14 C 209/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená opatrovnicí jméno opatrovnice advokátkou se sídlem adresa o zaplacení 58 256,80 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 58 256,80 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 925,47 Kč, s vyčísleným úrokem ve výši 360,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 788,41 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky 8 788,41 Kč od , datum, do zaplacení, s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 1 816,13 Kč, s vyčísleným úrokem ve výši 787,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 246,31 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 18,69 % ročně z částky 17 246,31 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady řízení v částce 7 670 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 58 256,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “), smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč, který se skládá z úroků, částky za zpracování zápůjčky a částky za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, úročí se jistina dále sjednaným úrokem ve výši 20,79 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla tato pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 1 435 Kč. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku 20 066,08 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 8 788,41 Kč a dlužného poplatku 11 277,67 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplatit kapitalizované úroky k , datum, ve výši 360,35 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení k , datum, ve výši 925,47 Kč, smluvní úrok ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Dále žalovaná uzavřela dne , datum, se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 25 482 Kč, který se skládá z úroků, částky za zpracování zápůjčky a částky za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, úročí se jistina dále sjednaným úrokem ve výši 18,69 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla i tato pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaná do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 4 120 Kč. Z této smlouvy žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku 38 190,72 Kč, která se skládá z dlužné jistiny 17 246,31 Kč a dlužného poplatku 20 944,41 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplatit kapitalizované úroky k , datum, ve výši 787,93 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení k , datum, ve výši 1 816,13 Kč, smluvní úrok ve výši 18,69 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. Žalovaná dlužné částky přes výzvu neuhradila.

2. Následně žalobkyně doplnila, že pokud by soud dospěl k závěru, že žalovaná nebyla schopna platně uzavřít předmětné smlouvy, pak má nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši vyčerpaných a nevrácených úvěrů, tj. ve výši 24 445 Kč. Pokud jde o převzetí peněžních prostředků dle úvěrových smluv, žalobkyně uvedla, že žalovaná svým podpisem potvrdila převzetí celé částky zápůjčky, a to s odkazem na text smlouvy, podle kterého zákazník podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Na jednání pak žalobkyně poukázala na to, že peněžní prostředky poskytnuté podle smluv byly spláceny a že žalovaná ani její opatrovník nikdy nenamítali, že jim tyto peněžní prostředky nebyly poskytnuty.

3. Žalovaná, která byla omezena ve svéprávnosti (viz dále), se k žalobě na výzvu nevyjádřila, a to ani prostřednictvím svého opatrovníka ustanoveného v souvislosti s omezením ve svéprávnosti. Jelikož soud shledal, že opatrovník žalované řádně nehájí její zájmy v tomto řízení, když se na výzvu soudu k věci nevyjádřil, byl zcela pasivní a následně se stal i nekontaktním, soud žalované pro toto řízení ustanovil opatrovníka z řad advokátů, a to usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

4. Opatrovnice žalované se k věci vyjádřila tak, že žaloba není důvodná. Má za to, že nebyla uzavřena platně, když žalovaná byla omezena ve svéprávnosti, a že nebylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky. Její podpis na smlouvách nelze považovat za dostatečný důkaz, když byla omezena ve svéprávnosti a není jisté, zda si vůbec uvědomovala, co podepisuje. Také se domnívá, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, zejména když nebyly zkoumány a ověřovány její výdaje. Z opatrnosti namítla promlčení.

5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve zkrácené verzi (bez odůvodnění), bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla žalovaná na dobu 5 let omezena ve svéprávnosti tak, že mj. není způsobilá nakládat s finančními prostředky nad částku 700 Kč při jednom právním jednání, není způsobilá nakládat s majetkem, jehož hodnota přesahuje 700 Kč, není způsobilá uzavírat písemné smlouvy. Do funkce opatrovníka jí byl jmenován , jméno FO, , nar. , datum, . Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tuto měla uzavřít společnost , právnická osoba, se žalovanou jako zákazníkem. Jednalo se zjevně o formulář , právnická osoba, , který byl ručně doplněn. Smlouva odkazovala na smluvní podmínky, které jsou uvedené v tomto formuláři. Smlouvou se , právnická osoba, zavázal poskytnou žalované spotřebitelský úvěr v částce 20 000 Kč, žalovaná měla za tento úvěr zaplatit poplatek v částce 23 142 Kč, který se měl skládat z úroku 16 118 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 524 Kč. Dále bylo na první straně dole zaškrtnuto, že si zákazník zvolil rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, u toho byl podpis zákazníka. Na druhé straně nahoře bylo uvedeno, že zákazník, který sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, shora uvedeným podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Tento text byl předtištěn na formuláři běžným písmem (tedy nebyl nijak zvýrazněn oproti zbytku smlouvy). Dále bylo zaškrtnuto, že si zákazník zvolil doplňkové pojištění, přičemž pojistné činilo 2 340 Kč za sjednanou dobu pojištění. Celkovou dlužnou částku 45 482 Kč měla žalovaná uhradit v 78 týdenních splátkách po 584 Kč. Úroková sazba činila 28 %. Smlouva byla datovaná , datum, , v závěru byl podpis zákazníka a podpis zástupce , právnická osoba, . Ze smlouvy nevyplývá, že by ji měl uzavírat za žalovanou někdo jiný.

8. Ze zákaznické karty z , datum, bylo zjištěno, že v této byly uvedeny údaje o žalované k žádosti o spotřebitelský úvěr. Bylo uvedeno mj. číslo jejího občanského průkazu, adresa pobytu, že bydlí ve vlastním bydlení, kontaktní adresa, že je na mateřské/rodičovské dovolené, její měsíční příjem je 11 943 Kč, příjem domácnosti celkem 52 693 Kč, odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč. To mělo být ověřeno ze 2 výplatních pásek. Tento formulář byl podepsán na několika místech, patrně žalovanou.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že podle této mělo být dne , datum, čerpáno 20 000 Kč, ve dnech , datum, a , datum, mělo být uhrazeno celkem 4 120 Kč. Z této tabulky nelze zjistit nic dalšího, zejména z ní nevyplývá, kdo a jak měl splátky hradit. Jedná se o pouhý přehled.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že tuto měla také uzavřít společnost , právnická osoba, se žalovanou jako zákazníkem. Jedná se o stejný formulář jako v případě smlouvy ze dne , datum, . Mělo jít o spotřebitelský úvěr v částce 10 000 Kč, žalovaná měla za tento úvěr zaplatit poplatek v částce 12 321 Kč, který se měl skládat z úroku 8 059 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 762 Kč. Doplňkové pojištění v tomto případě sjednáno nebylo. I v této smlouvě bylo zaškrtnuto, že si zákazník zvolil rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, a na druhé straně nahoře bylo uvedeno, že zákazník, který sjednal rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, shora uvedeným podpisem smlouvy stvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Celkovou dlužnou částku 22 321 Kč měla žalovaná uhradit v 78 týdenních splátkách po 287 Kč. Úroková sazba činila 28 %. Smlouva byla datovaná , datum, , v závěru byl podpis zákazníka a podpis zástupce , právnická osoba, . Ani z této smlouvy nevyplývá, že by ji měl uzavírat za žalovanou někdo jiný.

11. Ze zákaznické karty z , datum, bylo zjištěno, že v této byly opět uvedeny údaje o žalované k žádosti o spotřebitelský úvěr. V tomto bylo navíc uvedeno, že zdrojem financí má být kromě mateřské/rodičovské invalidní důchod, její měsíční příjem měl být 22 743 Kč, příjem domácnosti celkem 43 743 Kč, odhadované měsíční výdaje 4 000 Kč, interní splátky 2 570 Kč. Příjem měl být ověřen ze 2 výplatních pásek. Tento formulář byl také podepsán na několika místech patrně žalovanou.

12. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že podle této mělo být dne , datum, čerpáno 10 000 Kč, dne , datum, mělo být uhrazeno 1 435 Kč. Ani z této tabulky nelze zjistit nic dalšího, není zřejmé, kdo a jak měl splátky hradit, i v tomto případě se jedná jen o přehled.

13. Ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly práva a povinnosti z předmětných smluv, nic zásadního pro tuto věc z nich však zjištěno nebylo.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto , právnická osoba, postoupil žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv specifikovaných v příloze č. , hodnota, smlouvy. Z této přílohy bylo zjištěno, že jsou tam uvedeny smlouvy uzavřené se žalovanou č. , hodnota, a č. , hodnota, .

15. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto , právnická osoba, oznámil žalované, že žalobkyni postoupil pohledávky ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, , současně žalovanou vyzval, aby dlužné částky uhradila do 10 dnů. Dle podacího lístku bylo toto oznámení odesláno žalované dne , datum, .

16. Z výzvy k plnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dlužných pohledávek č. , hodnota, a č. , hodnota, , a to nejpozději do , datum, . Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované dne , datum, .

17. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno jen to, že je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

18. Soud neshledal důvod pochybovat o pravosti předložených listinných důkazů, ostatně proti nim nikdo nic nenamítal.

19. Po provedeném dokazování soud shledal, že lze mít za prokázané, že obě smlouvy byly mezi , právnická osoba, a žalovanou uzavřeny. V těchto smlouvách jsou vyplněny údaje žalované, ty jsou vyplněny i v zákaznických kartách k žádostem o úvěr k těmto smlouvám, na smlouvách i zákaznických kartách jsou podpisy zákazníka, přičemž nebylo zpochybňováno, že se jedná o podpisy žalované. Soud tedy na základě předložených smluv a zákaznických karet dospěl k závěru, že žalovaná skutečně o úvěr žádala a smlouvy uzavřela, resp. podepsala.

20. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy a oznámení , právnická osoba, o postoupení ze dne , datum, má soud dále za prokázané, že pohledávky ze smluv o úvěru byly postoupeny žalobkyni.

21. Soud však nemá za prokázané, že žalované byly peněžní prostředky dle těchto smluv poskytnuty. Jediný důkaz v tomto směru jsou samotné smlouvy, ve kterých je na předtištěném textu uvedeno, že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že obdržel v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (pokud si sjednal doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení, což byl tento případ). Žalovaná však byla v roce 2019 omezena ve svéprávnosti tak, že mj. není způsobilá nakládat s finančními prostředky nad částku 700 Kč a není způsobilá uzavírat písemné smlouvy. Žalovaná tedy v žádném případě nebyla způsobilá tyto smlouvy uzavřít. Vzhledem k omezení žalované ve svéprávnosti jsou zde naprosto zásadní pochybnosti o tom, zda žalovaná vůbec byla schopna pochopit co činí a co podepisuje, zda si uvědomovala důsledky podpisu smluv. Soud navíc připomíná, že text o potvrzení převzetí peněžních prostředků byl předtištěn na formuláři, nebyl ani nijak zvýrazněn, podpis žalované se u tohoto textu nenacházel. Každopádně již jen vzhledem k omezení svéprávnosti nemůže být podpis žalované na těchto smlouvách relevantním důkazem, když ta nebyla schopna ani uzavřít písemnou smlouvu, ani nakládat s prostředky v takové výši. Samotný podpis žalované na smlouvách vzhledem k tomu soud nepovažuje za dostatečný důkaz, že žalované byly peněžní prostředky dle smluv skutečně poskytnuty.

22. Jiný důkaz prokazující převzetí peněžních prostředků však předložen, resp. navržen nebyl. Pokud žalobkyně uváděla, že peněžní prostředky dle těchto smluv byly spláceny, tak to ovšem prokázáno nebylo. K tomu byly předloženy jen tabulky umoření, ze kterých však nelze nijak zjistit, kdo a jak měl splátky hradit, jedná se o pouhý přehled. Proto neprokazují, že ze strany žalované skutečně došlo ke splácení úvěru. Navíc i pokud by žalovaná úvěr skutečně splácela, tak vzhledem k jejímu omezení svéprávnosti by ani to nemohlo samo o sobě prokazovat, že jí úvěry skutečně byly vyplaceny a že byly vyplaceny v plné výši.

23. Pokud žalobkyně uváděla, že žalovaná ani její opatrovník nikdy nenamítali, že žalované úvěr nebyl poskytnut, k tomu nezbývá než uvést, že samotné mlčení nelze považovat za důkaz. Pouze pokud by žalovaná (prostřednictvím opatrovníka) potvrdila, že k poskytnutí peněz došlo, mohl by soud vycházet ze shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Žalovaná se však v této věci nijak nevyjádřila, převzetí peněz nepotvrdila, a tak důkazní břemeno ohledně této skutečnosti tíží žalobkyni, která se zaplacení těchto peněž domáhá.

24. Jelikož soud shledal, že žalobkyně neprokázala, že žalované byly peněžní prostředky poskytnuty, vyzval na jednání žalobkyni k doplnění důkazů podle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Žalobkyně však žádné další důkazy nenavrhla. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně o poskytnutí lhůty k doplnění důkazních návrhů, když žalobkyni již dříve vyzval k doplnění důkazů v tomto směru usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kde žalobkyni upozornil na svůj náhled na hodnocení důkazů. Výzva k doplnění důkazů na jednání proto nebyla pro žalobkyni překvapivá, žalobkyně měla dostatečný čas pro navržení důkazů, a není tak důvod jí poskytovat ještě další lhůtu. Není zde tedy žádný důležitý důvod k poskytnutí lhůty a odročení jednání (§ 118b odst. 1 v návaznosti na § 114c odst. 4, § 119 odst. 1 občanského soudního řádu).

25. Dle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Soud tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno.

26. Soud má za prokázané, že žalobkyně uzavřela s , právnická osoba, smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Bylo též prokázáno, že smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky z těchto smluv postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 občanského zákoníku, žalobkyně je tedy oprávněna se domáhat nároků z těchto smluv. A to i v případě, že by tyto případně náležely z jiného titulu, než jak ji ve smlouvách o postoupení její účastníci právně kvalifikovali, tedy např. nikoliv ze smlouvy, ale z bezdůvodného obohacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

27. Žalovaná však byla před uzavřením těchto smluv omezena ve svéprávnosti tak, že mj. nebyla způsobilá nakládat s finančními prostředky nad částku 700 Kč při jednom právním jednání a nebyla způsobilá uzavírat písemné smlouvy. Z obou těchto důvodů tedy nebyla způsobilá uzavřít předmětné smlouvy, a proto bylo její právní jednání neplatné dle § 581 občanského zákoníku. Přitom předmětné právní jednání rozhodně nelze považovat za takové, které by žalované nepůsobilo újmu (§ 65 odst. 1 občanského zákoníku), když ji zavazovalo k finančnímu protiplnění; nejednalo se tedy o jednání, které by bylo výlučně ve prospěch žalované, jako např. darování. K nápravě v tomto případě nepostačí změna povinností žalované ze smlouvy, když jakékoliv poskytnutí peněžních prostředků s povinností je vrátit (i příp. bezúročné) nelze považovat za prospěšné pro žalovanou, která není způsobilá s těmito prostředky nakládat. Soud má za to, že k tomuto důvodu neplatnosti je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku), když opačný přístup (relativní neplatnost dle § 586 občanského zákoníku) by vedl k potenciálnímu oslabení účelu zákona, kterým je v tomto případě nepochybně poskytnout ochranu osobám omezeným ve svéprávnosti. Přitom zájmy těchto osob jsou dostatečně chráněny tím, že zákon zachovává platnost právního jednání, které je těmto osobám ku prospěchu, resp. jim není na újmu (§ 65 odst. 1 občanského zákoníku). Právní jednání překračující způsobilost osoby je tak nepochybně v rozporu se zákonem a narušuje veřejný pořádek. V každém případě opatrovnice žalované na jednání soudu namítla neplatnost smluv z tohoto důvodu, jedná se tedy o jednání neplatné, když se za žalovanou neplatnosti dovolala (§ 586 odst. 1 občanského zákoníku).

28. Vzhledem k tomu, že smlouvy byly z tohoto důvodu neplatné, bylo již nadbytečné zabývat se tím, zda předchůdce žalobkyně splnil povinnosti související s posouzením úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru (§ 86, § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění k datu uzavření smluv), když to by na věci nemohlo nic změnit.

29. Jelikož smlouvy byly neplatné, nevznikly z nich žalované žádné povinnosti, tj. ať už povinnost vrátit poskytnuté částky nebo hradit úroky či jiné sjednané nároky.

30. Pokud by žalované byly peněžní prostředky dle těchto smluv poskytnuty, bylo by možné tyto nároky posoudit jako bezdůvodné obohacení, tj. plnění bez platného právního důvodu, které by žalovaná byla povinna vrátit (§ 2991 odst. 1, 2, § 2993). Jedná se zde o objektivní povinnost k vrácení toho, co obohacený nabyl bez právního důvodu, a proto by nehrálo roli, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti.

31. Avšak žalobkyně neprokázala, že žalované byly peněžní prostředky dle těchto smluv poskytnuty, jak bylo odůvodněno výše. Nebylo tedy prokázáno, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení.

32. Pro úplnost soud uvádí, že námitku promlčení důvodnou neshledal. Promlčecí lhůta činí tři roky (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku), počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 občanského zákoníku), a staví se okamžikem uplatnění práva u soudu (§ 648 občanského zákoníku). Pokud tedy měly být peněžní prostředky dle tvrzení žalobkyně poskytnuty k datům uzavření smluv, tj. , datum, a , datum, , a žaloba byla podána u soudu dne , datum, , tak tříletá promlčecí lhůta k datu podání žaloby nepochybně neuplynula.

33. Jelikož tedy smlouvy nebyly platně uzavřeny a žalobkyně neprokázala, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl.

34. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla zcela úspěšná žalovaná, měla by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však dle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Podle § 148 odst. 1 občanského soudního řádu má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Státu v této věci vznikly náklady v souvislosti s ustanovením opatrovníka žalované, když stát je v tomto případě povinen hradit odměnu za zastupování a hotové výdaje ustanoveného advokáta (§ 140 odst. 2 občanského soudního řádu). Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud přiznal ustanovené opatrovnici odměnu v celkové výši 7 670 Kč. Soud proto uložil žalobkyni, která byla v tomto řízení neúspěšná, aby takto vzniklé náklady uhradila státu.

36. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.