14 C 220/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně název žalobkyně a název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 63 137,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 68 762,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 415,35 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky celkem 68 762,04 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [název právnické osoby] [název právnické osoby] [název právnické osoby] (dále jen„ [název právnické osoby]“), smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva mohla být žalovanou podepsána fyzicky nebo v portálu internetového bankovnictví. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaná porušila povinnost hradit měsíční splátky, proto [název právnické osoby] využila svého smluvního oprávnění a prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 60 415,35 Kč, smluvního úroku ve výši 5 624,34 Kč (kdy se jedná o úrok ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 1 318,35 Kč, smluvní pokuty ve výši 587 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny od [datum] do [datum]) a poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala uhradit částku 217 Kč, kdy se dle žalobkyně má jednat o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, které vynaložila, a to za osobní návštěvu žalovaného. Co do výše této částky odkázala na ceník, resp. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z listiny nadepsané jako„ Žádost/ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ bylo zjištěno, že dle této měla být [název právnické osoby] poskytovatelem úvěru a žalovaná klientem. Jsou uvedeny údaje žalované – bydliště, rodné číslo, číslo občanského průkazu. Uvádí se zde, že žalovaná žádá o poskytnutí revolvingového úvěru, přičemž k uzavření smlouvy dojde dnem akceptace žádosti. Byl uveden úvěrový rámec 60 000 Kč, úroková sazba 22,68 % ročně, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč Součástí smlouvy mělo být přistoupení pojištění, kdy měsíční úhrada za pojištění činila 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Celková výše měsíční splátky měla činit 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč, splátky byly splatné k 17. dni v měsíci. V části smlouvy týkající se důsledků nesplácení úvěru byla uvedena smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátky 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky 100 Kč Smlouva odkazovala na produktové podmínky pro revolvingové úvěry a sazebník pro úvěry. Její přílohou měl být dokument„ specifické čerpání“. Listina není datovaná a není ani podepsaná. Na místě pro podpis zástupce banky je uvedeno„ podepsáno elektronicky“ s poznámkou„ s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Na místě pro podpis žalované jako klienta není uvedeno nic, je tam poznámka„ pokud není uveden vlastnoruční podpis, podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“.

6. Z přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru nazvané„ specifické podmínky“ bylo zjištěno, že podle toho mělo dojít ke specifickému čerpání – úhradě ceny zboží zprostředkovateli/obchodníkovi [právnická osoba] Výše čerpání byla uvedena 6 357 Kč, počet měsíčních splátek 24, úroková sazba 17,88 % ročně, úhrada za pojištění 7,99 % z měsíční splátky, měsíční splátka včetně pojištění 342 Kč. Tato příloha není za [název právnické osoby] nikým podepsána, není tam ani podpis žalované, na místě pro její podpis je uvedeno totéž, co na žádosti/smlouvě.

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru shodně jako ve smlouvě, jinak z něj nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. Z připojených informací o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že se mělo jednat o společnost [právnická osoba]

8. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [název právnické osoby] sdělovala žalované, že schválili její žádost o„ [název půjčky]“ ze dne [datum] a zaplatili z něj nákup na splátky u obchodníka, úvěrový rámec činí 60 000 Kč. Uvádí se, že v následujících dnech bude žalované doručena„ [název půjčky]“ karta. Součástí dopisu jsou základní informace o úvěru totožné jako v uvedené žádosti/smlouvě, č. úvěru je uvedeno [číslo].

9. Z odstoupení ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] sdělila žalované, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru odstupuje dle příslušných ustanovení úvěrových podmínek od úvěrové smlouvy, č. úvěru [číslo]. Současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 68 546 Kč, a to do [datum].

10. Z platební historie bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny platby, úhrady, účtované částky. První financování mělo být dne [datum] ve výši 6 357 Kč, následně mělo opakovaně docházet k dalšímu financování. Je tam uvedeno několik příchozích úhrad. K [datum] je uvedena dlužná částka 68 545,04 Kč, z toho úroky 5 624,34 Kč, pojištění 1 318,35 Kč, poplatky 600 Kč, pokuta 587 Kč. Tento dokument však není výpisem z účtu a neuvádí žádné podrobnosti o uvedených platbách. Zejména není uvedeno, jak a kam měly finanční prostředky odcházet (např. na jaký účet byly zaslány, zda a jak byly čerpány v hotovosti), stejně tak nelze zjistit, jak mělo docházet k úhradám (kdo a jak platil, z jakého účtu platby došly). Není tam uvedeno ani číslo samotného úvěrového účtu.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek z [právnická osoba] na žalobkyni. Jednotlivé pohledávky měly být specifikovány v příloze [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek. Z této přílohy [číslo] bylo zjištěno, že tam byla pod [číslo] uvedena kreditní karta – revolvingový úvěr, č. smlouvy [číslo], jako dlužník byla označena žalovaná. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně hradila [právnická osoba] za portfolium.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto [právnická osoba] oznamovala žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni pohledávku vzniklou ze smlouvy [číslo].

13. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky 68 768,49 Kč s tím, že pokud nezaplatí do [datum], bude si účtovat náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla přehled úkonů, mj. za osobní návštěvu 217 Kč. Z podacího archu vyplývá, že žalobkyně výzvu odeslala žalované dne [datum].

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalované dne [datum].

15. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že je tam ve vztahu k žalované uveden jeden úkon, a to cesta pověřeného pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

17. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla mezi [právnická osoba] a žalovanou uzavřena. Předložená žádost/smlouva není podepsaná ani za [právnická osoba] a zejména není podepsaná žalovanou, podpis žalované se tam vůbec nenachází, uvádí se tam, že pokud není uveden vlastnoruční podpis, bylo podepsáno elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu. Z žádného z předložených důkazů nevyplývá, zda a jak k takovému ověření došlo, jak byla ověřena totožnost žalované a konkrétně jak měla dokument podepsat či odsouhlasit. Uzavření smlouvy (resp. podpis žádosti) nemůže prokazovat jen to, že na předloženém dokumentu jsou uvedeny údaje žalované. Ty ostatně mohl vyplnit kdokoliv, komu byly známy. Nebylo ani prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala či splácela (k tomu viz dále), tedy ani to nemůže uzavření smlouvy prokazovat. Pro úplnost soud uvádí, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetového bankovnictví, je samozřejmě možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaná odsouhlasila předloženou žádost/smlouvu. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že [právnická osoba] tvrzenou pohledávku z této smlouvy postoupila žalobkyni.

18. Dále nebylo prokázáno ani to, že žalovaná úvěr čerpala. Z předložené platební historie nevyplývá, jak měly být peníze čerpány, nelze z ní ověřit ani to, že byla odeslána částka prodejci dle specifických podmínek čerpání, když není uvedeno číslo účtu, kam měly peněžní prostředky odejít. Nejedná se o výpis z účtu, jak bylo uvedeno. Není zřejmé, kam měly peníze odcházet. Z ničeho nevyplývá, že žalovaná dala k těmto platbám pokyn. Nebylo prokázáno, že žalovaná obdržela platební kartu, jak tvrdila žalobkyně (to z žádného předloženého důkazu nevyplývá), a ostatně z platební historie nevyplývá, že by mělo docházet k čerpání úvěru prostřednictvím karty. Platební historie pak neprokazuje ani to, že žalovaná úvěr splácela, když z ní nelze zjistit, kdo a jak měl uvedené částky hradit. Z výše uvedených důvodů soud nepovažuje uvedenou platební historii za průkaznou.

19. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z tohoto ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.

20. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Dle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Soud tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla uzavřena. Z obsahu předložené žádosti/smlouvy vyplývá, že se jednalo o návrh na uzavření smlouvy (§ 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), když smlouva měla být uzavřena až okamžikem akceptace žádosti. Nebylo však prokázáno, že tuto žádost učinila žalovaná, a už jen proto nelze mít za to, že došlo k uzavření smlouvy s žalovanou. Nehledě na to, že nebylo prokázáno ani to, že [právnická osoba] doručila žalované oznámení o přijetí nabídky, když smlouva je uzavřena okamžikem, kdy je přijetí doručeno druhé straně (§ 1745 v návaznosti na § 570 odst. 1 občanského zákoníku). Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy, nelze mít za to, že z této smlouvy vznikly žalované jakékoliv povinnosti.

21. Nebylo prokázáno ani to, že žalovaná obdržela od [právnická osoba] jakoukoliv částku, případně že [právnická osoba] za žalovanou cokoliv hradila (např. obchodníkovi), nelze tak uvažovat ani o nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (jako případného majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu).

22. Pokud žalobkyně dále požadovala zaplatit náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč, soudu není jasné, z čeho takový nárok dovozuje, když ani netvrdí, že by měl vyplývat ze smlouvy. Zde soud upozorňuje, že z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost hradit takové náklady, tj. pokud to nebylo sjednáno, nemůže být takový nárok důvodný. Každopádně pokud nebyla prokázána důvodnost nároku jako takového, pak samozřejmě nemohou být účelné ani náklady na vymáhání neexistující pohledávky (nadto žalobkyně ani neprokázala, že jí náklady v uvedené výši vznikly).

23. Soud tedy opakuje, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy ani to, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky. Proto soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, měla by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.