14 C 224/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně název žalobkyně a název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 582,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 583,61 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 1 004,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 6 999,08 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 901 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 21 582,69 Kč s úrokem z prodlení. Žalobu, ve znění jejího doplnění, odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 8 011,50 Kč a smluvní úrok, se splatností do [datum] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde si žalovaný vybral výši úvěru, vyplnil registrační formulář a následně smlouvu podepsal kódem, který mu byl zaslán SMS zprávou na jeho mobilní telefon. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 7 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 011,50 Kč, smluvních úroků 1 706,25 Kč (kdy se jedná o úroky ve sjednané sazbě za období od [datum] do [datum]), smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení s placením, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, přičemž smluvní pokuta byla napočítána jen do 50 % jistiny úvěru), vyčísleného úroku z prodlení ve výši 1 004,38 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 614,94 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o úvěru č. [číslo úvěru] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující s žalovaným jako klientem. Žalovaný byl označen mj. jménem a příjmením, datem narozením a trvalým bydlištěm (a to shodnými, jako jsou evidovány v registru obyvatel), je uveden jeho bankovní účet [bankovní účet]. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 7 500 Kč, datum poskytnutí úvěru [datum], splatnost úvěru [datum], úroková sazba 40 % ročně. Dále je uveden poplatek za poskytnutí úvěru„ 3 061,50 Kč (po slevě) / 8 011,50 Kč (před slevou)“, celková částka, kterou klient zaplatí„ 9 881,41 Kč (po slevě) / 15 749,86 Kč (před slevou)“, že má být hrazeno v 1 splátce. RPSN bylo uvedeno 9 742,60 %. Dále smlouva konkretizovala jednotlivá práva a povinnosti. V části VII. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení klienta s úhradou je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi, aby zaplatil poskytnutou jistinu, účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), a úrok. V části VII. odst. 2 pak bylo sjednáno, že pro případ prodlení s úhradou úvěru je klient povinen uhradit úvěrujícímu také zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, přičemž souhrn uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout 0,5 z celkové výše úvěru. V závěru smlouvy je pak uveden pod jménem žalovaného [příjmení] kód [název kódu], kterým smlouvu potvrdil. Smlouva je datovaná [datum].

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru. Celková částka, kterou má klient zaplatit, je uvedena 9 881 Kč. V části týkající se RPSN je uvedena její výše použitá pro úvěr 9 742,60 %. Dále je tam uveden reprezentativní příklad úvěru, kde je uvedena výše půjčky 7 500 Kč, poplatky po slevě a před slevou jako ve smlouvě, individuální sleva z poplatku za poskytnutí úvěru (uplatní se pouze při včasném splacení) 918,45 Kč, úroky 238,36 Kč, celkem bude splaceno 9 881 Kč. Je tam uvedena RPSN„ po slevě“ ve výši 9 742,6 %,„ před slevou“ ve výši 1 136 136,6 %. I v závěru této listiny se nachází podpis / elektronický kód zaslaný SMS tzub.

7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu společnosti [právnická osoba], provedena platba ve výši 7 500 Kč na účet č. [bankovní účet].

8. Ze zprávy [právnická osoba] (vyžádané soudem dle § 120 odst. 2 občanského soudního řádu) bylo zjištěno, že k [datum] byl žalovaný majitelem účtu č. [bankovní účet].

9. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto se společnost [právnická osoba], zavázala postupovat žalobkyni pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru.

10. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] bylo zjištěno, že touto společnost [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v přiloženém seznamu. V příloze byla uvedena mj. pohledávka za žalovaným označená č. [číslo smlouvy]. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že žalobkyně dne [datum] zaplatila za portfolio pohledávek.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto společnost [právnická osoba], oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] na žalobkyni přešla pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo oznámení zasláno žalovanému dne [datum].

12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum]

13. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

14. Nic podstatného soud nezjistil z projektu fúze sloučením ze dne [datum], který se týkal fúze sloučením společností [právnická osoba], [IČO], jako společnosti zanikající, se společností [právnická osoba], [IČO], jako společností nástupnickou, když k fúzi mělo dojít mnoho let před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, na žádná práva ani povinnosti ze smlouvy tak již uvedená fúze neměla žádný vliv.

15. Soud dále neprovedl navržený důkaz notářským zápisem ze dne [datum], který se měl týkat změny názvu společnost [právnická osoba], když k tomu mělo dojít mnoho let před uzavřením smlouvy o úvěru, a takto nepochybně nemá žádný význam pro tuto věc.

16. Soud neshledal důvod pochybovat o pravosti či správnosti provedených důkazů.

17. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Soud vzal za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla mezi společností [právnická osoba], a žalovaným uzavřena. Z této smlouvy vyplývá, že při uzavírání smlouvy byly sděleny údaje žalovaného a že smlouva byla potvrzena kódem zaslaným na uvedený mobilní telefon. Uvedený účet, kam měly být peněžní prostředky zaslány, byl účtem žalovaného, jak vyplynulo ze zprávy banky. Z toho je zjevné, že to byl žalovaný, kdo vyplnil své údaje a kdo požadoval zaslat peněžní prostředky na svůj účet, a že žalovaný zadáním kódu smlouvu odsouhlasil. Z potvrzení o platbě má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba], zaslala žalovanému dne [datum] částku 7 500 Kč na jeho účet.

19. Soud vzal dále za prokázané, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, když to vyplývá zejména z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a z oznámení společnosti [právnická osoba], o postoupení.

20. Při právním hodnocení se soud nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována, tj. zda jí svědčí právo, kterého se domáhá. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K tomu lze ještě uvést, že i kdyby postoupení prokázáno nebylo, bylo doloženo oznámení společnosti [právnická osoba], jako postupitele, o postoupení pohledávky. Z ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku přitom vyplývá, že pokud postupitel vyrozumí dlužníka o postoupení pohledávky, je dlužník povinen plnit postupníkovi bez ohledu na to, zda smlouva o postoupení pohledávek byla (platně) uzavřena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004). Žalovaný je tedy povinen případné pohledávky ze smlouvy hradit žalobkyni.

21. Pokud jde o samotnou smlouvu, soud shledal, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku. Předmětem smlouvy byl závazek úvěrujícího poskytnout žalovanému peněžní prostředky a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatek. Avšak tato smlouva není zcela určitá ohledně výše poplatku, který má žalovaný zaplatit, když uvádí výši poplatku i celkovou splatnou částku„ po slevě“ a„ před slevou“. Není jasné, která z těchto částek pro smlouvu platí. To nelze dovodit ani ze zbytku smlouvy, neboť z této nevyplývá, že by za určitých podmínek měla platit cena„ po slevě“ a za určitých cena„ před slevou“ (ani z ní nevyplývá, že by v nějakém případě žalovaný mohl o slevu„ přijít“). Bylo proto nutné přistoupit k výkladu smlouvy; pokud by pro neurčitost či nesrozumitelnost nebylo možné obsah zjistit ani výkladem (§ 553 odst. 1 občanského zákoníku), jednalo by se o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží (§ 554 občanského zákoníku). Soud při výkladu smlouvy vyšel především z toho, že v obchodě není neobvyklé uvádět ceny před slevou a ceny po slevě. V takových případech cena před slevou obecně znamená cenu původní a cena po slevě cenu aktuální, která platí pro zákazníka. Závěru, že platí poplatek„ po slevě“, nasvědčuje i předložený formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru, který sice v rámci reprezentativního příkladu také uvádí výši poplatků„ po slevě“ a„ před slevou“ a současně uvádí i výši RPSN„ po slevě“ a„ před slevou“, avšak RPSN platnou pro smlouvu uvádí ve výši„ po slevě“. Smlouva o úvěru pak uvádí pouze jednu výši RPSN, a to výši„ po slevě“ dle uvedeného formuláře. A oproti smlouvě naopak formulář neuvádí celkovou splatnou částku„ po slevě“ a„ před slevou“, ale pouze jednu částku, a to 9 811 Kč, tj. zaokrouhleně na celé Kč stejnou částku, jako uvádí úvěrová smlouva„ po slevě“. I to tedy svědčí pro závěr, že platí výše poplatku„ po slevě“. Konečně se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu a podle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Pro žalovaného je rozhodně příznivější výklad, podle kterého má zaplatit méně. Soud z těchto důvodů shledal, že je namístě smlouvu vyložit tak, že byla sjednána výše plateb uváděná jako„ po slevě“, to znamená, že žalovaný měl dle smlouvy uhradit věřiteli ve sjednané lhůtě splatnosti [datum] celkem částku 9 881,41 Kč.

22. Zde je namístě uvést, že tato částka je nižší, než by odpovídalo součtu jistiny 7 500 Kč, poplatku„ po slevě“ 3 061,50 Kč, a úroku ve výši 40 % ročně k datu splatnosti. Určité vysvětlení tohoto nesouladu lze nalézt ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde je uvedena mj. individuální sleva z poplatku, která se má uplatnit jen při včasném splacení. Součet všech částek uvedených ve formuláři (jistina, poplatek„ po slevě“, úrok) po odečtení této slevy totiž činí právě částku 9 881,41 Kč. Ovšem ve smlouvě samotné není žádná zmínka o takové slevě – nebo o tom, že by měla platit jen při včasném splacení. Vzhledem k výkladovým pravidlům uvedeným výše, zejména pravidlu o výkladu smlouvy ve prospěch spotřebitele, je namístě vyložit smlouvu tak, že žalovaný měl k datu splatnosti uhradit celkem částku 9 881,41 Kč, byť je tato částka nižší, než součet uvedených nároků, resp. než by odpovídalo uvedenému poplatku. Opět zde platí, že pro žalovaného je příznivější takový výklad, podle kterého má platit méně. Navíc i podle § 110 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je rozhodující uvedená celková splatná částka (a též uvedená RPSN dle § 110 odst. 3 tohoto zákona).

23. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok za období od [datum] do [datum], a to ve výši 1 706,25 Kč. Podle smlouvy se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok ve výši 40 % ročně, přičemž tato povinnost platí až do splacení úvěru, když dle dohody ve smlouvě měl žalovaný v případě prodlení hradit mj. úrok. Smluvní úrok za období do sjednané splatnosti, tj. do [datum], však byl již obsažen v celkové splatné částce k datu splatnosti 9 881,41 Kč, neboť se mělo jednat o celkovou částku, kterou klient zaplatí (bez ohledu na nejasnosti uvedené výše). Žalobkyně tedy může dále požadovat smluvní úroky od [datum]. Avšak podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně tak má právo na smluvní úrok ve výši 40 % jen do [datum]. Od [datum], kdy byl žalovaný v prodlení již více než 90 dnů, má žalobkyně nárok na úrok jen v uvedené snížené výši, tj. 11,75 % ročně. Úrok 40 % ročně z jistiny 7 500 Kč za období od [datum] do [datum] činí 739,73 Kč, úrok 11,75 % ročně z jistiny 7 500 Kč za období od [datum] do [datum] činí 212,47 Kč. Soud tedy shledal, že žalobkyně má za období do [datum] dále nárok na smluvní úrok ve výši 952,20 Kč.

24. Dále žalobkyně požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 750 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ve smlouvě skutečně byla v souladu s § 2048 sjednána pro případ prodlení žalovaného s placením smluvní pokuta, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to nanejvýš do 0,5 z celkové výše úvěru. Jelikož žalovaný porušil smlouvu tím, že úvěr řádně ve sjednané lhůtě neuhradil, je povinen smluvní pokutu zaplatit. Úvěr byl splatný dne [datum], od následujícího dne tak byl žalovaný v prodlení a současně povinen hradit smluvní pokutu. Žalovaný byl v prodlení s úhradou částky celkem 9 881,41 Kč, z této částky činí smluvní pokuta 0,1 % denně za období od [datum] do současnosti více než požadovaných 3 750 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jak procentní výše smluvní pokuty, tak její celková požadovaná výše (do poloviny jistiny) je v souladu s limity dle § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V této části je tedy žaloba důvodná.

25. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, žalovanému z důvodu prodlení s placením vznikla dle § 1970 občanského zákoníku povinnost hradit úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud tedy žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] (který byl správně vyčíslen na částku 1 004,38 Kč) a dále od [datum] do zaplacení, je i v této části žaloba důvodná.

26. Konečně pokud jde o požadované náklady na vymožení pohledávky ve výši 614,94 Kč, tak ve smlouvě (část VII. odst. 1) bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením může úvěrující požadovat mj. takovéto náklady. Jejich paušální výše ve smlouvě sjednána nebyla, žalobkyně tedy může požadovat jen náklady skutečně vzniklé (což ostatně vyplývá i z § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru). Skutečná výše nákladů však prokázána nebyla, z žádného předloženého důkazu nevyplývá vznik takových nákladů nebo jejich výše. K tomu soud uvádí, že žalobkyně se nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů v tomto směru a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání (jak vyplývá z tohoto ustanovení), jde k tíži účastníka, že se k jednání nedostavil. Není na místě jednání odročovat proto, aby účastníkovi mohlo být poučení poskytnuto dodatečně. V této části tedy pro neunesení důkazního břemene soud žalobu důvodnou neshledal.

27. Soud tak rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou do částky 9 881,41 Kč (celková částka k datu splatnosti zahrnující jistinu, poplatek a úrok), smluvního úroku 952,20 Kč a smluvní pokuty 3 750 Kč, tj. celkem se jedná o částku 14 583,61 Kč, s požadovaným úrokem z prodlení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně tak byla úspěšná do částky celkem 16 206,07 Kč (přiznaná částka včetně úroků z prodlení), to představuje 70 % z celkové částky, neúspěšná do částky 6 999,08 Kč, tj. 30 %, rozdíl činí 40 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 40 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 40 %, tj. 901 Kč.

29. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.