14 C 282/2021
č. j. 14 C 282/2021-17
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 153 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1732 § 1740 § 1745 § 1958 § 1970 § 2048 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 23 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, první splátku do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabyde právní moci, a další vždy do posledního dne každého následujícího měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do zaplacení částky 13 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které mu byly zaslány na účet. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně, na které žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí zápůjčky a tímto učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtnutím příslušného řádku potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek. Smlouvu o zápůjčce žalovaný podepsal elektronicky [příjmení], který mu žalobkyně zaslala na uvedené telefonní číslo. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách, datum poslední splátky bylo [datum]. Žalovaný však na svůj dluh nic neuhradil. Kromě dlužné jistiny a poplatku žalobkyně požadovala uhradit také úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum], účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 000 Kč dle čl. 2 smlouvy (za 4 upomínky) a smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč.
2. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila.
3. Žalovaný se na jednání k žalobě vyjádřil tak, že na tuto půjčku si nevzpomíná, nevylučuje, že ji uzavřel. Měl v té době více půjček. Ví, že si nějakou půjčku od žalobkyně bral, ale neví, jestli předložený text smlouvy odsouhlasil. Údaje uvedené na smlouvě jsou jeho, neví, jestli zasílal autorizační platbu nebo jestli mu od žalobkyně došla akceptace návrhu na uzavření smlouvy. Účet, na který byly peníze zaslány, je jeho. Na tuto půjčku nic neuhradil. Pokud by měl něco hradit, žádal o povolení splátek.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z předložené smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že v této je uvedeno, že ji uzavřela žalobkyně jako věřitel s žalovaným jako klientem. Jsou uvedeny údaje žalovaného (adresa, rodné číslo, telefon, e-mail). Ve smlouvě je uvedeno, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi zápůjčku ve výši 16 000 Kč (nikoliv 10 000 Kč, jak bylo uvedeno v žalobě), že peněžní částka bude poskytnuta na bankovní účet klienta a že se klient zavazuje uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč. Klient se zavazuje uhradit zápůjčku spolu s poplatkem ve třech splátkách ve výši třetiny součtu výše zápůjčky a výše poplatku. První splátka ve výši 5 333 Kč měla být splatná 30. den od poskytnutí zápůjčky, druhá splátka ve výši 5 333 Kč měla být splatná do 60. den od poskytnutí zápůjčky a třetí splátka ve výši 5 334 Kč měla být splatná do 90. den od poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že její nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. V čl. 2 smlouvy bylo uvedeno, že okamžikem prodlení klienta se splácením veškeré dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině. V případě prodlení měl klient hradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení (čl. 2). V případě prodlení měl klient dále hradit účelně vynaložené náklady, které vznikly věřiteli, přičemž v případě písemné upomínky/výzvy k úhradě mohl věřitel požadovat náklady ve výši 500 Kč za výzvu (čl. 2). Dále bylo uvedeno, že pokud je klient v prodlení s úhradou první splátky tři dny poté, kdy měla být uhrazena druhá splátka, potom nastane splatnost zbylého zůstatku dluhu (tj. třetí splátky) čtvrtým následujícím kalendářním dnem (čl. 4). V závěru smlouvy se nacházejí podpisy jednatelů za žalobkyni (s uvedeným datem [datum]), za žalovaného není smlouva vlastnoručně podepsána, je tam uvedeno„ klient: [celé jméno žalovaného], [datum] [čas], [příjmení] kód: [číslo]“.
6. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že tyto blíže upravují vztahy při uzavírání smluv o zápůjčce. V části II. obchodních podmínek je pak blíže upraven způsob uzavírání smluv. Uzavření smlouvy má proběhnout tak, že klient vyplní na stránkách žalobkyně formulář návrhu na uzavření smlouvy dle jím požadovaných parametrů, tento odešle prostřednictvím stránek žalobkyně a ten opatří prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru (čl. 2 podmínek). Identifikátor je unikátní kód, který věřitel odešle klientovi prostř. SMS na mobilní telefon (část I. podmínek). Následně je nutné provést ověření totožnosti klienta, a to provedením autorizace platební karty (čl. 2 podmínek), tj. provedením platby ve výši 1 Kč nebo 0,10 EUR na účet žalobkyně (čl. 2). Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi. Smlouva bude zaslána klientovi na e-mailovou adresu a prostřednictvím jeho uživatelského profilu (čl. 2).
7. Ze záznamu o platbě bylo zjištěno, že dle tohoto záznamu došlo dne [datum] k převodu částky 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (žalovaný potvrdil, že to je jeho účet), s poznámkou [název žalobkyně] [anonymizováno]. Není uvedeno číslo účtu, ze kterého měla tato platba odejít.
8. Z upomínky ze dne [datum], upomínky ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že v těchto žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dluhu. V upomínkách se uvádí, že se má jednat o dluh ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Nebyl předložen žádný důkaz prokazující, že tyto upomínky a výzvy byly žalovanému zaslány.
9. Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy uzavřené dne [datum] v celkové výši 24 821 Kč. Požadoval úhradu do 3 dnů. Z podacího lístku vyplývá, že tato výzva byla zaslána žalovanému dne [datum].
10. Po provedeném dokazování soud shledal, že nebylo prokázáno uzavření předložené smlouvy o zápůjčce. V prvé řadě soud poukazuje na to, že tato smlouva není žalovaným podepsaná, je uveden pouze [příjmení], kterým měl žalovaný údajně smlouvu podepsat. Tedy sama o sobě neprokazuje, že ji žalovaný uzavřel. Navíc jsou zde další důvodné pochybnosti o tom, zda k uzavření této smlouvy došlo. V prvé řadě soud poukazuje na rozpor v samotné smlouvě, kde se uvádí, že má být poskytnuta zápůjčka ve výši 16 000 Kč (nikoliv 10 000 Kč), že má být zaplacen poplatek za poskytnutí zápůjčky 6 000 Kč a dále že žalovaný má zaplatit zápůjčku spolu s poplatkem ve třech splátkách v celkové výši 16 000 Kč (nikoliv 22 000 Kč, jak by odpovídalo součtu uvedené zápůjčky a poplatku). Je zde tedy zjevná chyba v psaní. Pokud však měla být smlouva uzavírána prostřednictvím internetu, vyplněním formuláře (zjevně tedy automatizovaně), jeví se jako nepravděpodobné, že by ve smlouvě taková chyba byla (pokud by částka zápůjčky byla automaticky vyplňována dle zaslaného návrhu). Samozřejmě soudu není známo, jak žalobkyně žádosti a smlouvy zpracovává, mohou být vyplňovány ručně, ale pochybnost zde je. Nejedná se však o pochybnost jedinou. Ačkoliv je smlouva, resp. podpisy v závěru, datována [datum], v upomínkách i předžalobní výzvě se píše o smlouvě ze dne [datum] (což je datum poskytnutí peněz). I to tedy vzbuzuje pochybnost, zda k uzavření smlouvy (dne [datum]) došlo, resp. zda je uvedený text o podpisu pravdivý. A konečně uzavření předložené smlouvy (konkrétního uvedeného textu smlouvy) zjevně neodpovídá tomu, jak měly být dle všeobecných obchodních podmínek smlouvy uzavírány. Jak je uvedeno výše, dle těchto má klient nejprve vyplnit formulář návrhu na uzavření smlouvy na stránkách žalobkyně, tento podepsat zaslaným identifikátorem a odeslat, následně má provést autorizační platbu (což doloženo nebylo) a následně má žalobkyně doručit akceptaci návrhu klientovi, tímto okamžikem bude smlouva uzavřena. Teprve následně má být klientovi zaslána smlouva. Dle těchto podmínek tak žalovaný smlouvu podepisovat (zaslaným SMS kódem) neměl, ale měl podepsat návrh (formulář) na uzavření smlouvy, který měla následně žalobkyně přijmout. Tedy pokud měl žalovaný něco podepsat, měl to být návrh na uzavření smlouvy, nikoliv předložená smlouva, když tuto měla žalobkyně zasílat až dodatečně. Návrh na uzavření smlouvy předložen nebyl. Údaj na smlouvě o tom, že jej měl žalovaný potvrdit zaslaným [příjmení] kódem, se tak soudu z výše uvedených důvodů jeví jako nevěrohodný. Proto soud nemá za prokázané, že žalovaný předloženou smlouvu, resp. její text, odsouhlasil. Jen to, že byly peněžní prostředky odeslány nebo to, že byl žalovaný k zaplacení upomínán, neprokazuje, že k uzavření předložené smlouvy došlo. Jiný důkaz prokazující, že žalovaný text smlouvy odsouhlasil, předložen nebyl. Žalovaný sice připouštěl, že si nějakou zápůjčku od žalobkyně bral, zda ale uzavřel předloženou smlouvu, to nevěděl. Nebylo prokázáno ani to, zda žalovaný zaslal návrh na uzavření smlouvy, jaký byl jeho obsah, zda provedl autorizační platbu a zda a jak žalobkyně návrh přijala.
11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání, a pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání.
12. Soud však má za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku 10 000 Kč. Z předloženého záznamu o platbě vyplývá, že tato částka byla žalovanému zaslána, žalovaný potvrdil, že se jedná o jeho účet, i to, že si nějakou půjčku od žalobkyně bral. I když z předloženého záznamu o platbě není zřejmé, z jakého čísla účtu platba odešla nebo kdo byl majitelem účtu, vzhledem k výše uvedenému a tomu, že žalobkyně má tento záznam o platbě k dispozici, není důvod mít pochyby o tom, že skutečně tuto částku žalovanému zaslala.
13. Soud má dále za prokázané, že zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum], jak vyplývá z této výzvy a podacího lístku. Odeslání předchozích upomínek a výzev však prokázáno nebylo, jak je uvedeno výše.
14. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. V dané věci soud nemá za prokázané uzavření předložené smlouvy o zápůjčce, jak bylo uvedeno výše. Byť uvedené skutečnosti nasvědčují tomu, že smlouva mezi účastníky mohla být uzavřena (žalovaný sám připustil, že si nějakou půjčku od žalobkyně bral), nebylo zjištěno, zda skutečně k uzavření smlouvy došlo a jaký byl její obsah. Nebylo prokázáno uzavření konkrétní smlouvy, a pokud mělo k uzavření smlouvy dojít tak, jak bylo uvedeno ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně (tj. návrhem ze strany žalovaného a následným přijetím ze strany žalobkyně), tak nebylo zjištěno, jaký byl obsah nabídky na uzavření smlouvy a zda tato obsahovala podstatné náležitosti smlouvy (§ 1732 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), zda došlo k akceptaci nabídky a jaký byl obsah této akceptace (§ 1740 občanského zákoníku) a zda tedy vůbec došlo k uzavření smlouvy (§ 1745 občanského zákoníku). Lze tedy uzavřít, že uzavření smlouvy o zápůjčce – ať již ve znění předloženém žalobkyní, tak ve znění jiném – prokázáno nebylo.
15. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o zápůjčce, avšak bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku 10 000 Kč, hodnotil soud tento nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, jako majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, který je žalovaný povinen vydat. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku proto platí, že věřitel může požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost tak nastane v den, kdy je dlužník věřitelem o plnění požádán, resp. v den, který věřitel k úhradě stanoví. I když bylo předloženo více upomínek a výzev k zaplacení, nebylo prokázáno, že tyto byly žalovanému zaslány. První výzvou k zaplacení, u které bylo odeslání doloženo, byla předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], která byla tohoto dne také odeslána. Jelikož žalovaný nerozporoval, že mu tato výzva byla doručena, soud vychází dle § 573 občanského zákoníku z domněnky, že tato výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den po odeslání, tj. [datum]. V této výzvě byla požadována úhrada do 3 dnů, splatnost tak nastala dne [datum]. Od následujícího dne byl žalovaný v prodlení, a proto byl povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v částce 10 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně (zákonná sazba k prvnímu dni prodlení, tj. k [datum], dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
17. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene, když nebylo prokázáno uzavření předložené smlouvy o zápůjčce, a tak nelze mít za to, že by žalobkyni z této smlouvy vznikly jakékoliv nároky. Nebylo prokázáno sjednání poplatku za uzavření smlouvy, smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku) ani paušálních poplatků za upomínky. Dále byla žaloba zamítnuta co do zbylého rozsahu požadovaných úroků z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení, odpovídající rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem. Žalovanému však dle obsahu spisu v řízení náklady nevznikly, náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
19. Při rozhodování o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu soud dospěl k závěru, že je namístě povolit žalovanému splátky. Žalovaný na jednání uvedl, že žalovanou částku není schopen zaplatit jednorázově, byl by schopen hradit 2 000 Kč až 3 000 Kč měsíčně. Ke svým poměrům uvedl, že má mzdu asi 20 000 Kč měsíčně čistého, jeho přítelkyně je na mateřské dovolené, mají 2 děti a psa. Za nájem platí 7 000 Kč měsíčně, za elektřinu a plyn 1 400 Kč měsíčně. Tvrzené náklady se soudu jeví jako věrohodné a přiměřené. Za situace, kdy žalovaný má vyživovací povinnost ke třem osobám a hradí výše uvedené náklady, je zjevné, že skutečně není schopen uhradit dlužnou částku jednorázově. Žalovaným požadovaná výše splátek 2 000 Kč měsíčně se soudu jeví jako přiměřená jeho poměrům, žalovaný je ochoten splácet, při této výši dojde k zaplacení v přiměřené době, do šesti měsíců. Žalovaný sice připustil, že by mohl hradit i 3 000 Kč měsíčně, to se ale soudu jeví vůči jeho poměrům jako dosti vysoká částka, patrně zcela na hraně jeho možností, navíc při této výši splátek by došlo k úplné úhradě jen nepatrně dříve. Proto soud shledal, že lze žalovanému ještě dát příležitost uhradit dluh ve splátkách v přiměřené výši 2 000 Kč měsíčně, přičemž povolení splátek v této výši se nijak podstatně nedotkne žalobkyně. Splátky byly stanoveny pod ztrátou výhody splátek, tj. pokud žalovaný včas nezaplatí jakoukoliv splátku, stane se celý dluh okamžitě splatným.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.