14 C 196/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 585 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 676,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 516 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 160,72 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 2 908,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 908,28 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 516 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 644 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 585 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, byla žalovaná odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalovaná však neuhradila vyúčtování spotřeby elektřiny dle faktury splatné , datum, na částku 6 156 Kč a dle faktury splatné dne , datum, na částku 9 161 Kč. Dále je žalovaná povinna zaplatit příslušnému provozovateli distribuční soustavy podíl na nákladech za montážní práce v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy zákazníkem, tyto byly účtovány ve výši 908 Kč podle platného ceníku společnosti , právnická osoba, ., a to fakturou splatnou dne , datum, . Celkem tedy účtované částky činí 16 225 Kč, z toho bylo zaplaceno 5 640 Kč, zbývá k úhradě 10 585 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení této částky s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení. V doplnění žaloby pak žalobkyně uvedla, že žalovaná nehradila zálohy, na což byla opakovaně upozorněna s tím, že pokud dlužné částky neuhradí, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa. Proto žalobkyně požádala příslušného provozovatele distribuční soustavy o přerušení dodávky elektřiny. Náklady na montážní práce související s přerušením dodávky elektřiny, provedené dne , datum, , byly provozovatelem distribuční soustavy vyúčtovány žalobkyni dle platného ceníku společnosti , právnická osoba, . Žalobkyně nárok na zaplacení těchto nákladů dovozuje z titulu náhrady škody související s neoprávněným odběrem, když dle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, jsou součástí náhrady škody i náklady na přerušení dodávky elektřiny z důvodu soustavného neplacení záloh. Žalobkyně má nárok z titulu regresu, dále odkázala na čl. VII. písm. a) obchodních podmínek dodávky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že se jednalo o návrh na uzavření smlouvy mezi žalobkyní jako obchodníkem s elektřinou a žalovanou jako zákazníkem. Předmětem smlouvy měla být povinnost dodavatele dodávat žalované elektřinu do odběrného místa žalované na adrese , adresa, , EAN , číslo EAN, , a povinnost žalované uhradit smluvní cenu za dodávky elektřiny dle ceníku žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky dodávky komodity č. 11/2018. Měly být hrazeny měsíční zálohy, jejich výše nebyla uvedena. Dále bylo uvedeno, že dodavatel poskytne zákazníkovi jednorázovou slevu z ceny za dodávku elektřiny ve výši , právnická osoba, Kč, tato se poskytuje za podmínky, že nedojde ze strany zákazníka k ukončení smlouvy před , datum, . V případě porušení této podmínky je dodavatel oprávněn doúčtovat hodnotu této slevy. Smlouva měla být uzavřena na dobu určitou do , datum, s automatickým prodlužováním. Tento návrh podepsala pouze žalovaná dne , datum, .

6. Z potvrzení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (bez uvedeného data) bylo zjištěno, že žalobkyně potvrdila uzavření smlouvy do odběrného místa dle uvedeného návrhu, dodávka elektřiny měla začít od , datum, .

7. Z obchodních podmínek dodávky komodity č. 11/2018 bylo zjištěno, že tyto upravovaly podmínky dodávek elektřiny nebo plynu od žalobkyně. Cena za dodávku měla být stanovena ceníkem žalobkyně (čl. III. písm. a) podmínek). Bylo dohodnuto, že dodávky komodity žalobkyně vyúčtuje fakturou splatnou do 14 dnů (čl. IV. písm. a), c) podmínek) a že zákazník je povinen hradit zálohy dle rozpisu záloh oznámených zákazníkovi na faktuře (čl. IV. písm. d) podmínek). Bylo také sjednáno, že žalobkyně nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy mají právo přerušit dodávky komodity zejména při neoprávněném odběru (čl. V. písm. a) podmínek). V čl. VII. písm. a) podmínek bylo uvedeno, že každá smluvní strana odpovídá za škodu způsobenou druhé smluvní straně porušením povinnosti vyplývající ze smlouvy.

8. Z řádné faktury za elektřinu ze dne , datum, splatné dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, . Ve faktuře byly zohledněny zaplacené zálohy ve výši 5 640 Kč a sleva ve výši , právnická osoba, Kč, výsledkem vyúčtování byl nedoplatek 516 Kč. Součástí faktury byl i předpis záloh pro další období.

9. Z faktury ze dne , datum, s uvedeným datem splatnosti , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně účtovala žalované montážní práce – náhradu nákladů za montážní práce provedené jiným distributorem v souvislosti s přerušením dodávky ve výši 908 Kč (750,41 Kč + DPH).

10. Z mimořádné (konečné) faktury za elektřinu ze dne , datum, splatné dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, . Za dodávku elektřiny byla vyúčtována částka 7 160,72 Kč, dále byla účtována vrácená sleva ve výši , právnická osoba, Kč, celkem po zúčtování záloh 9 160,72 Kč (dle vyúčtování žádné zálohy zaplaceny nebyly). Dále se uvádí položka „předpisy z minulého období“ ve výši 1 424 Kč, kdy se má jednat o fakturu splatnou dne , datum, na částku 516 Kč a fakturu splatnou dne , datum, na částku 908 Kč. Bylo uvedeno, že výsledkem fakturace je nedoplatek ve výši 10 585 Kč.

11. Z upomínek a výzev žalobkyně (ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ) bylo zjištěno, že těmito vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných záloh a faktury splatné dne , datum, . Součástí upomínek bylo upozornění, že pokud žalovaná dlužnou částku neuhradí, bude žalobkyně nucena přistoupit k přerušení dodávky elektřiny.

12. Z výzev k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, (jedné písemné, jedné zaslané prostř. emailu) bylo zjištěno, že těmito žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky 10 585 Kč vyplývající z uvedených faktur. Z poštovního podacího archu vyplývá, že písemná výzva byla žalované zaslána dne , datum, .

13. Z ceníků elektřiny pro domácnost žalobkyně platných od , datum, a od , datum, bylo zjištěno, jaké byly tarifní ceny za dodávky elektřiny.

14. Z faktury ze dne , datum, vystavené společností , právnická osoba, ., jako dodavatelem žalobkyni jako odběrateli bylo zjištěno, že touto byla žalobkyni účtována částka celkem 6 512,22 Kč se splatností dne , datum, . Dle přehledu fakturace bylo účtováno „znovupřipojení – hladina nn“ 5 ks po 750 Kč (bez DPH) a „zastavení přerušení distribuce“ 3 ks po 544 Kč (bez DPH), tj. celkem 5 382 Kč + DPH. Z interního přehledu fakturace bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno 5 položek po 750 Kč a 3 položky po 544 Kč, tj. celkem 5 382 Kč. Jednou z těchto položek bylo přerušení na napěťové hladině nn na místě č. , hodnota, (tj. EAN odběrného místa žalované) s datem realizace , datum, .

15. Z ceníku služeb , právnická osoba, bylo zjištěno, že je tam uvedena mj. položka „samostatné odpojení na hladině nn“ v částce 750 Kč bez DPH, 907,50 Kč vč. DPH. Další uvedené položky zjevně nesouvisejí s příp. přerušením dodávky elektřiny. Jednalo se o ceník platný od , datum, .

16. O pravosti a správnosti uvedených důkazů nebyl důvod pochybovat.

17. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a to na základě návrhu podepsaného žalovanou, který žalobkyně přijala, když uzavření smlouvy potvrdila. I když nebylo prokázáno, kdy k přijetí došlo a kdy bylo doručeno žalované, uzavření smlouvy prokazuje to, že k dodávce elektřiny docházelo a také že žalovaná alespoň z počátku hradila zálohy, jak vyplývá z faktury splatné dne , datum, . Z předložených faktur má soud za prokázané, jaká byla spotřeba elektřiny žalovanou v uvedených obdobích a jaké částky jí byly účtovány, přičemž ceny elektřiny prokazují předložené ceníky, na které smlouva a obchodní podmínky odkazovaly. Z předložených výzev a upomínek má soud dále za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k zaplacení dlužných částek.

18. Soud považuje za nutné uvést, že tvrzení žalobkyně o fakturovaných částkách a úhradách neodpovídá tomu, co vyplynulo z předložených faktur. Faktury zněly na jiné částky, ovšem ve faktuře splatné dne , datum, byly zahrnuty i dluhy z předchozích faktur, tato faktura tak byla na částku celkem 10 585 Kč, což je dle tvrzení žalobkyně současný dluh. Pokud žalobkyně uváděla, že bylo na vyúčtování zaplaceno 5 640 Kč, tak zde zjevně míní zaplacené zálohy zohledněné ve faktuře splatné dne , datum, , která tak zněla na částku 516 Kč (nikoliv 6 156 Kč, jak tvrdila žalobkyně). Pro účely rozhodnutí ve věci soud považuje za podstatné, že žalobkyně označila faktury, jejichž zaplacení se domáhá, přičemž z předložených důkazů nevyplývá, že by na tyto bylo následně hrazeno.

19. Soud však nemá za prokázané, že došlo k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa žalované. Za dostatečný důkaz v tomto směru nelze považovat pouze to, že společnost , právnická osoba, ., účtovala žalobkyni přerušení dodávky do tohoto odběrného místa, příp. to, že žalobkyně následně účtovala přerušení dodávky žalované. Nic neprokazují ani upomínky žalobkyně, když v těchto pouze žalobkyně upozorňuje, že může k přerušení přistoupit. Tyto důkazy tedy neprokazují, že skutečně došlo k faktickému přerušení dodávky v daném odběrném místě, tj. že skutečně došlo k nějakým montážním pracím. A již vůbec provedené důkazy neprokazují, zda a jaké měly vzniknout faktické náklady spojené s tímto přerušením (viz dále). Nebylo ani prokázáno, že by žalobkyně vyúčtovanou částku za přerušení uhradila distributorovi (to, že jí byla fakturována, neprokazuje, že ji také uhradila).

20. Konečně s provedených důkazů nevyplývá ani to, zda a jak měla být smlouva ukončena. Z faktury splatné dne , datum, označené jako konečná lze dovodit, že k ukončení dodávky došlo k , datum, (když do tohoto data je účtována dodávka elektřiny), ale důvod ukončení dodávky z ničeho nevyplývá. Tato skutečnost má význam pro posouzení nároku na vrácení slevy, který byl vyúčtován ve faktuře splatné dne , datum, (což vyplynulo z provedeného dokazování – v žalobě takový nárok ani nebyl tvrzen).

21. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z tohoto ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.

22. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Smlouva byla uzavřena tak, že žalobkyně přijala návrh žalované na uzavření smlouvy (§ 1740, § 1745 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku). Na základě smlouvy měla žalovaná mj. platit zálohy.

23. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jaké výši žalovaná elektřinu čerpala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Nárok na zaplacení ceny za dodávky elektřiny tak soud shledal důvodným. Jedná se o nedoplatek vyúčtovaný ve faktuře splatné dne , datum, ve výši 516 Kč, ve faktuře splatné dne , datum, byla za dodávku elektřiny vyúčtována částka 7 160,72 Kč.

24. Žalobkyně dále požadovala zaplatit náklady za montážní práce v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy žalovanou ve výši 908 Kč, které žalobkyně vyúčtovala fakturou splatnou dne , datum, (přičemž to bylo opětovně zahrnuto ve faktuře splatné dne , datum, v rámci dluhu z minulého období). V této části soud žalobu důvodnou neshledal. To v prvé řadě proto, že nebylo prokázáno, že k přerušení skutečně došlo a že takové náklady vznikly. Dále soud uvádí, že ze zákona ani ze smlouvy nevyplývá povinnost žalované hradit žalobkyni takové náklady. Pokud žalobkyně odkazovala na čl. VII. písm. a) obchodních podmínek dodávky, podle kterého smluvní strana odpovídá za škodu způsobenou druhé smluvní straně porušením povinnosti vyplývající ze smlouvy, tak z ničeho nevyplývá, že by žalobkyni z důvodu porušení smlouvy žalovanou vznikla jakákoliv škoda. Škoda může spočívat i ve vzniku dluhu (§ 2952 občanského zákoníku), tj. mohla by spočívat i v tom, že žalobkyni vznikla povinnost uhradit distributorovi náklady za provedení přerušení dodávky. Avšak z energetického zákona (ani jiného zákona) taková povinnost nevyplývá. Na tom nic nemění ani skutečnost, že distributor vydal ceník, kde uvádí částku za přerušení (či odpojení). Takové jednostranné jednání nemůže nárok distributora založit.

25. Žalobkyně také argumentovala tím, že se žalovaná dopouštěla neoprávněného odběru, přičemž součástí náhrady škody za neoprávněný odběr jsou i náklady na přerušení dodávky elektřiny. Lze souhlasit s tím, že pokud žalovaná nehradila zálohy elektřiny (v tomto směru bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že zálohy hradila), došlo k neoprávněnému odběru dle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona. Při neoprávněném odběru vzniká právo na náhradu škody (§ 51 odst. 3 energetického zákona), přičemž součástí náhrady škody je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na jeho ukončení (§ 17 odst. 5 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny). V případě neoprávněného odběru tak vzniká právo na náhradu nákladů na ukončení dodávky provozovateli distribuční soustavy (nikoliv obchodníkovi), tj. takový nárok by vůči žalované měla společnost , právnická osoba, ., nikoliv žalobkyně. Distributor má nárok na náhradu pouze prokazatelných nezbytně nutných nákladů. Jak bylo uvedeno výše, nebylo prokázáno ani to, že k přerušení fakticky došlo, a už vůbec ne, zda a jaké náklady s tím spojené fakticky vznikly. Důkazem v tomto směru nemůže být ceník vydaný samotným distributorem, neboť ten nijak neprokazuje, zda a jaké nezbytně nutné náklady distributorovi fakticky vznikly v této věci. Ovšem je namístě zopakovat, že nárok na úhradu těchto nákladů by měl distributor, nikoliv žalobkyně.

26. Pokud žalobkyně uváděla, že nárok vůči žalované má z titulu regresu, tak žalobkyně ani neprokázala, že uvedenou částku distributorovi uhradila. Neprokázala tedy splnění podmínky pro případný přechod práva, nehledě na to, že nebylo ani tvrzeno, že by žalobkyně za dluh ručila či jej z nějakého důvodu zajišťovala (srov. § 1936 odst. 2, § 1937 odst. 2 občanského zákoníku).

27. Lze tedy uzavřít, že nebylo prokázáno, že žalované vznikla povinnost uhradit fakturovanou částku za přerušení dodávky (ať už žalobkyni či distributorovi), ani to, že by tento případný nárok přešel na žalobkyni.

28. Dále se soud zabýval nárokem na vrácení slevy ve výši , právnická osoba, Kč, který byl účtován ve faktuře splatné dne , datum, , jak vyplynulo z této faktury (v žalobě v tomto směru nebylo nic tvrzeno). Zde se zjevně jedná o vrácení slevy, která byla poskytnuta ve faktuře splatné dne , datum, . Ve smlouvě bylo sjednáno, že dodavatel poskytne zákazníkovi jednorázovou slevu z ceny za dodávku elektřiny ve výši , právnická osoba, Kč, a to za podmínky, že nedojde ze strany zákazníka k ukončení smlouvy před , datum, . Nebylo prokázáno, že by tato podmínka (§ 548 občanského zákoníku) byla naplněna. Jak bylo uvedeno výše, nebylo prokázáno, zda a jak došlo k ukončení smlouvy. Vzhledem k okolnostem lze vyslovit předpoklad, že k ukončení smlouvy došlo patrně ze strany žalobkyně z důvodu neplacení žalovanou. Avšak to by nebylo možné považovat za ukončení smlouvy ze strany žalované, neboť se nejedná o její úkon směřující k ukončení smlouvy (a ze smlouvy nevyplývá, že by případné ukončení smlouvy pro neplacení mělo být pro tento případ považováno za ukončení ze strany zákazníka). Každopádně lze uzavřít, že nebylo prokázáno, že by došlo k ukončení smlouvy ze strany žalované, nebylo tak prokázáno, že by žalované vznikla povinnost tuto slevu vrátit. Ani do této částky tak soud žalobu důvodnou neshledal.

29. Soud tedy rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou jen co do vyúčtovaných částek za dodávku elektřiny, tj. částka 516 Kč vyúčtovaná ve faktuře splatné dne , datum, a částka 7 160,72 Kč vyúčtovaná ve faktuře splatné dne , datum, (tj. celkem 7 676,72 Kč). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením, vznikla jí také povinnost zaplatit žalobkyni z dlužných částek úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti těchto částek až do jejich zaplacení. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je pro výši úroku z prodlení rozhodný první den prodlení. Nehraje tak roli, od kdy žalobkyně úrok z prodlení požaduje, ale kdy nastalo prodlení. K , datum, činila výše úroku z prodlení 11,75 % ročně, k , datum, činila 15 % ročně.

30. Soud proto žalobkyni přiznal částku 7 676,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 516 Kč od , datum, (když až od tohoto data žalobkyně úrok z prodlení požadovala) do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 160,72 Kč od , datum, do zaplacení. Ve zbytku soud žalobu zamítl z důvodů uvedených výše.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 7 676,72 Kč, to představuje 73 % z žalované částky, neúspěšná do částky 2 908,28 Kč, tj. 27 %, rozdíl činí 46 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 46 % nákladů řízení. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhrada dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony (podání žaloby, předžalobní výzva) 2x300 Kč, tj. celkem 600 Kč. Náklady žalobkyně tedy činí celkem 1 400 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 46 %, tj. 644 Kč.

32. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění žaloby ze dne , datum, , když všechna skutková tvrzení měla být již součástí žaloby (§ 79 odst. 1 o.s.ř.), toto podání tak soud nepovažuje za úkon potřebný k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.33. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.