14 C 287/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 093 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 669 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 249 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 137 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 231,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění opravy, odůvodnila tím, že je právním nástupcem právnická osoba, právnická osoba, IČO. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne datum nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalované k užívání byt číslo na adrese adresa žalované, a to na dobu 3 měsíců. Nájemní vztah byl následně dodatky prodloužen až do datum, kdy nájem skončil a byt byl předán žalobkyni. Žalovaná neuhradila řádně nájemné za měsíc březen 2019 ve výši 3 669 Kč splatné dne datum. Žalovaná také dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od datum do datum částku 249 Kč splatnou dne datum, dle vyúčtování služeb. Dále žalovaná dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od datum do datum částku 10 137 Kč splatnou dne datum, dle vyúčtování služeb. Žalovaná se dále zavázala hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování, měsíčně částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Žalovaná dluží tuto částku za březen 2019 splatnou dne datum. Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem právnická osoba, a.s., IČO (dále jen„ právnická osoba“), a to dle projektu fúze z datum.

6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese ulice a číslo v obec, resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.

7. Z nájemní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela právnická osoba jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt číslo v domě na ulici adresa žalované Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od datum. Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna platit měsíční nájemné ve výši 3 669 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční zálohy na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu jsou splatné spolu s měsíčním nájemným a jejich výše bude stanovena pronajímatelem v závislosti na cenách jednotlivých energií, a to písemně. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku.

8. Z rozhodčí doložky ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela právnická osoba s žalovanou v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy. Zde soud pro úplnost uvádí, že žalovaná se této rozhodčí doložky nedovolávala (§ 106 odst. 1 občanského soudního řádu).

9. Z dodatků číslo až 12 bylo zjištěno, že těmito se právnická osoba s žalovanou dohodli na prodlužování nájemní smlouvy až do datum.

10. Z evidenčních listů ze dne datum, datum a datum podepsaných žalovanou bylo zjištěno, že v nich byla uvedena výše nájemného a rozepsány jednotlivé služby. Dle posledního evidenčního listu činil předpis celkem 6 311 Kč, v rámci služeb tam byla uvedena mj. správa vodoměru SV 19 Kč a správa vodoměru TUV 19 Kč.

11. Z protokolu o předání bytu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto dni předala předmětný byt zpět právnická osoba.

12. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalované. Podle tohoto opisu bylo žalované v roce 2019 účtováno nájemné 3 669 Kč a zálohy 3 612 Kč měsíčně, celkem tedy 7 281 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaná neuhradila předpis za březen 2019 ani následná vyúčtování. Celkový dluh je uveden 14 093 Kč.

13. Z vyúčtování služeb za období od datum do datum bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 249 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do datum. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne datum.

14. Z vyúčtování služeb za období od datum do datum bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 10 137 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do datum. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne datum.

15. Z výzvy k úhradě ze dne datum bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 14 093 Kč. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalované dne datum a vrátila se s tím, že žalovaná je na uvedené adrese neznámá.

16. Z uznání dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že tímto žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh v celkové výši 10 920 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním předmětného bytu, přičemž co do podrobné specifikace dluhu bylo odkazováno na přílohu – přehled předpisů a plateb k datu datum. Z tohoto přehledu bylo zjištěno, že dle něj měla žalovaná dlužit mj. nájemné a služby za měsíc březen 2019 ve výši celkem 7 281 Kč a vyúčtování služeb k datum ve výši 249 Kč. Součástí uznání byla dohoda žalobkyně s žalovanou o splácení, kdy byly dohodnuty měsíční splátky od datum s tím, že v případě nezaplacení splátky se stane splatným celý zbývající dluh, současně bylo dohodnuto, že dohoda nemá vliv na povinnost dlužníka hradit i nadále příslušenství dluhu na jistině.

17. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.

18. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 663, § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přičemž s účinností od datum se nájemní smlouva řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“) dle § 3074 odst. 1 o. z. právnická osoba se s žalovanou následnými dodatky dohodly na prodloužení nájmu (§ 516 odst. 1 obč. zák., § 1901 o. z.) až do datum. 19. právnická osoba následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se nároků z uvedené smlouvy o nájmu, které vznikly původně právnická osoba.

20. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna hradit sjednané nájemné ve výši 3 669 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaná dluží nájemné za březen 2019. To odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Navíc žalovaná dluh na nájemném za tento měsíc písemně uznala, což zakládá domněnku, že dluh v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Každopádně bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že nájemné uhradila. Nájemné bylo splatné do posledního dne v měsíci. Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s placením a vznikla jí povinnost hradit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši 3 669 Kč s úrokem z prodlení tak soud shledal žalobu důvodnou.

21. Žalovaná byla dále dle smlouvy povinna hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 o. z.), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanovil v letech 2018 a 2019 zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

22. Služby za rok 2018 žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 249 Kč se splatností datum, vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná také dluh z tohoto vyúčtování uznala. Služby za období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 10 137 Kč se splatností datum, i toto vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná je v prodlení s placením vyúčtování, proto je i v tomto případě povinna hradit úrok z prodlení. Nárok na zaplacení dlužných vyúčtování spolu s požadovaným úrokem z prodlení tak soud shledal také důvodným.

23. Pokud jde o dále požadovanou částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV za březen 2019, která dle žalobkyně není předmětem vyúčtování, tak v této části soud žalobu neshledal důvodnou. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z posledního předloženého evidenčního listu, kde byly platby za služby rozepsány, nic takového nevyplývá. Navíc tento evidenční list zjevně nebyl v žalovaném období aktuální, když dle něj měly činit měsíční platby včetně nájemného 6 311 Kč, dle karty úhrad nájemného však měly platby činit celkem 7 281 Kč. Povinnost hradit paušální platby nevyplývá ani z uznání dluhu, kde nejsou jednotlivé služby nijak specifikovány. Soud tak nemá za prokázané, že v tomto období měla žalovaná tyto platby hradit. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu.

24. Nebylo tedy prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období povinna tyto částky hradit (že to bylo mezi účastníky sjednáno), proto není nárok důvodný. Ovšem i kdyby to sjednáno bylo, tak měly být i tyto částky zálohové (když nebylo prokázáno, že byly sjednány paušální platby) a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb. Přitom případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z datum, sp. zn. Cpj 164, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Jelikož vyúčtování služeb již bylo provedeno, těchto zálohových plateb se žalobkyně nemůže dále domáhat, ale může se domáhat jen dluhu z vyúčtování.

25. Pro úplnost soud uvádí, že na výše uvedené povinnost žalované nemá vliv uzavření dohody o splátkách v rámci uznání dluhu. Jelikož žalovaná splátky nehradila, stal se celý dluh splatným, jak bylo v dohodě o splátkách dohodnuto, tedy žalované nároky jsou splatné. Dále bylo sjednáno, že dohoda o splátkách nemá vliv na povinnost hradit příslušenství dluhu (§ 1973 o. z.), neměla tedy žádný vliv na povinnost žalované hradit úrok z prodlení.

26. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobu shledal důvodnou co do částky 14 055 Kč (dlužné nájemné a vyúčtování služeb) s příslušnými úroky z prodlení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud může přiznat účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, neúspěšná byla jen do částky 38 Kč, to je méně než 1 % žalované částky. Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) 2x1 700 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 850 Kč, tj. celkem odměna 4 250 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 081,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 7 231,50 Kč.

28. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.