14 C 182/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem ve výši 2 800 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení úroku ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá v rozsahu, ve kterém tento úrok přesahuje částku 2 800 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 257 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve 13 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 25,85 % ročně. Žalovaná však svůj závazek nesplnila a ocitla se v prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Tato na základě smlouvy ze dne [datum] pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu 10 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem 25,85 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kdy se jedná o sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty jen ve výši 5 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující s žalovanou jako úvěrovaným dne [datum] Touto smlouvou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná převzetí této částky v hotovosti potvrdila podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že úvěr je poskytnut za úplatu, administrativní poplatek a úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně u úvěru na 13 měsíců. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úplata, administrativní poplatek a úroky) činily celkem 7 200 Kč, celková dlužná částka splatná žalovanou činila 17 200 Kč. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, první splátka 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka 30. den od splatnosti předchozí splátky. Úroky byly splatné v prvních 5 měsíčních splátkách a částečně 6. splátce, dle předpisu splátek, který je nedílnou součástí smlouvy. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení může věřitel požadovat smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení, tj. ve výši stanovené právními předpisy.

6. Z předpisu splátek ke smlouvě podepsaného žalovanou bylo zjištěno, jak měly být započteny splátky na jednotlivé nároky (úrok, úplatu, jistinu). Úrok měl být hrazen ve splátce 1. – 5. po 528 Kč a v 6. splátce ve výši 160 Kč. Z toho tedy vyplývá, že ve splátkách měl být uhrazen úrok celkem 2 800 Kč.

7. Uzavření smlouvy pak prokazují i další listiny, které byly vyhotoveny a žalovanou podepsány v souvislosti s uzavřením smlouvy (rozhodčí smlouva, souhlas se zpracováním osobních údajů, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Žalobkyně dále předložila listiny, které patrně měla žalovaná předložit či měly být vyhotoveny v rámci posouzení její úvěruschopnosti. Jednalo se o žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, označení kontaktní osoby, scoringovou kartu k úvěru. Z těchto vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalované měl v té době činit 18 000 Kč, průměrné měsíční výdaje 12 200 Kč, to mělo být ověřeno z dokladů předložených žalovanou (mj. důchodový výměr, výpis z účtu a SIPO za poslední 3 měsíce). Výsledek posouzení byl takový, že žalované lze poskytnout úvěr do 25 000 Kč Tyto listiny také, byť okrajově, prokazují, že úvěrová smlouva byla uzavřena (že byly sepsány, resp. vyhotoveny při uzavírání smlouvy).

9. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (seznam úvěrových smluv), notářského zápisu ze dne [datum] (doklad o prodeji části závodu) a výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnost [právnická osoba] soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba], část závodu představující divizi spotřebitelských úvěrů, přičemž součástí této divize byla i předmětná smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou.

10. Z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že odkoupila od [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] část závodu, jehož součástí byla i smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou, a vyzvala žalovanou k zaplacení. Dle předložené zásilky se toto oznámení vrátilo nedoručené.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila společnosti [právnická osoba] pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovanou.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovanou.

13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], podacího lístku a vrácené zásilky soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované tuto předžalobní upomínku dne [datum], přičemž ta se vrátila nedoručená.

14. Z výše uvedených zjištění soud vychází, když o pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl další důkazy navrhované žalobkyní k prokázání postoupení pohledávky (zprávy jednotlivých společností, výslech členů jejich statutárních orgánů), když postoupení bylo již předloženými důkazy prokázáno.

16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nebyly shledány důvody pro neplatnost smlouvy, tyto ani nebyly tvrzeny (§ 586, § 588 občanského zákoníku).

17. Na základě smlouvy o prodeji části závodu dle § 2175 a násl. občanského zákoníku přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru na společnost [právnická osoba], dle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku. Následně byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena společnosti [právnická osoba], tato společnost následně postoupila pohledávku žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 občanského zákoníku. Žalobkyni tedy byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena, žalobkyně je tak oprávněna domáhat se nároků z této smlouvy.

18. Na základě této smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr, resp. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a žalovaná byla povinna poskytnutou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky (těchto poplatků se však žalobkyně nedomáhá). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách, první splátku 30. den po uzavření smlouvy a každou další splátku 30. den od splatnosti předchozí splátky. Poslední splátka tak měla být zaplacena do [datum]. Dle žalobkyně žalovaná nic neuhradila. Nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky, tj. od [datum], byla žalovaná v prodlení se zaplacením celé dlužné jistiny, a od tohoto dne jí vznikla povinnost zaplatit věřiteli úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (což bylo také sjednáno ve smlouvě). Nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení proto soud shledal důvodným.

19. Pokud žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 25,85 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, tak tento nárok není zcela důvodný, neboť takto úrok ve smlouvě sjednán nebyl. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly úrok, a to jako jednorázovou částku – 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut (což z jistiny 10 000 Kč činí 2 800 Kč, to také odpovídá celkové výši úroku v jednotlivých splátkách dle předpisu splátek). I když byl ve smlouvě uveden i přepočet na roční úrok (tj. že při sjednané splatnosti to odpovídá 25,85 % ročně), ze smlouvy nevyplývá, že by v nějakém případě měla žalované vzniknout povinnost hradit úrok i za další období. Pro úplnost soud uvádí, že občanský zákoník v případě úvěrové smlouvy sice předpokládá povinnost hradit úrok (§ 2395 občanského zákoníku), avšak nestanoví, v jaké výši či za jaké období má být hrazen a ponechává na vůli smluvních stran, jak si úrok sjednají (ostatně i kdyby to stanovil, strany by se dle § 1 odst. 2 občanského zákoníku mohly od zákona odchýlit). Dále soud uvádí, že i kdyby snad byla pochybnost, zda strany měly v úmyslu sjednat úrok pouze za období do sjednané doby splatnosti nebo případně i za další období, bylo by namístě smlouvu vyložit pro žalovanou jako spotřebitele nejpříznivějším způsobem dle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž pro žalovanou je jistě příznivější, že má hradit úrok za kratší období (nepochybně se jednalo o spotřebitelskou smlouvu dle § 1810 občanského zákoníku, ostatně smlouva výslovně odkazovala na zákon o spotřebitelském úvěru).

20. Strany si tedy sjednaly úrok pevnou částkou, jen za období do sjednané splatnosti smlouvy, což není v rozporu se zákonem. Pokud žalobkyně požadovala úrok i za další období (resp. ve vyšší částce), tak v tomto rozsahu žaloba není důvodná, neboť takto úrok sjednán nebyl. Ve smlouvě byl sjednán úrok v konkrétní výši 2 800 Kč, proto soud žalobkyni přiznal jen úrok v této částce a ve zbytku žalobu ohledně požadovaného úroku zamítl (jelikož přepočet zcela neodpovídá, když úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] nečiní přesně 2 800 Kč, nemohl být zamítavý výrok vymezen konkrétním obdobím, za které se žaloba ohledně úroku zamítá, ale soudu nezbylo, než zamítavý výrok vymezit tak, že se žalovaný procentní úrok zamítá v rozsahu, ve kterém přesahuje přiznaný úrok v konkrétní částce).

21. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalované se zaplacením smluvní pokuta dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, a to ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jelikož žalovaná smlouvu porušila tím, že dlužnou částku řádně neuhradila a dostala se do prodlení, je povinna smluvní pokutu zaplatit. Žalobkyně požadovala jen smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] (to by činilo 15 840 Kč), a to jen v částce 5 000 Kč. Nárok na zaplacení smluvní pokuty v částce 5 000 Kč tak soud shledal důvodným.

22. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou co do požadované jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuty 5 000 Kč, smluvního úroku ve výši 2 800 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku (co do části požadovaného úroku) žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně tak byla úspěšná do částky celkem 21 575,78 Kč (jistina 10 000 Kč, smluvní pokuta 5 000 Kč, smluvní úrok 2 800 Kč a vyčíslený úrok z prodlení 3 775,78 Kč) a neúspěšná do částky 12 084,39 Kč (vyčíslený úrok 25,85 % ročně po odečtení částky 2 800 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje 64 %, neúspěch 36 %, rozdíl činí 28 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 28 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3x1 700 Kč, tj. celkem odměna 5 100 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 260 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 8 060 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 28 %, tj. 2 257 Kč.

24. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.