14 C 185/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 543 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 448 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 147 Kč od 11. 1. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 301 Kč od 23. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 95 Kč od 24. 11. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně, niž byla převedena pohledávka společnosti [právnická osoba], [IČO], coby původní věřitelky žalovaného, se domáhala zaplacení částky 95 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil sjednaný poplatek za odeslanou upomínku, dále se domáhala zaplacení částky 3 147 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu v částce 5 552 Kč, již v období od 26. 6. 2017 do 13. 12. 2017 odebíral, když na tuto částku bylo uhrazeno pouze 2 405 Kč, a dále se domáhala zaplacení částky 3 301 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil cenu za elektřinu v částce 3 301 Kč, již v období od 26. 6. 2017 do 13. 12. 2017 odebíral. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba], se dne 14. 6. 2017 dohodla s žalovaným ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze stítí NN č. 0200317407 na podmínkách dodávek elektřiny do bytu žalovaného na adrese [ulice a číslo], [část obce], a žalovaný na to elektřinu odebíral mj. v období od 26. 6. 2017 do 13. 12. 2017. Podle vyúčtování č. 1742275199 měl za takto odebranou elektřinu zaplatit částku 5 552 Kč do 10. 1. 2018, avšak uhrazeno bylo pouze 2 405 Kč. Vyúčtováním č. 1804069424 byla provedena oprava stavu spotřebované elektřiny a s tím související oprava ceny; žalovaný měl tak za odebranou elektřinu zaplatit nad rámec výše uvedeného částku 3 301 Kč do 22. 2. 2018. Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně, na něž hlavní smlouva odkazuje a jež nebyly žalovaným podepsány dále odkazují na žalovaným nepodepsaný ceník smluvních pokut a speciálních služeb, podle nichž činí smluvní pokuta za upomínku 95 Kč [právnická osoba], se dne 13. 10. 2017 písemně dohodly na převodu pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když neuhradil řádně vyfakturovanou cenu za dodanou a odebranou elektřinu (celkem 6 448 Kč po odečtení částečné úhrady 2 405 Kč). Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), když částku 6 448 Kč včas neuhradil. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovaným postoupena podle § 1879 a násl. o. z. má proto, vedle neuhrazené ceny za odebranou elektřinu v částce 6 448 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení žalobkyní požadovaného úroků z prodlení z dlužných částek v zákonných výších, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Poplatek za odeslání upomínky (v ceníku nazýván smluvní pokutou) ve výši 95 Kč má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného ceníku poplatků, na nějž odkazují nepodepsané všeobecné obchodní podmínky, na něž teprve odkazuje samotná spotřebitelská smlouva, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov.

I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 nepřihlíží. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 95 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež zaznamenal neúspěch pouze ve zcela nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši činící 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 543 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.