14 C 138/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 141 000 Kč s příslušenstvím a 2 986,67 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do zaplacení úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 141 000 Kč s vyčísleným úrokem ve výši 17 949,53 Kč, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 2 986,67 Kč a úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do [datum].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 117,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 141 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o povoleném debetu, kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 141 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně, žalovaný se rovněž zavázal uhradit účtované poplatky. Žalovaný byl oprávněn čerpat povolený debet průběžně. V souladu s obchodními podmínkami přistoupila banka dne [datum] k okamžitému zesplatnění dlužné částky. Bylo sjednáno, že pro případ prodlení je banka oprávněna připisovat úroky, poplatky i jiné náklady k jistině. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 141 000 Kč a vyčísleného smluvního úroku ve výši 17 949,53 Kč, a to za období do [datum]. Dále žalobkyně požadovala zaplatit smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z dlužné jistiny 141 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 141 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Následně v podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že při sepisu žaloby došlo k administrativní chybě a že uvádí žalobní návrh do souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Oproti žalobě nyní požadovala smluvní úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do [datum] a smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení. Toto podání soud dle obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, když v žalobě nebyla žádná neurčitost, kterou by bylo možno opravit. Případný omyl žalobce ohledně toho, co žalobou uplatnil, nepředstavuje vadu žaloby. Jelikož tímto podáním žalobkyně omezila žalobní návrh ohledně části požadovaných úroků, jedná se o částečné zpětvzetí žaloby ve smyslu § 96 odst. 1 o.s.ř. Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.

3. Další žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] a vedenou původně pod sp. zn. 14 C 153/2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 986,67 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se banka zavázala zřídit a vést bankovní účet a žalovaný se zavázal platit za poskytované služby poplatky dle platného ceníku. Z důvodu porušení smluvních povinností spočívajícím ve vzniku nepovoleného debetu původní věřitel dne [datum] odstoupil od smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyní. [právnická osoba] nabyla pohledávku za žalovaným na základě fúze sloučením se společností e [právnická osoba] Dlužná částka 2 986,67 Kč je tvořena poplatky po splatnosti, kdy se jedná o dlužné poplatky za výzvu k zaplacení dlužné částky a poplatky za vedení účtu.

4. Usnesením ze dne 26. 10. 2023, č. j. 14 C 138/2023-24, soud rozhodl o spojení věcí vedených pod sp. zn. 14 C 138/2023 a 14 C 153/2023 ke společnému řízení pod sp. zn. 14 C 138/2023.

5. Žalovaný se k žalobám nevyjádřil.

6. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

7. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

8. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Bylo dohodnuto, že součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky [název banky] Smlouvou se [název banky] zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Bylo sjednáno, že za bankovní operace náleží [název banky] úhrada poplatků a nákladů podle aktuálně platného ceníku. Klient byl povinen udržovat na účtu kladný zůstatek s tím, že pokud dojde ke vzniku záporného zůstatku a klient jej neprodleně neuhradí, je [název banky] oprávněna od smlouvy odstoupit.

9. Z kopie občanského průkazu s doložkou o ověření zaměstnancem [název banky] ze dne [datum] vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena při uzavření smlouvy.

10. Z listiny o základním nastavení účtu z [datum] vyplývá, že ji žalovaný podepsal, jinak z ní nebylo zjištěno nic podstatného.

11. Z žádosti o nastavení služby [název bankovní služby] [název bankovní služby] a telefonního čísla jako mobilní elektronický klíč SMS a protokolu o převzetí a užívání kódů [název kódu] a [název kódu], obojí ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovanému byly vygenerovány a předány uvedené kódy pro použití s mobilním elektronickým klíčem.

12. Z ceníku služeb [právnická osoba] [právnická osoba], účinného od 24. 9. 2007, vyplývá, jaké byly poplatky spojené s vedením osobního účtu.

13. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], bylo zjištěno, že zanikla dne [datum], a to v důsledku fúze sloučením se společností [právnická osoba], na kterou přešlo veškeré její jmění jako na nástupnickou společnost.

14. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum], reg. [číslo], bylo zjištěno, že tuto měla uzavřít [právnická osoba] s žalovaným. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve formě možnosti přečerpání (povolený debet) na běžném účtu č. [bankovní účet]. Maximální výše povoleného debetu činila 141 000 Kč, úroková sazba činila 21,9 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky a uhradit úroky a poplatky a náklady dle ceníku. Smlouva odkazovala na produktové podmínky pro úvěry ve formě přečerpání, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služeb jako součásti smlouvy. Přímo ve smlouvě byl mj. uveden poplatek za zaslání upomínky 500 Kč a poplatek za správu běžného účtu 250 Kč měsíčně. Bylo sjednáno, že celkový debet na účtu nesmí přesáhnout jeho celkovou povolenou výši. V čl. VII. bylo sjednáno, že klient je povinen splatit povolený debet nejpozději do jednoho roku. V případě splacení je klient oprávněn čerpat povolený debet opakovaně, přičemž v takovém případě je debet splatný vždy do jednoho roku od posledního splacení. Přímo součástí smlouvy byly produktové podmínky, ve kterých bylo mj. v bodech 5. a 6. sjednáno, že pokud na účtu vznikne nepovolený záporný zůstatek, je banka oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný nebo odstoupit od smlouvy. Pro případ ukončení smlouvy bylo v bodu 7.6. uvedeno, že v takovém případě je klient povinen hradit úroky a případně i úroky z prodlení až do úplného splacení úvěru. Z předložené smlouvy není zcela jasné, jak měla být žalovaným podepsána. Je tam uvedeno datum a čas, jméno žalovaného, jeho klientské číslo a identifikační číslo mobilního bankovnictví, takže patrně měla být uzavírána elektronicky prostřednictvím mobilního bankovnictví. Certifikační kód žalovaného však není vyplněn. V závěru se nachází sada znaků, snad nějaká forma elektronického podpisu, ale to zjevně za banku, když je až pod částí podpisu banky.

15. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od [datum] bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly práva a povinnosti mezi bankou a klienty ve smluvních vztazích týkajících se poskytování bankovních služeb.

16. Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby [účinnost] a od [datum] bylo zjištěno, že v tomto byly uvedeny poplatky za bankovní služby. V odst. 1.1. ceníků byly uvedeny měsíční paušální poplatky za účty [název účtu] dle jejich typu, a to jednak při aktivním využívání účtu ([název účtu] zdarma, [název účtu] 129 Kč), jednak pokud účet není aktivně využíván ([název účtu] 99 Kč, [název účtu] 250 Kč). V části 6. těchto ceníků byl uveden poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky 500 Kč.

17. Z výpisů z účtu (mimořádný výpis z účtu [číslo], výpisy z osobního účtu, výpis z povoleného debetu) včetně výpočtů kapitalizovaného smluvního úroku a dlužných poplatků bylo zjištěno, jak žalovaný s účtem nakládal, kdy a jak čerpal peněžní prostředky, jak splácel, jak mu byly účtovány úroky a poplatky. Žalovaný na účtu průběžné čerpal peněžní prostředky až do výše povoleného debetu a tyto následně také splácel. Na účtu byl naposled kladný zůstatek k [datum]. Od března 2022 byl na účtu nepovolený záporný zůstatek, když byla zcela vyčerpána jistina ve výši 141 000 Kč a dále byly připisovány poplatky a úroky, které již nebyly splaceny. K [datum] byla na účtu evidovaná dlužná jistina 141 000 Kč, dlužný smluvní úrok 17 949,53 Kč, dlužné poplatky 2 986,67 Kč. Z přehledu poplatků vyplývá, že dluh na poplatcích vyplývá z poplatků účtovaných od června 2018. Žalovanému byly v té době účtovány poplatky za výzvy k zaplacení dlužné částky po 500 Kč ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Dále byly účtovány poplatky za vedení účtu ve výši 129 Kč nebo 250 Kč.

18. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba], sdělovala žalovanému, že z důvodu prodlení s úhradou závazků prohlásila dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] (tj. číslo smlouvy o povoleném debetu ze dne [datum]) za okamžitě splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Z přehledu podacích čísel vyplývá, že prohlášení bylo dne [datum] odesláno.

19. Z odstoupení od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy, na jejímž základě pro žalovaného vede běžný účet č. [bankovní účet], a to z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek – pro vznik nepovoleného záporného zůstatku na účtu. Z přehledu podacích čísel vyplývá, že prohlášení bylo dne [datum] odesláno.

20. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne [datum] bylo zjištěno, že jejím předmětem byla úprava podmínek pro budoucí postupování pohledávek z [právnická osoba] na [právnická osoba], a.s.

21. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek z [právnická osoba] na [právnická osoba], a.s., přičemž pohledávky byly uvedeny v příloze smlouvy. Z této přílohy [číslo] bylo zjištěno, že jsou tam uvedeny pohledávky za žalovaným, a to pohledávka na osobním účtu č. [bankovní účet] ve výši 2 986,67 Kč a pohledávka z povoleného debetu, č. smlouvy [číslo], ve výši celkem 158 949,53 Kč (jistina 141 000 Kč, smluvní úrok 17 949,53 Kč). Z potvrzení o přijetí úplaty ze dne [datum] vyplývá, že úplata za postoupené pohledávky byla zaplacena.

22. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek ze [právnická osoba], a.s., na žalobkyni, a to pohledávek získaných od společnosti [právnická osoba] Pohledávky byly uvedeny v příloze smlouvy. Z této přílohy [číslo] bylo zjištěno, že jsou tam uvedeny pohledávky za žalovaným, a to na běžném účtu č. [bankovní účet] ve výši 2 986,67 Kč a další pohledávka ve výši 158 949,53 Kč.

23. Ze dvou vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v těchto sdělovala [právnická osoba] žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb k účtu č. [bankovní účet] a k postoupení pohledávky z povoleného debetu na tomto účtu na [právnická osoba], [právnická osoba]. Z přehledu podacích čísel vyplývá, že vyrozumění byla dne [datum] odeslána.

24. Ze dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v těchto sdělovala [právnická osoba], a.s. žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o osobním účtu č. [bankovní účet] a k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o povoleném debetu [číslo] na žalobkyni. Ze seznamu odeslaných oznámení vyplývá, že oznámení byla dne [datum] odeslána.

25. Z výzev k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v těchto zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek před podáním žaloby. Ze seznamu odeslaných výzev vyplývá, že tyto výzvy byly odeslány dne [datum].

26. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta k žádosti o úvěr ze dne [datum] nebylo zjištěno nic podstatného pro věc. Tento pouze obecně uvádí způsob posuzování úvěruschopnosti, uvádí se tam, že průměrné příjmy na běžném účtu byly ve výši 70 734 Kč a že nebyly pochybnosti o schopnosti klienta splácet úvěr.

27. Nic podstatného nebylo zjištěno ze sdělení dat o klientovi ze dne [datum], které zasílala [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba], když není zjevné, čeho se mají tato data týkat.

28. Nic podstatného nebylo zjištěno ani z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], když není zřejmé, proč byly předloženy, a z ničeho nevyplývá, že by se smlouva měla těmito podmínkami řídit (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb byla uzavřena s [právnická osoba] [právnická osoba]). Stejně tak z ničeho nevyplývá, proč by se smlouva měla řídit předloženými produktovými podmínkami [právnická osoba] účinnými k [datum]; ani z těch tak nebylo zjištěno nic důležitého pro věc.

29. Soudu byly dále předloženy kopie občanského průkazu žalovaného pořízené k [datum] a [datum], není však zřejmé, s čím mají souviset.

30. O pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.

31. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

32. Žalovaný uzavřel se společností e [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které byl pro něj veden účet č. [bankovní účet] (předmětná smlouva, kopie občanského průkazu z daného dne). [právnická osoba] [právnická osoba], zanikla dne [datum] v důsledku fúze sloučením se společností [právnická osoba] jako společností nástupnickou (výpis z obchodního rejstříku). Jak vyplývá zejména z předložených výpisů, účet následně vedla pod stejným číslem [právnická osoba] Dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba] smlouvu o povoleném debetu na tomto účtu (předmětná smlouva). I když předložená smlouva nebyla žalovaným podepsána, resp. z ní není zřejmé, zda ji žalovaný podepsal, tak z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaný po mnoho let účet aktivně užíval, debet čerpal a následně splácel, včetně účtovaných poplatků a úroků. Soud považuje za prakticky vyloučené, aby se to dělo, aniž by žalovaný smlouvu uzavřel. Proto má za prokázané, že k uzavření této smlouvy došlo.

33. Pokud jde o to, jak žalovaný čerpal a splácel peněžní prostředky a jaké úroky a poplatky mu byly účtovány, to vyplynulo z předložených výpisů a připojených výpočtů.

34. Dne [datum] [právnická osoba] prohlásila dluh ze smlouvy o povoleném debetu za okamžitě splatný ke dni [datum] a dne [datum] odstoupila od smlouvy o vedení běžného účtu, a to z důvodu prodlení s úhradou závazků a pro vznik nepovoleného záporného zůstatku na účtu (uvedené prohlášení a odstoupení).

35. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a vyrozumění o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávek ze smlouvy o poskytování bankovních služeb, včetně vzniklého debetu, na [právnická osoba], [právnická osoba].

36. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávek ze smlouvy o poskytování bankovních služeb, včetně vzniklého debetu, ze [právnická osoba], [právnická osoba], na žalobkyni.

37. Soud však nemá za prokázané, že [právnická osoba] zaslala žalovanému výzvy k zaplacení dlužné částky, za které byly účtovány poplatky. Tyto výzvy předloženy nebyly, z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že takové výzvy byly odeslány. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Jak vyplývá z uvedeného ustanovení, takové poučení se poskytuje zásadně na jednání a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži.

38. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy. S ohledem na datum uzavření smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb soud práva a povinnosti z této smlouvy posuzoval podle právních předpisů platných do [datum].

39. Soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena uvedená smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, kdy se jednalo o smlouvu o běžném účtu dle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku Touto smlouvou se [právnická osoba] [právnická osoba], zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté bankovní služby poplatky.

40. V důsledku fúze sloučením došlo k [datum] k zániku společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], přičemž její jmění přešlo na [právnická osoba], a to dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. [právnická osoba] tak vstoupila do právního postavení společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], a přešly na ni práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené s žalovaným.

41. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba] smlouvu o povoleném debetu, přičemž předmětem této smlouvy bylo umožnění přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu. Nejednalo se tedy o zcela novou smlouvu o úvěru, ale o změnu původní smlouvy o běžném účtu. Vzhledem k § 3028 odst. 3 o. z. je třeba i změnu právních poměrů, vzniklých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzovat podle dosavadních právních předpisů. Tuto smlouvu soud hodnotí jako platnou změnu závazku dle § 516 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přičemž možnost přečerpání prostředků na běžném účtu se podpůrně řídí úpravou smlouvy o úvěru (§ 711 obchodního zákoníku, § 497 a násl. obchodního zákoníku). Na základě této dohody tak žalovaný mohl čerpat peněžní prostředky z běžného účtu do mínusu až do výše stanoveného limitu a byl povinen hradit bance úroky a poplatky. Jelikož se jednalo o platnou změnu smlouvy o běžném účtu, byl žalovaný povinen nadále hradit poplatky dle této smlouvy, resp. dle všeobecných podmínek a ceníku [právnická osoba], na které smlouva o povoleném debetu odkazovala.

42. Ve smlouvě o povoleném debetu bylo sjednáno, že debet na účtu nesmí přesáhnout jeho celkovou povolenou výši. To však žalovaný porušil, když od března 2022 byl povolený limit překročen. [právnická osoba] byla dle smlouvy v případě vzniku nepovoleného záporného zůstatku oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Tohoto práva využila a prohlásila dluh za okamžitě splatný k [datum] (prohlášením o okamžité splatnosti ze dne [datum]). Pro úplnost lze poznamenat, že i kdyby dluh nebyl prohlášen za splatný, nastala by splatnost dne [datum], neboť splatnost debetu byla sjednána vždy do jednoho roku od posledního splacení, přičemž naposledy byl na účtu kladný zůstatek k [datum]. 43. [právnická osoba] dne [datum] od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb odstoupila pro vznik nepovoleného záporného zůstatku. K odstoupení ji pro tento případ opravňovala původní smlouva. Odstoupením došlo k zániku smlouvy (§ 351 odst. 1 obchodního zákoníku). Odstoupení však nemělo vliv na povinnost žalovaného hradit úrok z úvěru, když ve smlouvě o povoleném debetu bylo pro případ ukončení smlouvy sjednáno, že v takovém případě je žalovaný povinen hradit úroky až do úplného splacení úvěru.

44. Smlouvami o postoupení pohledávek byly pohledávky z uvedených smluv (fakticky z jediné smlouvy) postoupeny nejprve na [právnická osoba], [právnická osoba], a následně na žalobkyni, a to v souladu s § 524 obč. zák. Žalobkyně je tak oprávněna domáhat se nároků z těchto smluv.

45. Pokud jde o nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 141 000 Kč, tak bylo prokázáno, že žalovaný tuto částku vyčerpal z běžného účtu, přičemž splatnost této částky nastala k [datum], kdy byl dluh prohlášen za okamžitě splatný. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně má právo na hrazení úroku z prodlení dle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, § 517 odst. 2 obč. zák. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zaplacení jistiny 141 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] (když až od tohoto data žalobkyně úrok z prodlení požadovala) je tak žaloba důvodná.

46. Žalobkyně dále požadovala zaplatit smluvní úrok. Ve smlouvě o povoleném debetu byla sjednána povinnost hradit úrok ve výši 21,9 % ročně. Bylo prokázáno, že k datu zesplatnění, tj. k [datum], činil dlužný smluvní úrok 17 949,53 Kč. Jak již bylo uvedeno, bylo sjednáno, že i v případě ukončení smlouvy je žalovaný povinen hradit úroky až do úplného splacení úvěru. Zesplatnění debetu ani odstoupení od smlouvy tak nemělo vliv na povinnost žalovaného hradit smluvní úroky, tato trvá i nadále. Avšak v tomto případě se nepochybně jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dle § 122 odst. 4 tohoto zákona, v platném znění (který je třeba použít i na tento úvěr – čl. II odst. 1. zákona č. 186/2020 Sb.), platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný byl v prodlení od [datum], žalobkyně tak má nárok na úrok ve smlouvou sjednané výši do [datum] (90. den prodlení). Od následujícího dne má žalobkyně právo na úrok pouze ve výši stanovené zákonem, tj. 15 % ročně.

47. Pokud jde o požadované dlužné poplatky ve výši 2 986,67 Kč, tak jak ve smlouvě o poskytování bankovních a dalších služeb, tak ve smlouvě o povoleném debetu, byla sjednána povinnost hradit poplatky. Přímo ve smlouvě o povoleném debetu byly sjednány poplatky za zaslání upomínky 500 Kč a za správu běžného účtu 250 Kč měsíčně. Tyto poplatky byly uvedeny i v cenících, na které smlouva odkazovala. Jak bylo uvedeno, uvedený dluh na poplatcích má vyplývat z poplatků účtovaných od června 2018, přičemž žalovanému v té době bylo kromě poplatků za vedení účtu také naúčtováno 8 poplatků za výzvy k zaplacení dlužné částky po 500 Kč, tj. celkem ve výši 4 000 Kč. Nebylo však prokázáno, že původní věřitel zaslal žalovanému jakékoliv výzvy k zaplacení, nebyla tedy prokázána oprávněnost účtování těchto poplatků. Částka 4 000 Kč, která byla žalovanému naúčtována za výzvy, přesahuje částku 2 986,67 Kč, která má představovat dlužné poplatky. Z toho vyplývá, že nebylo prokázáno, že by žalovaný na poplatcích cokoliv dlužil, neboť pokud by nebylo za poplatky za výzvy naúčtováno 4 000 Kč, žádný dluh na poplatcích by již nebyl. Nárok na zaplacení dlužných poplatků ve výši 2 986,67 Kč tak soud pro neunesení důkazního břemene neshledal důvodným.

48. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou do částky 141 000 Kč s vyčísleným smluvním úrokem ve výši 17 949,53 Kč, s úrokem ve výši 21,9 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] (když až od tohoto data žalobkyně úrok požadovala) do [datum] (90. den prodlení), s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 141 000 Kč od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého soud může účastníkovi přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, její neúspěch ohledně částky 2 986,67 Kč a části smluvního úroku (včetně části, ohledně které vzala žalobu zpět), lze považovat vůči celkové žalované částce včetně úroků za nepatrný. Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši.

50. Soud úspěch žalobkyně posuzoval jako celek za obě spojené věci, když z výše uvedeného vyplývá, že se jednalo o nároky vyplývající z jedné smlouvy a v podstatě pouze uměle došlo k rozdělení na dlužné poplatky a zbylé nároky. Jedná se o jeden smluvní vztah. Není žádný rozumný důvod pro to, aby dluh byl takto dělen a nároky uplatňovány samostatně. Ze stejného důvodu pak soud přiznal jen odměnu tak, jako by oba nároky byly uplatněny jedinou žalobou (tj. nikoliv odměnu za úkony v každé spojené věci), když náklady vzniklé dělením dluhu nelze považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. Nehledě na to, že žalobou pod sp. zn. 14 C 153/2023 byl uplatněn nárok na zaplacení dlužných poplatků, přičemž v tomto rozsahu byla žaloba zcela zamítnuta (tedy s touto žalobou nebyla žalobkyně úspěšná ani zčásti). Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za podání ze dne [datum], kterým doplnila žalobu a vzala žalobu částečně zpět, když všechna tvrzení měla být součástí žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.) a žalobu brala částečně zpět z důvodů na své straně, ani zde tak nejde o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Náhrada za soudní poplatek byla přiznána jen v rozsahu, ve kterém byla žalobkyně úspěšná, když ve zbytku se opět nejedná o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva.

51. Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) 2x6 740 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje konkrétní skutkový a právní rozbor věci) 3 370 Kč, tj. celkem odměna 16 850 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 3 727,50 Kč a soudní poplatek ve výši 5 640 Kč (zaplacený původně ve věci 14 C 138/2023 a odpovídající přiznanému nároku), tj. celkem 27 117,50 Kč.

52. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.