14 C 247/2012

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovaným: ; 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , narozená dne datum bytem adresa žalovaného , země obě zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 58 700 Kč od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 58 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 23 675 Kč od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 23 675 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobci domáhali, aby jim žalované dále zaplatily k ruce společné a nerozdílné částku 85 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 85 250 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 164 750 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 82 375 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 82 375 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 23 675 Kč od [datum] do [datum].

IV. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 22 083 Kč a žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 22 083 Kč, a to k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení v částce 8 906 Kč a žalobci b) náhradu nákladů řízení v částce 8 906 Kč, a to k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci po původní žalované [celé jméno původní účastnice], narozené dne [datum], domáhali zaplacení částky 420 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že na základě ústní dohody užívali pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Se souhlasem [celé jméno původní účastnice], dcery [celé jméno původní účastnice], která tyto nemovitosti spravovala, na předmětných pozemcích vybudovali venkovní pergolu 5x4 m s podlahou ze zámkové dlažby, zapuštěný bazén 4,5 m se schůdky a tepelným čerpadlem, dlažbu okolo bazénu 60 m2, ohraničení zídkou z KB bloků a 10 m ozdobného zábradlí. Dle dohody s paní [celé jméno původní účastnice] měli žalobci předmětné nemovitosti od její matky koupit. [celé jméno původní účastnice] však dne [datum] prodala všechny nemovitosti paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 700 000 Kč, přičemž v kupní smlouvě byl předmět vymezen včetně staveb a úprav vybudovaných žalobci. Díky zhodnocení nemovitostí ze strany žalobců je mohla prodat za uvedenou cenu. Žalobci investovali do uvedených staveb a úprav, včetně ocenění prací, částku 430 420 Kč. K žalobě připojili rozpis nákladů na zhodnocení zahrady. Po [celé jméno původní účastnice] požadovali zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši 420 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Na jednání dne [datum] žalobci vzali žalobu zpět do částky 170 000 Kč s úrokem z prodlení. Dále tedy požadovali po žalovaných (v té době [celé jméno původní účastnice] a [jméno] [celé jméno žalovaného], viz dále) zaplatit částku 250 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky a uvedli, že tuto částku požadují zaplatit po žalovaných společně a nerozdílně k ruce společné a nerozdílné. K tomu doplnili, že původně jim měly být nemovitosti prodány, ale poté našla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jiného kupce, kterému nemovitosti prodala. Bylo dohodnuto, že kupní cena se navýší o 200 000 Kč, které obdrží žalobci, a dalších 50 000 Kč jim za zhodnocení zaplatí paní [celé jméno původní účastnice]. To dohodla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], která jednala jako zástupce paní [celé jméno původní účastnice]. Žalobci se považují za solidární věřitele, neboť spolu žijí a zahradu společně zhodnotili a užívali. Datum splatnosti žalované částky odvozují z data podpisu kupní smlouvy. Původní žalovaná byla poprvé vyzvána k zaplacení dopisem ze dne [datum], neboť dříve žalobkyně jednala s paní [celé jméno původní účastnice].

3. Původní žalovaná [celé jméno původní účastnice] zemřela po zahájení řízení dne [datum]. Usnesením ze dne 17. 12. 2013, č. j. 14 C 247/2012-17, proto bylo rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalované pokračováno s jejími dědici [celé jméno původní účastnice], [datum narození], a [celé jméno žalovaného], [datum narození].

4. Následně dne [datum] zemřela [celé jméno původní účastnice]. Usnesením ze dne 26. 6. 2018, č. j. 14 C 247/2012-89, proto bylo rozhodnuto, že v řízení bude na jejím místě pokračováno s její dědičkou [celé jméno žalované], [datum narození].

5. Žalované (jejich předchůdkyně) navrhly, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Uvedly, že [celé jméno původní účastnice] umožnila žalobcům, aby zahradu užívali. [celé jméno původní účastnice] byla původní žalovanou zmocněna ke správě předmětných nemovitostí a byla oprávněna s žalobci jednat. Nejprve uváděly, že žalobci užívali zahradu na základě ústní dohody bezplatně s tím, že místo placení nájmu opraví chatu a budou hradit elektřinu a vodu. Následně uváděly, že bylo dohodnuto, že žalobci budou zahradu s chatou užívat a za to budou zahradu udržovat a na stavbě provádět údržbu. Je pravdou, že se žalobci dotazovali [celé jméno původní účastnice], zda si mohou postavit bazén. [celé jméno původní účastnice] se domnívala, že se bude jednat o bazén mobilní. K zabudování bazénu by totiž byl nutný územní souhlas stavebního úřadu, o který by musel žádat vlastník nebo osoba oprávněná stavět na pozemku, a žalobci nežádali původní žalovanou o součinnost při vyřizování územního souhlasu. Jednalo se tak o černou stavbu, která pozemek znehodnocuje, neboť vlastníka nemovitosti zatěžuje povinností stavbu odstranit nebo dodatečně zlegalizovat. Územní souhlas byl nutný i ke stavbě pergoly. Navíc žalobci bez souhlasu původní žalované zahradu významně zdevastovali. Zlikvidovali obvodovou kamennou zeď, čtyři skalky, na kterých se nacházely 2 tisy, vzrostlý stříbrný smrk, buxusy, skalničky a jiné dřeviny v počtu asi 30 ks. Rovněž vykáceli 30 vzrostlých stromů různého druhu včetně stromů ovocných a jednoho 40 m vysokého smrku. Také zničili sprchový kout a septik. Část zásahů do zahrady měla souvislost s výstavbou pergoly, kterou sice [celé jméno původní účastnice] odsouhlasila, ale byl domluven zcela jiný rozsah, nemělo dojít k likvidaci okrasné ani užitkové zeleně. Když to [celé jméno původní účastnice] zjistila, požadovala uvedení zahrady do původního stavu. To žalobci odmítli a navrhli, že zahradu odkoupí. Chtěli však odkoupit pouze část, která je potencionálně využitelná jako stavební parcela, a část s chatou chtěli ponechat původní žalované, což by ale znamenalo, že by původní žalované zbyl pozemek prakticky nevyužitelný. V budoucnu se předpokládalo využití nemovitostí dcerou [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalované], která měla v úmyslu v budoucnu na části zahrady postavit stavbu k trvalému bydlení, o tom žalobci velmi dobře věděli. Proto bylo vyloučeno, aby žalobci na zahradě postavili bazén. Pozemek tak byl znehodnocen i z hlediska budoucího využití. [celé jméno původní účastnice] následně věc vyřešila tak, že našla zájemce o znehodnocenou zahradu, který ji od původní žalované odkoupil. Žalované jsou přesvědčené, že by naopak mohly po žalobcích chtít náhradu škody za znehodnocení zahrady. Dále uvedly, že s ohledem na chatrné zdraví původní žalované chtěla [celé jméno původní účastnice] záležitost v klidu vyřešit, proto byla připravena vyplatit žalobcům částku 200 000 Kč, i když byla přesvědčena o neoprávněnosti požadavků žalobců. Žalobci však na poslední chvíli svůj požadavek zdvojnásobili. Skutečně bylo jednáno o tom, že žalobcům bude něco zaplaceno z prodeje nemovitostí, ale zavázanou z této dohody měla být paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], která požadovala, aby dohoda byla uzavřena písemně, k tomu nedošlo, proto dohoda nebyla uzavřena. Vůči tvrzení o uzavření dohody vznesly námitku promlčení. Dále žalované namítly, že vyčíslení nákladů žalobců obsahuje položky, které nelze považovat za zhodnocení, např. pily a sekery, a že výše bezdůvodného obohacení by měla být stanovena jako zhodnocení nemovitosti, nikoliv jako hodnota investic. Také namítly, že žalobci původně svůj nárok opírali o součet jednotlivých věcí, po doplnění žaloby však uplatňují nárok za zhodnocení nemovitosti. To je ale odlišný skutkový stav a tento nový nárok je promlčený. Tvrzení žalobců o provedených úpravách zahrady považovaly za nekonkrétní.

6. Žalované dále uplatnily námitku započtení, a to bezdůvodného obohacení vzniklého žalobcům užíváním zahrady, když původní žalovaná nikdy s žalobci neuzavřela smlouvu, ze které by jim vyplývalo právo užívat zahradu bezplatně. Jelikož žalované přes výzvu na jednání dne [datum] tuto námitku nedoplnily (neuvedly zejména v jaké výši a za jaké období bezdůvodné obohacení započítávají), soud k ní dle § 43 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), nepřihlížel.

7. K vyjádření žalovaných se následně žalobci vyjádřili tak, že koupelnu ani septik nezdevastovali. Koupelnu vybavili zánovním sprchovým koutem, když původní sprcha se nedala používat. Pokud jde o septik, původní septik byla nefunkční díra v zemi, ze které vytékaly na pozemek páchnoucí odpady, a proto nechali vyrobit septik o objemu 3,5 m3, který zakopali do země a svedli do něj odpady z chaty. Stromy, které pokáceli, byly malé a zakrslé, dále pokáceli jeden strom, který porazil vítr. Nebylo dohodnuto, že opraví chatu. S paní [celé jméno původní účastnice] bylo ústně dohodnuto zaplacení částky 250 000 Kč, poté ale přišla s písemným závazkem jen na 200 000 Kč, to žalobci odmítli podepsat.

8. Účastníci následně učinili nesporným, že žalobci užívali zahradu na základě ústní dohody s paní [celé jméno původní účastnice], která byla oprávněna jednat za paní [celé jméno původní účastnice], přičemž to bylo sjednáno bezplatně s tím, že žalobci budou zahradu udržovat, provádět na ní údržbu, budou hradit elektřinu a vodu.

9. Soud věc projednal v přítomnosti účastníků (jejich zástupců), s výjimkou posledního jednání dne [datum], kam se žalované ani jejich zástupce bez omluvy nedostavili, ačkoliv byl zástupce žalovaných o termínu jednání vyrozuměn na předchozím jednání. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti.

10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

11. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto zástupce žalobců pouze v zastoupení žalobkyně a) vyzval [celé jméno původní účastnice] k zaplacení částky 420 000 Kč jako bezdůvodného obohacení, a to nejpozději do [datum]. To bylo odůvodněno tím, že žalobkyně a) spolu s žalobcem b) investovali do nemovitostí, které [celé jméno původní účastnice] prodala, vybudovali tam součásti nemovitosti, ale nedošlo k finančnímu vyrovnání s žalobkyní a). Dle doručenky byla tato výzva doručena [celé jméno původní účastnice] dne [datum].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto smlouvou prodala [celé jméno původní účastnice] [příjmení] [příjmení] pozemky parc. [číslo] budovu č.e. [číslo] na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 1 700 000 Kč. V čl. II. odst. 2.1 smlouvy bylo uvedeno, že budova č.e. [číslo] obsahuje mj. koupelnu se sprchovým koutem, dále že součástí nemovitosti je venkovní dřevěná pergola 5x4 m s podlahou ze zámkové dlažby, zapuštěný bazén 4,5 m se schůdky a tepelným čerpadlem, dlažba okolo bazénu 60 m2, ohraničení zídkou z KB bloků a 10 m ozdobné zábradlí. Z potvrzení o složení kupní ceny ze dne [datum] a prohlášení o splnění podmínky účinnosti smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že kupní cena byla v souladu se smlouvou složena na účet v bance. Z doložky Katastrálního úřadu na předložené kopii smlouvy vyplývá, že vklad práva byl zapsán v katastru nemovitostí dne [datum] s účinky k [datum].

13. Z přehledu nákladů na zhodnocení zahrady připojeného k žalobě bylo zjištěno, že v tomto žalobci vyčíslili celkové náklady na částku 430 420 Kč. V těchto rozepsaných nákladech žalobci uvedli např. vruty, hřebíky, dlažbu, cement, obrubníky. Byl tam uveden také bazén a septik 4 m3. Byly tam dále uvedeny věci jako pila a sekera, které zjevně do nemovitostí zabudovány nebyly. Kromě materiálu tam žalobci nacenili i provedenou práci. Materiálové náklady byly uvedeny za období od [datum] do [datum].

14. Z odhadu [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [právnická osoba], pro účely úvěrového řízení, pro žalobkyni a) jako objednatele, bylo zjištěno, že banka odhadla obvyklou cenu pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce] nad [příjmení], včetně rekreační chaty, na částku 900 000 Kč. V popisu chaty se mj. uvádí, že je vybavena sprchou. Na připojených fotografiích je zachycen stav zahrady, je již dokončen bazén, dlažba se zídkou a zábradlím, je dokončena pergola. Je tam vyfocen i interiér chaty, v koupelně se nacházel sprchový kout.

15. Z ručně psaného potvrzení bylo zjištěno, že žalobce b) jako kupující měl dne [datum] zakoupit od prodejce [jméno] [příjmení] sprchový kout a zástěnu za cenu 3 500 Kč.

16. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce b) zaplatil částku 16 335 Kč za výrobu septiku 3,5 m3.

17. Z kopie listiny označované jako„ předkupní smlouva“, bez uvedeného data, bylo zjištěno, že je v ní uvedeno, že tuto uzavírá [celé jméno původní účastnice] jako prodávající s žalobci a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], jako kupujícími. Uvádí se v ní, že je uzavřena za účelem koupě stavebního pozemku a stavby rodinného domku, prodávající je výhradním vlastníkem pozemkové parcely [číslo] – zahrada o výměře 1 896 m2 (bez další identifikace) a že celková kupní cena je 600 000 Kč, přičemž bude hrazena zčásti ze stavebního spoření a zčásti z vlastních prostředků. V závěru jsou podpisy všech uvedených osob.

18. Z dopisu, který měla zaslat [celé jméno původní účastnice] žalobcům, bylo zjištěno, že v této jim vyčítá, že si zahradu přivlastnili, zahradu zničili, ani jim nestojí za to, aby se zeptali, co mohou. Z krásné zahrady je měsíční krajina, opěrné zídky jsou pryč, skalky i stromy jsou pryč. Laborují, jestli koupí nebo nekoupí. Stále hledají cestu, jak sehnat peníze. Není její problém, že si nemohou půjčit. Bez peněz se nedá kupovat zahrada a stavět barák. Po incidentu, který předvedla (zjevně zde myslí žalobkyni a), to v žádném případě dělit nebude. Do konce měsíce (dopsáno 30. 4.) čeká na její vyjádření a prodává jí to o 350 tisíc levněji, než dostane od kupce, to považuje za adekvátní důkaz přátelství. Dopis není datován, je podepsán, podpis není čitelný.

19. Z vyjádření [celé jméno původní účastnice], které měla dříve poskytnout zástupci žalovaných, bylo zjištěno, že v tomto uvádí, že se s žalobkyní a) znaly od mládí, hned po revoluci v roce 1989 spolu začaly podnikat v kadeřnictví. Zahradu půjčila pouze žalobkyni a), žalobce b) téměř neznala. Zahrada byla její maminky. Zahradu půjčila žalobkyni a) zdarma, měli za to opravit chatu a platit elektřinu a vodu, o délce se nedomlouvaly. Také se zmínila o tom, že si dcera v budoucnu postaví dům. Asi po 14 dnech se jí žalobkyně a) zeptala, jestli by si mohli postavit pergolu. Nakonec se domluvili, kde bude stát. Byla ale zděšena, když viděla tu spoušť, která po jejich zásahu vznikla. [obec], které bylo určeno k vystavění pergoly, bylo zasypáno, uprostřed stavební parcely stála pergola a před ní zela díra, jako suché bednění byly použity veškeré kameny z kamenné zdi a ze skalek. Všechny stromy (2 tisy, 1 stříbrný smrk) a ostatní keře, jehličnany a buxusy byly vykáceny, v díře byl igelitový bazén. Nejprve se domnívala, že došlo k nedorozumění, ale časem bylo jasné, že to bylo vše cíleně naplánované. Maminka vůbec nevěděla, že zahradu půjčila. Jelikož dospěli k závěru, že zahrada coby stavební parcela byla zcela znehodnocena, což byl pravděpodobně záměr, rozhodli se zahradu žalobkyni a) prodat. Žalobce b) tvrdil, že peníze nejsou problém. Chatu nadále využívali a nadále budovali, káceli další stromy, ovocné i jehličnany. Celkem 30 stromů ze skalek a 30 stromů vzrostlých, jeden čtyřicetimetrový smrk. Za první sezonu stihli prošlápnou sprchový kout, zničit septik a vytopit chatu. Ve finále se žalobce b) rozešel s žalobkyní a) a jí bylo řečeno, že žalobce b) chce vyplatit. To samozřejmě odmítli s tím, ať si odveze, co je jeho, a dá vše do původního stavu. Druhý rok se spolu žalobci smířili a koupě zahrady pokračovala s tím rozdílem, že chtějí pouze půlku zahrady, a to tu, kde budovali, s čímž nesouhlasili. Pak žalobci přišli s tím, že si vezmou hypotéku a budou ručit zahradou, což je nesmysl. Nakonec se rozhodli, že budou souhlasit s tím, když si žalobci seženou na druhou půlku zahrady kupce a prodá se to najednou. To ale už byla třetí sezona a stále se nic nedělo. Pak se ozval kupec, zájemce o druhou půlku, který chtěl zahradu celou. Ptala se žalobkyně a), jestli s nimi mají ještě počítat. Bylo jí řečeno, že žalobci nemají peníze a že je musí vyplatit. Nabídla jim, ať si odvezou, co je jejich, už ani netrvali na tom, aby vše dali do původního stavu. S žalobkyní a) byly finančně svázány v podnikání, proto nakonec souhlasili, když po nich chtěli 200 000 Kč. Žalobci ale najednou chtěli dvakrát tolik.

20. Z předložených fotografií a videozáznamů bylo zjištěno, že tyto zachycují stav zahrady před provedenými stavebními úpravami a dále postupy stavby. Mezi účastníky bylo nesporné, že fotografie, na kterých se nachází látkový altán a nejsou patrné žádné úpravy, zachycují stav v době, kdy žalobci začali zahradu užívat. Na fotografiích je patrné, že se na zahradě nacházely čtyři menší skalky (na fotografiích dvě před altánem, dvě za ním), jsou tam vidět některé stromy a kamenná opěrná zeď v horní části zahrady. Je zachyceno nejprve vyhloubení otvoru pro bazén (na jedné fotografii jsou zachyceny také větší kusy pořezaného dřeva, kdy se mohlo jednat o menší kmeny nebo velké větve), poté zemní úpravy – kopání, rovnání pozemku (zde je patrné, že byly odstraněny dvě horní skalky), poté stavba opěrné zdi nad bazénem, přičemž na jedné fotografii je zachyceno, že došlo k návozu zeminy v horní části pozemku, kde se nacházela kamenná opěrná zeď (mohla být zasypána a lze vidět, že část zídky vlevo je zasypaná; nelze ale vyloučit, že jinak byla opěrná zeď či její část před návozem zeminy odstraněna). Poté je zachycena pokládka zámkové dlažby na vybudovaný podklad. Následně došlo k postavení dřevěné pergoly se střechou, přičemž tato je přichycena k dlažbě patrně kovovými úchyty, ke kterým se zdají být sloupy pergoly (celkem 8) přišroubovány. Pergola nemá na žádné z fotografií stěny, jedná se tedy v podstatě o střechu na sloupech. Je také zachyceno zabetonování bazénu, přičemž v betonu jsou velké kameny. Následuje vybudování dlažby okolo bazénu, rozšíření zdi v horní části, vybudování schodů, ozdobného zábradlí. Do bazénu vedou kovové schůdky přimontované k dlažbě. Na videozáznamech je dále zachycen výkop kanalizace a zabudování zjevně nového septiku. Poslední videozáznam (resp. soubor) je datován [datum] a je na něm již zachycen dokončený bazén s dlažbou, dokončenou zdí a ozdobným zábradlím. Na jedné z fotografií je pak zachycen zjevně čerstvě pokácený strom u plotu v dolní části zahrady (kolem kmenu se světlým řezem jsou ještě vidět zbytky listí). Konkrétní závěry ohledně jednotlivých odstraněných stromů viz dále.

21. Z předložených leteckých fotografií (podkladová data [územní celek], [webová adresa]), bylo zjištěno, že tyto zachycují původní stav zahrady a následné stavební úpravy. Na první fotografii z jara 2010 lze vidět čtyři skalky a některé stromy. Na dalších fotografiích, na kterých je již vidět pergola a bazén (zatím bez okolní dlažby) a následně i dlažba okolo bazénu, je vidět, že došlo k zemním úpravám napravo od bazénu a pergoly (při pohledu zdola), místo trávy je tam zjevně hlína, jde vidět, že byly odstraněny všechny stromy v této části. Vzhledem k rozlišení těchto fotografiích z nich však nelze přesně zjistit stav zahrady.

22. Z administrativního odhadu ze dne [datum] vypracovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jeho účelem bylo stanovení ceny rekreační chaty č.e. [číslo] na st. parcele [číslo] st. parcely [číslo] parcely [číslo] – zahrada a parcely [číslo] – trvalý travní porost, vše v k.ú. [část obce] nad [příjmení], obec Ústí nad Labem, a to pro smluvní převod nemovitostí. Jako objednavatel posudku je uvedena [celé jméno původní účastnice]. Podkladem pro vypracování odhadu měly být mj. údaje poskytnuté vlastníkem a místní šetření znalce. V odhadu se uvádí, že chata je vybavena sprchou. Oceněn byl i venkovní bazén nezakrytý. Dřeviny a okrasné rostliny byly ohodnoceny zjednodušeným způsobem, jako % z ceny pozemku, nejsou konkrétně uvedeny. Zjištěná výsledná cena je uvedena 2 209 930 Kč.

23. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum], zpracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení],„ o ceně pozemkové parcely pp [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], ve stavu před provedením venkovních úprav (bazén, pergola a pochůzné plochy) a pozemkové parcely pp [číslo] ve stavu po započtení uvedených venkovních úprav resp. jejich odstranění a uvedení pozemku do původního stavu“, předloženého žalovanými, bylo zjištěno, že účelem posudku mělo být„ zjistit škodu vzniklou provedením uvedených venkovních úprav a hodnotu parcely pp [číslo] před a po provedení venkovních úprav“. V posudku se uvádí, že na pozemku se v době prohlídky nacházel venkovní nezastřešený bazén s technologií a venkovními úpravami z venkovních dlaždic. Dále jsou zde opěrné zdi u bazénu, venkovní schody. Nad bazénem je postavena dřevěná pergola se sedlovou střechou a zámkovou dlažbou. Klient chce uvést pozemek do původního stavu, na ploše pozemku zastavěné venkovními úpravami je plánována výstavba rodinného domu, bazén s pergolou jsou nevhodně postaveny uprostřed pozemku, stávající stav jednoznačně omezuje další využití pozemku. Ve znaleckém posudku se uvádí, že provedením úprav jednoznačně došlo ke znehodnocení původního pozemku, aby byl pozemek vrácen do původního stavu, bylo by nutné venkovní úpravy odstranit. Předpokládá se, že stavební konstrukce venkovních úprav budou odvezeny a následně budou provedeny čisté venkovní úpravy. Znalec stanovil hodnotu pozemku v původním stavu na částku 2 097 018 Kč (přičemž pozemek ohodnocoval jako stavební pozemek) a cenu pozemku„ po započtení znehodnocení“ na částku 1 793 639,23 Kč. Hodnotu pozemku po provedení úprav znalec stanovil tak, že od hodnoty pozemku (stejné jako v původním stavu) odečetl hodnotu porostů, které měly být údajně nájemníkem vykáceny (celkem 29 stromů ovocných a okrasných), dále náklady na odstranění venkovních úprav a náklady na vybudování kamenné opěrné zdi, která měla být dle informací odstraněna. Přílohou znaleckého posudku byl výpis z katastru nemovitostí z [datum], podle kterého jsou na listu vlastnictví [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] nad [příjmení], zapsány pozemky parc. [číslo] o rozloze 1 869 m2, zahrada, parc. [číslo] o rozloze 42 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. e. [číslo], rod. rekr., a parc. [číslo] o rozloze 1 173 m2, trvalý travní porost. Vlastníkem v té době byla [jméno] [příjmení]. Přílohou znaleckého posudku byly dále aktuální fotografie zahrady, na kterých byla zachycena zahrada, bazén i pergola. Na těchto je mj. vidět, že dvě nižší skalky nebyly odstraněny, v době pořízení těchto fotografií se na pozemku stále nacházely (před zídkou bazénu), přičemž rostliny byly vzrostlejší, než na fotografiích předložených žalobci. Tento posudek neobsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. o tom, že si je znalec vědom následků nepravdivého znaleckého posudku.

24. Už jen z důvodu, že tento znalecký posudek neobsahuje doložku dle § 127a o.s.ř., nelze vycházet z jeho odborných závěrů. Navíc je tento znalecký posudek zjevně tendenční. Namísto, aby ocenil provedené úpravy (resp. pozemek včetně těchto úprav), vychází z toho, že dle žalovaných jako zadavatelů mají být tyto úpravy odstraněny, a proto je bez dalšího považuje za znehodnocení a náklady na jejich odstranění odečítá od hodnoty pozemku. Dále vychází z informací od žalovaných, že mělo být odstraněno 29 stromů, ačkoliv to neodpovídá skutečnosti, resp. v tomto řízení to nebylo prokázáno (viz dále). Je zjevně ovlivněn informací od žalovaných, že právě na ploše zastavěné bazénem a pergolou je údajně plánována výstavba rodinného domu. Konečně není jasné, proč pozemek parc. [číslo] ohodnocuje jako stavební pozemek, když se nejedná o stavební pozemek, ale o zahradu. To vše činí znalecký posudek pro tuto věc z odborného hlediska nepoužitelným.

25. Soud neshledal důvod pochybovat o pravosti předložených důkazů, ani účastníci nic v tomto směru nenamítali.

26. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že ví o tom, že žalobci zahradu užívali, protože když pozemky s jeho partnerkou [jméno] [příjmení] kupovali, tak paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] v té době zahradu pronajímala nebo dala do užívání žalobcům. Mělo to vliv na jednání o kupní ceně, neboť v té době paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] vyčíslila kupní cenu tak, že pozemky měly cenu 1 600 000 Kč a dalších 200 000 Kč mělo být určeno pro žalobce za to, že zahradu zvelebili. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] říkala, že je to pro ně za to, co tam vybudovali. K tomu ještě řekla, že přihodí 50 000 Kč ze svého. Myslí si, že u jednání o ceně žalobci nebyli, jednou tam mohla být paní [celé jméno žalobkyně] na zahradě, ale u toho rozhovoru určitě nebyla. U žádného jednání mezi žalobci a paní [celé jméno původní účastnice] nebyl, neví o tom. Ví, že žalobkyně a paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] byly kolegyně. S paní [celé jméno původní účastnice] jednal, ta jej odkázala na svou dceru paní [celé jméno původní účastnice], se kterou jednal o ceně. U dalšího jednání i podepisování smlouvy paní [celé jméno původní účastnice] byla společně s paní [celé jméno původní účastnice], která ji doprovázela. S paní [celé jméno původní účastnice] už pak o ceně nemluvil, nebyl svědkem toho, že by se paní [celé jméno původní účastnice] s paní [celé jméno původní účastnice] bavily o tom, co bude vyplaceno žalobcům. V té době nemluvil ani se žalobci o tom, co jim má být vyplaceno. V kupní smlouvě byla uvedena pouze celková částka, nebylo tam přímo zohledněno, že 200 000 Kč má být určeno pro žalobce. Pokud se mluvilo o tom, že to má být určeno pro žalobce, tak mu tím pouze paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] zdůvodnila celkovou cenu. Neví, co tam měli žalobci vybudovat. Když to kupoval, byl v zahradní chatce sprchový kout, byl tam i septik. Septik tam byl evidentně nový, protože kolem byly ještě znatelné stavební práce. Dnes již zahrada není ve stejném stavu, upravovali ji. Pergola i bazén jsou stále v původním stavu.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyně a) je její kamarádka, dříve chodila vypomáhat do kadeřnictví, kde pracovala žalobkyně a) a paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo]. Byla u toho, když paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] dala do užívání chatu žalobkyni a). První den tam na zahradě byla pomoct žalobkyni a) s úklidem. V té době paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] říkala, že tu zahradu už nechtějí, že uvažují o prodeji a že by to prodala žalobkyni a). Do té doby ať to žalobkyně a) užívá. Žalobkyně a) tam dělala úpravy, o tom paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] věděla, protože paní [celé jméno žalobkyně] to fotila do mobilu a pak to ukazovala v práci. Žalobkyně a) chtěla zahradu koupit, sháněla peníze, uvažovala o hypotéce a chtěla prodat byt. Pak se to ale nějak zvrtlo a místo žalobkyně a) si paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] našla jiného kupce. Neví, proč se to stalo. Žalobkyně a) s tím počítala, v té době už měla prodaný byt, takže museli jít do pronájmu. Tenkrát mysleli, že by si na zahradě postavili místo zahradní chaty domeček. Neví o tom, že by se v té době o tom žalobkyně a) s paní [celé jméno původní účastnice] bavily, neví o tom, že by se žalobkyně a) s paní [celé jméno původní účastnice] bavily o náhradě za zvelebení zahrady. V době prodeje se spolu už příliš nebavily. Pouze jednou šla kolem té zahrady a mluvila s pánem, který zahradu koupil, ten jí říkal, že zaplatil i určitou částku, kterou měla dát paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] žalobkyni a), nějaké vyrovnání. Myslí si, že žalobkyně a) zahradu užívala od roku 2010, poprvé tam byli asi na jaře. Asi ještě ten rok tam začali něco dělat. Když žalobkyně a) ukazovala, jaké tam udělala úpravy, tak k tomu paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] nic neříkala. Myslí si, že v té době počítaly s tím, že si to žalobkyně a) koupí. Nepamatuje si, kdy žalobkyně a) poprvé ukazovala fotky. Myslí si, že žalobkyně a) zahradu zhodnotila. V době, kdy žalobkyně a) užívala zahradu, tak žádný konflikt mezi ní a paní [celé jméno původní účastnice] nebyl. Slyšela, že později mělo k něčemu dojít, ale neví, o co šlo. Zahrada patřila matce paní [celé jméno původní účastnice]. Mluvily před ní o tom, že to paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] musí nejprve projednat s matkou, a poté, že její matka s prodejem zahrady žalobkyni a) souhlasila.

28. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že je sestra žalobce b). Žalobci určitě měli souhlas k užívání zahrady. Potkala se tam s paní [celé jméno původní účastnice], paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] tam byla v době, kdy se dělaly úpravy, takže o nich věděla, neví o tom, že by proti tomu protestovala. Svědkyně na pozemku pracovala, pomáhala žalobcům. Myslí si, že žalobci pozemek zhodnotili, dělali tam pozemkové úpravy pro stavbu domu, vybudovali tam bazén. O dalších jednáních paní [celé jméno původní účastnice] a žalobců neví, u takových jednání nebyla. Byl tam bazén a pergola, podrobněji si na provedené úpravy nepamatuje. Sprchový kout tam nějaký byl, ale určitě se rekonstruoval, protože byl rozpadlý. Ví, že se mluvilo o tom, že žalobci měli kupovat zahradu, ale nic bližšího o tom neví.

29. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že má dlouholetý přátelský vztah k paní [celé jméno žalované] a její mamince a babičce. Ví o tom, jak žalobci začali zahradu užívat. V té době žalobkyně a) sháněla nějakou zahradu a paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jí nabídla, že by mohla užívat jejich zahradu v [část obce] s tím, že by tam na oplátku zahradu udržovali, např. posekali trávu. [příjmení] patřila paní [celé jméno původní účastnice], ta věděla o tom, že to bude žalobkyně a) užívat. Otom ví z vyprávění paní [celé jméno původní účastnice] a její sestry. Pokud jde o úpravy zahrady, tak žalobci tam vybagrovali velkou díru, kde chtěli udělat bazén. Odstranili řadu stromů, byli tam jabloně, třešně, broskve, meruňka, okrasné stromy, keře, rybíz, angrešt, byly tam záhony. Myslí si, že odstranili minimálně 10 stromů, možná i víc. Odstranili kamenné zídky. Postavili tam bazén, okrasnou zeď, srovnali tam plochu, na které vystavěli pergolu. Také zničili chatu, protože na zimu zapomněli zavřít vodu, to potom prasklo a všude tam vytekla voda. Byly zničené podlahy, to pak opravovali. Žalobce b) prošlápl sprchový kout, takže museli udělat nový. Ví, že vybudovali septik, ale nic bližšího neví. Také ví, že se ptali paní [celé jméno původní účastnice], zda si tam mohou dát bazén, paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] si myslela, že to bude nějaký nafukovací bazén. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] předem o úpravách nevěděla, zjistila to, když přijela do [obec]. Hrozně ji to rozzlobilo, že někdo může kácet stromy bez souhlasu. Rozzlobilo to celou rodinu, hlavně paní [celé jméno původní účastnice], s ohledem na ni by to paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] nedovolila. Ví, že probíhalo jednání o prodeji. Žalobkyně a) si vznášela finanční nároky, říkala, že ze zahrady neodejde, že jí budou muset zaplatit to, čemu ona říkala, že zahradu zhodnotili. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] nabídla žalobkyni a), že jí zahradu prodá, ale žalobkyně a) neměla na zaplacení požadované ceny. Nabídla, že by odkoupila pouze polovinu zahrady, tu lepší, ale s tím paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] nesouhlasila. Protože žalobkyně a) na odkoupení neměla, našel se jiný kupec. V té době žalobkyně a) požadovala 200 000 Kč na vyplacení a rodina se rozhodla, že jí tuto částku zaplatí, protože věc chtěli mít vyřešenou. U jednání rodiny svědkyně byla, byla tam i paní [celé jméno původní účastnice]. Svědkyně na žádost paní [celé jméno původní účastnice] připravila smlouvu o tom, že žalobcům bude vyplaceno 200 000 Kč. Pak proběhla schůzka v kadeřnictví, kde mělo dojít k předání peněz a podpisu této smlouvy. Na této schůzce svědkyně byla. Žalobci tu smlouvu nepodepsali, žalobce b) ji roztrhal a řekl, že žádných 200 000 Kč nepodepíšou a že chtějí 450 000 Kč. Pak vztahy gradovaly do té míry, že žalobkyně a) podala na paní [celé jméno původní účastnice] trestní oznámení, že jí ukradla z kasičky 5 000 Kč. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] se poté rozhodla z kadeřnictví odejít. Žalobci pak chodili za paní [celé jméno původní účastnice], chtěli z ní vymoci peníze, ona jim říkala, že jim nic nezaplatí, protože jim nic nepovolovala. Pokud jde o záměry rodiny se zahradou, takto určitě nechtěli prodat. Paní [celé jméno původní účastnice] chtěla, aby to zůstalo v rodině. Jednu dobu tam chtěla stavět dům paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], pak ale [celé jméno svědka] místo toho koupili chatu v [město]. Pak se uvažovalo o tom, že by tam někdy v budoucnu postavila dům paní [celé jméno žalované].

30. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že [celé jméno žalované] je jeho dcera. Je nesmysl, že se manželka měla obohatit. Odhadní cena zahrady byla asi 2 300 000 Kč, ale prodala se za 1 800 000 Kč kvůli zásahům žalobců. Původně to byla ovocná zahrada, žalobci odstranili stromy, celkem asi 35 stromů, a to jabloně, hrušky, třešně, smrk, meruňky, broskve, žádné stromy tam nezůstaly. Dále odstranili 6 skalek. Prošlápli sprchový kout, vytopili chatu, špatně ji odvodnili a prasklo to ve zdi. 4 kubíkový septik promáčkli a dali tam 1 kubíkový plastový. Odstranili tam opěrné zdi. Ze zahrady se odvezlo několik aut hlíny, neví, kam se podělo dřevo ze stromů. Demolice ze strany žalobců trvaly 5 let. Myslí si, že zahradu znehodnotili. Původně se o prodeji neuvažovalo, to by paní [celé jméno původní účastnice] nepřežila. Paní [celé jméno původní účastnice] to špatně nesla, když se jí to řeklo. Špatně to nesla i manželka, byla v té době nemocná. Přišla kvůli tomu o práci, když měly s žalobkyní a) společně kadeřnictví. Na začátku to bylo tak, že koupil chatu v [město], byl v důchodu, tak se tam odstěhoval, manželka pracovala v [obec] a jezdila za ním. Proto přemýšleli, co se zahradou, a došli k tomu, že by se dala do nájmu. Žalobkyně a) v té době sháněla zahradu, tak se dohodlo, že se jí to dá do užívání a oni se budou o zahradu starat, hlavně sekat trávu. Původně se o prodeji neuvažovalo. Měli v plánu, že si tam jednou dcera postaví dům. Původně tam chtěli stavět oni, ale pak koupil chatu v [město]. Poté tam nejezdili a asi za 2 až 4 roky jim volali sousedé, jestli vědí, co se tam děje. Jeli se tam podívat. Stromy byly pryč a bylo to rozkopané. Žalobci tam postavili zeď, kameny ze skalek a opěrných zdí použili na stavbu. Chtěli po žalobcích, ať s tím přestanou a dají to do původního stavu, oni v tom ale pokračovali. Žalobci se jich ptali, jestli si tam můžou postavit pergolku a dát bazének. To jim to odsouhlasili, ale mysleli, že půjde o mobilní bazén. Nečekali, že to bude v takovém rozsahu. O prodeji se začalo jednat, protože když paní [celé jméno původní účastnice] slyšela o úpravách, takto těžce nesla, říkala, že už tam chodit nechce a že se to tedy může prodat. Žalobce b) nabídl, že by to odkoupil, že na to sežene 2 000 000 Kč. Ty nesehnal, trvalo to snad 5 let. Poté přišli s tím, že by odkoupili jenom polovinu zahrady, tu lepší rovinatou, chtěli si tam postavit dům. S tím ale nesouhlasili a rozhodlo se, že se to prodá. Inzerát na prodej nedala manželka, ale žalobkyně a), že prodají půl zahrady. Na to se přihlásil kupec, který chtěl koupit celou zahradu. Oni to nabízeli žalobcům, ale žalobci na to neměli peníze. Zahrada se tedy prodala někomu jinému. Žalobci požadovali na vypořádání 200 000 Kč. Manželka se rozhodla, že jim to vyplatí, protože mezi sebou měly pracovní vztah a chtěla to mít vyřešené. Manželka měla s žalobci schůzku, ale vrátila se s tím, že od ní ty peníze nechtěli, neví proč. Nic bližšího o jednání neví. K prodeji se rozhodli proto, že dcera v té době byla sama s malým dítětem a stavět dům nechtěla. Byl u jednání, kdy manželka jednala s kupujícími o kupní ceně, žalobci u toho nebyli. Nevzpomíná si, že by se tam mluvilo o vypořádání žalobců. Byl také u jednání mezi manželkou a žalobci, kdy se jednalo o prodeji a oni chtěli koupit pouze polovinu pozemku, na které chtěli stavět dům. Říkali, že budou prodávat byt. Následně ale uvedl, že u tohoto jednání mezi žalobci a manželkou nebyl, ví to od manželky. Byl osobně jen u jednání, kdy tam poprvé s manželkou přijeli a viděli ty hrůzy, jinak si nevzpomíná, že by s žalobci mluvil. Potvrdil, že na předložených fotografiích zahrady s látkovým altánem je zachycen původní stav.

31. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že bydlí přes cestu od předmětné zahrady. Znal žalobce i paní [celé jméno původní účastnice]. Žalobci na zahradě dělali úpravy, postavili tam bazén a terasu, ve které je bazén zabudovaný. Je tam také pergola, ale to si není jistý, jestli ji stavěli žalobci nebo nový majitel. [příjmení] byla celá porostlá, byly tam ovocné stromy. Neviděl, kdo to vykácel, myslí si, že to převážně odstranili žalobci. Za nového majitele už tam žádné velké stromy nebyly. Po pravé straně byly jabloně, mohlo jich být pět až šest. Dále tam byly dvě třešně, jedna dole a jedna nahoře, velká hrušeň nahoře. Byly tam dvě meruňky. Není si jistý, jestli to odstranili žalobci, něco mohlo být odstraněno už předtím. Ovocné stromy tam byly dlouho, vysázeli je [příjmení], třešeň tam mohla být 30 až 40 let. Byl tam velký smrk před chatou, ale neví, jestli ho odstranili žalobci nebo nový majitel. Pokud jde o úpravy na chatě, tak z venku žalobci asi nic nedělali, chata byla pořád stejná, neví, jestli dělali něco uvnitř. Žalobci tam byli asi dva až tři roky. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] mu říkala, že to pronajali žalobcům, ví, že uvažovali o prodeji, ale nic konkrétního o prodeji neví. Po nahlédnutí do předložených fotografií uvedl, že podle něj fotografie, na kterých je látkový altán, odpovídají původnímu stavu. Byl odstraněn vysoký strom vpravo nahoře, který byl vidět vpravo za altánem, byla to hrušeň. Dále jsou na fotografiích vidět dvě jabloně a dole třešeň, ty byly také odstraněny. Byly tam dvě řady jabloní, ale není si jistý, jestli je odstranili žalobci.

32. Žalobkyně a) při svém účastnickém výslechu vypověděla, že se znaly s paní [celé jméno původní účastnice], od roku 1989 spolu podnikaly, měly společně kadeřnictví. Byly dobré kamarádky. Zahradu paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] pronajímala již v roce 2009 cizím lidem, bylo to z důvodu, že se o zahradu neměl kdo starat. V roce 2010 začala znovu uvažovat o tom, co se zahradou. Bavily se o tom v kadeřnictví, žalobkyně a) v té době také sháněla zahradu a paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jí nabídla, jestli by tu zahradu nechtěli, že by ji užívali a starali se o ni. V té době se o prodeji nemluvilo, je pravdou, že to paní [celé jméno původní účastnice] nechtěla prodat. Oni na zahradu přišli asi [datum], kdy jim ji paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] a pan [celé jméno svědka] předali. Paní [celé jméno původní účastnice] za užívání zahrady nic neplatila, o zahradu se starali, hradili vodu, elektřinu, taková byla dohoda. Na chatě trávili léto, ale když chatu užívali, nastal problém se septikem. Septik začal přetékat, vytékaly z něj výkaly. Objednali fekální vůz, nechali septik vysát. Pán s fekálním vozem je upozornil, že septik je příliš malý, že nebude na jejich užívání dostatečný. A za 14 dní ho tam měli znovu. Nechali tedy vyrobit nový septik, tříkomorový s přepadem a nechali ho zabudovat. To bylo se souhlasem pana [celé jméno svědka], volali mu, protože potřebovali vědět, kudy vedou odpady. Pokud jde o sprchový kout, není pravda, že ho někdo prošlápl. Původně tam byl starý sprchový kout, který netěsnil, po sprchování byla v celé koupelně voda. Proto ho vyměnili. Sprchový kout vyměnili bez jejich svolení. V srpnu 2010 nastal zvrat, protože paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] onemocněla. Také z toho důvodu skončila v práci. Paní [celé jméno původní účastnice] proto začala uvažovat o tom, že by zahradu prodala. Žalobkyně a) se v té době o paní [celé jméno původní účastnice] starala, vozila ji do nemocnice. Pak se starala i o paní [celé jméno původní účastnice]. Paní [celé jméno původní účastnice] znala velice dobře, dokonce jim dříve chodila pomáhat do kadeřnictví. Na jaře 2011 se paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] vrátila do práce. V té době v rámci rodiny uvažovali o prodeji zahrady, to tady byla i sestra paní [celé jméno původní účastnice], paní [příjmení]. Byly tenkrát na zahradě obě dvě. Nejprve žalobkyni a) volaly, jestli nechce zahradu odkoupit. Ona řekla, že ano, měla o zahradu zájem a sháněla peníze. Chtěla prodat byt a vyřizovala si hypoteční úvěr, měla přislíbených 600 000 Kč. Byt se jí ale nepodařilo prodat. Jelikož se paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] na jaře vrátila do práce, tak se dohodly, že na prodej nebude spěchat. V březnu 2012 žalobkyně a) prodala byt. Zahradu chtěla koupit, ale paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] ji prodala někomu jinému. Paní [celé jméno původní účastnice] věděla o tom, že zahradu užívají, také věděla o tom, že chtějí zahradu koupit, a souhlasila s tím. Bydlela u paní [celé jméno původní účastnice], žalobkyně a) za nimi jezdila. Paní [celé jméno původní účastnice] od začátku věděla, že zahradu budou užívat. Tenkrát to chtěli prodat, protože paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] potřebovala peníze. Žalobci zahradu užívali od května 2010 asi do září 2011. Přes zimu se tam nedalo být. V sezoně 2012 tam už ale nebyli. Postavení pergoly a bazénu jim odsouhlasila paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] s panem [celé jméno svědka], když jim zahradu předávali v květnu 2010, o velikosti se nebavili. Pan [celé jméno svědka] jim sám říkal, že mají pokácet některé stromy, byly staré, nemocné. V roce 2010 tam bazén dali, ale nebyl ještě zabudovaný, mohl se demontovat, kdyby s tím měli problém. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] ale o všem věděla, na zahradu jezdila, také jí posílala fotky. Nikdy neřekla ani slovo, že by s tím byl problém. Takto investovali pouze proto, že chtěli zahradu koupit a oni jim ji chtěli prodat. Jinak by do toho ty peníze nedávali. Paní [celé jméno původní účastnice] o těchto úpravách věděla, určitě nejpozději na jaře 2011, když už řešili prodej. Paní [celé jméno původní účastnice] na té zahradě nebyla. Pergola se začala stavět v roce 2010, zdi a obložení bazénu začali dělat až v roce 2011. Pergola byla vybudovaná bez okolních úprav do července 2010 a bazén byl zabudován asi v květnu 2011. Až když byl příslib prodeje, začali tam víc investovat. Museli také opravit ploty, zaplatili asi 45 metrů plotu s podezdívkou a sloupky. Investice hradil z větší části žalobce b) z úrazového pojištění, ale jinak mají společné hospodaření, takže to hradili společně. Když žalobkyně a) v březnu 2012 prodávala byt, počítala s tím, že jí paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] zahradu prodá. Prodej byl domluvený až do doby, kdy se objevil pan [příjmení]. S paní [celé jméno původní účastnice] byly domluvené na ceně 1 500 000 Kč, to bylo za celou zahradu. Zahradu chtěla koupit společně s žalobcem b). Žalobkyně a) měla 890 000 Kč za byt a 600 000 Kč příslib úvěru. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jí ale nevěřila, že byt opravdu prodala. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] v té době chtěla zahradu rozdělit. Pan [příjmení] chtěl ale koupit celou zahradu. Pan [přímení] se tam objevil tak, že žalobkyně a) dala na pokyn paní [celé jméno původní účastnice] inzerát, že se prodá polovina zahrady. Žalobkyně a) měla dostat 600 m2. Na inzerát se ozval pan [příjmení], ale chtěl koupit zahradu celou. Když se žalobkyně a) dozvěděla, že mu to paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] prodá celé, tak se z toho zhroutila. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jí slíbila, že z kupní ceny jí dá pan [příjmení] 200 000 Kč a k tomu jí paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] dá 50 000 Kč ze svého, na tom se domluvily. Žalobkyně a) byla ochotná to přijmout. Pak ale paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] začala chytračit, chtěla jim dát jenom 200 000 Kč, na to žalobkyně a) nepřistoupila. O rozdělení zahrady začala paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] uvažovat někdy na jaře 2012. Bylo to z důvodu, že žalobkyně a) ještě neměla prodaný byt, ale měla příslib na 600 000 Kč od banky. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] chtěla 1 000 Kč za metr, takže by žalobkyně a) odkoupila 600 m2. Aby si nechala to, co tam vybudovala. O panu [příjmení] nejprve nevěděla, protože telefonické kontakty v inzerátu byly na paní [celé jméno původní účastnice]. Žalobkyně a) pak sepsala seznam investic, jedno vyhotovení předala panu [příjmení] na zahradě. Pan [příjmení] jí potvrdil, že 200 000 Kč za jejich investici je ochotný zaplatit. Věřil ale, že jim tu částku předá paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo]. O zaplacení investic se dohodli s paní [celé jméno původní účastnice] asi v březnu 2012. V té době už žalobkyně a) měla prodaný byt a musela se vystěhovat. Pak jí paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] volala, že by se s ní chtěla sejít. To bylo už po prodeji. Na schůzku přišla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] s její sestrou a dalšími osobami, které neměly se zahradou nic společného. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] po ní chtěla, aby jí podepsala papír, že jí vyplatí 200 000 Kč do tří týdnů. Žalobkyně a) to odmítla podepsat. Nesouhlasila částka a žalobkyně a) si myslela že tato listina nemá žádnou váhu. Potom už s paní [celé jméno původní účastnice] nemluvila. S paní [celé jméno původní účastnice] se o náhradě za investice nebavila, žádné peníze po ní nechtěla. Otom jednala s paní [celé jméno původní účastnice], která to vyřizovala. Pokud jde o úpravy zahrady, tak odstranili dvě skalky. Opěrnou zeď neodstranili, ale zavezli ji hlínou, na které poté vysázeli borovice. Asi odstranili strom, který se nachází před opěrnou zdí. Strom vedle pergoly neodstranili. Nahoře mohli odstranit nějaké nálety, tenké stromy, ale žádné ovocné stromy neodstraňovali, nahoře žádné nebyly. Naopak tam vysazovali túje. Dále se zlomil smrk, který se položil na chatu. Ten tedy nechali odříznout, zůstal tam pouze kmen. Žádné ovocné keře tam nebyly. Kolem plotu byl živý plot z okrasných keřů.„ Předkupní smlouvu“ sepsali v době, kdy se uvažovalo o prodeji, bylo to sepsáno v kadeřnictví za přítomnosti paní [celé jméno původní účastnice] i paní [celé jméno původní účastnice]. Je tam podepsaná dcera žalobkyně a) jako svědek. Originál si vzala paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo]. Sepsalo se to možná v únoru nebo na jaře 2012, bylo to v době, kdy žádala o úvěr.

33. Žalobce b) při svém účastnickém výslechu vypověděl, že zahradu začali užívat na jaře 2010 po dohodě s paní [celé jméno původní účastnice]. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] tam chodila, viděla, jak se o to starají, a pak jim nabídla, že by jim to prodala. Úpravy dělali po dohodě s paní [celé jméno původní účastnice]. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] i říkala, že kdyby z prodeje sešlo, tak jim ty investované peníze dá. V roce 2010 tam úpravy nedělali, pouze tam položili bazén. Ten byl pak obestavěn, to ale dělali až v roce 2011. Nepamatuje si, kdy začali stavět pergolu. Museli tam vyměnit septik, protože původní tekl. Měli tam fekální vůz, který ho vysál, jenže po 14 dnech tekl znovu. Původní septik byl zcela nedostatečný, asi metr hluboký, 70 cm x 80 cm, nebyl izolovaný. Proto pořídili nový o velikosti 3,5 m3. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] neměla o zahradu zájem, pořídili zahradu v [obec] a tato zahrada jim byla na obtíž. Kdyby to nechtěli koupit, tak by do toho takové peníze nedávali. Na zahradě byli do roku 2012, v roce 2011 dokončili všechny úpravy. Souhlas s úpravami měli od začátku, když to přebírali, tak říkal, že tam chybí pergola nebo bazén. Paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] i pan [celé jméno svědka] jim říkali, ať si tam udělají, co chtějí, že kdyby se to prodávalo, tak jim to uhradí. Věděli i o tom, že budou měnit septik. V původním sprchovém koutu žalobce b) uklouzl a prorazil ho, poté pořídili zánovní. Původní kout byl jenom čtyři stěny, ty se viklaly, po sprchování byla vždycky mokrá celá koupelna. Původní nabídka prodeje vzešla od paní [celé jméno původní účastnice], mohlo to být v roce 2011, v tom roce se řešily otázky prodeje. Žalobce b) byl u schůzky v bytě paní [celé jméno původní účastnice], byla u toho paní [celé jméno původní účastnice] a žalobkyně a), mluvili tam o prodeji a penězích. Paní [celé jméno původní účastnice] to chtěla prodat jim, protože dobře vycházela s žalobkyní a). Žalobci si už předtím nechali udělat odhad na zahradu kvůli úvěru, chtěli prodat byt. Už neví, jaká cena to měla být, mohlo to být asi 1 200 000 Kč nebo 1 300 000 Kč. Pak z neznámých důvodů to paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] zvýšila na 1 800 000 Kč. Když prodávali byt, tak ještě počítali s tím, že jim paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] zahradu prodá za tu původní cenu, ale bylo to už poté, co paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] řekla, že by chtěla 1 800 000 Kč. Pak tam byla ještě jedna alternativa, se kterou přišla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], že by se zahrada rozdělila. Žalobci by odkoupili část, kde byla pergola a bazén. Pak to ale paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] prodala někomu jinému. Kupce navíc našli žalobci. Inzerát podali na pokyn paní [celé jméno původní účastnice]. Bylo to na prodej celé zahrady, protože chtěli zpátky peníze, které do toho investovali. Našel se pan [příjmení], který chtěl dát 200 000 Kč, které měly být vyplaceny žalobcům, a dále paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] řekla, že jim dá 50 000 Kč ze svého. Pak proběhla schůzka, kam si je paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] sezvala, byla u toho paní [celé jméno svědkyně] a paní [celé jméno žalovaného]. Měly tam nějaký papír, kde bylo napsáno, že jim paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] proplatí do 3 týdnů 200 000 Kč. S touto částkou nesouhlasili, navíc neví, proč to mělo být zaplaceno do 3 týdnů, když paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] už peníze z prodeje měla. Před tím se s paní [celé jméno původní účastnice] dohodli na 250 000 Kč, bylo to v roce 2012. U té dohody byli oba žalobci, pan [příjmení], paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo]. Paní [celé jméno původní účastnice] o tom věděla, ale žalobce b) u jednání s ní nebyl, další jednání vedla žalobkyně a). S paní [celé jméno původní účastnice] poté už nemluvil. S žalobkyní a) tam investice dělali společně, společně tam pracovali, společně hradili peníze. Pokud jde o odstraněné stromy, tak odstranil tři asi stoleté jabloně, které byly staré, nenesly, dále nálety a smrk, který jim spadl na chatu, utrhl jim okap. Pokud jde o skalky, bylo tam pár kamenů a keříčky, kolem plotu žádné stromy nebyly. U plotu byla hrušeň, tu pouze ořezali, je tam pořád. Dále pořezal nějaké nálety, nejednalo se o ovocné stromy. Určitě tam nebyl ovocný sad. Také dělali nový plot, asi 30 metrů dole u branky a 20 metrů nahoře. Na dokumenty ke stavbě bazénu a pergoly nečekali, neboť na to není nutné stavební povolení ani ohláška. Navíc jim paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] přislíbila, že to zařídí, případně požádá o dodatečné povolení, nebo si to zařídí oni, až to bude jejich.

34. Žalovaná č. 1 při svém účastnickém výslechu vypověděla, že její maminka půjčila žalobkyni a) zahradu. Po nějaké době ale zjistili, že se tam začaly dělat úpravy. Maminka s tím nesouhlasila, chtěla, aby to dali do původního stavu. Žalobkyně a) ale v úpravách pokračovala, vznášela si nějaké požadavky. Takže nakonec se rozhodli, že jí to prodají. Bylo to pod nátlakem, původně o prodeji neuvažovali. Babička chtěla, aby to jednou bylo žalované č. 1, jako jediného vnoučete, které zůstalo v ČR, že by si tam jednou postavila dům. Žalobkyně a) ale na koupi neměla. Nejprve přišla s nápadem, že by si vzala jenom půlku, že nemá na celou zahradu, že zbytek peněz potřebují na výstavbu domu. Nakonec se našel jiný kupec. V rodině se nakonec rozhodli, že žalobkyni a) vyplatí 200 000 Kč, aby měli klid. Tenkrát u toho byla i teta, která přilétá každé léto. Žalovaná č. 1 přímo u žádného jednání nebyla, ví to od maminky nebo se to řešilo v rodině. V té době u maminky bydlela, od roku 2010 do roku 2011. Ty úpravy se začaly poprvé řešit, když tam žalobci byli asi rok, asi to byl rok 2011. U septiku se řešilo, jestli tam v zimě nevypnuli vodu a kvůli tomu nepopraskaly trubky, jestli kvůli tomu ho nemuseli vyměnit. Asi se bavili o sprchovém koutu, ale ten byl starý, ten asi nikdo neřešil. Pokud jde o tu pergolu a bazén, tak maminka říkala, že čekala, že si tam postaví jenom nějaký nafukovací bazén a že ta pergola bude menší. Nečekali takto velké úpravy. Neví, jaké stromy tam byly v době, kdy tam přišli žalobci. Pokud jde o prodej, tak na inzerát na polovinu zahrady se ozval pan [příjmení], který ale chtěl koupit zahradu celou. Maminka se ještě ptala žalobkyně a), jestli to tedy nechce koupit celé, ale žalobkyně a) na to neměla peníze. Maminka souhlasila, aby se to prodalo na poloviny, ale pod podmínkou, že si žalobkyně a) najde kupce na druhou polovinu. O náhradě za investice se mluvilo už před prodejem. Ještě než se to prodalo, tak chtěli dát žalobkyni a) 200 000 Kč. Pak už se jenom hádali. Babička o zapůjčení zahrady určitě věděla, ale nevěděla o tom, že by se tam měly dělat nějaké úpravy, a určitě původně neplánovala, že se to bude prodávat. Pak, když se bavili o prodeji, tak už jí to maminka musela říct.

35. Pokud jde o výslechy svědků a účastníků, soud z jejich chování při výslechu a způsobu výpovědi nepozoroval nic, co by svědčilo o tom, že nevypovídají pravdivě. Jejich výpovědi tedy obecně hodnotí jako věrohodné.

36. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci řízení o dědictví po [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemřelé dne [datum], bylo zjištěno, že tímto byla určena obvyklá cena majetku zůstavitelky a čistá hodnota dědictví částkou 1 356 892,24 Kč a schválena dohoda o vypořádání dědictví, podle které pozůstalá dcera [celé jméno původní účastnice], [datum narození], a pozůstalá dcera [celé jméno žalovaného], [datum narození], nabyly rovným dílem byt [číslo] v domě [adresa] v [obec] včetně příslušenství a spoluvlastnického podílu ke společným částem domu a k pozemku, a pozůstalá dcera [celé jméno původní účastnice] nabyla dále práva a povinnosti spojené se sporožirovým účtem zůstavitelky u [právnická osoba], a práva a povinnosti spojené s vkladní knížkou zůstavitelky u [právnická osoba] Obvyklá cena bytu včetně podílu na společných částech domu a pozemku dle tohoto usnesení činila 780 000 Kč, zůstatek na sporožirovém účtu činil 488 182 Kč a zůstatek na vkladní knížce činil 88 710,24 Kč. Dále bylo uvedeno, že do dědictví přihlásili žalobci svou pohledávku, evidentně stejnou, jako je předmětem tohoto řízení. Jelikož dědičky pohledávku neuznaly, nebyla zařazena do pasiv dědictví. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

37. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci řízení o pozůstalosti po [celé jméno původní účastnice], [datum narození], zemřelé dne [datum], bylo zjištěno, že tímto byla určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti částkou 3 350 000 Kč, výše pasiv pozůstalosti částkou 26 375 Kč a čistá hodnota pozůstalosti částkou 3 323 625 Kč. Dále bylo potvrzeno nabytí dědictví dědičce ze závěti, pozůstalé dceři [celé jméno žalované], [datum narození], přičemž pro pozůstalého manžela [celé jméno svědka] jako oprávněného byla zřízena služebnost bytu k nemovitostem, které pozůstalá dcera nabyla. Pozůstalý manžel ani pozůstalý syn [jméno] [příjmení], [datum narození], z dědictví nenabyli ničeho. Všichni jmenovaní uplatnili výhradu soupisu pozůstalosti. Byla přihlášena pohledávka žalobců z titulu bezdůvodného obohacení, tuto pohledávku dědicové neuznali. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

38. Soud shledal, že všechny uvedené důkazy bylo možné provést, i když některé z nich byly předloženy až po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., ke které došlo koncem prvního jednání. Později navržené důkazy byly předloženy poté, co byli účastníci vyzváni k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. (příp. i předtím), což představuje výjimku z koncentrace řízení dle § 118b odst. 1 věty poslední o.s.ř.

39. Ve věci byl dále soudem zadán a vypracován znalecký posudek, k tomu viz dále.

40. Soud neprovedl navržené místní šetření, když to by zejména vzhledem k odstupu času zjevně nevedlo ke zjištění stavu předmětných nemovitostí v době, kdy je žalobci opustili (nad rámec již předložených důkazů, zejména fotografií), a není zřejmé, co jiného by mohlo být v současnosti místním šetřením zjištěno. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl navrhovaný účastnický výslech 2. žalované. Její výslech žalované navrhly ke zjištění, jak probíhalo jednání o zaplacení peněz a o čem se mluvilo v rodině. Tento důkaz by tak zjevně měl význam jen ohledně otázky, zda mezi žalobci a původní žalovanou došlo k uzavření dohody o zaplacení za investice. Jelikož v tomto směru bylo důkazní břemeno na žalobcích a soud shledal, že ti důkazní břemeno ohledně těchto skutečností neunesli (viz dále), není nutné provádět výslech žalované [číslo] který měl tvrzení žalobců vyvracet.

41. Nebylo možné provést žalovanými navrhovaný důkaz reportáží [příjmení] [příjmení] vysílanou dne [datum] od 18:00 hod, příp. materiály k této reportáži nebo výslechem reportérky, když dle sdělení [právnická osoba] [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], s ohledem na uplynulou dobu již nemají záznam této reportáže ani jiné materiály či podklady k této reportáži.

42. Soud dále nevyhověl návrhu žalobců po podání znaleckého posudku (na jednání dne [datum]), aby znalecký posudek byl doplněn o ocenění plotů, které měli žalobci také postavit na pozemcích. Tento důkaz byl navržen po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř. (takže k tomuto důkaznímu návrhu nelze přihlížet), především však žalobci investici spočívající v postavení plotů neuplatnili. Zde je namístě zdůraznit, že soud je vázán návrhem (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), může tedy rozhodovat jen o tom, co žalobci učinili předmětem řízení. Je také povinností účastníků tvrdit všechny pro věc významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 o.s.ř.). Žalobci zhodnocení spočívající v postavení plotů předmětem řízení neučinili a včas tuto investici neuvedli, a to přesto, že byli na prvním jednání dne [datum] soudem vyzváni, aby konkrétně uvedli, jaké úpravy zahrady provedli a co vybudovali. Žalobci v žalobě uvedli jen výše uvedené úpravy (viz odst. 1 rozsudku), v podání ze dne [datum] (v rámci lhůty poskytnuté k doplnění tvrzení) dále uvedli navíc jen to, že zabudovali nový septik (přitom septik byl uveden i v rozpisu, který byl přílohou žaloby). Vybudování plotů tedy žalobci neuvedli v žalobě, ani je neuvedli na výzvu soudu ke konkretizaci úprav. Pro úplnost soud uvádí, že ani z přílohy žaloby (rozpis nákladů na zhodnocení zahrady) nelze dovodit, že by mezi uplatňovanými investicemi byly ploty. Nejen tedy že náhrada za postavení plotů nebyla předmětem žaloby, ale pokud žalobci přišli s tím, že postavili také ploty, až na jednání dne [datum], bylo to po koncentraci řízení dle § 118b odst. 1 o.s.ř., takže k těmto tvrzením soud nemůže přihlížet. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci se o plotech zmínili i ve svých účastnických výpovědích. Avšak účastnický výslech je důkazním prostředkem (jeho smyslem je prokázat tvrzení účastníků), nemůže sloužit k tomu, aby se do řízení dostávala nová tvrzení či důkazy v rozporu s § 118b odst. 1 o.s.ř. To samé platí i o vysázení borovic a tújí, o kterých žalobkyně a) při své účastnické výpovědi také mluvila, ani to žalobci neuplatnili.

43. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

44. V prvé řadě soud vychází z toho, že žalobci užívali předmětné nemovitosti na základě ústní dohody s paní [celé jméno původní účastnice], přičemž to bylo sjednáno bezplatně s tím, že žalobci budou zahradu udržovat, provádět na ní údržbu, budou hradit elektřinu a vodu, a že paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] byla v tomto směru oprávněna jednat za paní [celé jméno původní účastnice]. To účastníci nakonec učinili nesporným a z provedeného dokazování nevyplynulo nic, co by to zpochybnilo, naopak to odpovídá výpovědím svědků i účastníků. [celé jméno původní účastnice] byla vlastníkem předmětných nemovitostí (shodná tvrzení, výpovědi svědků i účastníků, vyplývá to i z kupní smlouvy ze dne [datum], kterou [celé jméno původní účastnice] předmětné pozemky prodala). Žalobci užívali předmětné nemovitosti zhruba od jara 2010 do září 2011 (především výpovědi žalobců, výpověď 1. žalované, výpověď [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i písemné vyjádření [celé jméno původní účastnice], kde uvedla, že k prodeji mělo dojít v třetí sezoně, co tam žalobci byli; oproti tomu výpověď [celé jméno svědka], který uváděl podstatně delší období, po které tam žalobci měli být, zjevně neodpovídá ostatním výpovědím). Dne [datum] [celé jméno původní účastnice] předmětné pozemky prodala [jméno] [příjmení] (kupní smlouva, výpovědi účastníků i svědků, výpis z katastru nemovitostí připojený k posudku [titul] [příjmení]).

45. V době, kdy žalobci předmětné nemovitosti užívali, na nich dělali úpravy, kdy tam položili zámkovou dlažbu, na tu postavili dřevěnou pergolu, dále tam zabetonovali bazén se schůdky a tepelným čerpadlem, položili dlažbu okolo bazénu, zbudovali zeď a schody nad bazénem a ozdobné zábradlí u bazénu. V této souvislosti pak docházelo k úpravám pozemku a odstranění některých rostlin a stromů. (Provedení těchto úprav vyplývá z výpovědí účastníků i svědků a z kupní smlouvy ze dne [datum], kde jsou všechny tyto úpravy uvedeny, a to včetně tepelného čerpadla k bazénu. Provedení těchto úprav je dále doloženo předloženou fotodokumentací, videozáznamy a leteckými mapami, které zaznamenávají průběh těchto úprav a jejich skutečný vzhled). Žalobci dále zabudovali nový septik, jak vyplývá z jejich výpovědí, videozáznamů, dokladu za výrobu septiku ze dne [datum] i výpovědi [jméno] [příjmení], který uvedl, že tam byl zjevně nový septik. Pokud jde o důvod pro zabudování nového septiku, soud neshledává důvod, proč nevěřit tvrzení a výpovědi žalobců, tj. že původní septik byl příliš malý a vytékal, proto nechali vyrobit a zabudovali větší. Pokud žalovaná [číslo] při své výpovědi uváděla, že důvodem pro výměnu septiku mohlo být to, že žalobci v zimě nevypnuli vodu a proto popraskaly trubky (resp. že se tato možnost řešila v rodině), tak takto to zjevně nebylo, když žalobci na zahradě byli od jara 2010 a již v srpnu nechali vyrobit nový septik (jak vyplývá z dokladu o výrobě septiku z [datum]), takže tam přes zimu ještě nebyli. [celé jméno svědka] uváděl, že žalobci promáčkli původní 4 kubíkový septik a dali tam 1 kubíkový plastový. To je jednak v rozporu s tím, že nový septik měl velikost 3,5 m3 (jak vyplývá z dokladu o výrobě septiku), jednak tuto verzi nic dalšího nepodporuje. Navíc výpověď tohoto svědka nelze považovat za zcela věrohodnou vzhledem k dalšímu obsahu jeho výpovědi, když některá jeho tvrzení zjevně neodpovídají skutečnosti, resp. jsou nadsazená (např. doba, po kterou dle něj měli žalobci zahradu užívat nebo shánět peníze, počet odstraněných skalek nebo stromů – viz dále). Proto soud vychází z výpovědí žalobců.

46. Lze tedy konstatovat, že žalobci všechny tvrzené investice, resp. úpravy, prokázali.

47. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že uvedené úpravy byly dokončeny nejpozději k srpnu 2011 (výpovědi žalobců, kteří uvedli, že všechny úpravy dokončili v roce 2011 a že na zahradě byli asi jen do září 2011, když přes zimu tam nebyli; odhad [právnická osoba], ze dne [datum], ke kterému byly připojeny fotografie, na kterých již bylo vše dokončeno; videozáznam datovaný [datum], který zachycuje dokončený bazén s dlažbou a ozdobným zábradlím, což bylo dle předložené fotodokumentace to poslední, co bylo dokončeno).

48. Žalované tvrdily, že žalobci zahradu významně zdevastovali, že zničili sprchový kout a septik, zlikvidovali obvodovou kamennou zeď, čtyři skalky, vykáceli 30 vzrostlých stromů různého druhu včetně stromů ovocných a jednoho 40 m vysokého smrku. Pokud jde o sprchový kout, žalobce b) připustil, že skutečně původní (dle žalobců nekvalitní) sprchový kout prorazil, žalobci tam ale dali nový. V době, kdy žalobci zahradu opustili, v chatě nepochybně sprchový kout byl (výpověď [jméno] [příjmení], odhad [právnická osoba], ze dne [datum], kde je sprchový kout vyfocen, administrativní odhad [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a kupní smlouva ze dne [datum], kde se také uvádí, že v chatě je sprchový kout). Pokud jde o likvidaci obvodové kamenné zdi, soud opět neshledal důvod pochybovat o pravdivosti výpovědí žalobců, že došlo pouze k jejímu zasypání, když i dle předložených fotografií mohla být zasypána (zčásti zjevně zasypána byla). [celé jméno svědkyně] vypovídala, že žalobci kamenné zídky odstranili, to ale evidentně věděla jen z doslechu. [celé jméno svědka] uváděl, že žalobci použili kameny z opěrných zdí na stavbu. Avšak zahradu měl vidět v době, kdy tam byla postavená zeď, přitom v té době dle předložených fotografií již byla v horní části zahrady navezena zemina (navíc se soudu nejeví zcela věrohodný, jak bylo uvedeno výše). Soud tedy vychází z toho, že opěrná zeď byla zasypána. Lze však uvést, že z následně vypracovaného znaleckého posudku vyplývá, že pro tuto věc není podstatné, zda byla původní opěrná zeď odstraněna nebo zasypána. Pokud jde o odstranění skalek, tak z předložených fotografií (včetně leteckých) a fotografií připojených ke znaleckému posudku [titul] [příjmení] je zjevné, že z původních 4 skalek byly odstraněny pouze dvě, zbývající dvě pod bazénem tam zůstaly (tvrzení [celé jméno svědka], že žalobci odstranili 6 skalek, je ve zjevném rozporu s předloženými fotografiemi, podle kterých tam tolik skalek ani nebylo). Pokud jde o odstraněné stromy, tak někteří svědci uváděli, že žalobci měli odstranit více stromů. [celé jméno svědkyně] uváděla, že žalobci odstranili nejméně 10 stromů, [celé jméno svědka] uváděl dokonce 35 stromů. Z předložených fotografií však rozhodně nevyplývá, že by bylo odstraněno takové množství stromů, lze konstatovat, že takové množství stromů v části zahrady, kde žalobci dělali úpravy, ani nebylo. Je namístě připomenout, že mezi účastníky bylo nesporné, že fotografie zahrady, na kterých se nacházel látkový altán, zachycovaly původní stav v době, kdy žalobci začali zahradu užívat, a i [celé jméno svědka] uvedl, že tyto fotografie zachycují původní stav. Z porovnání jednotlivých fotografií předložených žalobci, leteckých fotografií a videozáznamů vyplývá, že žalobci odstranili celkem 5 ovocných stromů (o jaké stromy se jednalo vyplývá z výpovědi [jméno] [příjmení]), a to tři stromy napravo u plotu (při pohledu zdola) a dva nahoře nad původními skalkami, kde byla následně postavena pergola. To vyplývá zejména z leteckých fotografií, ze kterých je zjevné, že všechny stromy v této části byly odstraněny. Čerstvě pořezaný strom u plotu byl zachycen na jedné fotografii, jak bylo výše uvedeno. Jedním z těchto odstraněných stromů byla i hrušeň, která tam ještě byla během stavby pergoly (je na fotografiích zachycena napravo vedle pergoly, to již ořezaná), z leteckých fotografií je však zjevné, že se tam následně už nenacházela (také svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že tato hrušeň byla odstraněna, i když si nebyl jistý, jestli ji odstranili žalobci). Dále z těchto fotografií vyplývá, že byl odstraněn malý smrk, který se nacházel nahoře nad chatou napravo. Konečně žalobci potvrdili, že odstranili smrk, který se zlomil a spadl na chatu. Soud neshledal důvod, proč žalobcům nevěřit, že právě to bylo důvodem pro jeho odřezání, žalobci to shodně vypověděli. Nebyl v místech, kde žalobci stavěli bazén a pergolu.

49. Z provedeného dokazování tedy nevyplynulo, že by žalobci odstranili více stromů, když zejména z předložených fotografií nevyplývá, že by tam vůbec bylo takové množství stromů, jak uváděli žalované, příp. že byly odstraněny. [jméno] [příjmení] sice uváděl více odstraněných stromů (ovšem zdaleka ne tolik, jak tvrdily žalované), ale současně si nebyl jistý, jestli je odstranili žalobci. Nelze zcela vyloučit, že se na pozemcích skutečně nacházelo více stromů, příp. že jich žalobci odstranili více, když fotografie nezachycují celou zahradu, ale vždy pouze určité výseky z různé doby, a letecké fotografie nejsou natolik kvalitní, aby z nich bylo možné přesně zjistit množství stromů, resp. stromů odstraněných. Jelikož žalované přes poučení soudu nenavrhly další důkazy k prokázání, že žalobci odstranili více stromů, nezbývá než konstatovat, že v tomto směru neunesly důkazní břemeno. Odstranění dalších stromů tedy nebylo prokázáno.

50. Lze tak zrekapitulovat, že pokud jde odstraněné věci, bylo prokázáno, že žalobci odstranili původní septik (který však nahradili větším), namísto původního sprchového koutu dali nový, zasypali obvodovou kamennou zeď, odstranili dvě skalky, odstranili 5 ovocných stromů a jeden malý smrk. Dále odstranili smrk, který se zlomil a spadl na chatu.

51. Mezi účastníky také bylo sporné, zda žalobci měli souhlas k provedení úprav. Je nepochybné, že žalobci měli od [celé jméno původní účastnice] souhlas k postavení bazénu a pergoly (potvrdily to samy žalované), přičemž se zjevně nedohodli na rozsahu úprav (i žalobkyně a) vypověděla, že se o velikosti se nebavili; [celé jméno svědka] vypověděl, že se domnívali, že půjde o mobilní bazén). Soud také nemá důvod nevěřit žalobcům, že [celé jméno původní účastnice] (resp. její manžel) věděla i o výměně septiku. Je otázka, jaká byla reakce [celé jméno původní účastnice], když zjistila skutečný rozsah úprav. I když svědci strany žalované (včetně 1. žalované) uváděli, že byla rozsahem úprav překvapena a nesouhlasila s nimi (to vyplývá i z písemného vyjádření [celé jméno původní účastnice] a z jejího dopisu žalobkyni a), byť tento byl zjevně vyhotoven před prodejem v roce 2012, tj. se značným odstupem po provedení úprav), žalobci a svědci strany žalující naopak uváděli, že [celé jméno původní účastnice] proti těmto úpravám nic nenamítala. Není tak jasné, jak to skutečně bylo. Každopádně má soud za to, že tato skutečnost není pro rozhodnutí podstatná, jak bude uvedeno dále. Pro úplnost lze ještě uvést, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že [celé jméno původní účastnice] byla oprávněna udělit souhlas k úpravám za vlastníka, tj. [celé jméno původní účastnice]. Zde lze odkázat na výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně], dle které měla [celé jméno původní účastnice] odmítnout žádost žalobců o náhradu s tím, že jim nic nepovolovala, a výpověď 1. žalované, která uvedla, že [celé jméno původní účastnice] o úpravách nevěděla. Žalobkyně a) sice uváděla, že paní [celé jméno původní účastnice] o úpravách věděla nejpozději v době, kdy řešily prodej, ale ani z toho nevyplývá, že [celé jméno původní účastnice] byla oprávněna za ni dát souhlas k úpravám.

52. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že se mezi žalobci a původní žalovanou jednalo o prodeji předmětných pozemků. To při výslechu uvedli žalobci i 1. žalovaná, vyplynulo to také z výslechu svědků [jméno] [příjmení], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Je tu dále předložený dopis [celé jméno původní účastnice], ze kterého vyplývá, že nabízela prodej zahrady žalobcům, jinak ji prodá jinému kupci. Dále písemné vyjádření [celé jméno původní účastnice], kde výslovně uvádí, že se rozhodli zahradu prodat žalobkyni a). A pak je zde i ona„ předkupní smlouva“, kterou s žalobci uzavřela [celé jméno původní účastnice]. Jednání o prodeji dokládá i skutečnost, že žalobkyně a) v této souvislosti zjišťovala možnost poskytnutí úvěru (jak vyplývá z odhadu [právnická osoba], ze dne [datum]) a dokonce z důvodu plánované koupě pozemků prodala byt (výpověď žalobců, výpověď [jméno] [příjmení]). Z výpovědí účastníků vyplývá, že se o prodeji jednalo v roce 2011. Zejména z výpovědi žalobkyně a) a z dopisu [celé jméno původní účastnice] a z jejího vyjádření pak vyplývá, že se o prodeji jednalo ještě počátkem roku 2012 (v dopisu naposledy nabízí prodej žalobcům před prodejem jinému kupci, ve vyjádření uvádí, že se prodej řešil ještě v třetí sezoně, co tam žalobci byli, tj. roce 2012, než se našel jiný kupec).

53. Konečně byla pro věc podstatná otázka, zda mezi žalobci a [celé jméno původní účastnice] došlo k uzavření dohody, podle které měla žalobcům zaplatit za investice částku 250 000 Kč, jak tvrdili žalobci. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že mu [celé jméno původní účastnice] řekla, že ze zaplacené kupní ceny má být určeno 200 000 Kč pro žalobce za to, že zahradu zvelebili, a že jim dále [celé jméno původní účastnice] zaplatí 50 000 Kč ze svého. Současně však uvedl, že mu tím jen [celé jméno původní účastnice] zdůvodnila výši kupní ceny, u žádného jednání mezi žalobci a [celé jméno původní účastnice] nebyl. Jediným dalším důkazem v tomto směru jsou výpovědi žalobců. Proti těm však stojí výpovědi 1. žalované, [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a písemné vyjádření [celé jméno původní účastnice], podle kterých jim chtěli vyplatit jen 200 000 Kč, přičemž o tom měla být uzavřena písemná dohoda (což vyplývá zejména z výpovědi [celé jméno svědkyně] a i z obsahu výpovědi [celé jméno svědka]; že [celé jméno původní účastnice] chtěla uzavřít písemnou smlouvu na částku 200 000 Kč potvrdili i žalobci). Přitom žalobce b) vypověděl, že k dohodě o náhradě za investice mělo dojít za přítomnosti [jméno] [příjmení], ten však popřel, že by byl takové dohodě přítomen. Skutečnost, že [celé jméno původní účastnice] chtěla uzavřít onu písemnou dohodu, nasvědčuje spíše tomu, že chtěla být vázána až onou písemnou dohodou, tj. že do té doby k uzavření ústní dohody nedošlo. Každopádně nezbývá než konstatovat, že provedené důkazy nejsou dostatečné k učinění závěru, že k tvrzené ústní dohodě mezi žalobci a [celé jméno původní účastnice] došlo, a tedy že uzavření této dohody prokázáno nebylo. Žalobci přes poučení soudem další důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhli.

54. Především však vůbec nebylo prokázáno, že [celé jméno původní účastnice] byla oprávněna takovou dohodu uzavřít za [celé jméno původní účastnice], která byla vlastníkem předmětných nemovitostí (tj. že jí k tomu byla udělena plná moc). To nevyplývá z žádného z provedených důkazů. Z výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že [celé jméno původní účastnice] pověřila [celé jméno původní účastnice] k jednání o kupní ceně, ale nevyplývá z ní, že by ji pověřila k jednání o náhradě se žalobci. Není ani jasné, zda [celé jméno původní účastnice] pověřila [celé jméno původní účastnice] k uzavření oné písemné dohody, neboť ani to z žádného provedeného důkazu nevyplývá. Dle tvrzení žalovaných měla být z této písemné dohody zavázána přímo [celé jméno původní účastnice]. Jaký měl být konkrétní obsah písemné dohody nebylo zjištěno, každopádně tato dohoda nesporně uzavřena nebyla.

55. Znalecký posudek:

56. Pro posouzení věci bylo podstatné, zda a jak se provedenými úpravami zhodnotily předmětné pozemky (viz dále). Lze poznamenat, že v tomto směru nehrají žádnou roli subjektivní názory svědků, zda se pozemky zhodnotily. Jedná se o otázkou odbornou, kterou může zodpovědět pouze znalec dle § 127 odst. 1 o.s.ř.

57. Soud proto podle § 120 odst. 2 o.s.ř. ustanovil znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, [celé jméno znalce] Tomu zadal za úkol stanovit, jak se zhodnotily či znehodnotily pozemky úpravami žalobců, které byly v řízení prokázány, tj. vybudování dřevěné pergoly s podlahou ze zámkové dlažby, vybudování zapuštěného bazénu se schůdky a tepelným čerpadlem, vybudování dlažby okolo bazénu, ohraničení zídkou z KB bloků a ozdobného zábradlí, výměna septiku za nový, zasypání horní kamenné opěrné zdi, odstranění dvou horních skalek, odstranění 6 ks stromů.

58. Z vypracovaného znaleckého posudku, včetně dodatků a výslechů znalce bylo zjištěno, že znalec pro ocenění použil náhradní nákladovou metodu. Tuto metodu použil jednak z toho důvodu, že vzhledem k odstupu času nejsou k dispozici porovnatelné údaje z dané doby. Jednak proto, že při použití porovnávací metody se postupuje tak, že se porovnávací údaje upravují určitými koeficienty. V daném případě by jediným rozdílem v ocenění byl koeficient technického stavu nebo vybavení pozemku, který stanovuje znalec sám na základě své úvahy. Případné navýšení by tak při použití porovnávací metody bylo zcela subjektivní, závislé jen na volné úvaze. Proto tuto metodu nepovažuje za dostatečně vypovídající, nákladovou metodu považuje za přesnější. Další používaná metoda je metoda výnosová, kdy se cena stanoví zejména dle obvyklého nájemného, ale to v tomto případě nepřichází v úvahu, neboť pronájem pozemkových úprav není obvyklý.

59. Jelikož je základní hodnota pozemku v obou případech stejná, rozdíl je pouze v úpravách, znalec ohodnocení zredukoval na ohodnocení úprav. Znalec jednotlivé úpravy ohodnotil takto: pergola 59 310 Kč, zpevněná plocha pod pergolou 19 310 Kč, venkovní bazén 91 540 Kč, zpevněná plocha v okolí bazénu 33 790 Kč, zídka z KB bloků + ozdobné zábradlí 24 270 Kč, nový septik 20 970 Kč, odstraněný původní septik 1 130 Kč, odstraněná původní opěrná zeď 13 240 Kč, odstraněné původní ovocné a okrasné dřeviny 10 760 Kč. Celkové zhodnocení představuje cena nových úprav po odečtení odstraněných úprav a dřevin, tj. částka 224 060 Kč.

60. Pokud jde o otázku, jako vliv má na ocenění skutečnost, že pergola a bazén byly vybudovány bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, k tomu znalec uvedl, že to nemá vliv na ocenění. Dle konzultace s vedoucí stavebního úřadu tyto stavby nevyžadovaly územní souhlas. Avšak i kdyby se jednalo o černé stavby, nemělo by to na ocenění vliv, vše se oceňuje stejně, bez ohledu na to, že se jedná o černou stavbu.

61. Pokud jde o otázku, jaký vliv měla na obvyklou cenu skutečnost, že uvedené úpravy mohly zhoršit možnost stavby rodinného domu na pozemcích, k tomu znalec uvedl, že to nepovažuje za překážku nebo omezení pro případnou výstavbu rodinného domu, pozemky jsou dostatečně veliké a tyto venkovní úpravy se realizují poblíž rodinného domu.

62. Soud dospěl k závěru, že znalec svůj posudek logicky a přesvědčivě odůvodnil. Především přesvědčivě odůvodnil použitou metodu ocenění, věrohodně zdůvodnil své závěry, řádně se vypořádal s položenými otázkami. Je skutečností, že v posudku a jeho dodatku se znalec původně dopustil několika pochybení, když některé položky opomněl ocenit a také se lišily výsledné částky ve znaleckém posudku a dodatku. Následně však znalec chybějící doplnil, vše překontroloval, a po doplnění a druhém výslechu znalce soud neshledal důvod k pochybnostem o správnosti znaleckého posudku. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku proto soud vychází.

63. Soud neshledal důvodnou námitku žalobců, že znalecký posudek měl vypracovat znalec se specializací rozpočtování staveb. Pro věc je podstatné, jak se provedenými úpravami zhodnotily předmětné pozemky (tj. ocenit hodnotu pozemků před a po provedení úprav), nikoliv to, jaké byly náklady na jejich provedení (viz dále). K ocenění pozemků je způsobilý právě znalec se specializací na oceňování nemovitostí. Na tom nic nemění ani skutečnost, že znalec použil pro ocenění tzv. nákladovou metodu.

64. K námitce žalovaných, že byl nesprávně zadán znalecký úkol, neboť pro věc není podstatné, co žalobci na stavbu vynaložili, ale jaká byla cena nemovitostí před a po zásahu žalobců, soud uvádí, že znalci zadal právě to, co požadují žalované (tj. ohodnotit cenu pozemků před a po provedení úprav), ani tato námitka tedy není důvodná.

65. Žalobci dále namítali, že znalec nemohl ocenit stav pozemků před provedením úprav, protože pozemky v tomto stavu nikdy neviděl. K tomu soud uvádí, že bylo předmětem dokazování, jaké úpravy žalobci na pozemcích učinili. Bylo na účastnících, aby v řízení tvrdili a prokazovali tyto skutečnosti v rozsahu, ve kterém jim byly k prospěchu. Tedy bylo na žalobcích, aby tvrdili a prokázali, co na pozemcích vybudovali, a na žalovaných, aby tvrdily a prokázaly, co žalobci odstranili nebo zničili. V tomto směru ostatně soud také účastníky vyzýval k navržení důkazů. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazováním pak byl podkladem pro zadání znaleckého posudku. Dále soud uvádí, že znalec měl k dispozici fotodokumentaci předloženou v této věci, která mj. zachycovala stav pozemků před provedením úprav (což bylo mezi účastníky nesporné). A konečně vzhledem k použité metodě, kdy znalec ohodnocoval jen provedené úpravy, bylo pro ocenění podstatné právě jen to, jaké úpravy žalobci prováděli, tedy nebyl podstatný obecný stav pozemků před provedením úprav.

66. Nedůvodná je i námitka žalobců, že je znalec nepřizval k místnímu šetření. Takovou povinnost znalec obecně nemá a není zřejmé, k čemu by v tomto případě účast účastníků na místním šetření přispěla. Pokud žalobci uváděli, že v takovém případě by uplatnili k ocenění také ploty, které tam postavili, k tomu soud opakuje, že tyto ploty žalobci k vypořádání neuplatnili, jak bylo v podrobnostech uvedeno výše. Proto jejich ocenění nebylo součástí zadání znaleckého posudku. Nebylo úkolem znalce zjišťovat, jaké úpravy žalobci provedli (to bylo předmětem dokazování), ale ocenit ty úpravy, které mu byly zadány. Znalci v žádném případě nelze vyčítat, že postupoval v souladu se zadáním znaleckého posudku, a tedy oceňoval jen to, co mu bylo zadáno.

67. Soud souhlasí s námitkou žalovaných, že pokud se znalec vyjadřoval k tomu, zda byl pro stavbu pergoly a bazénu potřebný územní souhlas, vyjadřoval se k právním otázkám, což mu nepřísluší. Avšak vzhledem k tomu, že se znalec vyjádřil k ocenění i pro případ, že by se jednalo o tzv.„ černé stavby“ (uvedl, že to nemá na ocenění vliv), nemá tato skutečnost vliv na správnost odborných závěrů znalce a použitelnost znaleckého posudku.

68. Právní hodnocení věci:

69. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Proto soud věc posuzoval podle právních předpisů platných do [datum].

70. Podle § 659 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat.

71. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

72. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

73. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

74. V prvé řadě soud dospěl k závěru, že ústní dohoda, na základě které žalobci předmětné nemovitosti užívali, byla smlouvou o výpůjčce podle § 659 obč. zák., neboť je žalobci na základě této smlouvy užívali bezplatně. Žalobci měli zahradu jen udržovat, provádět na ní údržbu, hradit elektřinu a vodu, což nepředstavuje úplatu. To, že má vypůjčitel udržovat předmět výpůjčky nebo hradit náklady spojené s jeho užíváním (elektřinu a vodu, které spotřebuje), lze považovat za běžnou součást výpůjčky, resp. za součást řádného užívání věci, ke kterému je povinen (§ 661 odst. 1 obč. zák.). Rozhodně to nelze považovat za úplatu – nájemné, které je pojmovým znakem nájemní smlouvy (§ 663, § 671 obč. zák.); o nájemní smlouvu se tedy nejedná. Přitom předmětem smlouvy o výpůjčce může být i nemovitost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 28 Cdo 516/2005).

75. Tuto smlouvu uzavřela za [celé jméno původní účastnice] jako vlastníka [celé jméno původní účastnice], která byla oprávněna v tomto směru jednat za paní [celé jméno původní účastnice] (§ 31 odst. 1, § 32 odst. 2 obč. zák.).

76. Bylo prokázáno, že žalobci během užívání předmětných nemovitostí do těchto investovali a provedli výše uvedené úpravy, kterými je zhodnotili. Jelikož smlouva o výpůjčce neobsahuje speciální úpravu pro případ zhodnocení vypůjčené věci, je třeba vycházet z obecné právní úpravy, tj. v tomto případě z příslušných zákonných ustanovení týkajících se bezdůvodného obohacení.

77. Pokud někdo investuje do cizí věci bez právního důvodu, vznikne mu (za předpokladu, že se tím věc zhodnotila) vůči vlastníkovi pohledávka z bezdůvodného obohacení dle § 451 obč. zák., neboť se tím vlastník bez právního důvodu obohatil (zvýšila se hodnota jeho majetku). Smyslem zákonné úpravy bezdůvodného obohacení je poskytnout ochranu tomu, kdo pozbyl určitou majetkovou hodnotu. Zákon však nepočítá s tím, že by ji měl dostat zpět v plném rozsahu, ale pouze v takové výši, o kterou se jí obohatil jiný subjekt. Není tedy rozhodující, jakou hodnotu pozbyl ochuzený, ale o kolik se tím zvýšil majetek obohaceného. To vyplývá zejm. z § 458 odst. 1 obč. zák., podle kterého má být vydáno vše co bylo nabyto – tedy vše, co bylo získáno obohaceným, nikoliv to, co ochuzený pozbyl. Proto ochuzený nemůže požadovat hodnotu investic, ale pouze to, oč se těmito investicemi zvýšila hodnota věci. Pouze tuto zvýšenou hodnotu obohacený získal, v tomto rozsahu se bezdůvodně obohatil a do dané výše je povinen bezdůvodné obohacení vydat (ve formě peněžité náhrady dle § 458 odst. 1 obč. zák., neboť investice jako takové vydat nelze). Jinými slovy bezdůvodné obohacení v případě investic vynaložených na cizí nemovitost nepředstavuje hodnota vynaložených prostředků, nýbrž rozdíl mezi hodnotou nemovitosti před investicemi a po nich (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. 33 Odo 477/2003, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 33 Odo 1184/2005).

78. Žalobci tedy do předmětných pozemků investovali bez právního důvodu, neboť uzavření smlouvy o výpůjčce není právním důvodem pro investice do vypůjčené věci, jak bylo uvedeno. Tím jim tedy vznikl vůči původní žalované [celé jméno původní účastnice] jako tehdejšímu vlastníkovi nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to v rozsahu, v jakém se předmětnými úpravami pozemky zhodnotily (tj. co do rozdílu mezi hodnotou pozemků před investicemi a po nich).

79. Pro úplnost soud uvádí, že i kdyby nebyla uzavřena platná smlouva o výpůjčce, také by se jednalo o investice bez právního důvodu, tedy na právním hodnocení věci by se nic nezměnilo 80. Z výše uvedeného dále vyplývá, že není rozhodné, zda žalobci měli či neměli souhlas k těmto úpravám. Podstatné je jen to, zda těmito úpravami došlo k obohacení tehdejšího vlastníka (přičemž k tomuto obohacení nebyl právní důvod). Obč. zák. nerozlišoval mezi tím, zda k bezdůvodnému obohacení došlo se souhlasem nebo bez souhlasu obohaceného.

81. Žalobci tvrdili, že s [celé jméno původní účastnice] jako zástupcem [celé jméno původní účastnice] uzavřeli dohodu o náhradě za zhodnocení předmětných pozemků. Soud má za to, že dohoda o náhradě za bezdůvodné obohacení je obecně možná (zejména dle § 2 odst. 3 obč. zák.). Žalobci však neprokázali, že tato dohoda byla uzavřena, jak bylo uvedeno výše. A především neprokázali, že [celé jméno původní účastnice] byla oprávněna takovou dohodu uzavřít za [celé jméno původní účastnice] (§ 22 odst. 1 obč. zák.), tedy že by k uzavření takové dohody měla plnou moc (§ 23, § 31 obč. zák.) Dohodou uzavřenou [celé jméno původní účastnice] bez plné moci by [celé jméno původní účastnice] nebyla vázána.

82. Jelikož nebylo prokázáno uzavření dohody o náhradě, bylo třeba stanovit, v jakém rozsahu se původní žalovaná obohatila. Proto soud zadal znalecký posudek ke stanovení, zda a jak se provedenými úpravami pozemky zhodnotily. To se týkalo samozřejmě jak toho, co žalobci zbudovali, tak toho, co žalobci v rámci úprav odstranili, neboť i to mělo (jak potvrdil znalecký posudek) vliv na hodnotu pozemků. Ocenění bylo zadáno k srpnu 2011, když nejpozději k tomuto datu byly žalobou uplatněné úpravy dokončeny, jak bylo uvedeno výše. Soud zadal ocenění pozemků v obou variantách (bez úprav i s úpravami) ke stejnému datu, k datu dokončení investic, neboť pokud by zadal ocenění bez úprav v době, než žalobci započali s investicemi, mohlo by to vést ke zkreslení z důvodu obecného nárůstu cen pozemků v čase. Jinými slovy by to nevedlo k ocenění pouze toho, o co se investicemi zvýšila hodnota pozemků, ale tento postup by vedl k zahrnutí i obecného nárůstu cen. Zvýšení hodnoty pozemků z důvodu nárůstu cen však nebylo důsledkem investic žalobců, toto zvýšení tak nemůže být zahrnuto do částky, na jejíž náhradu mají žalobci právo. Ocenění k datu ukončení investic tak vede k „ očištění“ zhodnocení o obecný nárůst cen tak, aby bylo zjištěno skutečně jen to, o co se zvýšila hodnota věci právě v důsledku investic, neboť jen to představuje obohacení vlastníka. (Pokud výše citovaná judikatura uvádí, že se má vycházet z hodnoty věci před investicemi, zjevně tím má na mysli stav věci před investicemi, nikoliv časové hledisko. Rozhodně z ní nevyplývá, že by mělo být ochuzeným přiznáno i to, o co se obecně postupem času zvýšila hodnota věci bez ohledu na provedené investice.)

83. Pokud jde o provedené úpravy, tak bylo prokázáno (jak bylo uvedeno výše) že žalobci zbudovali zámkovou dlažbu, na tu postavili dřevěnou pergolu, zabetonovali bazén se schůdky a tepelným čerpadlem, položili dlažbu okolo bazénu, zbudovali zeď a schody nad bazénem a ozdobné zábradlí u bazénu, odstranili původní septik, namísto kterého zabudovali nový (větší), odstranili původní sprchový kout (namísto kterého dali nový), zasypali obvodovou kamennou zeď, odstranili dvě skalky, odstranili 5 ovocných stromů a jeden malý smrk, dále odstranili smrk, který se zlomil a spadl na chatu.

84. Do zhodnocení soud nezařadil odstraněný původní sprchový kout, když tento byl nahrazen novým, k žádnému znehodnocení tak nedošlo (zabudování nového sprchového koutu žalobci v žalobě neuplatnili). Dále tam nezařadil zlomený smrk, když tento se zlomil sám, za jeho odstranění tedy žalobci neodpovídají.

85. Do zhodnocení pak samozřejmě nebyly zahrnuty ani ploty, jejichž vybudování žalobci v žalobě neuplatnili, jak bylo uvedeno výše.

86. Soud však dále shledal, že za zhodnocení předmětných pozemků nelze považovat postavení pergoly. Tato pergola je představována sloupy, na kterých se nachází střecha. V případě pergoly se tak nepochybně jedná o stavbu, přičemž dle § 120 odst. 2 obč. zák. platilo, že stavba není součástí pozemku. Není rozhodné, zda se jedná o věc movitou nebo nemovitou (§ 119 obč. zák.). Jedná se v každém případě o samostatnou věc, která se nestala součástí předmětných pozemků. Pozemky se tak postavením pergoly nijak nezhodnotili. Vlastníkem pergoly se jejím zbudováním stali žalobci jako stavebníci (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2258/2007). Nehraje roli, že tuto pergolu původní žalovaná učinila předmětem kupní smlouvy ze dne [datum], resp. že tam uvedla, že tato pergola je součástí prodávaných pozemků. Jelikož původní žalovaná nebyla vlastníkem, nemohla pergolu platně prodat (prodej věci nevlastníkem je v rozporu se zákonem, a tedy neplatný podle § 39 obč. zák.). Žalobci jako vlastníci se v takovém případě mohli domáhat ochrany svého vlastnického práva, nevznikla jim tím však vůči původní žalované žádná pohledávka.

87. Pro úplnost pak soud uvádí, že pokud jde o ostatní úpravy provedené žalobci, tyto se součástí pozemků staly. Bazén byl zabudován do země, do země byl také zabudován nový septik. Ostatní uvedené úpravy (dlažby, opěrné zdi, schůdky) představovaly určitý způsob ztvárnění pozemku. Zde soud uvádí, že za stavbu představující samostatnou věc v občanskoprávním smyslu je pokládán výsledek stavební činnosti, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů, a nikoliv součást jiné věci. Při posouzení samostatnosti stavby je nutno přihlížet ke všem okolnostem věci, zejména zvyklostem v právním styku, a uvážit, zda je účelné, aby byla stavba samostatným předmětem právních vztahů, přičemž je namístě zohlednit i to, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba. Zpracování povrchu pozemku např. položením několika vrstev stavebního materiálu, aby pozemek mohl sloužit určitému účelu, není stavbou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 22 Cdo 52/2002). Všechny zbývající úpravy tak soud považuje za součást pozemku (resp. schůdky a čerpadlo za součást bazénu, který je součástí pozemku, ozdobné zábradlí součástí dlažby, která je také součástí pozemku). Nejedná se o věci, které by měly samostatný účel, není zvykem ani není účelné, aby byly samostatným předmětem vztahů. Všechny tyto úpravy náleží k pozemku a nemohou být odděleny, aniž by se tím pozemky znehodnotily (jak po stránce funkční, tak pokud jde o hodnotu pozemků, jak vyplývá ze znaleckého posudku). Staly se tak součástí pozemku (§ 120 odst. 1 obč. zák.) a jejich provedením se pozemky zhodnotily. I zámkovou dlažbu, na které byla následně postavena pergola, soud považuje za součást pozemku, nikoliv za součást pergoly, když tato dlažba byla postavena jako první, bylo ji možno používat bez pergoly, pergola k ní byla připojena teprve dodatečně. Nejednalo se tedy jen o základy či podlahu pro pergolu, ale o ztvárnění pozemku, které bylo následně využito jako podklad pro pergolu.

88. Pokud jde o vyčíslení bezdůvodného obohacení, soud vychází z výše uvedeného znaleckého posudku, podle kterého činilo celkové zhodnocení (dané cenou nových úprav po odečtení odstraněných úprav) 224 060 Kč, přičemž od této částky je dále nutné odečíst hodnotu pergoly 59 310 Kč. Výsledné zhodnocení pozemků tak činilo 164 750 Kč. V tomto rozsahu se tedy původní žalovaná jako vlastník bezdůvodně obohatila a v tomto rozsahu měli žalobci právo na náhradu.

89. Pro úplnost lze poznamenat, že soudu neuniklo, že znalec ocenil hodnotu nového septiku na částku 20 970 Kč, ačkoliv žalobci za septik zaplatili jen 16 335 Kč (dle předloženého dokladu). To však nehraje roli. Jednak není podstatné, co žalobci vynaložili, ale jak se provedenými investicemi zhodnotily pozemky (jak bylo uvedeno výše), jednak nelze zapomínat, že investice do nového septiku nespočívala jen v jeho pořízení, ale také v práci žalobců nutné pro jeho zabudování. I práce žalobců nepochybně představuje plnění, kterým se pozemky zhodnotily.

90. Jelikož v tomto případě na straně ochuzených vystupují dvě osoby, je třeba se zabývat tím, v jakém rozsahu mají právo na náhradu jednotliví žalobci. Zákon v případě bezdůvodného obohacení nestanoví solidaritu věřitelů, tj. že by se žalobci mohli domáhat zaplacení společně a nerozdílně (§ 513 obč. zák.). Proto platí, že každý ze žalobců může požadovat jen svůj díl, když se jedná o dělitelné plnění (§ 512 odst. 1 obč. zák.). Podíl jednotlivých žalobců v tomto případě nelze stanovit, když investovali společně a kromě finančních prostředků se na zhodnocení podíleli také vlastní prací. Navíc nemají právo na náhradu toho, co vynaložili, ale na náhradu toho, o co se investicemi věc zhodnotila. Proto platí, že jejich podíly jsou stejné (§ 512 odst. 1 část za středníkem). Každému z žalobců tak vzniklo právo na zaplacení poloviny uvedené částky, tj. 82 375 Kč.

91. Jelikož původní žalovaná následně dne [datum] zemřela, je dále třeba se zabývat tím, v jakém rozsahu za tento dluh odpovídají dědicové. Podle § 470 odst. 1 obč. zák. platilo, že dědic odpovídá za dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Podle § 470 odst. 2 obč. zák. pokud je dědiců více, odpovídají za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli.

92. Jak vyplývá z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], čistá hodnota dědictví po [celé jméno původní účastnice] činila 1 356 892,24 Kč, přičemž jejími dědici byly [celé jméno původní účastnice], která nabyla majetek v hodnotě 966 892,24 Kč (polovinu hodnoty bytu, tj. 390 000 Kč, zůstatek na účtu 488 182 Kč a zůstatek na vkladní knížce 88 710,24 Kč), a žalovaná [číslo] [celé jméno žalovaného], která nabyla majetek v hodnotě 390 000 Kč (polovina hodnoty bytu).

93. Jelikož čistá hodnota dědictví byla vyšší, než předmětné dluhy vůči žalobcům, odpovídají za ně dědicové v celém rozsahu. Avšak ne solidárně, ale podle poměru toho, co z dědictví nabyli. [celé jméno původní účastnice] nabyla majetek v rozsahu 71,26 %, [celé jméno žalovaného] nabyla majetek v rozsahu 28,74 %, v tomto rozsahu tedy každá odpovídala za dluhy. [celé jméno původní účastnice] tak byla povinna zaplatit každému z žalobců 58 700 Kč (71,26 % z částky 82 375 Kč) a [celé jméno žalovaného] byla povinna zaplatit každému z žalobců 23 675 Kč (28,74 % z částky 82 375).

94. Následně zemřela i [celé jméno původní účastnice], a to dne [datum]. S ohledem na datum úmrtí se odpovědnost dědiců za dluhy řídí o. z. Jak vyplynulo z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], čistá hodnota pozůstalosti činila 3 323 625 Kč, přičemž veškerý majetek z dědictví nabyla žalovaná [číslo] [celé jméno žalované], která uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Podle § 1701 odst. 1 o. z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. Podle § 1706 o. z. dědic, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Jelikož čistá hodnota dědictví převyšuje výši dluhů [celé jméno původní účastnice] vůči žalobcům (včetně úroků z prodlení, viz dále), přešly tyto dluhy na [celé jméno žalované] jako jediného dědice.

95. Žalobci dále požadovali zaplacení úroku z prodlení. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis (§ 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., resp. v případě prodlení nastalého po [datum] § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož zákon nestanovil splatnost bezdůvodného obohacení, platilo podle § 563 obč. zák., že dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Není tedy podstatné, kdy byly investice ukončeny, příp. kdy došlo k prodeji pozemků. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala dle zákona až na výzvu žalobců.

96. Původní žalovaná byla vyzvána k zaplacení výzvou právního zástupce ze dne [datum] (doručenou původní žalované dne [datum]), ve které ji vyzval k zaplacení nejpozději do [datum]. Avšak tuto výzvu zástupce učinil výslovně jen za žalobkyni a). Touto výzvou tak nastala jen splatnost pohledávky žalobkyně a), když se jednalo o samostatné nároky, jak bylo výše uvedeno. Žalobkyni a) tedy vznikl nárok na úrok z prodlení od [datum].

97. Pokud jde o žalobce b), nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by před podáním žaloby původní žalovanou vyzval k zaplacení (resp. bylo odkazováno na výzvu ze dne [datum], která však za něj nebyla učiněna), první výzvou k zaplacení z jeho strany tak byla až žaloba v této věci. Původní žalované nebyla žaloba před jejím úmrtím doručena. Žaloba byla poprvé doručena až [celé jméno původní účastnice] dne [datum] (resp. tohoto dne jí byla doručována zásilka s žalobou a tímto dnem se dostala do její dispoziční sféry), splatnost vůči ní tedy nastala dne [datum] a od [datum] měl žalobce b) vůči ní nárok na zaplacení úroku z prodlení. [jméno] [celé jméno žalovaného] byla žaloba doručena dne [datum], splatnost vůči ní tedy nastala dne [datum] a od [datum] měl žalobce b) vůči ní nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud zdůrazňuje, že [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalovaného] nebyly solidárními dlužníky, tedy i zde se jednalo o samostatné závazky a už jen proto výzva vůči jedné z nich nemohla vyvolat splatnost vůči druhé.

98. Pro úplnost soud uvádí, že dle usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] žalobci přihlásili do dědického řízení po [celé jméno původní účastnice] své pohledávky. Přihláška do dědického řízení však sama o sobě splatnost nevyvolá (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1636/2008), tedy v důsledku přihlášky splatnost vůči žalobci b) nenastala, ale nastala až následně po doručení žaloby dědicům.

99. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žalovaná [číslo] (jako nástupce po [celé jméno původní účastnice]) je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

100. Námitky žalovaných soud neshledal důvodnými. Žalované namítly promlčení, a to jednak v reakci na nové tvrzení žalobců o uzavření dohody o zaplacení investic, jednak s odůvodněním, že žalobci původně svůj nárok opírali o součet jednotlivých věcí, po doplnění žaloby však uplatňují nárok za zhodnocení nemovitosti, že se jedná o odlišný skutkový stav a tento nový nárok je promlčený. S tím se však soud neztotožňuje. Již v žalobě žalobci uvedli, že investovali do předmětných nemovitostí, co tam vybudovali, že tím došlo ke zhodnocení nemovitostí, a proto se po původní žalované domáhají bezdůvodného obohacení. Tím byl vymezen skutkový stav, který následně nedoznal změny. Následné tvrzení o uzavření dohody o zaplacení investic není změnou tohoto skutkového stavu, ale pouze další relevantní skutečností, která na předmětu žaloby nic nemění (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3732/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 171/2017). Totéž platí i ohledně toho, že žalobci původně nárok opírali o součet jednotlivých věcí. To, jakým způsobem má být výše bezdůvodného obohacení stanovena (nebo že se vůbec jedná o bezdůvodné obohacení) je již součástí právního hodnocení věci, přičemž právní kvalifikace uplatněného nároku není povinnou náležitostí žaloby a není pro soud závazná, její změna proto není změnou žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3732/2017). Pokud tedy soud dospěl k právnímu závěru, že výši bezdůvodného obohacení je nutno stanovit nikoliv jako hodnotu investic, ale jako zhodnocení věci, v tomto směru vedl dokazování a vyzýval žalobce k doplnění, takto opět nic nemění na předmětu žaloby, který zůstává stejný. V průběhu řízení tedy nedošlo ke změně žaloby (k uplatnění jiného nároku) a promlčecí doba tak byla zastavena již k datu podání žaloby (§ 112 obč. zák.).

101. Pro úplnost soud uvádí, že z provedeného dokazování nevyplývá, a nebylo to ani tvrzeno, že by investice žalovaných skončily před [datum] (dva roky před podáním žaloby). Dle výpovědí žalobců byly investice ukončeny až v roce 2011 (jak bylo uvedeno, nejpozději byly dokončeny na konci srpna 2011). K datu podání žaloby tak neuplynula ani dvouletá subjektivní promlčecí doba (§ 107 odst. 1 obč. zák.). Nadto mezi žalobci a původní žalovanou probíhalo jednání o prodeji, resp. tam byl příslib prodeje, a to ještě v roce 2012, a v případě odvolání příslibu počíná běžet promlčecí doba až okamžikem, kdy je příslib odvolán, příp. je vytvořen stav, že kterého je zřejmé, že příslib nebude realizován (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3312/2007).

102. Soud dále nesouhlasí s názorem žalovaných, že tvrzení žalobců o provedených úpravách nebyla dostatečně konkrétní. Již v žalobě žalobci označili, co měli na pozemcích vybudovat, a toto označení bylo jistě dostatečné pro to, aby bylo zřejmé, o jakých investicích má soud rozhodovat. Konkrétní vzhled označených úprav pak doložili fotografiemi (tedy byl prokázán v rámci dokazování).

103. Žalované dále uváděly, že k postavení bazénu i pergoly byl nutný územní souhlas. S tím soud souhlasí, neboť zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do [datum], i u těchto staveb vyžadoval územní rozhodnutí (§ 79 odst. 3 stavebního zákona v tehdy účinném znění). Avšak tato skutečnost nemá vliv na ocenění bazénu, jak vyplynulo ze znaleckého posudku. Nadto lze uvést, že stavební zákon umožňoval požádat o dodatečné povolení stavby (§ 129 odst. 2, 3 stavebního zákona), přičemž dodatečnému povolení v tomto případě zjevně nic nebránilo. I z toho je evidentní, že skutečnost, že k postavení bazénu došlo bez územního souhlasu, nemohla mít podstatný vliv na hodnotu této investice, resp. na výši zhodnocení pozemku touto investicí.

104. Vzhledem k výše uvedenému tak soud uložil žalované [číslo] zaplatit žalobkyni a) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 58 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a žalované [číslo] zaplatit žalobkyni a) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení a žalobci b) částku 23 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení.

105. Pokud jde o výši úroku z prodlení, tak žalobci v žalobě požadovali zákonný úrok z prodlení od [datum], který k tomu datu činil (dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) 7,75 % ročně. Ve vztahu k žalobkyni a) však prodlení nastalo až [datum], přičemž k tomuto dni činil úrok z prodlení jen 7,5 % ročně, v této výši byl tedy žalobkyni a) přiznán. Ve vztahu k žalobci b) nastalo prodlení až v lednu 2014, přičemž k tomuto datu byla zákonná výše úroku z prodlení vyšší (dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), avšak soud je vázán návrhem, který nemůže překročit (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), proto žalobci b) přiznal úrok z prodlení jen v požadované výši 7,75 % ročně.

106. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

107. Náhrada nákladů řízení:

108. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud vyšel v prvé řadě z toho, že rozhodnutí o výši plnění v této věci záviselo na znaleckém posudku, a v takovém případě lze účastníku přiznat plnou náhradu nákladů řízení, i když nebyl zcela úspěšný (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Soud tak považuje za rozhodné to, zda byli žalobci úspěšní co do základu. Proto není podstatné, že žalobci vzali žalobu částečně zpět, když toto zpětvzetí bylo jen do určité částky, nikoliv co do základu (tedy žalobci neomezili to, za co se domáhají náhrady, ale jen požadovanou částku).

109. Soud dále nepovažuje za podstatné, že žalobcům nebyla přiznána náhrada k ruce společné a nerozdílné, jak požadovali, ale každému jednou polovinou. Rozhodující je to, že jim byla vůči žalovaným přiznána určitá částka, nikoliv to, jak byla mezi jednotlivé žalobce rozdělena. Stejně tak není podstatné, že žalobci následně po vstupu nových žalovaných (jako právních nástupců původní žalované) do řízení uvedli, že se po nich domáhají zaplacení společně a nerozdílně. Takový návrh ani činit nemuseli, neboť žalovali původní žalovanou, o nástupnictví rozhoduje soud (§ 107 odst. 1 o.s.ř.), a pokud jde o odpovědnost dědiců za zůstavitelovy dluhy, jde o případ, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání účastníků, tedy soud sám musel určit, jak bude plnění rozděleno mezi jednotlivé žalované jako nástupce původní žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2007, sp. zn. 33 Odo 572/2005 Sb.). Ani zde tak není podstatné, jak byla přiznaná částka rozdělena mezi jednotlivé žalované.

110. Avšak žalobci nebyli zcela úspěšní ani do základu. Jednak nebyli úspěšní s náhradou za pergolu, jednak byla částečně úspěšná obrana žalovaných ohledně odstraněných věcí, které zhodnocení pozemků snižovaly. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. platí, že měl-li účastník úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Pro posouzení úspěchu žalobců (co do základu) soud vyšel z ocenění uplatněných úprav ve znaleckém posudku, dle kterého byla hodnota úprav provedených žalobci (včetně pergoly) 249 190 Kč. Žalobci byli úspěšní do částky celkem 164 750 Kč, tj. do 66 % z celkové hodnoty uplatněných úprav, neúspěšní tedy z 34 %, rozdíl činí 32 %, žalobci tak mají právo na náhradu 32 % nákladů řízení. (Částečný neúspěch ohledně úroků z prodlení je vzhledem k celkové době prodlení zanedbatelný.)

111. Při stanovení odměny za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, soud u žalobců vyšel u každého z tarifní hodnoty 124 595 Kč, tj. z poloviny hodnoty jimi provedených úprav (249 190 Kč). To vzhledem k tomu, že se nejednalo o solidární pohledávku, ale každý měl nárok na zaplacení jedné poloviny přiznaných investic. Právě tuto částku soud považuje za peněžní hodnotu, ze které by se mělo vycházet dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu. To proto, že v této věci byla výše plnění stanovena znaleckým posudkem, jak bylo uvedeno (a soud tak hodnotí úspěch co do základu). Jakýkoliv jiný postup by vedl k nedůvodnému prospěchu žalobců vůči žalovaným, když by vedl navýšení nákladů řízení jen z důvodu, že žalobci uplatnili vyšší částku, než na jakou dle výsledku řízení měli nárok (např. kdyby soud vycházel u každého z tarifní hodnoty 249 190 Kč, když se nesprávně žalobci domáhali zaplacení k ruce společné a nerozdílné, nebo kdyby vycházel z původně žalované částky 420 000 Kč, která přiznanou částku značně překračuje). Skutečnost, že žalobci nebyli zcela úspěšní ani do základu, je pak zohledněna tím, že jim bude přiznána jen poměrná část nákladů řízení.

112. Náklady každého z žalobců tak představuje odměna za zastupování za 14 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahujícím 2 hodiny – jedná se tak o dva úkony, účast na jednání soudu dne [datum] přesahujícím 4 hodiny – jedná se tak o tři úkony, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) 14x6 100 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) 3 050 Kč, tj. celkem odměna 88 450 Kč. Podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu při zastupování více osob náleží za každou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, snížená odměna tak činí 70 760 Kč. Dle § 13 odst. 3 dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, za 15 úkonů tedy celkem 4 500 Kč. Jelikož byly úkony činěny při zastupování obou žalobců, přiznal soud každému polovinu z této částky, tj. 2 250 Kč. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 15 332 Kč. Dalším nákladem žalobců byl zaplacený soudní poplatek (v rozsahu, ve kterém nebyl vrácen po částečném zpětvzetí) ve výši 12 500 Kč, každému z žalobců tak náleží opět polovina, tj. 6 250 Kč. Konečně žalobci zaplatili zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, ze které však bylo vyčerpáno na znalečné jen 4 500 Kč (zbytek nevyčerpané zálohy bude vrácen), každému z žalobců tak byla přiznána opět polovina vyčerpané částky, tj. 2 250 Kč. Náklady každého z žalobců tak činí celkem 96 842 Kč. Z toho mají žalobci právo na náhradu 32 %, tj. 30 989 Kč.

113. Jelikož žalované nejsou solidárními dlužníky, jak bylo uvedeno, bylo každé z nich uloženo zaplatit žalobcům náklady řízení v rozsahu, v jakém odpovídají za dluh původní žalované. Žalovaná [číslo] je tak povinna uhradit žalobcům 71,26 % nákladů řízení, tj. každému z žalobců 22 083 Kč, žalovaná [číslo] je povinna uhradit žalobcům 28,74 % nákladů řízení, tj. každému z žalobců 8 906 Kč.

114. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalované jsou povinny zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců.

115. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.