první cestě musel pracovník zjistit, že se tam nachází Úřad a že tam žalovaný v žádném případě nebydlí. Druhá cesta tak již byla zcela nesmyslná. Samozřejmě vůbec nebylo prokázáno, že k tvrzeným cestám došlo, jak je uvedeno výše.

29. V každém případě požadavek na náhradu těchto nákladů nemá zákonný podklad a žalobkyně ani neprokázala, že by jí nějaké náklady vznikly, není tedy důvodný.

30. Zcela pro úplnost soud ještě uvádí, že žaloba nasvědčuje tomu, že žalovaný na dluh již něco uhradil, když dle tvrzení žalobkyně měla být žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, žalobkyně se však domáhá zaplacení jistiny jen 13 700 Kč. Žalobkyně však nic o úhradách neuvádí a bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že něco uhradil. Žádná úhrada prokázána nebyla.

31. Vzhledem k výše uvedenému tak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 11 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely rozhodnutí o nákladech řízení vyčíslil k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně byla úspěšná do částky celkem 11 290,90 Kč (jistina 11 000 Kč, vyčíslený přiznaný úrok z prodlení 290,90 Kč), neúspěšná do částky celkem 6 899,54 Kč (částka 5 775,30 Kč, vyčíslený zamítnutý úrok z prodlení 1 124,24 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 62 %, neúspěch 38 %, rozdíl činí 24 %, úspěšnější žalobkyně má tedy právo na náhradu 24 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 24 %, tj. 540 Kč.

33. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.