14 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení 21 570 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 755 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 585 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 585 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 585 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 10 815 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 683 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 811 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 570 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání byt č. , hodnota, na adrese , adresa, , a to na dobu 3 měsíců od , datum, . Nájemní vztah skončil uplynutím doby nájmu ke dni , datum, , byt byl ze strany žalovaného předán dne , datum, , do té doby žalovaný s bytem disponoval bez právního důvodu. Žalovaný neuhradil nájemné za , období, ve výši 3 585 Kč, , období, ve výši 3 585 Kč, tj. celkem dluží na nájemném 7 170 Kč. Dále neuhradil bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za leden 2022 ve výši 3 585 Kč. Dále žalovaný dluží žalobkyni za poskytované služby za období od , datum, do , datum, částku 6 683 Kč splatnou dne , datum, dle vyúčtování služeb a za poskytované služby za období od , datum, do , datum, částku 3 811 Kč splatnou dne , datum, dle vyúčtování služeb. Kromě toho se žalovaný zavázal hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 107 Kč měsíčně. Žalovaný dluží tyto částky za měsíce , období, . Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 692 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 692 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 692 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 683 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 811 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese , adresa, , resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.

6. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy.

7. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, v domě na , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit měsíční nájemné ve výši 3 585 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku, pokud právní předpis nestanoví jiný termín. Ve smlouvě také bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Smlouva obsahovala i dohodu o doručování, a to takovou, že pronajímatel bude veškerá písemná podání zasílat nájemci na adresu bytu. Nájemce byl povinen při skončení nájmu uvést v předávacím protokolu doručovací adresu pro písemná podání, pokud tak neučiní, pronajímatel bude zasílat veškerá písemná podání na adresu nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. V záhlaví smlouvy byla uvedena adresa žalovaného , Jméno žalovaného B, , , adresa, .

8. Z evidenčního listu ze dne , datum, podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, mj. byl uveden domovník v částce 69 Kč, správa vodoměru SV 19 Kč, správa vodoměru TUV 19 Kč. Celkem činil předpis 5 208 Kč. Mezi službami nebyly uvedeny opravy výtahu.

9. Z protokolu o předání bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný k tomuto dni předal předmětný byt zpět žalobkyni. Nové bydliště žalovaného není v protokolu vyplněno.

10. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalovaného. Podle tohoto opisu bylo žalovanému po celou dobu účtováno nájemné 3 585 Kč a služby 1 623 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaný uhradil nájemné i služby za , období, , dále již na nájemném a službách nic neuhradil, neuhradil ani vyúčtování tam uvedená. Celkový dluh včetně vyúčtování je uveden 21 570 Kč.

11. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 8 199 Kč, zaplacené zálohy 1 516 Kč a skutečný nedoplatek 6 683 Kč (v podrobném rozpisu na druhé straně). Na první straně vyúčtování se však uvádí nedoplatek 3 859 Kč, navíc je tam uvedeno penále 208 Kč. V tomto vyúčtování – v rozpisu vyúčtovaných služeb – nejsou uvedeny náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Je zde však zahrnuta položka „opravy výtahu“ s nákladem 79 Kč. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, . Splatnost vyúčtování byla uvedena , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu , adresa, , zásilka byla vrácena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

12. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 3 811 Kč, zaplacené zálohy 0 Kč a skutečný nedoplatek 3 811 Kč (v podrobném rozpisu na druhé straně). Na první straně vyúčtování se však uvádí nedoplatek 4 491 Kč, navíc je tam uvedeno penále 2 196 Kč. Ani v tomto vyúčtování – v rozpisu vyúčtovaných služeb – nejsou uvedeny náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Je zde však zahrnuta položka „opravy výtahu“ s nákladem 26 Kč. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, . Splatnost vyúčtování byla uvedena , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu , adresa, , zásilka byla vrácena s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

13. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 21 570 Kč, a to do 7 dnů. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalovanému na adresu , Jméno žalovaného B, , , adresa, , dne , datum, byla uložena na poště a byla vrácena dne , datum, s tím, že nebyla vyzvednuta.

14. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobkyně je mj. pronájem bytů.

15. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.

16. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201, § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmětný byt.

17. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen hradit sjednané nájemné ve výši 3 585 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaný dluží nájemné za , období, , to odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nájemné uhradil. Nájemné bylo splatné do posledního dne v měsíci. Následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s placením a vznikla mu tak povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši 3 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení a dlužného nájemného ve výši 3 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení tak soud shledal žalobu důvodnou.

18. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Ačkoliv tak sjednaná doba nájmu skončila , datum, , žalovaný byt žalobkyni předal až , datum, . V nájemní smlouvě bylo pro tento případ sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Taková dohoda není v rozporu se zákonem. I dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného od skončení nájmu do skutečného odevzdání bytu. Za měsíc , období, činí náhrada ve výši měsíčního nájemného částku 3 585 Kč. Splatnost této částky sjednána nebyla, byla tedy splatná na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení této částky výzvou právního zástupce ze dne , datum, , ve které žalovaného vyzval k zaplacení do 7 dnů. Výzva byla žalovanému doručována na jeho adresu uvedenou ve smlouvě, a to v souladu se smluvním ujednáním, když žalovaný při předání bytu neuvedl novou adresu. Výzva byla žalovanému doručována dne , datum, , tím se dostala do jeho dispoziční sféry a nastaly účinky doručení. Lhůta k plnění tak uplynula dne , datum, , od následujícího dne byl žalovaný v prodlení. Soud proto žalobu shledal důvodnou i pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 585 Kč za užívání bytu po skončení nájmu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení (když až od , datum, žalobkyně úrok z prodlení požadovala).

19. Žalovaný byl dále dle smlouvy povinen hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

20. Žalobkyně kromě dluhu z vyúčtování služeb (k tomu viz dále) požadovala částky 3x107 Kč (za , období, , kdy se mělo jednat o služby, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV). Tyto nároky však soud důvodnými neshledal. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z předloženého evidenčního listu, kde byly zálohy rozepsány, nic takového nevyplývá. Vzhledem k tomu byly i tyto částky součástí záloh a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb (dle § 5 a násl. zákona č. 67/2013 Sb.). Případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 16.7.1981, sp. zn. Cpj 164/80, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Soud v tomto směru shledal, že žalobkyně měla právo na zaplacení částky 107 Kč jako součásti zálohy za , období, , která byla splatná , datum, , a jako součásti zálohy za , období, , která byla splatná dne , datum, (zálohy byly dle smlouvy splatné stejně jako nájemné do posledního dne měsíce). To však jen do okamžiku, kdy bylo vyhotoveno vyúčtování, neboť od toho okamžiku se této částky již nemůže domáhat, ale může se domáhat jen dluhu z vyúčtování. Pokud jde o tuto částku za měsíc , období, , tak tato spadá již do období po skončení nájmu. Pro toto období bylo sjednáno, že žalobkyně má právo na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Nebylo však sjednáno, že by žalovaný byl i v tomto období povinen hradit zálohy. Žalobkyně se tak mohla domáhat je skutečně spotřebovaných služeb, přičemž je třeba trvat na tom, aby i tyto služby byly řádně vyúčtovány podle zákona č. 67/2013 Sb., byť byly poskytovány až po skončení nájmu. Tedy i v tomto případě se žalobkyně mohla domáhat zaplacení jen na základě vyúčtování těchto služeb. K těmto nárokům tedy soud shledal, že žalobkyně má nárok jen na úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, (, datum, bylo vyhotoveno vyúčtování).

21. Dále žalobkyně požadovala dluh z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, ve výši 6 683 Kč. Soud však shledal, že toto vyúčtování není řádné, a to z několika důvodů. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. To však provedené vyúčtování nesplňuje. Jednak proto, že v tomto vyúčtování nejsou uvedeny veškeré služby, chybí tam náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV, které žalobkyně považovala za paušální platby, ale sjednáno to nebylo. I tyto služby tedy měly být rozúčtovány a uvedeny ve vyúčtování. Dále jsou účtovány náklady na opravy výtahu, žádné takové služby však sjednány nebyly (nebyly uvedeny v evidenčním listu). Takové náklady tedy žalobkyně nebyla oprávněna účtovat a neměly být zařazeny do vyúčtování. Ve vyúčtování není ani správně uvedena výše zaplacených záloh, když uvádí zaplacené zálohy jen ve výši 1 516 Kč, ale dle předložené karty úhrad nájemného bylo v účtovaném období na službách uhrazeno 1 623 Kč (rozdíl je dán patrně tím, že i od těchto žalobkyně odečítala tvrzené paušální platby). Vyúčtování, které nemá předepsané náležitosti, neuvádí správně cenu poskytnutých služeb nebo neuvádí skutečnou výši zaplacených záloh, není vyúčtováním řádným, a nemůže tak založit splatnost dluhu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). Pro úplnost soud uvádí, že soud je povinen zkoumat, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným, bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky dle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (viz též uvedený rozsudek Nejvyššího soudu). Nadto je vyúčtování neurčité, když sice v podrobném rozpisu uvádí výši nedoplatku 6 683 Kč, ale jako takové zní na nedoplatek jen 3 859 Kč. Není tak vůbec jasné, jaký nedoplatek by měl žalovaný zaplatit a proč. Pro neurčitost se tak jedná o zdánlivé právní jednání (§ 553 odst. 1 občanského zákoníku), které nevyvolává žádné právní následky. A i kdyby vyúčtování bylo řádné, dosud by nebylo splatné, neboť žalovanému nebylo zasláno na adresu sjednanou ve smlouvě, tj. , Jméno žalovaného B, , , adresa, (k dohodě o doručování po skončení nájmu viz výše), ale na adresu , adresa, . Soud tak shledal, že vyúčtování nebylo řádné ani určité, proto nemohlo založit splatnost, a nárok na zaplacení dluhu z vyúčtování ve výši 6 683 Kč proto není důvodný.

22. Konečně žalobkyně požadovala dluh z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, ve výši 3 811 Kč. Ani toto vyúčtování není řádné, kdy lze do značné míry odkázat na to, co bylo uvedeno ohledně vyúčtování za předchozí období. Ani v tomto vyúčtování nejsou uvedeny veškeré služby (chybí náklady na domovníka, správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV), naopak jsou účtovány náklady na opravy výtahu (které však sjednány nebyly). I toto vyúčtování je neurčité, když sice v rozpisu uvádí výši nedoplatku 3 811 Kč, vyúčtování ale zní na částku 4 491 Kč (a účtuje blíže nespecifikované penále). I toto vyúčtování bylo zasláno na adresu , adresa, , nikoliv na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (kam mělo být po skončení nájmu zasláno). Ani toto vyúčtování tedy nebylo řádné ani určité, nemohlo založit splatnost, a nárok na zaplacení dluhu z vyúčtování ve výši 3 811 Kč tak není důvodný.

23. Soud tedy rekapituluje, že shledal žalobu důvodnou co do částky 3 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení (dlužné nájemné za , období, ), částky 3 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od , datum, do zaplacení (dlužné nájemné za , období, ), částky 3 585 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení (náhrada za užívání bytu za , období, ), úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, (součást zálohy za , období, ) a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107 Kč od , datum, do , datum, (součást zálohy za , období, . Co do částky celkem 10 755 Kč s uvedeným úrokem z prodlení proto žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 10 755 Kč s úrokem z prodlení, neúspěšná do částky 10 815 Kč s úrokem z prodlení. Úspěch obou účastníků byl tedy v tomto řízení téměř stejný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.