14 C 160/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 2 308 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 2 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 157 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 151 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 308 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] cestovala vlakem společnosti [právnická osoba], bez platné jízdenky. Proto jí bylo vyměřeno jízdné v částce 157 Kč a přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. Dále žalovaná dne [datum] cestovala vlakem společnosti [právnická osoba], bez platné jízdenky. Proto jí bylo vyměřeno jízdné v částce 151 Kč a přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly tyto pohledávky postoupeny žalobkyni, o tom byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná však nic neuhradila. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužných částek s úrokem z prodlení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu. Při přepravní kontrole jí proto bylo uloženo zaplatit doplatek jízdného ve výši 157 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč. Dále žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu. Při přepravní kontrole jí proto bylo uloženo zaplatit doplatek jízdného ve výši 151 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč. Soud však nemá za prokázané, že předmětné pohledávky byly postoupeny žalobkyni. K tomu žalobkyně předložila jen dvě oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. V těchto se uvádí, že společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky, kterou postoupila splatnou pohledávku za žalovanou. Má se jednat o pohledávky vzniklé z důvodu porušení přepravních podmínek, výše jistiny těchto pohledávek činí 1 157 Kč a 1 151 Kč. Pohledávky nejsou v tomto oznámení nijak blíže označeny, jsou uvedeny pouze variabilní symboly, které však neodpovídají variabilním symbolům uvedeným na předložených potvrzeních o nedodržení přepravních podmínek. Toto oznámení podepsal zástupce žalobkyně a advokát [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení], jako zástupce společnosti [právnická osoba], s tím, že tak činí na základě plné moci. Dále byla předložena plná moc ze dne [datum], kterou [právnická osoba] dráhy zmocnila [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení], advokáta kanceláře [právnická osoba], jako zmocněnce, k oznámení postoupení pohledávek na zmocněnce. Žádný další důkaz k prokázání postoupení předložen nebyl. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání této skutečnosti a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), neúčast žalobkyně na jednání tak jde k její tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Na základě výše uvedeného soud shledal, že žaloba není důvodná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Bylo prokázáno, že společnosti [právnická osoba], vznikly vůči žalované nároky na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému z důvodu, že se žalovaná při jízdách neprokázala platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách). Žalobkyně však neprokázala, že je ve věci aktivně legitimována, tj. že je oprávněna domáhat se splnění žalované pohledávky. Z § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyplývá, že aby vznikla povinnost dlužníka plnit postupníkovi, musí dlužníka vyrozumět o postoupení postupitel, nebo mu postupník musí postoupení prokázat (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1277/2007). V této věci sice byla předložena oznámení o postoupení, která měla být činěna i za společnost [právnická osoba], jako postupitele, avšak tato oznámení hodnotí soud jako neurčitá, když z nich nelze dovodit, jaké konkrétní pohledávky se má postoupení týkat. Pouhé uvedení částky soud považuje za nedostatečné, když jen z toho nelze zjistit, o jakou konkrétní pohledávku se má jednat, a není uveden žádný další upřesňující údaj (např. datum jízdy, číslo vlaku, číslo hlášenky apod.). Dle § 553 odst. 1 občanského zákoníku tak jde pro neurčitost o zdánlivá právní jednání, která nemají žádné účinky. Navíc měl tato oznámení za společnost [právnická osoba], učinit jako zmocněnec advokát [titul] [jméno] [příjmení], [příjmení], avšak nebylo prokázáno, že k tomu byl oprávněn. Předložená plná moc ze dne [datum] jej opravňovala oznámit postoupení jen na něj samotného, nikoliv na jinou osobu (výslovně se uvádí, že zmocněnec se zmocňuje, aby oznámil dlužníkovi, že došlo k postoupení pohledávky na zmocněnce). Dle této plné moci tedy nebyl oprávněn oznámit postoupení na žalobkyni. Oznámení o postoupení učiněné samotnou žalobkyní jako postupníkem by pak bylo nedostatečné, postupník je povinen postoupení prokázat, jak je uvedeno výše. Jelikož tedy nebylo prokázáno, že postupitel žalovanou (řádně) vyrozuměl o postoupení, a nebylo ani jinak prokázáno, že k postoupení došlo, soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, měla by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.