14 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 14 222,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 246 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 020 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 226 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 6 976,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 805 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 908 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 528 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 855,34 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 222,34 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 5 020 Kč s datem splatnosti [datum]. Za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 2 226 Kč s datem splatnosti [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala mu žalobkyně písemné upomínky s výzvou k úhradě dne [datum], [datum] a [datum], za každou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek, tj. celkem požadovala za poplatky za upomínky 720 Kč. Dále z důvodu prodlení žalovaného s platbami za elektřinu žalobkyně požádala distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, distributor odpojení provedl a vyúčtoval za to žalobkyni částku 908 Kč. Proto žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za provedené odpojení na částku 908 Kč. Dále žalobkyně dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 805 Kč s datem splatnosti [datum]. Za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 1 528 Kč s datem splatnosti [datum]. Za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 855,34 Kč s datem splatnosti [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr plynu, zaslala mu žalobkyně písemné upomínky s výzvou k úhradě dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], za každou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek, tj. celkem požadovala za poplatky za upomínky 2 160 Kč. Žádné z těchto částek žalovaný neuhradil. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku celkem 14 222,34 Kč spolu s úrokem z prodlení z dlužných faktur.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalovaný byl dle obchodních podmínek povinen hradit zálohy, přičemž ve smlouvě byla sjednána počáteční výše záloh 1 000 Kč měsíčně. Ve všeobecných obchodních podmínkách bylo dále sjednáno, že za upomínku k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Dále bylo v obchodních podmínkách uvedeno, že pokud dojde k přerušení dodávky, zavazuje se žalovaný uhradit poplatky spojené s těmito úkony ve výši stanovené právními předpisy, případně ceníkem příslušného distributora. [příjmení] elektřiny do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 5 020 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. [příjmení] elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 2 226 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. Mělo se jednat o konečnou fakturu. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 908 Kč se splatností dne [datum], ve faktuře bylo uvedeno, že se jedná o poplatek za samostatné odpojení, který je účtován na základě ceníku distributora a všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. Dále žalobkyně zaslala žalovanému upomínky ve dnech [datum], [datum] a [datum], kdy žalovaného upomínala k zaplacení záloh a dlužné faktury. V každé upomínce vyúčtovala žalovanému poplatek za náklady spojené s vymáháním ve výši 240 Kč. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z uvedené smlouvy, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, uvedených faktur, upomínek, ceníku elektřiny účinného od 1. 1. 2018 a ceníku elektřiny účinného od 1. 1. 2019, když o pravosti a správnosti těchto důkazů soud neměl důvod pochybovat.

5. Z ceníku služeb [právnická osoba], platného od [datum], bylo zjištěno, že v tomto je uveden poplatek za samostatné odpojení na hladině nn v částce 907,50 Kč, přičemž k tomuto se uvádí, že cena za odpojení (tj. za přerušení) je účtována v odběrném místě, které bylo odpojeno pro neplnění závazků ze strany zákazníka, vyplývajících z uzavřené smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy nebo neoprávněného odběru.

6. Soud však nemá za prokázané, že k odpojení odběrného místa od elektřiny došlo. To z žádného předloženého důkazu nevyplývá. Za dostatečný důkaz soud nepovažuje jen to, že žalobkyně vyúčtovala poplatek za odpojení nebo že ve faktuře za dodávku elektřiny bylo uvedeno, že se jedná o konečnou fakturu. Z předložených důkazů ani nevyplývá, že takový poplatek byl distributorem žalobkyni vyúčtován. Konečně z nich ani nevyplývá, že distributorem pro dané odběrné místo byla společnost [právnická osoba], jejíž ceník byl předložen. Zejména nebyla předložena žádná smlouva o distribuci elektřiny, ale ani ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny to nevyplývá.

7. Pokud jde o dodávky plynu, bylo ze všeobecných obchodních podmínek dodávky plynu žalobkyně zjištěno, že v těchto bylo obdobně jako v obchodních podmínkách dodávky elektřiny sjednáno, že zákazník je povinen hradit předepsané zálohy, které budou stanoveny po uzavření smlouvy. [příjmení] plynu měly být vyúčtovány fakturami za období dle provedených odečtů, cena za dodaný plyn má být uvedena ve smlouvě nebo v ceníku produktu zvoleného zákazníkem. I v těchto podmínkách bylo uvedeno, že žalobkyně je oprávněna za každou upomínku k úhradě splatné platby účtovat poplatek ve výši 240 Kč.

8. Z ceníků plynu žalobkyně účinných od [datum], od [datum] (účinnost distribučních cen) a od [datum] (účinnost distribučních cen) vyplývá, jaké byly stanovené ceny v jednotlivých tarifech.

9. Z předložených faktur bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku plynu do odběrného místa [ulice a číslo] za období od [datum] do [datum] fakturou na částku 805 Kč se splatností dne [datum]. [příjmení] plynu do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 1 528 Kč se splatností dne [datum]. [příjmení] plynu do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 855,34 Kč se splatností dne [datum].

10. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že těmito žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných záloh ve výši 160 Kč měsíčně, dlužných faktur a poplatků. V každé upomínce vyúčtovala žalovanému poplatek dle všeobecných obchodních podmínek za náklady spojené s vymáháním ve výši 240 Kč.

11. Soud nemá za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu. To ostatně žalobkyně ani netvrdila, z předložených důkazů to nevyplývá, a to ani zprostředkovaně. Bylo by to možné dovodit např. z toho, kdyby žalovaný platil zálohy, avšak dle předložených faktur a upomínek zálohy vůbec placeny nebyly (resp. z nich nevyplývá, že by něco zaplaceno bylo). Není tak zřejmé, na základě čeho žalobkyně dodávala žalovanému plyn. Vzhledem k tomu soud nemá za prokázané ani to, zda a v jakém rozsahu byl žalovanému plyn dodáván. V předložených fakturách jsou sice uvedeny stavy plynoměru, není však zřejmé, jak byl stanoven počáteční stav, a další stavy byly dle faktur stanoveny odhadem.

12. Z předložené předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího archu a z informací o doručování zásilky bylo zjištěno, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum] na adresu [adresa žalovaného]. Zásilka byla dne [datum] vrácena nedoručená odesílateli. Z výpisu ze systému advokátní kanceláře vyplývá, že v tom je vedena zasílací adresa žalovaného [adresa žalovaného], není však jasné, jak měla být tato adresa zjištěna.

13. Pro úplnost soud k výše uvedeným závěrům uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností případně k doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání, neúčast žalobkyně na jednání jde k její tíži; není to důvodem pro odročení jednání.

14. Pokud jde o dodávky elektřiny, soud po právní stránce dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jaké výši žalovaný elektřinu čerpal a jaké částky mu byly vyúčtovány. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dodávky elektřiny ve výši celkem 7 246 Kč (faktura na částku 5 020 Kč splatná dne [datum], faktura na částku 2 226 Kč splatná dne [datum]) s úrokem z prodlení tedy soud shledal důvodným.

15. Pokud jde o požadované poplatky za upomínky, tak ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny bylo sjednáno, že žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za každou upomínku k úhradě dlužných plateb. Žalovaný smlouvu porušoval tím, že neplatil sjednané zálohy a fakturu, proto mu žalobkyně zaslala tři upomínky, za které požaduje zaplatit poplatek. Tyto poplatky soud po právní stránce hodnotí jako smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku Tyto poplatky totiž nejsou cenou za jakoukoliv službu poskytovanou žalovanému, tyto zasílá žalobkyně dle vlastní volby z důvodu porušení povinností žalovaného, žalovaný ani nemá možnost jejich zasílání nijak ovlivnit (pokud je v prodlení s placením). Tyto poplatky tedy fakticky žalovaného sankcionují za porušení povinností dle smlouvy (nehraje roli, zda tyto poplatky mají částečně či zcela nahrazovat případné náklady, které se zasíláním upomínek vznikají žalobkyni – funkcí smluvní pokuty je totiž mj. nahradit škodu vzniklou porušením povinnosti – § 2050 občanského zákoníku). To samo o sobě nemá na platnost ujednání o těchto poplatcích vliv, když účastníci si samozřejmě mohli smluvní pokutu sjednat. V této věci se však jednalo o spotřebitelskou smlouvu a smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě, ale pouze v obchodních podmínkách. Jak vyslovil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách Ústavní soud označil za nepoctivé. Sjednání tohoto poplatku (smluvní pokuty) proto soud dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na § 588 občanského zákoníku posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť nepoctivé jednání je rozhodně v rozporu s dobrými mravy. Požadované poplatky tedy nebyly platně sjednány, nárok na jejich zaplacení proto soud neshledal důvodným.

16. Pokud šlo o požadovaný poplatek za odpojení, tak jak je uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že k odpojení distributorem došlo, nebylo ani prokázáno, kdo byl distributorem nebo že by náklady na odpojení byly žalobkyni vyúčtovány. Podle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu, může tedy vycházet pouze z toho, co v řízení bylo prokázáno. Jelikož nebylo prokázáno, že k odpojení (či přerušení) došlo, a tedy nebylo prokázáno, že byly splněny podmínky pro účtování tohoto poplatku dle smlouvy, ani tento nárok soud neshledal důvodným. Nadto i v tomto případě sjednaný poplatek soud považuje za smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku (opět se nejedná o žádnou vyžádanou službu, ale fakticky o sankci za to, že žalobkyně z důvodu porušení povinností žalovaným nechala odběrné místo odpojit). Platí zde totéž, co u uvedených poplatků za upomínky, tedy že ve spotřebitelských smlouvách nelze sjednat smluvní pokutu pouze v obchodních podmínkách (nadto v tomto případě výše smluvní pokuty není ani v těchto podmínkách uvedena, ale odkazuje se na ceník distributora, ačkoliv nebylo prokázáno, že by ceník byl žalovanému znám nebo připojen ke smlouvě, tj. zda se vůbec stal obsahem smlouvy dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku).

17. Pokud jde o dodávky plynu, tak v prvé řadě nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 energetického zákona, případně že by zde bylo jiné smluvní ujednání, na základě kterého žalobkyně dodávala žalovanému plyn. Pokud smlouva uzavřena nebyla (resp. to nebylo prokázáno), bylo by možné nárok žalobkyně posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, jako plnění bez právního důvodu, které je žalovaný povinen vydat (resp. poskytnout peněžitou náhradu dle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku). Avšak i v takovém případě by žalobkyně musela tvrdit a prokázat, jaký zde byl (alespoň domnělý) důvod pro dodávky plynu, neboť pokud žalovanému dodávala plyn bez smlouvy, s vědomím, že k tomu tedy nemá právní povinnost, nemůže po žalovaném požadovat vydání bezdůvodného obohacení (§ 2997 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku). Dále nebylo prokázáno, jaké množství plynu žalobkyně dodala, jak je uvedeno výše. A i kdyby soud vyšel z údajů o množství odebraného plynu uvedeného ve fakturách, tak by žalobkyně neměla právo na náhradu ve výši dle svých ceníků (když cena některého produktu dle těchto ceníků sjednána nebyla, resp. to nebylo prokázáno), ale pouze ve výši obvyklé ceny dle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně by tedy musela tvrdit a prokázat, za jakou obvyklou cenu se plyn v uvedeném období dodával (nikoliv jen žalobkyní, ale obecně obchodníky s plynem). To žalobkyně neučinila, vzhledem k tomu, že se nedostavila k jednání, soud ji nemohl poučit o nutnosti navrhnout důkazy a doplnit tvrzení, jak je uvedeno výše. Pro neunesení důkazního břemene tak soud žalobu v této části neshledal důvodnou.

18. Pokud jde o požadované poplatky za upomínky, tak nebylo prokázáno, že tyto byly mezi účastníky sjednány (nebylo vůbec prokázáno uzavření smlouvy ani to, že by se účastníci nějak jinak dohodli na vázanosti těmito podmínkami). Již jen proto nemůže být nárok na zaplacení těchto poplatků důvodný. Nadto nebylo prokázáno ani to, že by mezi účastníky byla sjednána povinnost platit zálohy, jejichž placení žalobkyně upomínala. Pokud by tyto poplatky za upomínky (fakticky smluvní pokuty) byly sjednány jen v obchodních podmínkách, byly by neplatné, jak je uvedeno výše. Pro úplnost ještě soud poznamenává, že i kdyby tyto poplatky byly platně sjednány a upomínky by byly důvodné, přesto by je soud žalobkyni nepřiznal. Zaslání celkem 9 upomínek zpoplatněných poměrně vysokou částkou za situace, kdy tyto se zjevně zcela míjely účinkem, bylo nejenže nehospodárné, ale v takovémto rozsahu je už zjevně zneužívající vůči žalovanému, když neslouží ničemu jinému, než obohacení žalobkyně na úkor žalovaného. Takovému jednání nelze poskytovat právní ochranu (§ 8 občanského zákoníku).

19. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou jen co do požadované ceny za dodávky elektřiny ve výši celkem 7 246 Kč s úrokem z prodlení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobkyně a žalovaného byl téměř stejný (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného nečiní ani 2 % žalované částky). Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.