14 C 207/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 445 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 845 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 845 Kč od 11. 1. 2020 do 18. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 86,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od 11. 1. 2020 do 18. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 61,50 Kč od 14. 3. 2020 do 16. 12. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 253,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný nezaplatil pojistné ve výši 845 Kč dlužné za období od 5. 10. 2019 do 9. 1. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy č. 3234149526 a nezaplatil poplatky za odeslání upomínek v celkové výši 600 Kč vyplývající ze sazebníku poplatků žalobkyně. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne 5. 10. 2018 v rámci pojistné smlouvy č. 3234149526 dohodla s žalovaným na podmínkách poskytování pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [typ] [anonymizováno], [registrační značka]. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný měl platit na pojistném 3 087 Kč ročně. S platností od 5. 10. 2019 bylo pojistné stanoveno částkou 3 189 Kč. Pojištění bylo žalovanému poskytováno mj. v období od 5. 10. 2019 do 9. 1. 2020, za něž činí dluh na pojistném 845 Kč Sazebník poplatků žalobkyně, který nebyl žalovaným, na rozdíl od listiny, na níž se nachází pojistná smlouva, jež na sazebník poplatků neodkazuje, podepsán, stanovuje výši poplatku za upomínku k zaplacení dlužného pojistného v částce 300 Kč a výši poplatku za pokus o smír po zániku pojištění v částce 300 Kč. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), a podle příslušných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když nezaplatil pojistné. Žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazeného pojistného dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 845 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úhradu úroků z prodlení toliko za období od 11. 1. 2020 do 18. 1. 2020. Kapitalizované úroky z prodlení za uvedené období z dlužné částky 845 Kč pak činí 86,50 Kč. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč, jakož i poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč, má povahu smluvní pokuty, neboť je sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatku) odesláním upomínky žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaného sazebníku poplatků, na nějž samotná spotřebitelská smlouva ani neodkazuje, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov.

I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 nepřihlíží. Žalobkyni ostatně nic nebránilo v tom učinit sazebník poplatků součástí hlavní smlouvy. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 600 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 58,5 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 253,13 Kč, jež odpovídá 17 % jí vzniklých nákladů řízení (1 489 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 445 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.