14 C 224/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 15 732,52 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 15 732,52 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 531,62 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 15 732,52 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4 518,60 Kč a smluvní úrok z úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde si žalovaný vybral výši úvěru, vyplnil registrační formulář a následně smlouvu potvrdil kódem, který mu byl zaslán SMS zprávou na jeho mobilní telefon. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit do [datum]. Žalovaný však nic neuhradil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 518,60 Kč, smluvních úroků 1 109,92 Kč (kdy se jedná o úroky ve sjednané sazbě za období od [datum] do [datum]), smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení s placením, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, přičemž smluvní pokuta byla napočítána jen do 50 % jistiny úvěru), a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 631 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala nahradit částku 473 Kč, kdy se dle žalobkyně má jednat o účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, které vynaložila, a to za odeslaný obyčejný dopis a dvě cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka. Co do výše této částky odkázala na ceník, resp. výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to vyčíslený na 531,62 Kč a dále v procentní výši od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o úvěru č. [číslo úvěru] soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako věřitel (úvěrující) s žalovaným jako klientem (úvěrovaným). Žalovaný je označen mj. jménem a příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm (a to shodnými, jako jsou evidovány v registru obyvatel), je uveden jeho bankovní účet [bankovní účet]. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 6 000 Kč, datum poskytnutí úvěru [datum], splatnost úvěru [datum], úroková sazba 40 % ročně. Dále je uveden poplatek za poskytnutí úvěru„ 1 728,60 Kč (po slevě) / 4 518,60 Kč (před slevou)“, celková částka, kterou klient zaplatí„ 7 860,11 Kč (po slevě) / 10 650,11 Kč (před slevou)“, RPSN 13 901,40 %, že má být hrazeno v 1 splátce. Dále smlouva konkretizovala jednotlivá práva a povinnosti. V bodu II.1. smlouvy je uvedeno, že úvěrující poskytne úvěr a klient je povinen splatit řádně a včas poskytnutý úvěr a zároveň zaplatit Poplatek za poskytnutí úvěru a Úrok. Úrok je v bodu I.11. smlouvy definován jako konkrétní finanční částka vypočtená k termínu splatnosti úvěru na základě zápůjční úrokové sazby. V bodu VIII.1. smlouvy bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta se splněním kterékoliv platební povinnosti, zejména pro případ, že úvěr nebude uhrazen řádně a včas, je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi, aby zaplatil mj. účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), Úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Smlouva je datovaná [datum] Smlouva není žalovaným podepsaná. V závěru smlouvy je uveden pod jménem žalovaného [příjmení] kód: 6dsr.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru. Celková částka, kterou má klient zaplatit, je uvedena 7 860 Kč. V části týkající se RPSN je uveden reprezentativní příklad úvěru, kde jsou uvedeny stejné částky jako ve smlouvě, včetně rozdílné výše poplatků po slevě a před slevou a podle toho také rozdílná výše RPSN. RPSN„ po slevě“ je uvedena 13 901,4 %. V závěru této listiny je uvedeno pod jménem žalovaného„ podpis / elektronický kód zaslaný pomocí SMS: 6dsr“.

7. Z historie transakcí soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], provedena platba ve výši 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet], zpráva pro příjemce je„ zapujcka [číslo úvěru]“. Z této historie nevyplývá, komu patřil účet, ze kterého byla platba provedena, ani kdo by majitelem účtu, na který byly peněžní prostředky zaslány.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba], (zastoupenou členem představenstva [jméno] [příjmení]) na žalobkyni. Jednotlivé pohledávky měly být identifikovány v seznamu pohledávek podepsaném postupitelem i postupníkem, který tvoří přílohu [číslo] smlouvy. Kromě toho měl být předán i seznam pohledávek v elektronické formě, který obsahuje navíc úplaty za každou jednotlivou pohledávku.

9. Z listiny označené žalobkyní jako příloha ke smlouvě o postoupení soud zjistil, že v této je uvedena„ půjčka“ za žalovaným č. [číslo úvěru] ve výši 6 000 Kč ze dne [datum], jsou uvedeny dlužné částky dle smlouvy. Tato listina však zjevně není přílohou smlouvy o postoupení pohledávky, resp. její součástí, a evidentně se nejedná ani o seznam pohledávek v elektronické formě, který měl být také předán (či jeho část), když tento měl obsahovat výši úplaty za jednotlivé pohledávky; v předložené listině však úplata za pohledávku není uvedena.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto společnost [právnická osoba], (resp. za ni [jméno] [příjmení]) oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni přešla pohledávka ze„ smlouvy o půjčce číslo [číslo úvěru]“. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo oznámení zasláno žalovanému dne [datum].

11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky 15 707,44 Kč s tím, že pokud nezaplatí do [datum], bude si účtovat náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla přehled úkonů, mj. za odchozí dopis 39 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč.

12. Z dopisu ze dne [datum] nadepsaného„ předání do advokátní kanceláře“ soud zjistil, že v tomto vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum].

14. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

15. Nic podstatného soud nezjistil z projektu fúze sloučením ze dne [datum], který se týkal fúze sloučením společností [právnická osoba], [IČO], jako společnosti zanikající, se společností [právnická osoba], [IČO], jako společností nástupnickou, když k fúzi mělo dojít ještě před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, na žádná práva ani povinnosti ze smlouvy tak již uvedená fúze neměla žádný vliv.

16. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázané, že smlouva o úvěru byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena. Tato smlouva není žalovaným podepsaná a ani neprokazuje, že byla potvrzena SMS kódem, jak tvrdila žalobkyně. To nelze mít za prokázané jen z toho, že na vyhotovení smlouvy předložené žalobkyní je to uvedeno. K prokázání této skutečnosti by bylo nutné předložit důkazy, ze kterých by jasně vyplývalo, že jednak byla tato SMS zpráva odeslána, jednak že byla za účelem potvrzení smlouvy zadána uživatelem na internetových stránkách, jak tvrdila žalobkyně. Listina vyhotovená samotným věřitelem takovým důkazem není, zejména když vůbec není zřejmé, jak se tento údaj na smlouvě ocitl (zda tam byl doplněn automaticky nebo vložen věřitelem). Současně nebylo prokázáno ani to, že s předchůdcem žalobkyně jednal právě žalovaný. To nelze mít prokázáno jen z toho, že byly uvedeny jeho údaje. Ty tam ostatně mohl vyplnit kdokoliv, komu byly známy. Z ničeho nevyplývá, zda a jak byla totožnost žalovaného ověřena, ani z dalších důkazů nelze dovodit, že jednal skutečně žalovaný. Nebylo ani prokázáno, že uvedený bankovní účet patřil žalovanému (viz dále). Pro úplnost soud uvádí, že způsob uzavření smlouvy o úvěru tak, jak uváděla žalobkyně, tj. prostřednictvím internetových stránek, je samozřejmě možný, avšak žalobkyně neprokázala, že takto byla smlouva skutečně uzavřena, zejména že žalovaný obsah této smlouvy odsouhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru nemůže prokazovat pouze to, že společnost [právnická osoba], tvrzenou pohledávku z této smlouvy postoupila žalobkyni.

17. Dále nebylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému částku 6 000 Kč. Z předložené historie transakcí není zřejmé ani to, zda předmětný účet patřil společnosti [právnická osoba] (tedy zda tato společnost předmětnou částku zaslala), a zejména z ní nevyplývá, komu patřil účet, kam byla platba zaslána. Ani žádný jiný důkaz neprokazuje, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný. To nelze mít za prokázané z předložené smlouvy, když nebylo prokázáno, že tuto smlouvu žalovaný uzavřel, jak je uvedeno výše.

18. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, jak vyplývá z tohoto ustanovení, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.

19. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Dle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Soud tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Soud nemá za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla uzavřena (§ 1731 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), nelze tak mít za to, že z této smlouvy vznikly žalovanému jakékoliv povinnosti. Nebylo prokázáno ani to, že žalovaný obdržel od společnosti [právnická osoba], uvedenou částku, nelze tak uvažovat ani o nároku na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (jako případného majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu).

20. Pokud žalobkyně dále požadovala zaplatit náklady spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 473 Kč, soudu není jasné, zda to dovozovala ze smlouvy o úvěru (jako účelně vynaložené náklady, které měly být dle smlouvy nahrazeny v případě prodlení) nebo se má jednat o jiný nárok. Zde soud upozorňuje, že z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost hradit takové náklady, tj. pokud to nebylo sjednáno, nemůže být takový nárok důvodný. Každopádně pokud nebyla prokázána důvodnost nároku jako takového, pak samozřejmě nemohou být účelné ani náklady na vymáhání neexistující pohledávky (nadto žalobkyně ani neprokázala, že jí náklady v uvedené výši vznikly).

21. Soud tedy opakuje, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy ani to, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky. Již proto není žaloba důvodná. Proto se soud již dále nezabýval dalšími otázkami (např. neurčitostí smlouvy, ze které není zcela jasné, zda má platit uvedená výše poplatku„ před slevou“ nebo„ po slevě“) a pro neunesení důkazního břemene žalobu v celém rozsahu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.