14 C 258/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachým ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , tituly před jménem . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 , Ústí nad Labem o zaplacení 17 156 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 296 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 296 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 6 860 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 353 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 296 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 Kč od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 234 Kč od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 569 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 156 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od , datum, , následně byla dodatkem prodloužena do , datum, . Byt byl žalobkyni předán dne , datum, , do té doby žalovaný s bytem disponoval bez právního důvodu. Žalobkyně požadovala uhradit bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému , období, po 3 432 Kč měsíčně, tj. celkem bezdůvodné obohacení ve výši 10 296 Kč, které bylo splatné dne , datum, . Dále žalovaný dluží žalobkyni za poskytované služby za období od , datum, do , datum, částku 3 234 Kč splatnou dne , datum, , a to dle vyúčtování služeb. Za období od , datum, do , datum, žalovaný dluží na službách spojených s užíváním bytu částku 3 569 Kč splatnou dne , datum, , dle vyúčtování služeb. Vyúčtování žalobkyně odeslala žalovanému na jí posledně známou adresu žalovaného. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV), paušální částku 19 Kč měsíčně. Žalovaný dluží tyto částky za měsíce , období, , tj. celkem 57 Kč, tyto byly splatné , datum, . Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 156 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 353 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 234 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 569 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem podnikání je mj. pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese , adresa, , resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.

7. Nic podstatného pro věc nebylo zjištěno z průkazu energetické náročnosti předmětné budovy.

8. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt č. , hodnota, o souhrnné podlahové ploše , rozloha, v , hodnota, . nadzemním podlaží domu č.p. , číslo popisné, na , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od , datum, . Strany se dohodly na vyloučení § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, s tím, že v případě, kdy bude nájemce byt užívat i po skončení nájemního vztahu, se nájemní vztah neobnovuje (čl. V. smlouvy). Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit měsíční nájemné ve výši 3 432 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční záloha na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu je splatná spolu s měsíčním nájemným a je stanovena v příloze smlouvy – evidenční list. Vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku (čl. VI. smlouvy). Pokud jde o rozsah plnění spojených s užíváním bytu, smlouva odkazovala na přílohu – evidenční list. Rozúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytu mělo být provedeno dle zákona (čl. II. odst. 2, 3). Ve smlouvě také bylo sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu, a to až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá (čl. II odst. 10). Smlouva obsahovala i dohodu o doručování, a to takovou, že pronajímatel bude veškerá písemná podání zasílat nájemci na adresu byt (čl. IX. odst. 3). Nájemce byl povinen při skončení nájmu uvést v předávacím protokolu doručovací adresu pro písemná podání, pokud tak neučiní, pronajímatel bude zasílat veškerá písemná podání na adresu nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy (čl. IX. odst. 4). Bylo také dohodnuto, že pokud strana zabrání doručení písemnosti (např. nesdělí změnu adresy), považuje se písemnost za doručenou 3. dnem od odeslání (čl. IX. odst. 5). V záhlaví smlouvy byla uvedena adresa žalovaného , adresa, .

9. Z evidenčního listu ze dne , datum, podepsaného žalovaným i za žalobkyni bylo zjištěno, že tam bylo uvedeno nájemné a rozepsány jednotlivé služby, a to správa vodoměru SV 19 Kč, Z osvětlení 20 Kč, Z studená voda 300 Kč. Celkem činil předpis 3 771 Kč.

10. Z dodatku č. , hodnota, k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že tento uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, . Předmětem dodatku bylo prodloužení nájmu bytu do , datum, .

11. Z protokolu o předání bytu vyplývá, že žalovaný dne , datum, předal předmětný byt zpět žalobkyni, když k tomuto dni mělo být nájemné ukončeno. Protokol je žalovaným podepsán. Nové bydliště žalovaného není v protokolu vyplněno.

12. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalovaného. Podle tohoto opisu bylo žalovanému po celou dobu účtováno nájemné 3 432 Kč a služby 339 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaný uhradil nájemné i služby , období, již nic nehradil. Celkový dluh včetně vyúčtování splatných , datum, a , datum, je uveden 17 156 Kč.

13. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že v tomto jsou uvedeny náklady 5 154 Kč, zaplacené zálohy 1 920 Kč a nedoplatek 3 234 Kč. V tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na správu vodoměru SV. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, . Splatnost vyúčtování byla uvedena , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu , adresa, , zásilka byla uložena dne , datum, , následně byla vrácena nevyzvednutá.

14. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že v tomto jsou v rozpisu uvedeny náklady 4 529 Kč, zaplacené zálohy 960 Kč a nedoplatek 3 569 Kč. Nejsou zde uvedeny náklady na správu vodoměru SV. Avšak na úvodní straně vyúčtování se uvádí rekapitulace, kde jsou uvedeny skutečné náklady 4 529 Kč, předepsané zálohy 1 920 Kč, penále za rok , rok, , , rok, ve výši –890 Kč (bez bližší specifikace) a nedoplatek ve výši 3 499 Kč. Vyúčtování bylo vyhotoveno dne , datum, . Splatnost vyúčtování byla uvedena , datum, . Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalovanému zasláno na adresu , adresa, , následně byla zásilka vrácena žalobkyni s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Podací razítko není čitelné, z razítka u důvodu vrácení lze přečíst měsíc , datum, .

15. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 17 156 Kč, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalovanému na adresu , adresa, , a byla vrácena dne , datum, s tím, že adresát nemá zvonek ani schránku.

16. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.

17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 2201, § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou žalobkyně přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. Nájem trval od , datum, . Dodatkem č. , hodnota, se účastníci dohodli (v souladu s § 1901 občanského zákoníku) na prodloužení doby nájmu do , datum, . Tímto dnem tak nájem zanikl, když ve smlouvě bylo vyloučeno automatické prodloužení nájmu dle § 2285 občanského zákoníku.

18. Žalovaný však byt žalobkyni předal až , datum, . V nájemní smlouvě bylo pro tento případ sjednáno, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši měsíčního smluvního nájemného a na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu až do dne, kdy nájemce byt pronajímateli skutečně odevzdá. Taková dohoda není v rozporu se zákonem. I dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného od skončení nájmu do skutečného odevzdání bytu. Na základě smlouvy byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané nájemné ve výši 3 432 Kč měsíčně. Za měsíce , období, tak činí náhrada ve výši měsíčního nájemného celkem 10 296 Kč. Soud vychází z toho, že náhradu za tyto měsíce žalovaný neuhradil, když to vyplývá z opisu karty úhrad nájemného, a v každém případě bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nájemné (náhradu) uhradil. Splatnost této náhrady sjednána nebyla, byla tedy splatná na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení této částky výzvou právního zástupce ze dne , datum, , tato však žalovanému nebyla fakticky doručena a nebyla zaslána na správnou adresu. V nájemní smlouvě bylo sjednáno, že pokud nájemce při skončení nájmu neuvede jinou adresu, bude mu doručováno na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, tj. , adresa, . Výzva právního zástupce však byla zaslána na adresu , adresa, (adresa bytu, kde žalovaný v té době již nebydlel). Za této situace nebyly splněny podmínky, aby nastaly účinky doručení dle smlouvy. Za první doručenou výzvu v této věci tak soud považuje až žalobu, která byla žalovanému poprvé doručována na adresu jeho trvalého pobytu dne , datum, , tím se dostala do jeho dispoziční sféry (bez ohledu na to, že si zásilku fakticky nevyzvedl) a tímto dnem nastala splatnost. Žalovaný byl tedy v prodlení od , datum, a tímto dnem mu vznikla povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal důvodným nárok na zaplacení částky 10 296 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od , datum, do zaplacení, kdy uvedená úroková sazba odpovídá prvnímu dni prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Žalovaný byl dále dle smlouvy povinen hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

20. Žalobkyně kromě dluhu z vyúčtování služeb (k tomu viz dále) požadovala částky 3x19 Kč (za duben až červen 2021), kdy se mělo jednat o služby, které nejsou předmětem vyúčtování (domovník, správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV). Dle předloženého evidenčního listu se jednalo pouze o správu vodoměru SV ve výši 19 Kč, ostatní tam uvedeno nebylo. Tyto nároky však soud důvodnými neshledal. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z předloženého evidenčního listu, kde byly zálohy rozepsány, nic takového nevyplývá. Vzhledem k tomu byly i tyto částky součástí záloh a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb (dle § 5 a násl. zákona č. 67/2013 Sb.). Případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z 16.7.1981, sp. zn. Cpj 164/80, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Předmětné částky navíc spadají již do období po skončení nájmu. Pro toto období bylo sjednáno, že žalobkyně má právo na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu. Nebylo však sjednáno, že by žalovaný byl i v tomto období povinen hradit zálohy. Žalobkyně se tak mohla domáhat jen skutečně spotřebovaných služeb, přičemž je třeba trvat na tom, aby i tyto služby byly řádně vyúčtovány podle zákona č. 67/2013 Sb., byť byly poskytovány až po skončení nájmu. Tedy i v tomto případě se žalobkyně mohla domáhat zaplacení jen na základě vyúčtování těchto služeb. Požadavek na zaplacení částek 3x19 Kč jako samostatných plateb tak důvodný není.

21. Žalobkyně dále požadovala dluh z vyúčtování za období od , datum, do , datum, ve výši 3 234 Kč. Soud však shledal, že toto vyúčtování není správné, a tedy ani řádné. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. To však provedené vyúčtování nesplňuje. Jednak proto, že v tomto vyúčtování nejsou uvedeny veškeré služby, chybí tam náklady na správu vodoměru SV, které žalobkyně považovala za paušální platby, ale sjednáno to nebylo. I tyto služby tedy měly být rozúčtovány a uvedeny ve vyúčtování. Současně v tomto vyúčtování není ani správně uvedena výše zaplacených záloh, když uvádí zaplacené zálohy jen ve výši 1 920 Kč, ale dle předložené karty úhrad nájemného bylo na službách v tomto období uhrazeno 6x339 Kč, tj. celkem 2 034 Kč (rozdíl je dán patrně tím, že i od těchto žalobkyně odečítala tvrzené paušální platby). Vyúčtování, které nemá předepsané náležitosti, neuvádí správně cenu poskytnutých služeb nebo neuvádí skutečnou výši zaplacených záloh, není vyúčtováním řádným, a nemůže tak založit splatnost dluhu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pro úplnost soud uvádí, že soud je povinen zkoumat, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným, bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky dle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. (viz též uvedený rozsudek Nejvyššího soudu). Soud tak shledal, že vyúčtování nebylo řádné, proto nemohlo založit splatnost, a nárok na zaplacení dluhu z vyúčtování ve výši 3 234 Kč proto není důvodný.

22. Konečně žalobkyně požadovala dluh z vyúčtování za období od , datum, do , datum, ve výši 3 569 Kč. I v tomto případě soud shledal, že vyúčtování není správné, a tedy ani řádné, a to ze stejných důvodů. Ani v tomto vyúčtování nejsou uvedeny náklady na správu vodoměru SV, ani zde není správně uvedena výše zaplacených záloh, když uvádí zaplacené zálohy 960 Kč, ale dle karty úhradu nájemného mělo být na službách v tomto období uhrazeno 3x339 Kč, tj. celkem 1 017 Kč. Toto vyúčtování je navíc neurčité, když sice v rozpisu nákladů a záloh uvádí nedoplatek 3 569 Kč, na úvodní straně však uvádí nedoplatek jiný, 3 499 Kč, a vůbec není jasné, jak se k tomuto nedoplatku dospělo. Sice se tam uvádí ještě nějaké penále (navíc v záporné hodnotě), to ale není nijak specifikováno. Pro neurčitost se tak jedná o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží (§ 553 odst. 1, § 554 občanského zákoníku). , právnická osoba, i kdyby vyúčtování bylo řádné, dosud by nebylo splatné, neboť žalovanému nebylo zasláno na adresu sjednanou ve smlouvě, tj. , adresa, (k dohodě o doručování po skončení nájmu viz výše), ale na adresu , adresa, . Soud tak shledal, že vyúčtování nebylo řádné, proto nemohlo založit splatnost, a nárok na zaplacení tvrzeného dluhu z vyúčtování ve výši 3 569 Kč proto není důvodný.

23. Soud tedy rekapituluje, že shledal žalobu důvodnou co do částky 10 296 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 296 Kč od , datum, do zaplacení (náhrada za užívání bytu za duben až červen 2021). V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil k datu rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 občanského soudního řádu). Žalobkyně tak byla úspěšná do částky celkem 10 420 Kč (10 296 Kč + vyčíslený úrok z prodlení 124 Kč), neúspěšná do částky 9 116 Kč (6 860 Kč + vyčíslené úroky z prodlení celkem 2 256 Kč). Úspěch žalobkyně tak představuje asi 53 % z celkové žalované částky, neúspěch 47 %. Rozdíl mezi úspěchem obou účastníků tak nepředstavuje ani 10 % z celkové žalované částky, jejich úspěch je zhruba stejný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.