14 C 194/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , reg. č. číslo číslo sídlem sídlo sídlo , sídlo , příjmení příjmení ( jméno , příjmení jméno , země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 180 Kč s úrokem z prodlení z částky 10 180 Kč ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 13 920 Kč a úroku z prodlení z částky 9 820 Kč ve výši 7,05 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně od [datum] do [datum] a dále od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč. Dle žalobkyně souhrnný poplatek představuje příjem z poskytnutí peněžních prostředků a jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. Celkovou částku 33 920 Kč měla žalovaná zaplatit v 53 týdenních splátkách. Žalovaná však splátky řádně nehradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena [právnická osoba] [právnická osoba], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení informována. Žalobkyně od právního předchůdce obdržela informaci o celkové výši úhrad 9 820 Kč. V souladu se smlouvou bylo plnění žalované alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a poté na jistinu. K datu prvního postoupení činila pohledávka 24 100 Kč, z toho jistina 20 000 Kč a souhrnný poplatek 4 100 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky celkem 24 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] písemně smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalované půjčku v částce 20 000 Kč, přičemž žalovaná potvrdila převzetí této částky přímo ve smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti půjčenou částku a dále souhrnný poplatek v částce 13 920 Kč, tj. celkem 33 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo sjednáno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně tohoto formuláře. V těchto smluvních podmínkách bylo mimo jiné v článku 1 uvedeno, že RPSN činí při poskytnutí půjčky na 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 bylo uvedeno, že zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z předložené smlouvy včetně smluvních podmínek, když o jejich pravosti nemá důvod pochybovat.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce (dle uvedeného čísla) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [právnická osoba]. Toto postoupení dále prokazuje smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dokladu o zaplacení a listiny označené jako příloha ke smlouvě, kde je uvedena pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy.

6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto [právnická osoba] [právnická osoba] oznámila žalované, že pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce (dle uvedeného čísla) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

7. Z předložené výzvy a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu.

8. Z výpisů z obchodních rejstříků [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyně, včetně překladů, bylo zjištěno, že se jedná o zapsané obchodní společnosti.

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum].

10. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

11. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Žalované bylo dle § 526 odst. 2 občanského zákoníku oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na [právnická osoba] [právnická osoba] a následně jí touto společností bylo oznámeno postoupení na žalobkyni. Jelikož jí tedy postupitelé oznámili postoupení pohledávky, je žalovaná povinna plnit dluh ze smlouvy žalobkyni, aniž by bylo nutné prokazovat uzavření smlouvy o postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

14. Smlouvu o půjčce však soud považuje v části, která se týká sjednaného souhrnného poplatku, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku, když důvod neplatnosti soud shledává v nemravné výši tohoto poplatku, fakticky úroku. Ve smlouvě je uvedeno, že částka 13 920 Kč představuje souhrnný poplatek, přitom však ze smlouvy nevyplývá, o co jiného by se mělo jednat, než o cenu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy o úrok. Ostatně i žalobkyně v žalobě uvedla, že souhrnný poplatek představuje kapitalizovaný úrok. Úrok 13 920 Kč při poskytnuté částce 20 000 Kč a době splatnosti 53 týdnů při prostém vydělení odpovídá úrokové sazbě 68,3 % ročně. Přitom tento výpočet nezohledňuje, že splátkami se u běžných půjček či úvěrů standardně snižuje základ pro výpočet úroku, takže reálně by tato částka odpovídala podstatně vyššímu procentnímu úroku. O skutečné výši úroku patrně spíše vypovídá RPSN uvedená ve smluvních podmínkách, tj. 206,8 %, vzhledem k tomu, že jiné náklady než tento souhrnný poplatek sjednány nebyly. V každém případě již úroková sazba ve výši 68,3 % ročně je bez pochyb nemravná, když sazba nad 60 % je obecně přijímaná jako rozporná s dobrými mravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok přesahující 44 % ročně (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Pokud tedy sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit za lichvářský úrok, nelze než hodnotit dohodu o výši úroku jako nemravnou a tudíž neplatnou. Pro úplnost soud uvádí, že ujednání o smluvním úroku lze posoudit z hlediska rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné, bez možnosti shledat ho neplatným jen v rozsahu, ve kterém úroky přesahují rámec dobrých mravů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1008/2009). Důvod neplatnosti se však vztahuje pouze na dohodu o výši úroku, kterou lze oddělit od zbytku právního úkonu, ve zbytku proto soud považuje smlouvu za platnou (§ 41 občanského zákoníku). Na základě smlouvy tak byla žalovaná povinna zaplatit jen poskytnutou částku 20 000 Kč, a to ve sjednaných splátkách, když úrok (souhrnný poplatek) nebyl platně sjednán.

15. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná před postoupením uhradila částku 9 820 Kč, k datu postoupení tedy dlužila jen 10 180 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení s placením, je také povinna hradit věřiteli úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum], ačkoliv půjčka měla být zcela vrácena již v roce 2009.

16. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 10 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, měla by proto vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalované však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.