14 C 162/2025
č. j. 14 C 162/2025-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Ústí nad Labem rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od výzvy k úhradě do zaplacení. Soud uznal, že žalovaný získal majetkový prospěch bez právního důvodu, což tvoří bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Pohledávka byla žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, a to i bez přílohy seznamu pohledávek. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku od původního věřitele, společnosti právnická osoba, na základě smluv o postoupení pohledávek. Původní věřitel poskytl žalovanému dne datum částku 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však žalobkyně není schopna doložit, proto žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne datum, žalovaný nic nezaplatil. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Z předložených listinných důkazů a zprávy banky vyžádané soudem byly zjištěny následující skutečnosti: Z potvrzení o provedené platbě společnosti právnická osoba, bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, zaslala dne datum částku 20 000 Kč na účet č. č. účtu. Ze zprávy právnická osoba bylo zjištěno, že žalovaný byl od datum do datum majitelem účtu č. č. účtu. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že tímto společnost právnická osoba, oznámila žalovanému, že pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru byla postoupena žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum (postoupena společnosti právnická osoba) a ze dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že touto společnost právnická osoba, postoupila pohledávky společnosti právnická osoba. Mělo se jednat o pohledávky ze smluv o zápůjčce, co do specifikace pohledávek smlouva odkazovala na seznam pohledávek, který měl být přílohou č. hodnota této smlouvy. Součástí předložené kopie smlouvy však tento seznam nebyl, byly připojeny jen další přílohy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že touto společnost právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky. Mělo se jednat o pohledávky ze smluv o zápůjčce, co do specifikace pohledávek i tato smlouva odkazovala na seznam pohledávek, který měl být přílohou č. hodnota této smlouvy. Součástí předložené kopie smlouvy tento seznam opět nebyl, byly připojeny jen další přílohy. Ze seznamu pohledávek bylo zjištěno, že v tomto je uvedena mj. pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč. Není jasné, zda má tento seznam představovat přílohu některé z předložených smluv o postoupení pohledávek. Není jako příloha označen, není nikým podepsán. Neobsahuje ani údaje, které měly seznamy pohledávek obsahovat dle smluv o postoupení (dle jejich čl. II.), např. název produktu, datum uzavření smlouvy, datum ukončení smlouvy, kontaktní údaje dlužníka. Nic z toho tento seznam neobsahuje. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému zaslána dne datum. O pravosti a správnosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat. Soud však opakuje, že není zřejmé, co má představovat předložený seznam pohledávek, resp. zda se má jednat o přílohu smluv o postoupení. Na základě předložených listin má soud za prokázané, že společnost právnická osoba, poskytla žalovanému dne datum částku 20 000 Kč na účet č. č. účtu, což prokazuje potvrzení o provedené platbě, přičemž dle zprávy právnická osoba, byl majitelem tohoto účtu žalovaný. Soud má dále za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Byly předloženy smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a datum, kterými byly žalobkyni postoupeny pohledávky původně společnosti právnická osoba I když nebyly předloženy seznamy pohledávek, které měly být přílohami smluv (resp. není jasné, zda tímto seznamem měl být předložený seznam), bylo dále předloženo oznámení společnosti právnická osoba, že pohledávka byla postoupena žalovanému. I když z oznámení není zcela zřejmé, zda se má jednat o předmětnou pohledávku (nebylo uvedeno datum zaplacení, pouze číslo smlouvy, která však předložena nebyla), nebylo ani tvrzeno a z ničeho nevyplývá, že by mezi společností právnická osoba, a žalovaným došlo k poskytnutí jiných peněžních prostředků. Proto soud vychází z toho, že se mělo jednat právě o předmětnou pohledávku (resp. že se jednalo o poskytnutí peněžních prostředků, jejichž vrácení se žalobkyně domáhá v této věci). Z výzvy k úhradě a podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Na základě uvedených zjištění soud shledal, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od společnosti právnická osoba, částku 20 000 Kč, aniž by k tomu byl právní důvod (uzavření smlouvy prokázáno nebylo a žalovaný netvrdil, že by zde byl jiný právní důvod pro poskytnutí těchto peněz). Jednalo se tak o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, tedy o bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, které je žalovaný povinen vydat. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, a je nerozhodné, že pohledávka příp. náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvě o postoupení její účastníci právně kvalifikovali, tedy nikoliv ze smlouvy o úvěru, ale z bezdůvodného obohacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 678/2009). Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby snad k platnému postoupení nedošlo, již jen oznámení původního věřitele o postoupení zakládá dlužníkovi povinnost plnit označenému postupníkovi dle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1552/2019). Žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se zaplacení dlužné částky. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, proto nastává na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, ve které stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 3 dnů. Soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetí pracovní den po odeslání (§ 573 občanského zákoníku), tj. datum. Dluh tak byl splatný do datum. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně úrok z prodlení požadovala až od datum. Proto soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, vyplněním dat a částek (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 14 C 100/2023 nebo 14 C 121/2023), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném k datu úkonu právní služby (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) 2x300 Kč a 1 úkon právní služby v roce 2025 (podání žaloby) 400 Kč, tj. celkem odměna 1 000 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 273 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 373 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.