14 C 251/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení nemovité věci

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. , adresa, , dispozice , hodnota, o výměře , hodnota, která se nachází ve 4. nadzemním podlaží budovy č.p. , adresa, , , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 707,38 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo vyklidit bytovou jednotku uvedenou ve výroku rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou nájemní smlouvu, kterou přenechala žalované k užívání předmětnou bytovou jednotku. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, a bylo v ní ujednáno, že bude automaticky prodloužena o další rok za podmínky, že ani jedna ze stran písemně neoznámí druhé straně nejpozději dva měsíce před koncem nájmu, že nehodlá setrvat v nájmu. Realitní makléřka , tituly před jménem, , jméno FO, , která zastupovala žalobkyni, oznámila právnímu zástupci žalované, že si žalobkyně nepřeje setrvat v nájemním vztahu. Toto oznámení bylo odesláno dne , datum, , zástupce žalované to vzal na vědomí přípisem ze dne , datum, . Následně právní zástupkyně žalobkyně opětovně dne , datum, informovala žalovanou, že si žalobkyně nepřeje pokračovat v nájemním vztahu, a vyzvala žalovanou k vyklizení a předání bytu do , datum, , kdy skončil nájemní vztah. Žalovaná však byt nevyklidila a nadále ho užívá bez právního důvodu. Navíc od , datum, nehradí nájemné. Přitom žalobkyně se pokoušela ukončit nájemní vztah již v prvním roce trvání nájemního vztahu, neboť žalovaná již v té době nehradila nájemné včas, žalovaná si však nepřevzala oznámení žalobkyně o úmyslu nepokračovat v nájmu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobní nárok neuznává. Uvedla, že žalobkyně s ní uzavřela nájemní smlouvu s dohodou, že žalovaná provede rekonstrukci bytu na svůj účet a za to bude moci byt užívat nejméně 5 let. Žalobkyně nyní toto popírá, odmítá dodržet domluvenou minimální dobu nájmu nebo uhradit protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota bytu provedenou rekonstrukcí. Dohodu o rekonstrukci a trvání nájmu uzavřela žalovaná s žalobkyní prostřednictvím realitního makléře , jméno FO, při prohlídce bytu na konci , datum, a při podpisu nájemní smlouvy dne , datum, . Ze strany žalobkyně byl na žalovanou výslovný požadavek, že nehledá nájemce na rok, ale dlouhodobě, alespoň na 5 let. Písemné znění nájemní smlouvy obsahovalo trvání nájmu na jeden rok jen z důvodu ze strany žalobkyně tvrzené opatrnosti pro případ nežádoucího jednání nájemce. V dalších týdnech žalovaná, resp. její syn pan , jméno FO, , informoval žalobkyni prostř. pana , jméno FO, o probíhajících opravách, během oprav jim volala i žalobkyně, proti rozsahu prací nic nenamítala, jen měla starost, aby za opravy nemusela nic platit. Až po ukončení oprav se žalobkyně k trvání nájmu začala stavět opačně a požadovala ukončení nájmu po roce., právnická osoba, tím žalobkyně nesouhlasila. Uvedla, že žádná taková dohoda ujednána nebyla, a pokud by byla, bylo by takové ujednání součástí nájemní smlouvy, tam však obsaženo není. Žalovaná však s tímto tvrzením přišla až poté, co žalobkyně podala žalobu u soudu. Skutečnost, že si žalobkyně hledala dlouhodobého nájemce, nijak neprokazuje, že by smlouva byla uzavřena na dobu delší než rok. Žalovaná provedla rekonstrukci bytu bez souhlasu žalobkyně. Žalobkyni při jednání s žalovanou zastupoval nejdříve realitní makléř , jméno FO, , ten žalované žádné úpravy nepovolil. , jméno FO, dle plné moci, která byla přílohou nájemní smlouvy, ani nebyl oprávněn dát souhlas s rekonstrukcí. Žalobkyně se o rekonstrukci dozvěděla až na podzim roku , datum, , a není pravdou, že by proti rozsahu prací nic nenamítala. Žalobkyně si daný byt koupila zejména kvůli velké vaně pro tlumení příznaků revma, kterým trpí, nedává pak smysl, aby povolila žalované vyměnit vanu za sprchový kout.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z informací o jednotce z nahlížení do katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem jednoty č. , adresa, , v budově č.p. , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, . U jednotky je zapsáno zástavní právo smluvní.

6. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že ji uzavřela žalobkyně, zastoupená , jméno FO, , jako pronajímatel, a žalovaná jako nájemce. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání bytovou jednotku č. , adresa, , dispozice , hodnota, , o výměře , hodnota, , která se nachází ve 4. nadzemním podlaží budovy č.p. , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsanou na listu vlastnictví č. , hodnota, , a žalovaná se zavázala platit nájemné. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, , přičemž tato smlouva bude automaticky prodloužena po uplynutí sjednané doby nájmu, a to vždy o další 1 rok, za podmínky, že ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně, a to nejpozději 2 měsíce před skončením doby nájmu, že dál nehodlá setrvat v nájemním vztahu (čl. II bod 1 smlouvy). Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 500 Kč měsíčně, přičemž v této částce je již zahrnuta záloha na služby ve výši 1 917 Kč. V závěru smlouvy bylo sjednáno, že veškeré změny či doplnění této smlouvy lze provést jen formou písemných vzestupně číslovaných dodatků. Přílohou smlouvy byl protokol o předání a převzetí bytu a plná moc pro , jméno FO, .

7. Z protokolu o předání nemovitosti bylo zjištěno, že předmětná bytová jednotka byla předána žalované dne , datum, . Za pronajímatele protokol podepsal evidentně , jméno FO, (podpis odpovídá podpisu na nájemní smlouvě).

8. Z plné moci s daty podpisu , datum, (podpis žalobkyně) a , datum, (podpis , jméno FO, ) bylo zjištěno, že tuto udělila žalobkyně , jméno FO, ke všem právním jednáním souvisejícím s nájmem předmětného bytu a k podpisu všech dokumentů s tím souvisejících, zejména smlouvy o zprostředkování nájmu nemovitosti, nájemní smlouvy včetně jejích případných dodatků. Zmocnění se dále vztahovalo i k předání a převzetí předmětu nájmu v zastoupení zmocnitele, ke komunikaci s nájemci, kontrole nemovitosti a její správě.

9. Z plné moci ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto žalobkyně zmocnila realitní makléřku , tituly před jménem, , jméno FO, ke všem jednáním a úkonům souvisejícím s pronájmem předmětného bytu.

10. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, datovaného , datum, bylo zjištěno, že v tomto sdělovala zjevně žalované, že si žalobkyně nepřeje prodloužení nájemní smlouvy, nájem tak skončí , datum, . Upozorňuje na to, že nájemné není hrazeno včas k termínům dle smlouvy. Žádá o zpřístupnění bytu.

11. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že sděluje zjevně zástupci žalované, že žalované byla doručena poštovní zásilka, kterou si nevyzvedla, byt předán nebyl, ale žalovaná měla být v nemocnici. Dále uvádí, že se majitelka bytu dozvěděla, že v bytě byly provedeny rozsáhlé úpravy, ke kterým však ani ona, ani makléř, který ji v té době zastupoval, nedali souhlas. Majitelka žádá ukončení nájmu bez výpovědní lhůty z důvodu porušení nájemní smlouvy zvlášť závažným způsobem pro neodsouhlasené stavební zásahy v bytě. Nabízí předání bytu do 30 dnů.

12. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že sdělovala zjevně zástupci žalované, že žádá o zpřístupnění bytu k prohlídce, a navrhla možné termíny. Zároveň oznámila za majitelku, že ta si nepřeje další prodloužení nájemní smlouvy o další rok.

13. Z přípisu zástupce žalované ze dne , datum, adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že se vyjadřoval k termínu prohlídky. Dále uvedl, že jeho klientka bere na vědomí nezájem žalobkyně na dalším prodloužení nájmu. Byl v této souvislosti pověřen, aby se zeptal, jestli má žalobkyně zájem byt prodat za přiměřenou kupní cenu.

14. Z přípisu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že sděluje zjevně zástupci žalované, že pokud se žalobkyně rozhodne prodat byt, bude cena stanovena na základě tržní hodnoty.

15. Z oznámení o skončení nájemního vztahu ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto zástupkyně žalobkyně sdělovala žalované, že žalobkyně si nadále nepřeje setrvávat v nájemním vztahu k předmětnému bytu a že nájemní vztah končí ke dni , datum, . Vyzvala žalovanou k vyklizení bytu v tomto termínu. Dále sdělila, že žalobkyně si přeje, aby byl nájemní vztah skončen co nejrychleji a bez zbytečných komplikací, a pokud bude byt vystěhován včas, nebude žalobkyně žádat odstranění změn v bytě, které žalovaná v bytě učinila, tím je myšlena rekonstrukce koupelny, ve které byl bez vědomí a souhlasu žalobkyně zhotoven sprchový kout místo nové a plně funkční vany. Upozornila, že dle zákona nájemce nemá právo žádat vyrovnání za provedené změny, a to ani kdyby se zvýšila hodnota bytu. Z podací stvrzenky a podacího lístku vyplývá, že oznámení bylo zasláno žalované dne , datum, . Dle dodejky bylo oznámení žalované doručeno dne , datum, .

16. Z předložené mobilní komunikace bylo zjištěno, že žalobkyně psala žalované, že dluží nájemné za dva měsíce a že trvá na ukončení nájemní smlouvy. Vyzvala žalovanou o napsání data předání klíčů koncem , datum, . Žalovaná odpověděla (zprávou datovanou , datum, ), že není dlužna nic, protože žalobkyně má dvě kauce, psala jí, aby je použila, až přijede, vše zaplatí. Navíc jí bezdůvodně dává výpověď z bytu, který má udělaný, ne zničený, jak byl při převzetí, nic tam nešlo a všude byla špína a plno švábů, syn to dal vše do pořádku, aby se tam dalo bydlet. V další zprávě píše žalovaná, že hypotéku by jí už nedali, je moc stará, ale strašně moc by tam chtěla zůstat, žádá žalobkyni, aby dala vědět, kdy by mohla přijet, aby mohl také syn. Žalobkyně odpovídá (zprávou datovanou , datum, ), že posílá přeúčtování za rok , datum, , dále prosí žalovanou, aby zaplatila nájemné za dva měsíce, které stále dluží. Uvádí, že bydlí v Praze v nájemním bytě, sotva zvládá vydělávat, aby zaplatila nájem v Praze a hypotéku za byt, ve kterém bydlí žalovaná, a nájem za ni.

17. Z další mobilní komunikace bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně psala panu , jméno FO, s tím, že žalovaná nekomunikuje v souvislosti s končícím nájmem. , jméno FO, odpovídá (zprávou datovanou , datum, .), že v průběhu týdne se ozve právní zástupce maminky s návrhem řešení nabídky prodeje, resp. vyrovnání od žalobkyně. Zástupkyně žalobkyně odpovídá (zprávou datovanou , datum, ), že zatím nebyla kontaktována právním zástupcem žalované, klientka by si přála věc vyřešit v klidu a s časovou rezervou, vzhledem ke skutečnosti, že se blíží den konce nájemního vztahu, prosí o součinnost.

18. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení předmětného bytu a k úhradě dlužného nájemného ve výši 28 500 Kč (po započtení kauce). Z detailu zprávy ze systému datových schránek vyplývá, že předžalobní výzva byla dodána zástupci žalované dne , datum, .

19. Z e-mailu zaslaného původně , datum, bylo zjištěno, že v něm žalobkyně psala , jméno FO, , že když přijela do bytu na kontrolu, nestačila se divit, protože bez jejího vědomí a souhlasu udělali v bytě stavební úpravy. Vybourali koupelnu s vanou včetně dlaždiček a přestavěli na sprchový kout, vyměnili světlou dlažbu za tmavou. Nechtěla emocionálně na místě věc řešit bez jeho konzultace, byt je přestavbou pro ni znehodnocen, nechce to za svoje náklady přestavovat zpět. Ptá se, jakým způsobem se může domoci vrácení koupelny v bytě do původního stavu.

20. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, psala , jméno FO, , že advokát žalované tvrdí, že žalovaná má od něj písemný souhlas k rekonstrukci jejího bytu na , adresa, . Proto potřebuje, aby jí napsal, s čím vším dal písemný souhlas. Dne , datum, odpovídá , jméno FO, , že v poslaném dopise se nepíše nic o písemném potvrzení, oni tvrdí, že jim potvrdil, že s rekonstrukcí souhlasila, což není pravda, on nikomu nic nepotvrzoval.

21. O pravosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, ostatně ani účastníci proti nim nic nenamítali.

22. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděla, že u uzavření nájemní smlouvy nebyla, dala plnou moc panu , jméno FO, . V té době jí zemřel manžel a musela jet na Ukrajinu řešit pohřeb a dědictví. V době uzavření nájemní smlouvy nebyla v České republice, byla na Ukrajině. S panem , jméno FO, komunikovala na dálku. S paní žalovanou se poprvé potkala v , datum, , chtěla ji poznat, ale také byly problémy s placením nájmu. Nakonec se v červenci dovolala panu , jméno FO, , že by se chtěla podívat do bytu, to jí řekl, že se nemá na co dívat, že se maminka ještě nepřistěhovala a že jí dá vědět, až maminku přestěhuje. Nakonec byla v bytě v , datum, , poprvé to viděla, byla překvapená, že předělali koupelnu, byl tam místo vany sprchový kout. Nikdy nebyla ani zmínka, že by něco předělávali. Ona byt kupovala právě kvůli vaně, kterou potřebuje, protože má artritidu. Nerozumí tomu, proč se něco říká o 5 letech, ve smlouvě bylo jasně napsáno, že je to na rok s dalším prodloužením. Do , datum, nevěděla nic o tom, že by se byt měl předělávat. Když viděla, že předělali koupelnu, nic na to neřekla, nevěděla, co říct, strašně ji to překvapilo. Očekávala by, že na to musí být písemná dohoda nebo že by se aspoň zeptali. Tu koupelnu pak více neřešila, ale řešila to, že žalovaná nehradila nájemné, a to prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, . , datum, ji nikdo nezastupoval, pan , jméno FO, pouze uzavřel nájemní smlouvu a předal byt, tím jeho práce skončila. Ona mu pak psala, jestli dal nějaký souhlas s přestavbou, myslí si, že odpověděl, že žádný souhlas nedával. Potom si ještě volali, pan , jméno FO, o rekonstrukci nic nevěděl. Jediné, o čem pan , jméno FO, mluvil, bylo, že pan , jméno FO, chce opravit šuplíky v kuchyňské lince, že si to opraví sám. Nebyla žádná zmínka o tom, že by měla něco platit. Toto bylo ještě v době, kdy byla na Ukrajině. S panem , jméno FO, se viděla pouze jednou v tom , datum, , předtím spolu mluvili telefonicky v tom , datum, ohledně prohlídky. Neví, jestli spolu mluvili telefonicky ještě poté, myslí si, že ne.

23. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalovaná je jeho maminka. Je to jednoduché, oni si byt pronajali. Mluvil s žalobkyní, že by chtěli v bytě udělat nějakou rekonstrukci, že za to nebudu nic chtít, když tam maminka bude bydlet 5 let. Aby se ty náklady nějak vrátily. Myslí si, že tam bylo nějaké nedorozumění, po jednom roce jim přišla výpověď, která jim přišla nedůvodná. Kdyby tam maminka neměla bydlet alespoň 5 let, tak by to nedělali, nedávali by peníze do rekonstrukce. Ale ta rekonstrukce byla třeba. Pokud jde o to, jak to bylo časově, tak když uzavírali smlouvu, tak ta sice byla na rok, ale pan , jméno FO, je ujišťoval, že to bude na delší dobu. Svědek říkal, že byt potřebuje zrekonstruovat, nakonec ta rekonstrukce byla větší, než myslel. To bylo v květnu, když smlouvu uzavírali, a rekonstrukci dělali asi do konce srpna, maminka se tam stěhovala v září. V červnu nebo červenci mu volala žalobkyně s tím, že dělají velkou rekonstrukci, a že nebude nic platit. On říkal, že po ní nic nechce, že kdyby slevila z nájmu, že by to bylo fajn, ale platit nic nechce, hlavně když tam maminka bude aspoň těch 5 let. Má i dva svědky, kteří u toho telefonátu byli. Poprvé se o rekonstrukci mluvilo při podpisu nájemní smlouvy, kdy říkal panu , jméno FO, , že se budou muset udělat opravy. O rozsahu opravy nemluvili, ani nevěděl, jaký rozsah to bude, postupně se tam objevovaly další věci, které bylo třeba udělat, např. ucpané odpady, byla tam plíseň, švábi. Když s panem , jméno FO, mluvili o opravách, tak neřešili, jak se to bude hradit, ani rozsah oprav. Původně myslel, že budou drobné, postupně se to rozrostlo. Ale byl tam ten příslib 5 let, proto mu toho nebylo líto. Ohledně těch 5 let to nebylo nijak dané, byl to jen příslib, teď ví, že to byla chyba. Ohledně toho příslibu to bylo tak, že se mu nezdálo, že smlouva má být jen na rok, ale pan , jméno FO, říkal, že není důvod, aby se to neprodloužilo, že to bude na déle. S panem , jméno FO, o tom mluvili tak, že se ptal, jestli to bude alespoň na 5 let, pan , jméno FO, řekl, že to bude dlouhodobé. Pak když ta rekonstrukce byla větší, tak říkal žalobkyni, že za to nebude nic chtít, když tam maminka bude alespoň 5 let. Ale že by se někdy mluvilo o tom, že on to třeba zrekonstruuje za 300 000 Kč a že za to bude nájem 5 let, tak takhle výslovně to nebylo. S žalobkyní rozsah rekonstrukce blíže neřešili, ona mu kvůli tomu volala, šlo jí hlavně o to, že nechce nic platit. Oni byt v podstatě opravili, aby byl obyvatelný, nedělali tam žádné konstrukční zásahy. Je přesvědčený, že byl u podpisu nájemní smlouvy, mluvil s panem , jméno FO, , podepisovali to v bytě. Na prohlídce nevěděli o nutnosti rekonstrukce v takovém rozsahu a ani ji nechtěli dělat. S panem , jméno FO, mluvili o drobných opravách a odstranění jedné sádrokartonové místnosti, která byla uprostřed jiné. Ostatní věci se objevovaly postupně. Pokud jde o koupelnu, tou se začali zabývat, protože tam bylo mokro, odpadávaly tam dlaždičky. Dali tam sprchový kout, protože maminka je starší, posunuli umyvadlo, aby se tam vešla pračka. Nenapadlo by ho, že žalobkyně bude něco namítat, když byt zhodnotí, teď ví, že to byla chyba, že o tom neříkali předem.

24. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobkyně byla v zahraničí, proto mu udělila plnou moc k uzavření nájemní smlouvy a předání bytu. Dělal to pro žalobkyni jako realitní makléř na základě smlouvy. Poznal pana , jméno FO, , hodně spolu komunikovali, myslí si, že byl na prohlídce, že smlouvu dojednával hlavně on, ne žalovaná. Myslí si, že byl i u podpisu smlouvy, určitě byl u předání bytu. Doba trvání nájmu byla dána smlouvou, standardně bývá jeden rok, neví, jestli to bylo i v tomto případě. Myslí si, že dobu více neřešili, že kdyby to mělo být na delší dobu, tak by se to se souhlasem obou stran promítlo do smlouvy. Stav bytu řešili, ví, že pan , jméno FO, chtěl opravit kuchyňskou linku, a že měla být nějaká drobná úprava v koupelně kvůli přístupnosti pračky. Asi to bylo kvůli stolku v koupelně, že bránil přístupu k pračce, že se to mělo nějak posunout nebo přehodit. Měla to být nějaká drobná úprava. Myslí si, že finanční stránka těch oprav se nijak neřešila, v kuchyňské lince to měla být jen drobná oprava pantů. Hlavně to nemělo být nic finančně náročného. Nic většího si nepamatuje. Také se bavili o švábech v bytě, byl rád, že o tom problému vědí. On měl plnou moc jen na předání bytu a podpis smlouvy. Pak už tam nic nedělal. S žalobkyní pak řešili zpoždění plateb nájmu. Pak mu ještě žalobkyně volala, že v bytě byla kompletně předělaná koupelna a že o tom nic neví, že byla překvapena rozsahem rekonstrukce. On jí řekl, že o tom nic neví. Nevěděl o tom, také ho to překvapilo. Pamatuje si, že mu žalobkyně volala úplně zděšená, že je předělaná koupelna, že jsou tam jiné dlaždičky a chybí vana. Nepamatuje si, že by mluvili o nějakých 5 letech. Standardně je to tak, že pokud není problém, tak se smlouvy prodlužují o rok. Nevybavuje si, že by se nějak více bavili o délce nájmu, myslí si, že ne. Pokud jde o rozsah rekonstrukce, tak si pamatuje jen to, co říkal, určitě to nebylo nic většího. V praxi je to tak, že pokud se dělá nějaká větší rekonstrukce, např. výměna podlah, tak se to podchytí smluvně, písemně, např. se to zohlední ve výši nájmu. Sám byl překvapen, když mu žalobkyně posílala video s rozsahem rekonstrukce. Je možné, že si i psali. Určitě při uzavření nájemní smlouvy nebyla žádná dohoda o tom, že žalovaná byt zrekonstruuje a za to bude užívat byt 5 let. Něco takového by muselo být písemně. On o ničem takovém nevěděl.

25. Výslechy uvedených osob se soudu jevily věrohodné. Všichni vypovídali spontánně, jejich odpovědi nepůsobily vyhýbavě, obsah výpovědi odpovídal tomu, co by si s odstupem času mohli pamatovat. Ve způsobu jejich výpovědi tedy nebylo pozorováno nic, co by svědčilo o snaze vypovídat nepravdivě.

26. Soud nemohl provést navržený výslech žalované, když výslech účastníka lze provést jen s jeho souhlasem (§ 131 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) a zástupce žalované sdělil, že žalovaná se svým výslechem nesouhlasí. Soud neprovedl ani navrhovaný výslech dvou osob, které měly být přítomny telefonátu pana , jméno FO, a žalobkyně, když shledal, že i kdyby se potvrdilo to, co o telefonátu vypověděl pan , jméno FO, , nemělo by to vliv na rozhodnutí ve věci; výslech těchto osob by tedy byl nadbytečný. Konečně soud neprovedl pro nadbytečnost ani žalobkyní navrhovaný výslech , tituly před jménem, , jméno FO, , která měla vypovídat o tom, jaká byla situace mezi žalobkyní a žalovanou. Jednak , tituly před jménem, , jméno FO, neměla být u tvrzené dohody, jednak bylo na žalované, aby tvrzení ohledně délky doby nájmu prokázala, a pokud se jí to nepodařilo (jak bude uvedeno dále), není důvod provádět ani důkazy na obranu proti tomuto tvrzení.

27. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

28. Žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu (informace o jednotce z nahlížení do katastru nemovitostí). Dne , datum, byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, a bylo dohodnuto, že bude automaticky prodloužena vždy o další 1 rok, pokud ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 2 měsíce před skončením doby nájmu, že dále nehodlá setrvat v nájemním vztahu. Za žalobkyni smlouvu uzavíral , jméno FO, na základě plné moci (nájemní smlouva, plná moc pro , jméno FO, ). Předmětný by byl předán žalované dne , datum, (protokol o předání bytu). Dne , datum, oznámila , tituly před jménem, , jméno FO, coby zástupkyně žalobkyně, že žalobkyně si nepřeje další prodloužení nájemní smlouvy (přípis ze dne , datum, , plná moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, ). Zástupce žalované dne , datum, potvrdil, že to žalovaná bere na vědomí (přípis zástupce žalované ze dne , datum, ). Následně ještě právní zástupkyně žalobkyně sdělovala žalované, že si žalobkyně přeje ukončit nájem, a vyzvala žalovanou k vyklizení bytu, toto oznámení bylo žalované doručeno dne , datum, (oznámení o skončení nájemního vztahu ze dne , datum, , dodejka). Lze konstatovat, že tyto skutečnosti mezi účastníky ani nebyly sporné.

29. Soud však nemá za prokázané, že mezi účastníky byla dohoda o delším trvání nájmu, tj. že nájem bude trvat nejméně 5 let, jak tvrdila žalovaná. Soud především zdůrazňuje, že v nájemní smlouvě, kterou žalobkyně s žalovanou uzavřely, nic takového obsaženo není, tam naopak byla sjednána doba určitá s automatickým prodlužováním vždy o rok. Pokud měla být nějaká jiná dohoda o trvání nájmu, mělo to být součástí textu smlouvy. Nelze patrně vyloučit, že by si účastnice dohodly něco jiného ústně vedle smlouvy, příp. dodatečně po uzavření smlouvy, nic takového však z provedeného dokazování nevyplynulo.

30. Žádné listinné důkazy k tomu předloženy nebyly. Žalovaná tvrdila, že k takové dohodě mělo dojít při prohlídce bytu a uzavření nájemní smlouvy. To však , jméno FO, , který za žalobkyni smlouvu uzavíral, vyloučil. Uvedl, že rozhodně nebyla uzavřena dohoda, že žalovaná byt zrekonstruuje a za to bude užívat byt 5 let, neboť něco takového by muselo být písemně. Vyloučil i to, že by projednávali nějaké rekonstrukce, pamatoval si jen drobné opravy (oprava pantů na kuchyňské lince, drobná úprava v koupelně kvůli přístupnosti pračky). Sám byl rozsahem rekonstrukce překvapen. Jelikož je profesionálem, realitním makléřem, je zcela věrohodné jeho tvrzení, že kdyby mělo být něco takového dohodnuto, muselo by to být podchyceno ve smlouvě. Jeho výpověď částečně potvrzuje i komunikace mezi ním a žalobkyní, kdy žalobkyni sdělil, že nikomu nic nepotvrdil (email z , datum, ). Stejně tak i žalobkyně rozhodně popřela nejen takovou dohodu, ale i to, že by věděla o rozsahu rekonstrukce, o tom se měla dozvědět až dodatečně, když byla v , datum, v bytě na prohlídce. Z její výpovědi vyplývá mj. to, že s takovými úpravami by souhlas ani nedala, když sama chtěla mít v bytě vanu, která ale byla při rekonstrukci odstraněna. Že nic o rekonstrukci nevěděla potvrzuje i její e-mailová zpráva z , datum, , kdy psala , jméno FO, , že bez jejího vědomí a souhlasu v bytě proběhly stavební úpravy, došlo k přestavbě koupelny, chtěla by se domoci vrácení koupelny v bytě do původního stavu.

31. Avšak ani z výpovědi , adresa, nevyplynulo, že by taková dohoda měla být uzavřena. Ten sice uváděl, že už při uzavírání nájemní smlouvy se bavili o rekonstrukci, že se budou muset udělat opravy, ale současně uvedl, že o rozsahu oprav nemluvili, ani nevěděl, jaký rozsah to bude, postupně se objevovaly další věci. Ani netvrdil, že by tam při uzavření nájemní smlouvy měla být nějaká konkrétní dohoda. Naopak uvedl, že tenkrát neřešili, jak se to bude hradit, ani rozsah oprav, sám si původně myslel, že opravy budou drobné. Ohledně doby trvání nájmu se zmiňoval až u telefonátu s žalobkyní v , datum, nebo , datum, , kdy měl říct žalobkyni, že po ní nebude chtít nic platit za rekonstrukci, když tam maminka bude aspoň těch 5 let. Případná dohoda o tom, že pokud bude nájem trvat alespoň 5 let, tak žalovaná za rekonstrukci nebude požadovat žádnou náhradu (i kdyby si to skutečně řekli, což žalobkyně nepotvrdila), však není totéž jako dohoda o tom, že za provedení rekonstrukce bude nájem trvat alespoň 5 let. Přitom , jméno FO, výslovně uvedl, že ohledně těch 5 let to nebylo nijak dané, byl tam jen příslib od pana , jméno FO, . Ale že nikdy to nebylo výslovně třeba tak, že on to zrekonstruuje a že za to bude nájem 5 let. Lze předpokládat, že pan , jméno FO, skutečně sdělil žalované při podpisu smlouvy, že žalobkyně má zájem o dlouhodobého nájemce, a že pokud nebude problém, bude smlouva dále prodlužována, to ale nelze považovat za odlišnou dohodu o trvání nájmu, než jak byla sjednána ve smlouvě.

32. Tvrzení žalobkyně o dohodnuté délce doby trvání nájmu 5 let pak vyvrací i předložená komunikace, kdy v této se žalovaná vůbec nezmínila o tom, že by tam snad měla být nějaká taková dohoda (zejm. přípis zástupce žalované ze dne , datum, , kde uvedl, že žalovaná bere na vědomí nezájem žalobkyně na dalším prodloužení nájmu a táže se, zda by žalobkyně měla zájem byt prodat; mobilní komunikace mezi účastnicemi, kde se žalovaná o ničem takovém nezmiňuje; mobilní komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a panem , jméno FO, , kde opět není o tom žádná zmínka).

33. Jelikož žalovaná přes poučení soudu nenavrhla další důkazy způsobilé toto tvrzení prokázat, nezbývá soudu než konstatovat, že žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno, tedy že uzavření dohody o delší době trvání nájmu prokázáno nebylo.

34. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

35. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

36. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

37. Soud v prvé řadě vychází z toho, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Je zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí a dle § 980 odst. 2 o. z. se v takovém případě má za to, že vlastnické právo bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Ostatně žalovaná ani nerozporovala, že žalobkyně je vlastníkem. Ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. upravuje ochranu vlastníka, který se může domáhat vydání věci proti tomu, kdo mu ji neprávem zadržuje. Přitom pokud se jedná o nemovitou věc, realizuje se právo na vydání věci žalobou na vyklizení nemovitosti (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

38. Soud shledal, že mezi žalobkyní jako vlastníkem a žalovanou byla dne , datum, platně uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu (bytové jednotky) dle § 2201 a násl. a § 2235 a násl. o. z. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, a bylo dohodnuto, že bude automaticky prodloužena vždy o další 1 rok, pokud ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 2 měsíce před skončením doby nájmu, že dál nehodlá setrvat v nájemním vztahu. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná neprokázala, že by mezi účastnicemi byla jiná dohoda o trvání nájmu.

39. Žalobkyně žalované opakovaně sdělovala, že si přeje ukončit nájem (přípis ze dne , datum, , oznámení o skončení nájemního vztahu ze dne , datum, ). Tato sdělení byla žalované doručena včas, více než dva měsíce před skončením (již prodloužené) doby trvání nájmu. Nájem tak skončil uplynutím dne , datum, a žalovaná byla povinna k tomuto dni byt odevzdat žalobkyni (§ 2292 o. z.). Tuto povinnost však žalovaná dosud nesplnila, byt užívá bez právního důvodu, a žalovaná se tak právem domáhá ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení bytu (§ 1040 odst. 1 o. z.), resp. splnění povinnosti nájemce odevzdat po skončení nájmu byt. Proto soud žalobě vyhověl.

40. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně uváděla, že žalovaná dluží nájemné, ani netvrdila, že by z toho vyvodila nějaké právní důsledky, zejména že by snad proto dala žalované výpověď (viz zejm. § 2288, § 2291 o. z.). Za této situace není otázka případného neplacení nájemného pro tuto věc významná. Stejně tak není významná ani otázka případných investic žalované do bytu (coby uváděné rekonstrukce), když to nemůže být překážkou pro vyklizení bytu. Otázku vypořádání případných úprav bytu při skončení nájmu řeší zákon (§ 2263 a násl. o. z.).

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

42. Při stanovení odměny za zastupování žalobkyně advokátem soud vyšel ze závěrů vyslovených v judikatuře Ústavního soudu (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 3699/15), podle které v případě vyklizení nemovitosti nelze postupovat podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (podle kterého se za tarifní hodnotu považuje hodnota věci, které se právní služba týká), neboť aplikace tohoto ustanovení přichází v úvahu jen tam, kde je předmětem sporu sama nemovitost, nikoliv však již samotné její užívání. V případě vyklizení bytu je tak namístě stanovit tarifní hodnotu dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu. V této věci nejde ani o určení právního vztahu nebo práva k nemovité věci (§ 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu). Tarifní hodnotu v této věci tak činí dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu částka 30 000 Kč. Náklady žalobkyně v této věci tvoří odměna za zastupování advokátem za 8 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , písemné vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, přesahujícím 2 hodiny – jedná se tak o dva úkony) 8x2 300 Kč, tj. celkem odměna 18 400 Kč, a náhrada hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 3 600 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu jízdného z , adresa, a zpět na jednání soudu, kdy k jednání dne , datum, činilo jízdné 158 Kč dle předložených jízdenek. K cestě na jednání dne , datum, byl použit osobní automobil, ujeto bylo celkem , hodnota, km, při použití motorového vozidla , název, , RZ , SPZ, , s kombinovanou spotřebou 5,4 l/100km motorové nafty, při ceně nafty 34,70 Kč/l a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel 5,80 Kč/km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., je jízdné celkem 1 420 Kč. Dále náleží náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za čas strávený oběma cestami za 12 půlhodin po 150 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 5 329,38 Kč a za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, tj. celkem činí náklady žalobkyně 35 707,38 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí k rukám zástupkyně žalobkyně.

43. Lhůty ke splnění rozsudkem uložených povinností soud určil zákonné dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. k vyklizení bytu 15 dnů a k zaplacení nákladů řízení 3 dny, když pro stanovení jiných lhůt neshledal důvod.