14 C 287/2022
č. j. 14 C 287/2022-64
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 106 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 13
- o přeměnách obchodních společností a družstev, 125/2008 Sb. — § 61
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 516 § 1901 § 1970 § 1973 § 2053 § 2247 § 3074
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 9
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti; žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 093 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 055 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 669 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 249 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 137 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 231,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění opravy, odůvodnila tím, že je právním nástupcem [právnická osoba], [právnická osoba], [IČO]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalované k užívání byt [číslo] na adrese [adresa žalované], a to na dobu 3 měsíců. Nájemní vztah byl následně dodatky prodloužen až do [datum], kdy nájem skončil a byt byl předán žalobkyni. Žalovaná neuhradila řádně nájemné za měsíc březen 2019 ve výši 3 669 Kč splatné dne [datum]. Žalovaná také dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] částku 249 Kč splatnou dne [datum], dle vyúčtování služeb. Dále žalovaná dluží žalobkyni za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] částku 10 137 Kč splatnou dne [datum], dle vyúčtování služeb. Žalovaná se dále zavázala hradit žalobkyni na službách, které nejsou předmětem vyúčtování, měsíčně částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV. Žalovaná dluží tuto částku za březen 2019 splatnou dne [datum]. Celkem se tak žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 093 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.
4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je v důsledku fúze sloučením právním nástupcem [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), a to dle projektu fúze z [datum].
6. Z informací o pozemku bylo zjištěno, že žalobkyně je evidovaná jako vlastník budovy na adrese [ulice a číslo] v [obec], resp. pozemku, jehož součástí je tato budova.
7. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na ulici [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 3 měsíců od [datum]. Bylo sjednáno, že žalovaná je povinna platit měsíční nájemné ve výši 3 669 Kč, které je splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce. Dále bylo sjednáno, že měsíční zálohy na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu jsou splatné spolu s měsíčním nájemným a jejich výše bude stanovena pronajímatelem v závislosti na cenách jednotlivých energií, a to písemně. Dále bylo sjednáno, že vyúčtování měsíčních záloh za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno nejpozději do 30. 6. následujícího roku.
8. Z rozhodčí doložky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela [právnická osoba] s žalovanou v souvislosti s uzavřením nájemní smlouvy. Zde soud pro úplnost uvádí, že žalovaná se této rozhodčí doložky nedovolávala (§ 106 odst. 1 občanského soudního řádu).
9. Z dodatků [číslo] až 12 bylo zjištěno, že těmito se [právnická osoba] s žalovanou dohodli na prodlužování nájemní smlouvy až do [datum].
10. Z evidenčních listů ze dne [datum], [datum] a [datum] podepsaných žalovanou bylo zjištěno, že v nich byla uvedena výše nájemného a rozepsány jednotlivé služby. Dle posledního evidenčního listu činil předpis celkem 6 311 Kč, v rámci služeb tam byla uvedena mj. správa vodoměru SV 19 Kč a správa vodoměru TUV 19 Kč.
11. Z protokolu o předání bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná k tomuto dni předala předmětný byt zpět [právnická osoba].
12. Z opisu karty úhrad nájemného z bytu bylo zjištěno, že se jedná o evidenci předpisů a plateb žalované. Podle tohoto opisu bylo žalované v roce 2019 účtováno nájemné 3 669 Kč a zálohy 3 612 Kč měsíčně, celkem tedy 7 281 Kč měsíčně. Dle tohoto přehledu žalovaná neuhradila předpis za březen 2019 ani následná vyúčtování. Celkový dluh je uveden 14 093 Kč.
13. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 249 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne [datum].
14. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dle tohoto vyúčtování vznikl žalované nedoplatek 10 137 Kč. Nedoplatek měl být uhrazen do [datum]. Z předložené dodejky vyplývá, že vyúčtování bylo žalované doručeno dne [datum].
15. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 14 093 Kč. Dle vrácené zásilky byla tato výzva odeslána žalované dne [datum] a vrátila se s tím, že žalovaná je na uvedené adrese neznámá.
16. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto žalovaná vůči žalobkyni uznala svůj dluh v celkové výši 10 920 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů na služby poskytované s užíváním předmětného bytu, přičemž co do podrobné specifikace dluhu bylo odkazováno na přílohu – přehled předpisů a plateb k datu [datum]. Z tohoto přehledu bylo zjištěno, že dle něj měla žalovaná dlužit mj. nájemné a služby za měsíc březen 2019 ve výši celkem 7 281 Kč a vyúčtování služeb k [datum] ve výši 249 Kč. Součástí uznání byla dohoda žalobkyně s žalovanou o splácení, kdy byly dohodnuty měsíční splátky od [datum] s tím, že v případě nezaplacení splátky se stane splatným celý zbývající dluh, současně bylo dohodnuto, že dohoda nemá vliv na povinnost dlužníka hradit i nadále příslušenství dluhu na jistině.
17. Z výše uvedených skutkových zjištění tak soud vychází, když o pravosti předložených důkazů nebyl důvod pochybovat.
18. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle § 663, § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přičemž s účinností od [datum] se nájemní smlouva řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“) dle § 3074 odst. 1 o. z. [právnická osoba] se s žalovanou následnými dodatky dohodly na prodloužení nájmu (§ 516 odst. 1 obč. zák., § 1901 o. z.) až do [datum]. 19. [právnická osoba] následně zanikla fúzí sloučením s žalobkyní, která tak dle § 61 odst. 1 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti. Žalobkyně je tedy oprávněna domáhat se nároků z uvedené smlouvy o nájmu, které vznikly původně [právnická osoba].
20. Na základě smlouvy byla žalovaná povinna hradit sjednané nájemné ve výši 3 669 Kč měsíčně, a to do posledního dne každého měsíce. Dle žalobkyně žalovaná dluží nájemné za březen 2019. To odpovídá předloženému přehledu předpisů a plateb. Navíc žalovaná dluh na nájemném za tento měsíc písemně uznala, což zakládá domněnku, že dluh v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Každopádně bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že nájemné uhradila. Nájemné bylo splatné do posledního dne v měsíci. Následujícím dnem se žalovaná dostala do prodlení s placením a vznikla jí povinnost hradit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do dlužného nájemného ve výši 3 669 Kč s úrokem z prodlení tak soud shledal žalobu důvodnou.
21. Žalovaná byla dále dle smlouvy povinna hradit zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2247 odst. 1 o. z.), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že zaplacené zálohy budou každoročně vyúčtovány. Způsob vyúčtování nákladů na služby stanovil v letech 2018 a 2019 zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
22. Služby za rok 2018 žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 249 Kč se splatností [datum], vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná také dluh z tohoto vyúčtování uznala. Služby za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované na částku 10 137 Kč se splatností [datum], i toto vyúčtování bylo žalované doručeno. Žalovaná je v prodlení s placením vyúčtování, proto je i v tomto případě povinna hradit úrok z prodlení. Nárok na zaplacení dlužných vyúčtování spolu s požadovaným úrokem z prodlení tak soud shledal také důvodným.
23. Pokud jde o dále požadovanou částku 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV za březen 2019, která dle žalobkyně není předmětem vyúčtování, tak v této části soud žalobu neshledal důvodnou. I když zákon připouští, aby byla sjednána paušální platba za poskytované služby, která se nevyúčtovává (§ 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), tak v tomto případě tomu tak nebylo. Ve smlouvě bylo sjednáno, že na úhradu plnění poskytovaných s užíváním bytu budou hrazeny zálohy a že tyto zálohy budou následně vyúčtovány, o žádných paušálních platbách tam není zmínka. Ani z posledního předloženého evidenčního listu, kde byly platby za služby rozepsány, nic takového nevyplývá. Navíc tento evidenční list zjevně nebyl v žalovaném období aktuální, když dle něj měly činit měsíční platby včetně nájemného 6 311 Kč, dle karty úhrad nájemného však měly platby činit celkem 7 281 Kč. Povinnost hradit paušální platby nevyplývá ani z uznání dluhu, kde nejsou jednotlivé služby nijak specifikovány. Soud tak nemá za prokázané, že v tomto období měla žalovaná tyto platby hradit. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu.
24. Nebylo tedy prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období povinna tyto částky hradit (že to bylo mezi účastníky sjednáno), proto není nárok důvodný. Ovšem i kdyby to sjednáno bylo, tak měly být i tyto částky zálohové (když nebylo prokázáno, že byly sjednány paušální platby) a měly být vyúčtovány v rámci vyúčtování služeb. Přitom případných dlužných záloh na služby se může pronajímatel domáhat pouze do doby jejich vyúčtování, poté lze požadovat jen případný nedoplatek z vyúčtování (viz např. zpráva Nejvyššího soudu ČSR z [datum], sp. zn. Cpj 164, jejíž závěry jsou použitelné i dle současné úpravy). Jelikož vyúčtování služeb již bylo provedeno, těchto zálohových plateb se žalobkyně nemůže dále domáhat, ale může se domáhat jen dluhu z vyúčtování.
25. Pro úplnost soud uvádí, že na výše uvedené povinnost žalované nemá vliv uzavření dohody o splátkách v rámci uznání dluhu. Jelikož žalovaná splátky nehradila, stal se celý dluh splatným, jak bylo v dohodě o splátkách dohodnuto, tedy žalované nároky jsou splatné. Dále bylo sjednáno, že dohoda o splátkách nemá vliv na povinnost hradit příslušenství dluhu (§ 1973 o. z.), neměla tedy žádný vliv na povinnost žalované hradit úrok z prodlení.
26. Vzhledem k výše uvedenému tak soud žalobu shledal důvodnou co do částky 14 055 Kč (dlužné nájemné a vyúčtování služeb) s příslušnými úroky z prodlení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud může přiznat účastníkovi plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, neúspěšná byla jen do částky 38 Kč, to je méně než 1 % žalované částky. Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) 2x1 700 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění, když předložená výzva neobsahuje skutkový a právní rozbor) 850 Kč, tj. celkem odměna 4 250 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 081,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 7 231,50 Kč.
28. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.