14 C 223/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , tituly za jménem . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum narození , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je dodavatelem plynu a elektřiny. S žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o obchodní spolupráci, jejímž předmětem byla spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným za účelem zvýšení prodeje plynu a elektřiny koncovým zákazníkům žalobkyně. Žalovanému měla být za činnost poskytována odměna ve formě provize. Žalobkyně vypověděla smlouvu výpovědí ze dne , datum, s tříměsíční výpovědní dobou dle smlouvy. V zaslané výpovědi byl žalovaný upozorněn, že nejpozději ke dni zániku smlouvy je povinen vystavit žalobkyni čestné prohlášení o ukončení zpracování osobních údajů ve smyslu čl. IV odst. 1 smlouvy ve spojení s přílohou č. , hodnota, smlouvy. Podle této přílohy č. , hodnota, v případě, že žalovaný čestné prohlášení nevystaví a nedoručí žalobkyni ani v náhradní lhůtě, kterou mu žalobkyně stanoví, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč. K tomu žalobkyně uvedla, že toto prohlášení požaduje především proto, aby zabránila případům, kdy obchodní zástupci nepostupovali při zpracování osobních údajů zákazníků žalobkyně v souladu se zákonem, což vedlo i ke kontrolám ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dalším důvodem je ochrana žalobkyně před potenciálními nekalými praktikami ze strany obchodních zástupců, jelikož se pohybuje na vysoce konkurenčním trhu, kde pro jeho účastníky mají osobní údaje zákazníků zvlášť vysokou hodnotu. Jedinou možností, jak si žalobkyně může ověřit splnění povinností dle smlouvy, je právě čestné prohlášení. Vzhledem k tomu, že žalovaný čestné prohlášení nevystavil, zaslala mu žalobkyně dne , datum, výzvu ke splnění povinnosti a poskytla žalovanému náhradní lhůtu. Dne , datum, byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, ve které byl opakovaně vyzván k předložení čestného prohlášení nebo alternativně k úhradě smluvní pokuty dle čl. VII odst. 1 Smlouvy. Ani na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o obchodní spolupráci č. , číslo smlouvy, ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně (označovaná jako poskytovatel) s žalovaným (označovaným jako partner). Žalovaný byl ve smlouvě označen jako podnikatel, a to svým IČO a sídlem, s odkazem na zápis do živnostenského rejstříku. U žalovaného byla dále uvedena korespondenční adresa , adresa, . Předmětem smlouvy byl závazek žalovaného zajišťovat pro žalobkyni služby týkající se prodeje produktů a služeb, a to prostřednictvím vyvíjení činnosti směřující k uzavírání smluv se zákazníky. Za poskytnuté činnosti žalovanému náležela odměna (provize) stanovená v příloze č. , hodnota, smlouvy. V části IV. smlouvy nadepsané „ochrana osobních údajů“ bylo sjednáno, že po dobu účinnosti smlouvy bude žalobkyně jako správce a žalovaný jako zpracovatel zpracovávat v souladu s GDPR osobní údaje zákazníků v souvislosti s plněním této smlouvy, přičemž práva a povinnosti zpracování osobních údajů zákazníků jsou uvedeny v příloze č. , hodnota, této smlouvy. V části VII. smlouvy nadepsané „smluvní sankce“ bylo mj. sjednáno, že žalovaný se zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč za porušení povinnosti dle odst. 20 přílohy č. , hodnota, této smlouvy (odst. 1). V části VIII. smlouvy bylo sjednáno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou (odst. 1) a že smlouva může být ukončena výpovědí s tříměsíční výpovědní dobou, která začíná běžet prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi druhé smluvní straně (odst. 2). Dále bylo sjednáno, že písemná právní jednání budou doručována tak, že budou zaslána na adresu smluvní strany uvedenou v záhlaví této smlouvy, a to doporučenou zásilkou. Zásilka se považuje za doručenou uplynutím 5 dnů ode dne jejího odeslání, a to i za předpokladu, že adresát zásilku nepřevzal nebo se o ní vůbec nedozvěděl (odst. 4). Bylo také uvedeno, že smluvní strany uzavírají tuto smlouvu jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti (odst. 8). Bylo sjednáno, že nedílnou součást smlouvy tvoří blíže označené přílohy č. , hodnota, – 4.

6. Z příloh č. 1A, 1B, 1C a 1D (provizní systém) bylo zjištěno, že tyto upravují výpočet provize. Z přílohy č. , hodnota, (etický kodex) bylo zjištěno, že tato upravuje pravidla jednání žalovaného se zákazníky. Z přílohy č. , hodnota, (metodický pokyn) bylo zjištěno, že tato zejména upravuje vyplňování smluvní dokumentace.

7. Z přílohy č. , hodnota, (zpracování osobních údajů zákazníků) bylo zjištěno, že dle této žalobkyně jako správce pověřila žalovaného jako zpracovatele ke zpracování osobních údajů zákazníků, přičemž příloha dále upravovala způsob a rozsah zpracování osobních údajů. V odst. 20 této přílohy bylo uvedeno, že v případě ukončení smlouvy ukončí zpracovatel zpracování a osobní údaje subjektů dle rozhodnutí správce vymaže nebo vrátí správci a vymaže i existující kopie. O tom je zpracovatel povinen vystavit ve prospěch správce čestné prohlášení a toto doručit správci nejpozději ke dni zániku smlouvy. V případě, že zpracovatel čestné prohlášení nevystaví a nedoručí správci ani v náhradní lhůtě, kterou mu správce pro tento případ stanoví, je povinen zaplatit správci smluvní pokutu dle čl. VII. odst. 1 smlouvy, a to do 3 dnů od marného uplynutí lhůty k dodatečnému plnění.

8. Z listin „zpracování osobních údajů obchodního zástupce“ a „zpracování osobních údajů partnera“ bylo zjištěno, že tyto se týkají zpracování osobních údajů uvedených osob ze strany žalobkyně. Nebylo z nich zjištěno nic, co by mělo význam pro tuto věc.

9. Z výpovědi smlouvy o obchodní spolupráci ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně vypověděla předmětnou smlouvu, a to s tříměsíční výpovědní dobou dle smlouvy. V závěru výpovědi bylo uvedeno, že žalobkyně připomíná žalovanému povinnost vystavit nejpozději ke dni zániku smlouvy čestné prohlášení o ukončení zpracování osobních údajů dle čl. IV. odst. 1 smlouvy a odst. 20 přílohy č. , hodnota, .

10. Z výzvy ke splnění povinnosti ze dne , datum, bylo zjištěno, že v této žalobkyně vyzývala žalovaného v souvislosti s ukončením smlouvy o obchodní spolupráci ke splnění podmínky čl. IV. odst.

1. Nic dalšího tam k tomu nebylo uvedeno.

11. Z vrácené zásilky bylo zjištěno, že tato byla adresována žalovanému na adr. , adresa, . Jsou na ní označeny doručované písemnosti jako „splnění povinnosti ze smlouvy, výpověď“. Dle razítka pošty byla podána dne , datum, . Je na ní vyznačeno, že byla připravena k vyzvednutí dne , datum, a vrácena odesílateli dne , datum, , neboť adresát je na uvedené adrese neznámý. Na zásilce je i razítko , datum, , patrně tedy byla vrácena až tohoto dne, to však není pro tuto věc nijak zásadní.

12. Z další vrácené zásilky podané dne , datum, bylo zjištěno, že tato byla zaslána žalovanému na adresu , adresa, . Doručovaná písemnost je označena jako „výzva – pokuta“. Na zásilce je vyznačeno datum vrácení odesílateli , datum, , z kopie předložené soudu nelze zjistit důvod vrácení (je zkopírovaná jen část zadní strany a na kopii nejsou kolonky, kde se důvod vrácení vyznačuje).

13. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že písemnost, která měla být doručována touto zásilkou, předložena nebyla.

14. Z výzvy k plnění ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto učinil vůči žalovanému zástupce žalobkyně. Uvádí se v ní, že výpovědí ze dne , datum, žalobkyně vypověděla smlouvu o obchodní spolupráci s tříměsíční výpovědní dobou, přičemž v zaslané výpovědi byl žalovaný upozorněn na povinnost vystavit žalobkyni čestné prohlášení o ukončení zpracování osobních údajů. Vzhledem k tomu, že žalovaný čestné prohlášení nevystavil, zaslala mu žalobkyně dne , datum, (pozn. skutečně je uvedeno datum , datum, ) výzvu ke splnění povinnosti a poskytla mu náhradní lhůtu 3 měsíců. Povinnost však žalovaný ani na tuto výzvu nesplnil, proto mu byla zaslána výzva k úhradě smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč. Zástupce žalobkyně proto tímto dopisem vyzývá žalovaného k vyhotovení čestného prohlášení nebo k úhradě smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč, a to nejpozději do , datum, . Současně žalovaného upozornil na možnost podání žaloby.

15. Z potvrzení o podání soud zjistil, že tato výzva byla odeslána dne , datum, , přičemž byla adresována žalovanému na adresu , adresa, . Nebyl předložen žádný doklad o doručení této zásilky.

16. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

17. Soud neshledal důvod k pochybnostem o pravosti výše uvedených důkazů, z výše uvedených zjištění proto soud vychází.

18. Soud však nemá za prokázané, co bylo obsahem zásilky podané dne , datum, , když písemnost, která měla být v této zásilce doručována, předložena nebyla. Dále soud nemá za prokázané, že žalovanému byla doručena výzva právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , když byl předložen jen doklad o odeslání, ale nebyl předložen žádný doklad o doručení.

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z tohoto ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil. Pokud se účastník nedostaví k prvnímu jednání, ztrácí tím možnost poučení dle § 118a občanského soudního řádu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Soud proto nevyhověl žádosti žalobkyně v rámci omluvy z jednání, aby pro případ, že předložené důkazy nejsou dostatečné, soud jednání odročil a vyzval žalobkyni k doplnění. Ostatně k této žádosti soud ani nemá přihlížet, neboť se jedná o úkon podmíněný (§ 41a odst. 2 občanského soudního řádu).

20. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena uvedená smlouva o obchodní spolupráci jako smlouva o obchodním zastoupení dle § 2483 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se žalovaný jako podnikatel zavázal vyvíjet pro žalobkyni činnost směřující k uzavírání smluv a žalobkyně se zavázala za to hradit žalovanému provizi.

21. Ve smlouvě bylo mj. sjednáno, že písemná právní jednání budou zasílána na adresu druhé smluvní strany doporučenou zásilkou, přičemž ta se bude považovat za doručenou uplynutím 5 dnů ode dne jejího odeslání, i když se adresát o zásilce nedozvěděl. Tím si tedy upravili účinnost právního jednání odchylně od zákona (§ 570 o. z.). Účastníci se obecně mohou odchýlit od zákona (§ 1 odst. 2 o. z.), soud neshledává žádný důvod neplatnosti této dohody, ke kterému by měl přihlížet bez návrhu (§ 588 o. z.) a účastníci proti ní nic nenamítali (§ 586 o. z.). Soud tedy toto ujednání považuje za platné. Zde je namístě připomenout, že ve smlouvě byla uvedena doručovací adresa žalovaného , adresa, .

22. Žalobkyně smlouvu vypověděla výpovědí ze dne , datum, , kterou odeslala téhož dne na doručovací adresu žalovaného. Jelikož si žalovaný zásilku nevyzvedl, v souladu s dohodou účastníků nastaly účinky doručení uplynutím dne , datum, . Ve smlouvě bylo sjednáno, že výpovědní doba činí 3 měsíce a začíná běžet prvního dne následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi. Výpovědní doba tak skončila dne , datum, a tímto dnem smlouva zanikla (§ 1998 o. z.).

23. Ve smlouvě, resp. v příloze č. , hodnota, , kterou účastníci učinili součástí smlouvy (§ 1751 odst. 1 o. z.), bylo mj. sjednáno, že v případě ukončení smlouvy je žalovaný povinen ukončit zpracování osobních údajů klientů a vystavit o tom čestné prohlášení, které doručí žalobkyni nejpozději ke dni zániku smlouvy. Dále bylo sjednáno, že pokud žalovaný čestné prohlášení nevystaví a nedoručí žalobkyni ani v náhradní lhůtě, kterou mu žalobkyně pro tento případ stanoví, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu dle čl. VII. odst. 1 smlouvy, tj. 500 000 Kč. Jedná se o platnou dohodu o smluvní pokutě dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, kterou je žalovaný povinen zaplatit pro případ porušení smluvní povinnosti.

24. Soud vychází z toho, že žalovaný předmětné čestné prohlášení žalobkyni nedodal, jak tvrdila žalobkyně. Zde se jedná o negativní tvrzení, které se zásadně neprokazuje (bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval opak). Avšak právo na zaplacení smluvní pokuty nemělo dle dohody účastníků (v příloze č. , hodnota, ) vzniknout již samotným porušením povinnosti vystavit čestné prohlášení ke dni zániku smlouvy, ale teprve v případě, když žalovaný čestné prohlášení nedodá ani v náhradní lhůtě, kterou mu žalobkyně stanoví. Bylo tedy nutné, aby po zániku smlouvy (v případě nedodání čestného prohlášení před zánikem smlouvy) žalobkyně vyzvala žalovaného k dodatečnému splnění povinnosti a stanovila mu k tomu náhradní lhůtu. Teprve v případě, že by žalovaný ani v této náhradní lhůtě povinnost nesplnil a čestné prohlášení nedodal, vznikla by mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu.

25. Nebylo však prokázáno, že žalobkyně žalovaného ke splnění povinnosti v náhradní lhůtě řádně vyzvala.

26. Takovou výzvou nemohla být samotná výpověď ze dne , datum, ani připojená výzva ke splnění povinnosti ze stejného dne. Žalobkyně v nich sice upozornila žalovaného na nutnost splnění povinnosti vystavit čestné prohlášení, ale ty byly vyhotoveny ještě před zánikem smlouvy, tedy dříve, než vůbec mohl být důvod pro stanovení náhradní lhůty. Ostatně v nich žalobkyně žádnou náhradní lhůtu nestanovila.

27. Pokud jde o další písemnost, která měla být odeslána dne , datum, (dle předložené vrácené zásilky), tak její obsah nebyl nijak doložen, nebylo tedy prokázáno, že by touto písemností žalobkyně vyzvala žalovaného k dodání čestného prohlášení v náhradní lhůtě. Navíc tato písemnost ani nebyla žalovanému řádně – v souladu se smlouvou – doručena, když nebyla zaslána na doručovací adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali, že bude doručováno na doručovací adresu, tak nebyla žalobkyně oprávněna doručovat na jinou adresu, a to ani na adresu sídla žalovaného. Resp. účinky doručení tak, jak si účastníci sjednali pro případ, že si druhá strana zásilku nevyzvedne, nastat nemohly. Není zcela vyloučeno, aby bylo žalovanému doručeno i na jinou adresu, to by ale bylo nutné, aby si žalovaný zásilku fakticky převzal, což se v tomto případě nestalo.

28. Výzvou ke splnění povinnosti v náhradní lhůtě by samozřejmě mohla být i výzva právního zástupce ze dne , datum, , ve které skutečně vyzýval žalovaného ke splnění v dodatečné lhůtě. Tato zásilka však opět nebyla zaslána žalovanému na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě, ale na adresu jeho sídla, takže účinky doručení dle smlouvy nastat nemohly. Nebylo prokázáno, že tato výzva byla žalovanému fakticky doručena, jak je uvedeno výše.

29. Konečně výzvou ke splnění povinnosti může být i žaloba. V podané žalobě však žalobkyně žalovanému nestanovila náhradní lhůtu ke splnění povinnosti dodat čestné prohlášení.

30. Lze tedy shrnout, že žalobkyně neprokázala, že žalovaného vyzvala ke splnění povinnosti dodat čestné prohlášení v náhradní lhůtě, resp. že takovou výzvu žalovanému řádně v souladu se smlouvou či fakticky doručila (čímž by nastaly účinky tohoto právního jednání dle § 570 odst. 1 o. z.). Nebylo tedy prokázáno, že byla splněna jedna z podmínek pro vznik nároku na smluvní pokutu. Proto soud pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsahu zamítl.

31. Pro úplnost soud uvádí, že sjednaná smluvní pokuta se jeví jako dosti nepřiměřená vzhledem k povinnosti, na jejíž porušení je vázaná (tj. pouhé nedodání čestného prohlášení). Každopádně případná nepřiměřenost smluvní pokuty může být pouze důvodem k jejímu snížení, a to na návrh dlužníka, tj. žalovaného (§ 2051 o. z.). Nepřiměřenost smluvní pokuty nemůže sama o sobě zakládat neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro porušení dobrých mravů dle § 588 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017).

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.